Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Zařízení DTP studia - skenery
Kamil Třešňák - Svět tisku

Navzdory rychlému nástupu digitálních fotoaparátů zůstává skener nepostradatelnou výbavou DTP studia. Rychlé snížení cen skenerů, provázené stálým zlepšováním jejich parametrů, vyvolalo rozsáhlé změny na trhu a přineslo masovou dostupnost poměrně kvalitních zařízení.

 

Na setrvalém snižování cen za současného vylepšení užitných vlastností není nic neobvyklého, alespoň ve většině segmentů; výjimky přirozeně existují, stačí se podívat na trh s některými typy CtP desek. Dopad tohoto obecného trendu na trh se skenery je ale výjimečně razantní: již po několik let postupně řada tradičních výrobců ukončuje výrobu, případně ji prodává konkurenci, nebo se s dřívější konkurencí v různé míře spojuje – to je případ nedávné dohody mezi firmami Microtek a Umax, na základě které Umax ve vybraných lokalitách distribuuje některé typy skenerů Microtek (blíže viz Svět tisku 7–8/2004).


High-end plošný skener Creo EverSmart Supreme II

Celá tato situace je v souhrnu pro uživatele výhodná, na druhé straně není snadné se v nových podmínkách orientovat, zejména když se jednotlivé kategorie místy překrývají a dokumentace od výrobců s oblibou směšuje užitečné technické informace s marketingovými. Před uživateli poté vyvstávají otázky typu: potřebujeme 42-bitovou hloubku, nebo vystačíme s 36 bity? Máme zaplatit za denzitu 3,6, nebo vystačíme i s nižší hodnotou? Má dnes ještě smysl pracovat s bubnovým skenerem, a do jaké míry plochý CCD skener skutečně dokáže bubnový skener „dohonit“? Na většinu z těchto otázek neexistuje jednoduchá a vyčerpávající odpověď. Pokusme se proto problém zúžit – jedním z důležitých hledisek je typ snímacího členu a jeho vliv na základní parametry skeneru. Vzhledem k omezenému prostoru se přitom zaměříme na skenery, určené pro „standardní“ užití, a pomineme další skupiny, zejména copydot a velkoformátové skenery, přestože i tato zařízení mají v pre-pressu své pevné místo.

 

CIS vs. CCD vs. PMT

Naprostá většina současných stolních (plošných, flatbed) skenerů, bez ohledu na kategorii, je osazena CCD snímačem. Mezi nejlevnějšími skenery, určenými do domácnosti a kanceláří, se ale nově prosazují i modely s CIS snímačem, naopak v segmentu špičkových zařízení se nadále používají skenery osazené fotonásobiči. Volba snímacího prvku má zásadní vliv na hlavní obrazové vlastnosti skeneru, tedy na rozlišení, barevnou hloubku a denzitu – přestože hned musíme dodat, že jen na snímači zdaleka nezáleží: důležitý vliv má i elektrika skeneru a obslužný software.

CIS
Snímací prvek CIS (Contact Image Sensor) je konstruován jako vysoce kompaktní, jednoduchý a odolný blok, který obsahuje celkem dvě funkční části. Na rozdíl od CCD zde najdeme jak snímače, tak i osvětlovací diody. CIS skener skutečně nepoužívá lampy, ale soustavu na snímači integrovaných červených, zelených a modrých diod, jež osvětlují skenovanou předlohu (složením vzniká bílé světlo). Osvětlující diody tvoří souvislou řadu, paralelně s ní pak člen obsahuje řadu snímacích elementů. Každý jeden z nich je tvořen z vlastního čidla s předřazenou zaostřující mikročočkou. Obě řady, osvětlující i snímací, jsou navzájem velmi blízko, díky čemuž je možné, aby čidla přímo snímala světlo diod odražené od předlohy.

