Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Diakritická znaménka v jazycích střední a východní Evropy
Filip Blažek - TYPO
Historie

Diakritická znaménka (akcenty) obohacují základních 26 písmen latinské abecedy již od středověku. Upřesňují zvukovou podobu slov a napomáhají rozlišení jejich významu, všechny evropské jazyky mají totiž větší množství fonémů než dostupných písmen abecedy. Historicky starším, ale stále používaným rozšířením latinky je využití digrafů čili dvou po sobě jdoucích písmen, která se čtou jako jeden foném (v češtině např. ch), v některých jazycích může jeden foném reprezentovat i shluk více znaků (v němčině např. tři: sch [š]). V některých jazycích existuje pro jeden zvuk více možných znaků, v češtině je to i-y nebo ú-ů, v polštině sz-ś nebo ż-ź. Další možností je vytvoření úplně nového znaku, jako například þ a ð v islandštině. Nejjednodušší modifikací latinky jsou však zejména z praktického hlediska právě akcenty, proto se používají nejčastěji.

Přestože se základní tvary akcentů v evropských jazycích ustálily během 20. století, diakritická znaménka se permanentně a nenápadně vyvíjejí. Např. v češtině je patrný odklon od dekorativnějšího stylu k neutrálnímu a nenápadnému pojetí: dříve obvyklý výrazně stínovaný háček ustoupil variantě souměrné dle svislé osy. V některých jazycích jsou čtenáři na správný tvar akcentů velmi citliví, v jiných zemích tvary různě kolísají. V češtině a rumunštině není možné zaměňovat háček a půloblouček, v turečtině jsou akceptovatelné oba tvary. Znaky s diakritikou jsou často vnímány jako samostatná písmena, čemuž odpovídá i abecední řazení: někdy jsou akcenty ignorovány, jindy se znaky s diakritikou umisťují za znak bez ní nebo dokonce až na samý konec abecedy.

 


Dekorativní pojetí českých akcentů typografa Vojtěcha Preissiga (20. léta 20. století)) a současný přístup u písma Goudy Old Style (akcenty navrhl autor článku k písmu Goudy Old Style, Adobe)

 

Při digitalizaci již existujících písem je typograf postaven před problém, má-li zachovat původní tvar diakritiky, i když působí zastarale, nebo má-li navrhnout nový. Možné jsou oba přístupy. František Štorm např. při digitalizaci Preissigovy antikvy připravil dvě verze: jednu s původními, z dnešního pohledu velmi neobvyklými akcenty, a jednu se současnými. Známějším příkladem je Futura, ke které navrhl akcenty autor Paul Renner. Některé písmolijny je převzaly, jiné je zaměnily za konvenčnější. Domnívám se, že čtenář si u často užívaných písem postupně zvyká na určitý tvar znamének a nový nebo netradiční přístup může narušit plynulost četby, a to i v případě, že nová verze je z typografického hlediska vydařenější.

 


Původní akcenty navržené Paulem Rennerem (Futura T, URW++) a nově upravená diakritika (Futura BT, Bitstream)


 

Nejčastější chyby

Nejčastější chybou jsou nevhodně tvarované akcenty, jejichž kresba neodpovídá charakteru písma a vychází z jiných konstrukčních zásad. Příkladem mohou být např. akcenty groteskového písma užité u antikvy nebo ještě hůře u zdobné kurzivy. Tvar diakritických znamének musí vycházet z kresebných principů daného písma. Naprostá lhostejnost tvůrce písma k akcentům je typická pro mnohé světové písmolijny, extrémní ignorantství projevuje například americká Emigre. Ve fontech tohoto typu patří mezi časté chyby záměna háčku a obloučku nebo zcela nepoužitelný ogonek. Smutnými příklady písma s nekorektní diakritikou jsou bohužel nejužívanější latinková písma vůbec: Times New Roman a Times z operačních systémů Windows a Mac OS. Obávám se, že v tomto případě se nápravy nedočkáme…

 


„Plovoucí“ akcenty u písma Platelet (Emigre, autor Conor Mangat 1993) jsou zcela nepoužitelné pro polštinu i pro češtinu, kde je navíc místo háčku půloblouček – breve

