Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: I když není důvod k smíchu, snaž se aspoň usmívat
Datum narození: 24. srpna 1957 v Baiersbronnu
Rodinný stav: ženatý
Děti: 3 chlapci
Oblíbená jídla: italská kuchyně
Oblíbené pití: caipirina
Auto: služební BMW 7, soukromé BMW X3
Záliby: sport, četba

 

Víc než oficiální údaje o tržbách a obratu vypoví o stavu strojírenské firmy pohled do montážních hal. Jsou-li poloprázdné, svědčí to o nevytížených kapacitách a potížích na trhu. Překypují-li naopak montážní pracoviště ruchem, má firma zřejmě o odbyt svých strojů postaráno. Dříve než nás prezident společnosti MAN Roland Druckmaschinen pan Gerd Finkbeiner přijal k rozhovoru, prošli jsme výrobní a montážní haly v Augsburgu. Množství rozpracovaných rotaček s označením pro zákazníky doslova z celého světa nasvědčovalo, že společnost nemá o zakázky nouzi. I k tomu jsme se v našem rozhovoru dostali. Nejprve jsme se ovšem zajímali o cestu Gerda Finkbeinera k polygrafii...

Můj otec byl tiskař. Pracoval ve firmě, kde se tiskly obaly. Již jako malý chlapec jsem se mohl seznámit s tiskařskými barvami, papírem a jejich vůněmi. Podobně jako mnoho dalších lidí, kteří mají dlouhodobý vztah k oboru, na to nemohu zapomenout. Vyrůstal jsem v malém městečku Baiersbronn v pohoří Schwarzwald. V okresním městě Freudenstadt jsem v roce 1976 ukončil Kepplerovo gymnázium. Původně jsem chtěl studovat elektrotechniku, ale potom jsem udělal nejlepší rozhodnutí v životě, když jsem šel studovat polygrafii do Stuttgartu.

 

Pro kariéru absolventa technické univerzity bývá obvykle rozhodující jeho první štace...

Po vysoké škole jsem měl jako obvykle v životě štěstí, když jsem se seznámil se svým prvním šéfem. Boris Orentschuk byl německo-ukrajinský podnikatel, žijící v Mnichově. Pracoval přes čtyřicet let jako distributor produktů MAN Roland v Jižní Americe, Asii a Pacifiku. V roce 1982 jsem dostal job v jeho technické konzultační firmě Eurografica. Když jsem začal pracovat v Eurografice, bylo mi 24 let. Pro Borise Orentschuka bylo typické, že umožňoval mladým lidem pracovat na skutečně velkých projektech, při kterých sbírali zkušenosti. Pracoval jsem jako projektový inženýr v Indonésii, Brazílii a později také v Austrálii. Mohl jsem vyrůst jako manažer projektů a později jako generální ředitel firmy Eurografica Mnichov.

 

Pod vaším prvním šéfem jste se stal velice brzy světoběžníkem. Musela to být velmi inspirující praxe...

Ano, ale také velká výzva. Většina mých dnešních zkušeností pramení z jednání s lidmi. Věřím, že 50 % úspěchu v byznysu pochází z produktu a organizace firmy a 50 % je na straně lidí. Řešení jednotlivých obchodních případů se zákazníky pro mě znamenalo výtečnou školu. Nejednalo se pouze o obchodu, ale důležité byly také mezinárodní vazby. Museli jsme pochopit situaci v Latinské Americe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. Jednání s lidmi z různých národů a kultur přináší člověku fantastickou zkušenost. Potom víte, jak jednat, jak lidé myslí a jak je dostat na vaši stranu jako partnery. Eurografica měla v zásadě dva cíle. Chtěli jsme nalézt zákazníky na nově se rozvíjejících trzích a přijít se systémovým přístupem. Měli jsme určitý stroj, ale museli jsme brát ohled na konkrétní tiskárnu a procesy, v nichž má být provozován. Museli jsme vždy připravit skutečně reálný proveditelný projekt, vedoucí k implementaci. Ve stejný čas jsme museli najít univerzální řešení ve výrobní továrně MAN Roland, která byla na začátku osmdesátých let více soustředěna na německý a některé původní evropské trhy. Museli jsme být schopni rozlišit nejen to, co potřebuje německý výrobce novin, uživatel rotačky nebo archového stroje, ale museli jsme být s naší technologií srozumitelní po celém světě. Naše pojetí mělo ve společnosti MAN Roland vliv na vývoj produktu. Mám na mysli především vývoj linek na výrobu novin. Jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších řad novinových rotaček, které jsou založeny na originálních řešeních vyvinutých ve skupině podniků MAN Roland. Sofistikované systémy jsou snadné na obsluhu, což má velký význam na nově se rozvíjejících trzích. Hodně práce jsme vynaložili společně se zákaznickými zeměmi. Výsledkem je kombinace jejich potřeb a německé technologie.