Z popsané konstrukce plynou některá podstatná omezení. První je dáno nízkou hloubkou ostrosti čidel CIS snímače. Zatímco celá optická soustava klasického CCD skeneru má obvykle hloubku ostrosti několik centimet­rů, čidla CIS snímače mají hloubku ostrosti jen několik málo milimetrů. To má praktický dopad: CCD skener dokáže oskenovat i pros­torové předměty (v omezené míře, možnosti jednotlivých typů se liší), čehož je možné využít například při skenování silnějších knih, kdy skener ostře „vidí“ i do zdvihnutých pasáží stránek u vazby. Toho CIS skener není schopen – co neleží přímo na snímací ploše, to prakticky nevidí. Uvedené omezení vychází přímo z konstrukčního principu snímače (jde nakonec o kontaktní snímač) a způsobu jeho práce, proto se zdá, že ani zlepšení vlastností a parametrů CIS snímačů na něm nic zvláštního nezmění.


High-end plošný skener Fujifilm Lanovia Quattro

To naopak nemusí platit o druhém základním problému CIS snímačů – kvalitě obrazu. Ještě poměrně nedávno byla zejména barevná kvalita nízká a CIS snímače si nacházely místo spíše například v dokumentových skenerech. A i když ani dnes nejsou CIS skenery v postavení, kdy by mohly být použity v náročnějších grafických úlohách, do slušného barevného kancelářského či domácího základního skeneru se jej výrobci osadit nebojí (např. CanoScan LiDe20). Zda a do jaké míry je možné dále zlepšovat obrazové charakteristiky CIS snímačů si odhadovat netroufáme, větší optimismus než v případě hloubky ostrosti ale asi bude na místě.

Z výše uvedeného je jasné, kde je pozice CIS skenerů. V prvé řadě je třeba říci, že snímací prvky CIS umožňují konstruovat lehké, velmi tenké přístroje. To je dáno malou konstrukční výškou snímače a faktem, že díky pojezdu těsně pod dokumentem nejsou v CIS skeneru použita zrcadla ani optické soustavy, zaostřující odražené světlo do CCD snímače. CIS skenery jsou dále výrazně méně energeticky náročné, problémem není ani provoz na baterie. Hlavní úspora vzniká díky osvětlujícím LED diodám. Jejich světlo je sice řádově slabší, než jaké vydávají trubice v CCD skeneru, na druhou stranu mají LED diody mnohem menší spotřebu energie než trubice, které obsahují plyn, v němž je nutné zažehnout a udržovat výboj. Skenery s CIS prvkem nemají ambice být použity k vážnější grafické práci. Velmi dobře se hodí jako entry – level modely do domácnosti a kanceláře, kde mimo jiné nevadí, že nejsou konstruovány pro sken průhledných předloh.

CCD
CCD snímač (Couple Charged Device) je v případě, že je určen pro využití ve skeneru, obvykle konstruován jako lineární prvek, světlocitlivé elementy jsou umístěny v řádce a ne v ploše, jako například u digitálního fotoaparátu. Podle typu může přitom snímač obsahovat i více linií (například tři linie, jednu pro každou ze tří základních barev RGB). Zde ovšem podobnost končí, kvalita jednotlivých typů může být velmi rozdílná.

Problémem CCD snímačů je citlivost a šum, přesněji odstup signálu od šumu. Kvalita snímaného obrazu je z velké části dána právě způsobem, jak se jeden každý konkrétní prvek s těmito parametry vyrovná. Zjednodušeně řečeno má CCD prvek potíže s rozlišením malých změn dopadajícího světla, což se ještě komplikuje v situaci, kdy je světla celkově příliš mnoho (prvek je „zahlcen“), nebo naopak málo. Snímač nereaguje na dopadající světlo ideálně a do výstupu vnáší větší či menší vlastní rušení. Důležité je, aby intenzita rušivých jevů byla v celkovém výstupu zanedbatelná. Právě to se ale může ukázat jako problém v okamžiku, kdy na snímač dopadá málo světla, výstupní signál je díky tomu sám o sobě slabý (například při snímání tmavého diapozitivu), a šum, vnesený snímacím prvkem, může tvořit podstatnou část obrazu.