 


Asymetrický háček a nevhodný tvar ogonku u systémového písma Times New Roman (MS Windows), tvarově vhodný háček, leč v nestejné výši nad literami a opět nesprávný ogonek u systémového písma Times (Mac OS X)

 

Problematická pro typografy bývá vzdálenost akcentu od znaku. Čtenář vnímá písmeno s akcentem jako celek a chybně umístěný akcent může vést k chybné interpretaci. Je-li kupř. znaménko umístěno těsně k písmenu, může se v malých velikostech nebo při letmém čtení s písmenem slévat, a tím znesnadňovat čtení nebo dokonce přivodit záměnu s jiným znakem. Diakritika umístěná příliš vysoko téměř znemožňuje plynulé čtení. Stejný problém vzniká u diakritiky vedle znaku (např. ď), kde vyvstává i problém správného kerningu. Vzdálenost konkrétního akcentu od účaří by měla být ve fontu konstantní, je třeba počítat s tím, ze některé litery (např. s oblými tahy jako c nebo s) mohou být vyšší či nižší než ostatní. Ve výjimečných případech je nutné upravit původní tvar znaku, brání-li ozdoba umístění akcentu.

 


Ukázka upraveného znaku s, aby bylo možné umístit diakritiku, v písmu Fette Fraktur (Linotype)

 

I když má písmo korektně tvarované akcenty umístěné ve vhodné vzdálenosti od znaku, veškerá práce může přijít vniveč, jsou-li akcenty špatně horizontálně umístěny. Opticky taková diakritika z písmene „padá“ a narušuje celkovou harmonii. Symetrická znaménka se téměř výlučně umisťují na optický střed znaku, zvláště jde-li o symetrické znaky. U asymetrických akcentů je více možností, jak znaménka umístit, opět je třeba dbát na optickou vyváženost, aby ze znaků nepadala. Nejvíce péče vyžaduje umístění akcentů u kurzivy, zvláště má-li výrazně kaligrafický charakter; někdy nezbude než se smířit s kompromisem.

Některé písmolijny se dopouštějí další chyby: domnívají se, ze pro rodinu písem stačí jedna sada akcentů. Korektní diakritika musí být navržena pro každý duktus zvlášť, nebo musí být alespoň korektně interpolována. Jelikož diakritika musí vycházet z charakteru písma, je nutné upozornit na to, že kurziva, zejména u antikvových písem, je postavena na kaligrafickém základu, a proto by i akcenty měly mít odpovídající kaligrafický charakter. U ostatních písem, jako jsou např. grotesky, stačí mít obvykle diakritiku nakloněnou.

 


Akcenty navržené v české firmě Macron Otakarem Karlasem a Martinem Klimešem k písmu Adobe Caslon respektují kaligrafický styl kurzivy a tvoří s písmem harmonický celek. Druhá ukázka je z písma Adobe Caslon Pro.


 

Úskalí diakritiky

Odlišný přístup k akcentům je možný v případě, kdy typograf navrhuje plakát, knižní obálku či logotyp. Tehdy bývá úprava originální diakritiky důležitá např. z prostorových důvodů. Někteří výtvarníci přistupují k akcentům tvůrčím způsobem – používají je k zesílení estetického dojmu. V těchto případech je tedy možné např. místo háčku udělat vodorovný tah, oblouček či trojúhelník, dieresis zase může být zapuštěn svisle do znaku nebo roztažen na jeho šířku. Akcent může také tvořit součást znaku, může z něj „vyrůstat“. Tento přístup považuji za nevhodný tam, kde netradiční diakritika snadno vede k chybné interpretaci, jako tomu je např. u písma užitého pro názvy stanic pražského metra, kde je namísto háčku vodorovný tah. (Nedávno publikovaná digitální verze tuto chybu neobsahuje.)

 


Netradiční, autorský přístup k diakritice u knižních písem. Shora: Preissigova Antikva, Vojtěch Preissig 1924. Futura, Paul Renner 1924. Parlament, Oldřich Menhart 1950. Fedra, Peter Biľak 2004.