 

Jaké okamžiky ve vaší kariéře byly rozhodující?

Na jeden jsem si vzpomněl zrovna před týdnem, když jsme trochu oslavovali náš úspěch s vydavatelstvím Rupperta Murdocha ve Velké Británii. V roce 1987 v říjnu jsme analyzovali projekt, který potom vedl k objednávce rotaček v hodnotě mnoha desítek miliónů německých marek. Měl jsem právě 30 let a toto období bylo pravděpodobně nejdůležitější pro celou moji profesionální kariéru. Tehdy jsem pracoval pod velkým tlakem. Když jsem se v Austrálii setkal s Ruppertem Murdochem a jeho lidmi, zanechalo to ve mně velký dojem. Již předtím jsme pro něj připravovali jeden nebo dva projekty. V té době ale koupil svého hlavního konkurenta, který vydával noviny v Indonésii a Austrálii. Pozval nás, abychom připravili projekt, jak nejlépe zmodernizovat a reorganizovat novinovou produkci ve čtyřech velkých městech. Když jsme pracovali na projektu, cestoval jsem s ním a s jeho dvěma syny po Austrálii v jeho soukromém letadle. Absolvoval jsem porady, které vedl se šéfy poboček. Viděl jsem, jak klade otázky, jak své lidi řídí a jak přijímá rozhodnutí. Dosud mám také v živé paměti obrázky, když jsem byl v pralese na Sumatře a diskutoval se zákazníkem nad náčrtem budovy o základních plánech na novinovou tiskárnu v nově budovaném městě.

 

Od začátku devadesátých let působíte ve společnosti MAN Roland. Jaké jsou podle vás největší změny v polygrafickém oboru za posledních 15 let?

Nejvýraznější jsou změny v elektronizaci a automatizaci. Nemusíme posuzovat individuální produkty nebo tiskové stroje, ale pohled na celý obor polygrafie ukazuje, že elektronika se stala hnací silou v produktivitě polygrafické výroby. Stačí, když se ohlédneme na začátek devadesátých let a porovnáme tehdejší systémy přednastavení tiskových strojů s DRUPOU 2004, která přinesla řešení workflow založená na bázi JDF. Z pohledu mechanických řešení tiskových strojů jsme snad téměř zdvojnásobili výkon zařízení. Přípravné časy se snížily dvakrát až čtyřikrát. Když se podíváte na množství makulatury, jedná se o pouhá malá procenta toho, co bývalo. Velmi často se nedoceňuje, že původní ekonomie polygrafického průmyslu byla nahrazena ekonomií postavenou na ­hi-tech strojích.

 

Ve výroční zprávě MAN Roland za minulý rok jsme se mohli dočíst, že vaše společnost skončila ve ztrátě. Jaká je situace před koncem roku 2004?

Není pochyb o tom, že je mnohem lepší. Dva roky se projevoval pokles veškerého průmyslu, což vždy ovlivňovalo naše podnikání a byznys u našich zákazníků. Po tři roky v řadě upadala tištěná reklama v některých zemích o dvouciferná procenta. A například v Německu jsou dvě třetiny výkonů polygrafického průmyslu závislé na tištěné reklamě. Poptávka po tiskových strojích v letech 2001–2003 spadla zhruba o třetinu. Letos je patrné, že se ekonomický růst znovu oživuje. Někteří lidé předpovídají, že v roce 2004 by mohly být ekonomické výsledky v celosvětovém měřítku nejlepší za mnoho posledních let. Nemůžeme ještě říct, že bychom viděli úplně nejlepší obrázek našeho oboru, ale všichni vydavatelé, tiskaři, výrobci a dodavatelé, s nimiž hovořím, signalizují zlepšení. Co se týče našich výsledků, měli jsme v loňském roce ztrátu. V porovnání s konkurenty byla sice nejmenší, ale byla. Letos jsme do konce září měli o 24 % objednávek víc než ve stejném období loňského roku. Pro tento rok je samozřejmě cílem dosáhnout bodu zvratu. Musíme ovšem ještě tvrdě pracovat. Souhrnně tedy: situace je mnohem lepší, ne však ještě taková, abych ji mohl označit za dobrou.