Levný ultratenký CIS skener Canon LiDE 20

Dnešní špičkové CCD prvky jsou naštěstí natolik vyspělé, že se právě popsané nectnosti objevují pouze při náročné práci – typicky při snímání předloh s jemnými jasovými variacemi (detaily), hlavně v tmavých stínech nebo vysokých světlech (záleží na typu předlohy). Výrobci používají různé postupy, aby vlastnosti CCD prvků zlepšili. Na čipu jsou obvykle umístěny „zaslepené“ elementy, na nichž je měřen signál, vydávaný snímačem při nulovém osvětlení, a získaná hodnota je následně použita ke korekci signálu z nezakrytých pixelů. Protože je množství šumu teplotně závislé, jsou CCD prvky pokročilých skenerů často aktivně chlazené. Další metodou snížení šumu může být víceprůchodové skenování. Každá linka obrazu je přečtena například třikrát, a výsledný signál je získán zprůměrováním, čímž skener lépe rozliší detaily (v praxi v temných stínech).

PMT
PMT je všeobecně užívaná zkratka pro fotonásobiče (Photo Multiplier Tube), uplatňující se obvykle jako snímací prvky v bubnových skenerech. I když ploché a bubnové skenery získaly své pojmenování podle způsobu upevnění a snímání předlohy, zásadní rozdíl mezi oběma kategoriemi je právě v typu snímače. Během posledních několika let udělali výrobci plochých skenerů skutečně velmi mnoho pro to, aby širší veřejnost na skenery s PMT zapomněla, nebo alespoň uvěřila, že moderní ploché skenery svými parametry bubnové skenery „téměř“ dostihly – to když výrobci hovoří o „kvalitě blízké bubnovým skenerům“. Je tedy možné na bubnové skenery zapomenout, lze je skutečně bez větších problémů nahradit plochými CCD skenery? Realita je, jako obvykle, o něco méně růžová. I dnes mají bubnové skenery své opodstatnění a stále jsou, přestože v neporovnatelně menší míře, vyráběny (aktuálně uvádí nový bubnový skener například společnost ­Screen). Následující řádky napoví proč.

Tradiční bubnové skenery osvětlují předlohu (odraznou i průhlednou) laserem. Světelný paprsek posléze dopadá na fotonásobič, což je ve zjednodušení velmi rychlá a citlivá vakuová „elektronka“, využívaná mimochodem v řadě dalších oborů, zdaleka nejen jako snímač ve skeneru.

PMT si můžeme představit jako zesilovač světelného záření. Na vstupu obsahuje citlivou vrstvu, která je schopna po dopadu světelné částice uvolnit větší množství fotoelektronů. Fotonásobič je díky své konstrukci schopen přesně reagovat na široký jasový rozsah dopadajícího světla, zároveň ale citlivě odlišuje i velmi malé změny v jeho intenzitě (to znamená, že nabízí vysoký odstup signálu od šumu). Praktickým přínosem při nasazení ve skeneru je, že fotonásobič dokáže přesně zpracovat i velmi slabé světlo, například při skenu nejtmavších pasáží diapozitivů. Konstrukčně je snímání řešeno tak, že světlo z laseru je po průchodu předlohou „rozfiltrováno“ na RGB filtrech a následně přivedeno na tři samostatné fotonásobiče.

 

Rozlišení

Rozlišení je parametrem, který je u skeneru nejvíce „na očích“. Díky pokroku v konstrukci CCD prvků dnes i ty nejlevnější skenery dosahují rozlišení od 1 200 dpi výše, výjimkou není ani troj- a čtyřnásobek u přístrojů střední třídy v cenách kolem 30 000 Kč. Mluvíme zde přirozeně o optickém (nativním, hardwarovém) rozlišení, které jediné je alespoň nějakým vodítkem při hodnocení skeneru; tzv. maximální rozlišení je dosahováno softwarovou interpolací a nemá reálný význam (výjimkou jsou některé speciální operace u high-end skenerů). Někdy je rozlišení udáváno samostatně pro snímač a pro pojezd vozíku (např. 1 200 x 2 400 dpi). Zde považujeme za nativní rozlišení nižší z obou hodnot (jinak musí opět dojít k interpolaci).

