Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ikonofilie a grafický hédonismus
Denisa Kera - TYPO

Design prostupuje všemi aspekty naší zkušenosti se světem: od písmen a jazyka po předměty každodenního života a architekturu města. Současný grafický design proto nepřistupuje k světu jako k nepopsané tabuli, ale uvědomuje si dnešní saturaci obrazy a designem; hravě je rozvíjí, paroduje a někdy i kritizuje.

Na letošním Bienále jsou spíše než krásné a zajímavé obrázky k vidění krásné a zajímavé strategie, jak zacházet se všudypřítomnými obrazy a s množstvím vizuálních stylů. Tyto strategie se nesnaží jenom o rozšíření vizuální zkušenosti, ale spíše o kritické uchopení všudypřítomnosti i devalvace obrazu a grafiky v dnešním světě. Nejedná se přitom o odmítání obrazů nebo jejich nekritické přijetí. Spor ikonoklasmu a idolatrie dnešní grafická díla řeší po vzoru filozofa Bruna Latoura a jeho pojmu ikonofilie: s kritickou schopností porozumět, interpretovat a kreativně použít obraz, chápat souvislosti obrazů a reprezentací, jejich vývoj a vzájemné odkazování. Trendy v současném grafickém designu k tomu směřují.

Projevuje se to například v hledání a uvědomování si designu tam, kde ho nečekáme – v jeho konfrontaci s přírodou. Využívání zdánlivě neuspořádaných věcí – povrchu Měsíce (dílo Michael Steinerta) nebo různých atmosférických dějů a pohybů (u Zdeňka Zieglera) objevuje design v přírodních tvarech a dějích. V Zieglerově Povaze prostoru a času je to kontrast pravidelných zářezů vytvořených člověkem a náhodných čar jakoby vytvořených větrem.

 


Zuzana Poloncová, Pixl-e, grafické studio, Era, 2003, časopis

 

Dalším projevem ikonofilie je přímá konfrontace starých a nových médií. Velice často se tato konfrontace stylů a obrazů odehrává přímo na rovině materiálů. Vizuální zkušenost s materiálem (papír, dřevo, textil, monitor) je často méně vědomá, ale o to silnější než zkušenost s obsahem. Na výstavě je řada děl reklamní grafiky, designu knih i časopisů, které přímo simulují jiný materiál než papír. Grafika se v těchto dílech stává univerzálním překladem, který interpretuje vizuální postupy od primitivních jeskyň po počítačové hry. Nečekaně přitom spojuje různé vizuální styly, jako jsou stará písmena na textilu v grafice Saeda Meshkiho nebo plakát Adama Macháčka na divadelní představení, který napodobuje vzhled hry pro starý osmi- nebo šestnáctibitový počítač. Nejdál zachází jeho idylický obraz z hor s pasoucími se kravami, s jezírky a oslavujícími lidmi, který vypadá díky pixelům jako vyšívaný a zároveň jako pohled na starou počítačovou hru. Pixely jsou cizím médiem jak pro divadlo, jež tento plakát propaguje, tak pro idylickou scénu, kterou vidíme. Podobnou inspirací ranou nekvalitní počítačovou grafikou je i pixelizovaný jelen Zuzany Poloncové (Studio Pixl-e). Počítačová grafika se v těchto dílech mění na jakýsi digitální pointilismus.

Práce Saeda Meshkiho z Iránu tuto tendenci ke konfrontaci materiálů spíše než jen obrazů jasně ukazuje: celý obraz působí jako oskenovaný kus textilie. Grafika zde cituje staré způsoby práce, které mají vlastní kontext a tradici. Divák si všímá jen rozmazaného vzhledu písmen na simulovaném „plátně“. Počítač zde dokonale a paradoxně reprodukuje nejisté stopy lidské ruky nebo také záhyby materiálu, které nabývají novou estetickou hodnotu mimo původní kontext látky. Elektronická a papírová simulace těchto materiálů přináší do naší vizuální zkušenosti taktilní prvek, zapojuje další smysly a skoro se zdá, že dnešní grafika vědomě usiluje o jakýsi synestetický zážitek namísto realismu nebo abstrakce. Dalším aspektem tohoto odkazování a simulace materiálů je využívání nedokonalostí starého média, jeho omezení jako vizuálního efektu. V podobných pracích grafika nabízí víc než jen zážitek pro naše oči: „vypráví“ dějiny, kriticky hodnotí vývoj, udržuje v pozornosti, nikoli šokem nebo nostalgií, ale konfrontací a nejistotou.

