Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Zařízení DTP studia - monitory a tiskárny
Kamil Třešňák - Svět tisku

Monitor představuje v současném pojetí předtiskové přípravy, zejména s ohledem na stále silnější příklon k různým formám softproofingu, základní kámen grafického studia. Tiskárna mu sekunduje, nejen jako prostředek pro nátisky a korektury, ale i jako stále dostupnější produkční zařízení.

 

Monitory – na cestě k LCD

I při letmém pohledu na trh s monitory je jasné, že jsme právě svědky počátku generačního zlomu. LCD panely se dostaly do takového stavu, že jsou ve většině oborů reálnou alternativou klasických CRT obrazovek. Platí to nejen ve smyslu kvality, kde zejména v kancelářském prostředí obecné výhody LCD již dávno velmi výrazně předstihly CRT monitory – jsou energeticky mnohem méně náročné, zabírají výrazně méně prostoru, jejich obraz je jasný a ostrý, geometricky bez vad (soudkovitost apod.) a nezatěžují obsluhu poblikáváním. Zároveň se ale LCD panely staly konkurenceschopnými i co do ceny, levné 15” panely lze konečně pořídit za ceny pod 10 000 Kč.


Zcela nový LCD panel Eizo CG220

 

CRT

Na trh s CRT monitory má rychlý cenový pokles LCD panelů určující vliv. Zatím mohou uživatelé z tohoto trendu těžit, neboť vede k analogickému snížení cen i u většiny typů CRT monitorů, které tak stále zůstávají podstatně levnějším řešením (ve smyslu nákupu zařízení). Navíc je třeba říci, že navzdory velkému pokroku stále některé kvalitativní výhody zůstávají na straně CRT. Zatímco v úspoře místa a energie i geometrické kvalitě obrazu jsou i levné LCD lepší, za barevnou věrnost a stabilitu obrazu při pohledu z úhlu, jakou nabídne kvalitní CRT za 20 000 Kč, zaplatíme u LCD několikrát více; v nejvyšších kategoriích je kvalitativní srovnávání již mimo rámec našeho přehledu.

Všichni hlavní výrobci CRT na trhu zůstávají, na druhé straně je otázkou, jak dlouho se jim ještě produkce kvalitních CRT přístrojů vyplatí. Obecně se v nabídce CRT monitorů počítá v nejbližší době se setrvalým stavem, žádné významné novinky nejsou očekávány.

Cenový pokles ovlivňuje i situaci v kategorii monitorů, vhodných pro nasazení v předtiskové přípravě. Pozici špičkového a nejdražšího zařízení si díky vyspělým technologiím udržuje Barco s modely Personal Calibrator V Wave II a Reference Calibrator V Wave II v ceně přes 4 000 dolarů, a nezdá se, že by se tyto monitory chystaly scénu opustit. Za Barcem se tradičně nachází znatelná cenová propast. Na cestě dolů nejprve potkáme Sony Artisan s alespoň částečnou hardwarovou kalibrací prostřednictvím bundlované sondy. I Sony Artisan si v zahraničí drží poměrně vysokou cenu cca 1 500 dolarů, je ale třeba vidět, že jde o velmi pokročilý monitor.

Posledními výrobci, kteří stále programově své CRT monitory prezentují jako grafické, jsou Quato a Lacie, do určité míry i Eizo. Ostatní přístroje již jsou považovány za univerzální, byť nejvyšší modely osvědčených značek lze jistě v pre-pressu využít stejně jako doposud.

 

LCD

Zhruba v průběhu posledního roku se LCD technologie konečně dokázaly prosadit i v náročných oborech, jako je předtisková příprava, nebo například medicínské účely, byť zde je cena špičkových panelů pochopitelně vyšší. Co začalo panely Apple Cinema Display, jež byly jako první použity i jako součást SWOP certifikovaného řešení, v tom dnes pokračuje i značka Eizo, a další budou jistě následovat.

Při posuzování ceny je ale třeba být objektivní. Vyšší či dokonce vysoké ceny high-end panelů nejsou výsadou LCD technologií – v minulosti podobně i nejlepší CRT monitory svou cenou několikanásobně překonaly cenu zařízení z běžné produkce. Takové srovnání je zcela na místě. Špičkové LCD panely již vůbec nemají potřebu poměřovat se s klasickými CRT přístroji, namísto toho díky využití specifik LCD technologií přinášejí novou kvalitu a dříve jinak nedosažitelné parametry a vlastnosti (kontrast, vysoké rozlišení, digitální obraz).

I když při zběžném pohledu mluvíme souhrnně o LCD (TFT) panelech, je dobré si uvědomit, že ve skutečnosti existují mezi jednotlivými modely značné rozdíly. Odlišnosti spočívají nejen ve vestavěné elektronice, ale i ve vlastní konstrukci obrazovky. Shodný je jen základní princip: světlo z prosvětlovací trubice prochází přes vrstvu tekutých krystalů. Krystaly jsou umístěny mezi elektrodami a podle toho, jaké je na elektrody přivedeno napětí, mění svou orientaci v prostoru, a tím ovlivňují procházející polarizované světlo.