Z hlediska snímače je nejjednodušší situace u CIS skeneru – zde je rozlišení dáno přímo rozlišením snímacího prvku.

U CCD skenerů vstupuje do hry i optická soustava. Ta obvykle zahrnuje osvětlovací těleso (dnes nejčastěji lampu se studenou katodou) a soustavu zrcadel, která světlo, odražené od předlohy (nebo předlohou procházející) přivede do objektivu, zaostřujícího obraz na CCD člen. Některé skenery pracují s výměnnými objektivy a změna rozlišení je pak vyvolána mimo jiné i změnou „zvětšení“ obrazu, dopadajícího na CCD člen. Často se používá tzv. XY skenování, kdy snímací hlava pojíždí pod předlohou, a výsledný sken je poté spojen z několika „pruhů“, snímaných ve vysokém rozlišení (výhodou je, že optika může na snímač promítat menší část předlohy, zároveň lze snímací hlavu centrovat vůči skenované předloze).

Vyšší střední třída pro profesionální použití – Epson Perfection 4870 Photo


Specifická je situace u bubnového skeneru. Laserový paprsek může být totiž zaostřen do velmi malé plošky, což ve spojení s možností regulovat posun laseru i rychlost otáčení bubnu dodává bubnovému skeneru schopnost nejen pracovat ve velmi vysokých rozlišeních přes 10 000 dpi, ale i nastavené rozlišení plynule měnit.

Dodejme ještě, že vysoké rozlišení je důležitým parametrem, nesmí být ale degradováno ostatními skupinami skeneru. Důležitá je zejména kvalitní optická soustava, dodávající na snímač ostrý obraz, a podcenit nelze ani stabilní a pevnou konstrukci korpusu přístroje. Rozlišení 3 600–4 800 dpi, které nabízí současná střední třída, umožňuje zhruba šestnáctinásobné zvětšení originálu (pokud uvažujeme o tiskové kvalitě). Špičkové ploché CCD skenery dosahují rozlišení zhruba 6–8 000 dpi. V praxi nacházíme pro tak vysoké rozlišení využití jen zřídka, obvykle při skenu kvalitních archivních předloh, nebo tam, kde bude sken předlohy používán ve vysokém zvětšení.

 

Barevná hloubka

Barevná hloubka určuje počet bitů, použitých na vyjádření barevných odstínů. Je udávána ve dvou podobách – buď souhrnně, nebo na jeden kanál; počet bitů ovlivňuje počet odstínů, které lze navzájem odlišit. Grafické programy i dnes pracují nejčastěji s 24-bitovým RGB, to znamená, že na každý ze tří kanálů připadne 8 bitů a každý RGB kanál tak dokáže odlišit 256 odstínů (to je celkem oněch známých 16,7 miliónu barev). Pokud pro každý kanál vyhradíme například 12 bitů, obdržíme 36-bitové RGB barvy a počet vyjádřitelných odstínů stoupne zhruba 4 100x na 68 miliard.

To jsou však pouze teoretická čísla – v praxi máme problém s barevnou hloubkou, konkrétně se šumem (pokud si odmyslíme nikoli zanedbatelné obtíže s následným zpracováním souborů v jiných než 24-bitových barvách). Přesněji jde o již zmíněný odstup signálu od šumu. To, že skener pracuje například v 36- nebo i 42- a vícebitových barvách znamená jen tolik, že signál z CCD členu je vzorkován (digitalizován) A/D převodníkem s odpovídajícím počtem bitů (v lepším případě, pokud nejde i zde o interpolaci). Již vůbec nic ale nevíme o tom, zda se na převodník dostává natolik dynamický a bohatý signál, aby podrobné vzorkování mělo smysl. Ve skutečnosti je třeba být realisty a smířit se s faktem, že rozšířený bitový rozsah sice zřejmě dynamiku barev zvýší (to znamená, že získáme více odstínů), ne vždy ale v míře, jakou bychom čekali, protože velká část rozšířeného bitového rozsahu bude vyplněna šumem CCD prvku. Značnou roli zde hraje i kvalita elektronické části skeneru (převodníky, zesilovače), proto se může snadno stát, že kvalitní skener s nižší barevnou hloubkou vytvoří výrazně lepší obraz než přístroj s papírově lepšími parametry. Jen z pouhých čísel nelze tedy barevnou hloubku posuzovat, obecně ale můžeme očekávat, že u levných skenerů použití barevné hloubky nad 32–36 bitů nepřinese reálné zlepšení obrazu. Špičkový skener s aktivním chlazením poskytne širší dynamický rozsah, přesnější hodnocení ale obecně podat nelze. Práci konkrétního skeneru je třeba ověřit na kvalitní a dynamické předloze (případně přesným proměřením). Vícebitové převodníky mají naopak opodstatnění u bubnových skenerů, jejichž fotonásobiče poskytují dostatečný jasový rozsah a značný odstup signálu od šumu.