 


Ukázky dobové individuální diakritiky z knihy Bohumila Lanze a Zdeňka Němečka Písmo v propagaci (Merkur, Praha 1974)

 

Nejednotný přístup panuje u otázky, mohou-li být některá diakritická znaménka šířkově diferencovaná; typickým příkladem je vodorovná čárka – makron – nad i a nad ligaturou æ. Má-li makron shodnou šířku, pak je nad i příliš široký, což vyžaduje úpravu kerningu v případě slov jako līl, a nad æ zase moc úzký. Variabilní akcent je podle mého názoru vhodnější jak u makronu, tak u ogonků, které je třeba individuálně upravit, aby plynule navazovaly na písmeno.

V době knihtisku působily akcenty nad verzálkami řadu problémů, proto se diakritika u verzálek obvykle kreslí plošší než u minusek, což také umožňuje sázet řádky verzálek blíže k sobě. Otázkou je, zda je u malých kapitálek lepší dělat diakritiku co nejvíce shodnou s diakritikou minusek (vhodné tehdy, jsou-li malé kapitálky používány v jedné řádce se základním řezem), nebo naopak menší, obdobně jako u verzálek. Ideální by byly obě verze…

Téma diakritických znamének je mezi současnými typografy i laiky stále živé, neboť s nekorektními akcenty zahraničních fontů se potýkají miliony čtenářů v celé Evropě a konverze mezi různými kódováními trápí snad každého uživatele počítače ve střední a východní Evropě. Kromě extrémního názoru, že by bylo nejjednodušší diakritiku prostě zrušit, vycházejí z diskusí i zajímavé nápady. Dokladem toho může být slovenský projekt Diakritika. Studenti Katedry grafického dizajnu VŠVU v Bratislavě se pokusili navrhnout zcela nová znaménka, někteří se snažili systém zjednodušit, jiní si z akcentů dělali legraci. Každopádně je výsledná brožura zajímavou inspirací. Globalizace a standardizace však případnou změnu velmi ztěžují, zavedení nových znaků by bylo mnohem komplikovanější než nedávné přidání Eura – a přesto je tolik fontů, které tento znak ještě neobsahují.

Následující přehled si neklade za cíl být vyčerpávající. Seznamy jazyků neobsahují některé minoritní nebo již téměř neužívané jazyky ani jazyky neevropských národů. Je třeba si také uvědomit, že některé jazyky jsou výrazně ovlivněné jazyky sousedními, od kterých přejímají slova i s původním pravopisem a tudíž k jejich zápisu potřebují vypůjčené akcenty. To je běžné např. v angličtině: původní pravopis si uchovávají např. francouzská slova café nebo façade. Následující přehled rovněž neuvádí speciální znaménka užívaná při přepisu z cizích jazyků do latinky nebo národní znaménka používaná pro označení přízvuku v učebnicích a slovnících.

 

Jako základní písmo pro zobrazení diakritiky je použit font Gentium Victora Gaultneye. U dalších příkladů jsou použité fonty vždy uvedeny.


Použitá a doporučená literatura

Bringurst, Robert: The Elements of Typographic Style. Hartley and Marks, 2002
Data on Languages: Institut of Esthonian Language, http://www.eki.ee/letter/
Dyrynk, Karel: České původní typografické písmo. Typografia, Praha 1925
Encyklopedie Wikipedia www.wikipedia.org
Gaultney, J. Victor: Problems of diacritic design for Latin script text faces. 2002, http://www.sil.org/~gaultney/research.html
Character design standards http://www.microsoft.com/typography/developers/fdsspec/default.htm
Menhart, Oldřich: Tvorba typografického písma. SPN, Praha 1957
Polish Diacritics How To? http://studweb.euv-frankfurt-o.de/twardoch/f/en/typo/ogonek/index.html
Sonberg Josef: Strojová sazba. Knižnice Typografia, Praha 1978
Thorn and eth: how to get them right http://briem.ismennt.is/
Wells, J.C.: Orthographic diacritics and multilingual computing http://www.phon.ucl.ac.uk/home/wells/dia/diacritics-revised.htm

 