 

Letošní rok byl ovlivněn konáním DRUPY. Jaké jsou její hlavní výsledky pro společnost MAN Roland?

Poslední den DRUPY jsme oznámili působivý výsledek v objednávkách: 470 mil. euro v archových a kotoučových strojích, což bylo mnohem víc, než o čem jsme mohli snít. Dva týdny DRUPY nám pomohly splnit nebo převýšit naše očekávání. DRUPA ovlivnila náš obchod nejvíce v květnu, červnu a červenci. DRUPA nás, řekl bych ‚postrčila‘, ale kdybych chtěl být přesný, nebyla tím hlavním, co věci zcela změnilo. Pracujeme samozřejmě měsíc za měsícem. Máme určitý počet velkých objednávek na straně rotaček, které nám velmi pomáhají. DRUPA nám umožnila pohled na budoucí investice.

 

Jak se oživení projevuje v archových a kotoučových strojích?

Jsou rozdíly mezi novinovým a komerčním tiskem. Další rozdíl je mezi akcidenčním tiskem a potiskem obalů. Novinový tisk je samozřejmě doménou rotaček, komerční tisk je rozdělen mezi archové a kotoučové stroje, a obaly jsou pouze předmětem archového tisku. Segment novinového tisku se velmi oživil, obaly se jeví dobře, komerční tisk jde doposud trochu ‚ztuha‘, a to archový i kotoučový.

 

Jak vysoké jsou vaše tržní podíly?

Kdybyste se zeptali všech výrobců a sečetli zjištěná čísla, součet by převýšil 100 %. Dostali byste se na 130 %, protože každý proklamuje vyšší podíl. Jestliže se podíváme na jednotlivé roky, graf tržního podílu kolísá zejména v rotačkách, protože křivka je závislá na individuálních objednávkách. Posuzujeme-li průměr za tři roky, držíme konstantně třetinu světového trhu, což je údaj, který má vysokou vypovídací hodnotu. V loňském roce jsme měli asi 40 % světového trhu. V archových tiskových strojích máme 18 %. Naše společnost je zaměřena na export. Asi 80 % našich ročních tržeb pochází z vývozu. Byl jste ve výrobních halách a mohl jste vidět rozpracované rotačky pro Ameriku, Asii i Evropu.

 

Můžeme prohlásit, že recese je překonána a před výrobci a tiskaři jsou slibné roky?

Dal bych vám krátkou i delší odpověď. Recese nastává, když průmysl ochabuje. V tomto smyslu jsme měli v průmyslových zemích recesi několik let. Je recese překonána? Řekl bych ano, ale... Podívejte se na země ve východní Evropě a členství deseti z nich v Evropské unii. My všichni cítíme obrovské možnosti růstu polygrafického průmyslu a fantastické šance oboru. Nevím, proč by měly být na léta dopředu v této části světa problémy s růstem. Členství v EU dává novým zemím spoustu příležitostí k pozitivnímu rozvoji, také pro vaši konkurenceschopnost ve výrobních nákladech. To je důvod, proč se práce stěhuje ze západní Evropy, jmenovitě z Německa, do Polska, České republiky a Maďarska.

 

Má také společnost MAN Roland nějaké plány pro outsourcing směrem na východ?

Celá skupina MAN zaměstnává 64 000 lidí. Víc než 20 000 pracuje za hranicemi Německa. V loňském roce jsme přesunuli hlavní část výroby a montáže autobusů do Polska. Vždycky se rozhlížíme, kde je celkový nákladový mix lepší, kde je rozvinutější logistika a kvalifikovanější pracovní síla. Všechny uvedené faktory jsou předmětem úvah, jestli se vyplatí založit výrobu a montáž v cizích zemích.