 

Denzita

Denzita je dalším zaklínadlem při hodnocení skenerů. Tabulkové hodnoty, udávané výrobci, často nemají reálný význam, a i díky tomu panuje v souvislosti se skenery kolem denzity řada nejasností – vše navzdory faktu, že problematika byla v zahraničí několikrát podrobně rozebrána. Denzitě se záměrně věnujeme až nyní, neboť se můžeme opírat o informace z předchozích odstavců.

Jak známo, denzita je logaritmická veličina, a v našem případě lze zjednodušeně říci, že vyjadřuje poměr zčernání; to znamená, že plocha s denzitou 2 odráží či propouští setinu světla, pro denzitu 3 jde již o tisícinu, pro denzitu 4 o desetitisícinu světla (denzita 0 odpovídá ideálně průhlednému či odraznému materiálu). Pro doplnění – někdy je udáván též dynamický rozsah, získaný jako rozdíl maximální a minimální denzity, za kterou se přitom obecně bere hodnota 0,05, odpovídající denzitě čirého filmu.

V případě skeneru je denzita skutečně komplexním ukazatelem. Aby měl údaj o vysoké denzitě smysl, musí být zdroj světla schopen tmavé předlohy prosvítit a snímací člen musí být natolik kvalitní, aby dokázal rozeznat drobné změny ve slabém světle, které se od temné předlohy odrazí nebo které jí projde. A nakonec, snímací člen musí být připojen na široký A/D převodník, protože barevný (bitový) rozsah musí zvládnout stíny i světla (vysoká denzita by byla k ničemu, pokud by skener světla i stíny neobsáhl v jednom snímku).


Bubnový skener společnosti Screen

Někdy bohužel pozorujeme tendenci odvozovat denzitu právě z ostatních tabulkových hodnot skeneru. Skutečně, pokud výrobce deklaruje, že skener pracuje ve vysoké bitové hloubce, může tvrdit, že široký rozsah snímatelných odstínů umožní skeneru dosažení vysoké denzity. Jak ale vidíme, jde o čistě matematickou konstrukci, která nemá praktický význam. Na výstupu takového skeneru bude v oblastech s vysokou denzitou jen šum, žádná kresba, protože snímač a elektronika skeneru nedosáhnou potřebného odstupu signálu od šumu. Typicky se tento problém projeví „zalitím“ stínů ve skenu.

Paradoxní je, že honba na vysokými denzitami nemá pro běžné uživatele smysl a výrobci si jejím zamlžováním zbytečně škodí. Je třeba si uvědomit, že pokud jde o pre-press, je již denzita 4 spíše teoretickou hodnotou. V denní praxi téměř nemáme možnost narazit na podklad, který by dosahoval denzity 4, výjimkou jsou některé speciální diapozitivní materiály. Běžné fotografie jen málokdy a na speciálních papírech přesáhnou hodnotu denzity 2 a denzita barevných negativních filmů končí těsně pod hodnotou 3. Vyšších hodnot denzity (kolem 3,5) dosahují v běžné praxi jen diapozitivní filmy. Navíc tu mluvíme o extrémně kvalitních předlohách, kde vysoká denzita znamená temné oblasti s kresbou, ne prostou a neprůhlednou „černotu“ (pozor, právě uvedené hranice jsou velmi orientační, zejména s přihlédnutím k tomu, že denzita je logaritmickou veličinou, kde každá desetina hraje roli).