 


Nicole Barbieri a Markus Bucher, Public Plaiv. Art contemporauna illa Plaiv, 2002, kniha

 

Další inspirací novými médií a jejich kódy je minimalistický vzhled písmen, která už ani nestojí v řadě, ale jsou rozházena po celé stránce v publikaci italic 1.0 italského studia Bianca nebo v nejzajímavějším díle celého Bienále – kompozici písmen Johanny Balušíkové ze Slovenska. Její typografická kompozice se přímo generuje díky programu v jazyce Python. Samotná volba tohoto programovacího jazyka pro vědce a umělce je významná pro revoluční myšlenku budoucí typografie. Program si typograficky rozloží text podle frekvence písmen a pokaždé tím vzniká jedinečný font, generovaný na základě daného textu a jazyka. Tento generovaný font umožňuje jiný způsob čtení, které působí velice rytmicky díky změně velikosti a vzhledu písmen, skoro jako čtení básní. Zde se typografie stává uměleckou performancí a mění celý obvyklý postup, jímž grafika vzniká. Není to jen intervence umělce nebo stroje, ale zvláštní spolupráce obou, kdy nevíme, jak bude vypadat výsledek.

Napodobování jiných materiálů na papíru může mít i podobu grafických „ready-made“. Je to například dílo Petra Babáka Možná sdělení, vytvořené z lepicí pásky (podobné té, s níž se lepí balíky) přilepené na růžovém papíru (ten připomíná piják z osmdesátých let). Při setkání těchto dvou materiálů vzniká zajímavý kontrast něžného (růžová) a laciného (páska). Protože barvy neladí, o to víc se soustřeďujeme na materiály, které v tomto díle rozpoznáváme. Efekt „balicího papíru“ zajímavě využívá i Michal Pawlik (Polsko): na jeho plakátu se na balicím papíru střídají písmena jakoby vytvořená razítkem s fotografickými záběry.

Nedokonalosti starých médií a materiálů jsou častým vizuálním efektem. Například v Orgovanu Tomáše Brousila, kde působí jako stará reklama na nekvalitním papíru. Zvýrazněná a posunutá písmena jsou vlastně chybou, která si nás získává estetickou nonšalantností. Starou a nekvalitní grafiku v žluté a černé na levném papíru pak zajímavě využívá i Tania Prill ze Švýcarska. Rovněž posunutá písmena na Typo Design Clubu Pavla Hracha využívají snad všechny grafické chyby jako efekt, takže písmena na tomto plakátu skoro ani nejsou vidět.

 


Michal Pawlik, Polsko, Dzieci ulicy, 2003, brožura, CD a leták

 

Citování starého vzhledu grafiky z dob prvních barevných filmů najdeme i na plakátu pro současné umění od Nicole Barbieri a Markuse Buchera ze Švýcarska. Vybledlé, ale světlé barvy působí efektně a exoticky, stejně jako provokativní skromnost a záměrné nevyužití možností dnešních médií. V tomto smyslu je nejironičtějším dílem celé výstavy obálka knihy od Zuzany Baťkové L’Iconoclasme (la destruction et la mutilation des images): mechanicky se opakujícím vzorem napodobuje staré tapety, přičemž dekorativnost obrazu a monotónní kytičkovaný vzor ironicky doplňují název a téma knihy. Znovu vidíme pokus, aby grafický design evokoval i další smyslové (prostorové a taktilní) vjemy. Podobně působí i díla, která citují spíše dětské techniky malování (Slepice a televize Juraje Horvátha) nebo napodobují koláže z textilií (Kouzelná baterka Michaely Kukovičové).

Překrývání a vzájemné citování papíru a dalších médií je dobře vidět i na obálce časopisu Cinepur Davida Fírka. Zvětšená a narušená filmová páska, její transparentnost a černobílá podoba dobře ladí s tématem časopisu. Dokonalou podobu má toto prolínání materiálů a médií na plakátu Shina Matsunaga z Japonska. Zde se spojuje a vzájemně konfrontuje několik typů starých technik od malování na hedvábí, na bambusu, od kaligrafie po současné pravidelné, „flashové“ tvary. Široké rozpětí od objektů malovaných rukou po mechanické a strojové objekty vede k jakémusi grafickému hédonismu médií a smyslů, který se pohybuje na samotné hranici idolatrie.

 

Článek vyšel v časopise TYPO.09.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2018
Téma čísla:
Vybrané polygrafické profese
FESPA 2018
Aplikace správy barev ProductionApp
Speedmaster XL 75 Anicolor 2
Barbieri Spektro LFP qb
Reklama Polygraf 2018
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. 8. 2018
Labelexpo Americas 2018
Chicago, 25.–27.9.2018
www.labelexpo-americas.com

30. 7. 2018
FachPack 2018
Evropský veletrh
obalů, procesů a technologií
Norimberk, 25.–27.9.2018
www.fachpack.de/en

1. 5. 2018
Reklama Polygraf 2018
25. ročník mezinárodního veletrhu reklamy, polygrafie, obalů a inovativních technologií
Praha, 29.–31.5.2018
reklama-fair.cz

15. 2. 2018
EmbaxPrint
27.2. - 2.3. 2018
Mezinárodní veletrh obalů a tisku

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.