 

Zmínil jste vliv rozšíření EU. Které regiony jsou pro vaši společnost nyní nejvíc perspektivní?

Když se díváme dopředu, řekl bych, že východní Evropa, a největší očekávání vzbuzuje Rusko. Každý dnes hovoří o Číně. Pečlivě bereme v úvahu Čínu, jak pokud se jedná o šance, tak i o rizika. Kromě východní části Evropy jsou důležitými regiony také Indie a Latinská Amerika. Příkladem je Brazílie s jejím velkým nárůstem populace a očekávanou poptávkou po tisku a tiskových strojích.

 

Jak se seznamujete s menšími trhy, jako je český? Máte o nich přímé nebo jenom zprostředkované zprávy?

Jedná se o kombinaci. Na trzích máme většinou vlastní společnosti a udržujeme přímý kontakt s konkrétním trhem. Máme přímý přísun informací vycházejících z místní zkušenosti. MAN Roland Praha je ve východní Evropě firmou, která má nejlepší organizaci. Tým MAN Roland v České republice pro nás dělá výbornou práci. Máme k dispozici průzkum trhu. Není žádným tajemstvím, že udržujeme dlouhodobé vztahy s velkými tiskárnami, které jsou velmi aktivní ve vašem regionu. Například společnost Verlagsgruppe Passau v posledních 12–14 letech ve východní Evropě intenzivně investovala a poptávka v ČR byla jednou z největších.

 

Vaše společnost je v mnoha směrech technologickým lídrem v oboru. Jaké trendy v technice a technologiích jsou před námi?

V prvé řadě musíme hovořit o JDF a řízení workflow. Představují šanci, která se v našem oboru dlouho neobjevila. V polygrafickém strojírenství máme už mnoho let počítačem řízenou výrobu, ale tisk se doposud prezentoval jako řemeslný obor pro zručné lidi. Uvedené pojetí převažovalo, protože stroje nemohly vzájemně komunikovat. JDF nyní poskytuje nezbytnou bázi pro networking. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o jednoduchou změnu, ale z hlediska akceleračního efektu se jedná o nejvýraznější technický trend, který umožní, aby se polygrafická výroba stala mnohem ziskovější a variabilnější. Není pochyb, že automatizace všech druhů tiskových strojů se bude zvyšovat. Před lety jsme měli v našich strojích 7–8% podíl elektroniky, teď máme 20 %. Dříve jsme měli automatické upínání tiskových desek, nyní je před námi in-line měření denzity a její automatické nastavování. Dá se očekávat další zkrácení spotřeby času při měření a procedurách nastavování tiskového stroje. Příkladem na našich archových strojích je program Quick Change, který redukuje přípravné časy až o 30 %. Dalším trendem je přechod k větším formátům z ekonomických důvodů. Když máte zakázky naplňující větší formát strojů, tak vítězíte v efektivitě nad jakýmikoli malými stroji. U našeho největšího archového stroje Roland 900 XXL se původně očekával zájem o dva, potom o pět, a ještě později o osm strojů každý rok. Za posledních osmnáct měsíců máme prodáno 35 strojů Roland XXL. Podobná situace je v zájmu o 64- nebo 72-stránkové kotoučové tiskové stroje Lithoman. První 80-stránkový Lithoman šel do východní Evropy, do Krakova. Stejné tendence se projevují v novinových rotačkách. K Ruppertu Murdochovi do Británie jde rotačka o šířce válce více než 2,2 m. Požaduje se více stránek na tiskovou jednotku, méně výrobní plochy, vyšší produktivita a alespoň o 15 % menší náklady na jeden výtisk. Takže ještě jednou: JDF workflow, automatizace, větší formáty. K tomu přistupuje vyšší přidaná hodnota. Špičkové kotoučové stroje následují kvalitu archového tisku. Nestačí pouze přenést barvu na papír, ale je nutné nabídnout in-line koncepci s dalšími rozmanitými možnostmi, jako je in-line archové vykládání na kotoučových strojích, in-line reliéfní ražba, in-line kašírování fólií apod. Tiskárna musí zvládnout víc zakázek, což vyžaduje rozmanitější technické specifikace. Tisk vytváří zisk, pouze když produkuje hodnotu a když může tiskárna vyžadovat slušnou cenu. Klíčem k plánování a řízení produkce v tiskárně je analýza výrobních dat a optimalizace ve zpracování zakázek.