Z řečeného je jasné, že se na tabulkové údaje o denzitách běžných přístrojů nemůžeme příliš spoléhat – někdy se do určité míry lze orientovat alespoň podle výrobce a kategorie skeneru; obecně přirozeně platí, že skenery s PMT dosahují vyšších reálných denzit než skenery s CCD prvky. Reálné proměření prakticky využitelné denzity ovšem není nijak složité, neboť vystačíme s vizuálním vyhodnocením skenu vhodného proužku. Dostupné jsou například filmové proužky, obsahující políčka s odstupňovanými hodnotami denzity.

Pokud jde o současnou produkci, můžeme říci, že většina z dnes prodávaných CCD skenerů, vyjma nejjednodušších, je z hlediska denzity v denní praxi pre-press studia dobře použitelná. Skenery sice často nedosahují deklarovaných hodnot a jejich reálná kvalita je výrazně nižší, i tak je ale při práci s běžnými předlohami dostatečná. Standardní plošný skener poskytne denzitu kolem 2,6 a vyhoví tak pro snímání fotografií i filmových předloh, určených pro nejširší tiskové využití (merkantil, časopisy, noviny, katalogy). Teprve pro vyšší nároky je třeba sáhnout po špičkových CCD zařízeních nebo dokonce bubnových skenerech.

Tolik k alespoň základním parametrům skenerů a jejich vzájemné souvislosti. Je třeba říci, že jsme mnohé ponechali stranou. Nejenže jsme problematiku snímačů zestručnili, ale zcela jsme se vyhnuli vlivu konstrukce skeneru na produktivitu práce (ovlivňuje například použitelnost pro skenování masivních archívů) nebo hardwarovým a softwarovým technologiím, zlepšujícím obrazové vlastnosti skeneru, a softwarovému vybavení obecně, byť jeho význam pro kvalitu skenu je rovněž vysoký.

Moderní CCD skenery lze díky všem výše uvedeným pokročilým technologiím právem považovat za univerzální zařízení, vhodná pro prakticky jakékoliv účely. Skenery střední třídy jsou rozlišením, barevným rozsahem i denzitou dostačující pro profesionální nasazení, z velké části ovšem i proto, že skutečné nároky uživatelů nejsou v běžné praxi nijak kritické a skeny jsou často použity pro tisk jen průměrné kvality.

Jak ukazuje praxe, high-end CCD skenery, například produkty firem Creo, Fuji nebo Imacon, je pak možné s úspěchem použít i pro úlohy s vysokými nároky (například skeny archivních diapozitivů, skeny, které budou tištěny ve velkém formátu apod.) – ani ty nejlepší CCD prvky ale nemohou konkurovat fotonásobičům, a tak ani bubnové skenery zatím stále nepozbývají své pozice nejdokonalejší technologie.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 10 / 2004.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Microtek ArtixScan 1800f - skener do tuhých podmínek (6. 12. 2003 - Kamil Třešňák)
× Společnost Canon uvádí na trh nový barevný vysokorychlostní dokumentový skener DR-7080C (24. 3. 2004 - )
× Společnost Canon nabízí nadšeným fotografům skenování na nové úrovni (30. 4. 2004 - )
× Zařízení HP Scanjet 5590 umožňuje oboustranné skenování mnohostránkových dokumentů (21. 6. 2004 - )
× Nový vynikající skener vstupní úrovně společnosti Canon: CanoScan LiDE 35 (8. 7. 2004 - )
× Microtek ScanMaker i900 - nový přírůstek do vyšší střední třídy (19. 8. 2004 - Kamil Třešňák)
× Nový Canon CanoScan 8400F: rychlý způsob profesionálního skenování filmu (23. 9. 2004 - )
× Canon přichází s cenově dostupným skenováním s rozlišením 3200 x 6400 dpi. (25. 9. 2004 - )






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.