Citáty

Diakritická znaménka nejsou vlastními písmeny jako například číslice. Jsou jen tlumeným doprovodem písma, který nesmí rušit plynulost základních písmových tvarů a vnášet do tištěných textů přílišný neklid a zmatek. Podobně jako interpunkční znaménka mají i akcenty pomáhat čtenáři k snadné čitelnosti, nenásilně a nevtíravě jej upozorňovat na změnu výslovnosti a správnou fonetickou hodnotu písmen. Jestliže se grafická funkce znamének výslovnosti přehání a povyšuje k důležitosti vlastních znaků latinské abecedy, je plynulost i nejlepšího písma rozbita, klidné vnímání rozrušeno, čtení textů znesnadněno. Správná míra, zabarvení, umisťování a kresebné tvary akcentů jsou technicky i esteticky závažnou složkou českého typografického písma.

Oldřich Menhart: Tvorba typografického písma. SPN, Praha 1957.

 

Jest ovšem nesporno, že není právě snadno upravit čárky a háčky akcentů souhlasně s kresbou písma, vyřešiti je tak, aby tvořily celek s písmenou, vyvážiti je stejnoměrně a shodně nad všemi písmenami a přitom nepoškoditi klidnou splynulost řádky a její jednotnou linii.

Karel Dyrynk: České původní typografické písmo. Typografia, Praha 1925.

 

Dodatky – ukázky Menhartova řešení diakritiky

Diakritická znaménka čili písmové akcenty jsou pozdějším doplňkem latinského písma. Jejich tvary, velikost i polohu je třeba přizpůsobovat pravopisným i grafickým požadavkům dobré čitelnosti. Poněvadž není univerzálního tisko­vého písma, nelze také užívat jednotných tvarů těchto znamének v různých druzích typů. Nejvíce nesnází působí písmaři umístění akcentů nad kapitál­kami, kde je pro jejich kresbu malý prostor. Je žádoucí, aby se akcenty velkých písmen lišily důrazem od akcentů minuskulí, aby byl mezi nimi přiměřený roz­díl v síle i ve velikosti. Na hořejších ukázkách romany pro řádkové sázecí stroje vidíme řešení různých českých akcentů, které u řádkového písma nesmějí pře­sahovat ani šířku, ani výšku daných rozměrů matrice.

 

Jestliže je třeba činit rozdíly v kresbě diakritických znamének pro malá a velká písmena typografické abecedy, je tím nutnější rozlišovat jejich tvary a sílu u písem normálního a zesíleného řezu. Na čtyřech ukázkách typů pro řádkové sázecí stroje vidíme příklady zesilování akcentů, přiměřené kresbě polotučných písmen. Tento postup je třeba zachovávat také v kresbě všech interpunkčních znamének, aby nejen písmena, ale i pomocné typové znaky byly náležitě za­barveny a působily dojmem jednolitosti. Špatně vykreslené a nedbale umístěné akcenty ztěžují plynulou čitelnost a kazí vzhled tiskových typů. Varujme se výstředních tvarů v kresbě akcentů, aby tato znaménka ani v drobných stup­ních písma nesplývala s vlastními typy v nejasné, nezřetelné skvrny.

 

Také tvary, poloha a síla akcentů musí být přizpůsobeny celkovému charakteru a zabarvení kurzivního písma.

 

Článek vyšel v časopise TYPO 10.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2018
Téma čísla:
Vybrané polygrafické profese
FESPA 2018
Aplikace správy barev ProductionApp
Speedmaster XL 75 Anicolor 2
Barbieri Spektro LFP qb
Reklama Polygraf 2018
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. 8. 2018
Labelexpo Americas 2018
Chicago, 25.–27.9.2018
www.labelexpo-americas.com

30. 7. 2018
FachPack 2018
Evropský veletrh
obalů, procesů a technologií
Norimberk, 25.–27.9.2018
www.fachpack.de/en

1. 5. 2018
Reklama Polygraf 2018
25. ročník mezinárodního veletrhu reklamy, polygrafie, obalů a inovativních technologií
Praha, 29.–31.5.2018
reklama-fair.cz

15. 2. 2018
EmbaxPrint
27.2. - 2.3. 2018
Mezinárodní veletrh obalů a tisku

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.