 

Zdá se, že na letošní DRUPĚ se projevila stagnace technologie DI. Jaký vývoj očekáváte s vaší DICO technologií?

Když se zpomalí obchod, jak se stalo po tři roky v řadě, musejí se bezpochyby omezit také výdaje. Digitální technologie v pre-pressu vytlačily v posledních dvaceti letech manuální zpracování. Logicky dalším krokem byla technologie CtP. V období, které je před námi, bude následovat imaging v tiskovém stroji. Musíme mít trpělivost.

 

Mnoho lidí z oboru by přivítalo přítomnost značky MAN Roland i na veletrhu EmbaxPrint v České republice. Je vaše rozhodnutí nezúčastňovat se regionálních výstav definitivní?

Dovolte, abych problém uvedl do globálního kontextu. Výstavy jsou jen jedním z druhů a nástrojů marketingu. Samozřejmě, že se musíme prezentovat vůči zákazníkovi. Musíme ale také přemýšlet, jakou hodnotu tím zákazníkovi přinášíme a za jaké peníze. Dospěl jsem k závěru, že inflace v pořádání stále většího počtu výstav v našem oboru není dobrá věc nejen pro výrobce, ale ani pro našeho zákazníka. Myslím, že potřebujeme nastolit trend několika málo hlavních výstav, kde má zákazník šanci zjistit, co je na trhu nového. Chceme je kombinovat s dalšími akcemi pro zákazníky. Pozvat např. 100–150 lidí na jeden den do prostředí, kde můžeme uspořádat několik podrobnějších technických prezentací. Můžeme ukázat, co lze zpracovávat na příslušné technologii. Jedná se o pojetí marketingu 1 : 1, který je efektivnější a ekonomičtější. Můžeme jít mnohem více do hloubky informací pro individuálního účastníka. Mnoho zákazníků přijde na výstavu, kde jsou všichni zaneprázdněni, protlačí se ke stroji a řekne: „Ó, to je velmi zajímavé, a co tím míníte?“ Řekli jsme si, že se více zaměříme na přímé akce pro zákazníky a pokud se jedná o výstavy, soustředíme se na několik hlavních, kde se představíme menší expozicí. Výběr bude selektivní v závislosti na konkrétním trhu. V minulém týdnu jsem například dostal dopis ze Stuttgartu ohledně účasti na nové obalářské výstavě v příštím roce. Odpověděl jsem, že se nezúčastníme. Přestože jsme německá firma, proč bychom měli?

 

Kromě předsedy správní rady a generálního ředitele MAN Roland Druckmaschinen AG jste předsedou nebo členem v jedenácti správních a dozorčích radách podniků ve skupině MAN Roland. Volného času vám asi mnoho nezbývá...

Soukromý život tím samozřejmě trpí. Kdybyste se podíval do mého diáře, zjistil byste, že asi 60 % času trávím na cestách. Mezi moje soukromé koníčky proto rozhodně nepatří cestování. Pokud mám nějaký volný čas, snažím se jej prožít s rodinou. Občas si zahraju golf a v zimě si rád vyjedu na lyže. Koníčkem snad souvisejícím s tiskem a kvůli udržení rovnováhy a vyvážení zájmů je pro mě čtení knih. Četba je dobrý způsob, jak se odpoutat od někdy hektického a rušného dne. Hraní golfu zase takovou relaxací není, protože se u něj občas rozzlobím.

 

Sport, drink, dres apod. bývají součástí podnikové kultury. Jaké symboly vyznává MAN Roland?

Společnost má firemní hodnoty a vize ve směru k zákazníkům, akcionářům a veřejnosti. Podniková kultura a filozofie, která je za tím, je zaměřena na rozvoj a jednání s lidmi. Zákazník ví, že máme dobrý výrobek, ale chceme, aby si také řekl: S těmito lidmi dělám byznys rád. Je s nimi radost pracovat.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 12 / 2004.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.