LCD panel Barco Coloris Calibrator (projekt byl nedávno zastaven)

U základního principu ovšem veškerá podobnost končí. Momentálně existuje hned několik konkurenčních technologií, které se od sebe liší, zjednodušeně řečeno, v konstrukci elektrod, způsobu, jakým jsou mezi nimi krystaly orientovány a jak mohou v tomto prostoru svoji orientaci měnit. Právě tyto vlastnosti mají klíčový dopad na obrazové vlastnosti panelu, tedy zejména úhel pohledu, stabilitu barev a rychlost odezvy, v určité míře i množství propuštěného světla, a tím determinují možnost použití panelu pro konkrétní aplikaci. Nezapomínejme přitom, že LCD panely zdaleka nejsou využívány jen jako monitory k počítačům, rychlý rozvoj například prodělávají LCD televizory; některé požadavky jsou zde společné (například na minimální změnu barevnosti při pohledu z většího úhlu), jinde jsou televizní nároky vyšší – třeba pokud jde o rychlost odezvy panelu, klíčovou pro kvalitní promítání filmů ve vysoké snímkové frekvenci.

TN, TN+film (Twisted nematic). Zřejmě nejrozšířenější technologie, kterou byla vyrobena drtivá většina LCD produkce minulých let. Jde o výrobně nejjednodušší panely, skládající se ze dvou paralelních desek s elektrodami, mezi nimiž je vrstva tekutých krystalů. Molekuly jsou v klidovém stavu orientovány paralelně s deskami a světlo z podsvětlovací trubice prochází vrchní polarizovanou deskou k pozorovateli. Po přivedení napětí se molekuly náhodně pootočí a zamezí světlu průchod. Zamezení není příliš dokonalé, navíc slábne s úhlem pohledu, proto tyto displeje obecně nedokáží produkovat skutečně tmavou černou a kvůli tomu nedosahují velkého kontrastu. Moderní modely jsou na přední stěně doplněny o vrstvu filmu, zlepšující pozorovací úhel (TN+film), který i tak ale o něco zaostává za oběma dalšími technologiemi. U levnějších modelů není nijak ohromující ani odezva displeje. Výhodou je ovšem masová, levná a odzkoušená výroba. TN+film displeje není možné použít pro barevně náročnější práci, pro standardní využití v kanceláři jsou ale při své ceně ideální volbou.

IPS (In-Plane Switching, Super-TFT). Technologie, kterou původně vyvinuly společnosti Hitachi a Nec, orientuje molekuly tekutých krystalů paralelně s podložkou panelu, v této rovině i rotují podle přivedeného napětí. V místech bez napětí světlo neprochází, je blokováno přední polarizovanou deskou. Displej je proto schopen generovat velmi tmavou černou barvou, vadné pixely bez napětí jsou rovněž černé.

Výhodou IPS a jeho zdokonalené modifikace S-IPS je velký zorný úhel, přesahující dnes 170°; v tomto rozmezí navíc dochází k jen minimálním změnám jasu a barevnosti obrazu. Nevýhodou těchto obrazovek je složitější konstrukce – zejména fakt, že kvůli orientaci molekul musejí být obě elektrody umístěny na zadní podkladové desce. Vzhledem k typu rotace se tento typ panelu vyznačuje teoreticky o něco pomalejší reakcí, poslední modely (např. od LG) ale již dosahují velmi dobrých hodnot. Mezi nevýhody lze zařadit rovněž nutnost používat silnější prosvětlovací trubice; panely jsou díky tomu výrobně náročnější (a dražší) a spotřebují více energie (což je zásadní při použití v laptopech). Mezi nejznámější modely, osazené IPS panelem, patří nové EIZO CG220 a panely Apple s obrazovkami LG.

MVA (Multi-Domain Vertical Alignment). Technologie, vyvinutá společností Fujitsu, se vyznačuje vertikálně (přesněji téměř vertikálně) orientovanými molekulami tekutých krystalů. Oblast, vyhrazená každému pixelu, je navíc rozdělena do samostatných bloků, v nichž jsou molekuly uspořádány zrcadlově. Výsledkem je opět vysoká hodnota pozorovacího úhlu, byť v praxi o něco nižší než v případě IPS technologie, stejně tak je o něco horší barevná stabilita při změně úhlu pohledu. Na druhou stranu jsou MVA displeje obecně rychlejší a méně energeticky náročné; lze říci, že jde o technologii, která sice nedosahuje špičkových parametrů, představuje ale velmi dobře vyvážený mix. Jedním z nejznámějších představitelů jsou monitory Formac s obrazovkami Fujitsu.

Poznamenejme, že všechny výše uvedené vlastnosti jsou obecným rysem zmíněných technologií, v praxi je velmi důležité, o jaký model se jedná a jak byla jeho výroba kvalitní.


Canon W2200 ve formátu A3+ s přídavným zásobníkem

 

Tiskárny – levné lasery přicházejí

Titulek naznačuje jeden z trendů poslední doby, rychlý pokles cen nejjednodušších laserových tiskáren. Velmi málo se toho děje v segmentu inkoustových tiskáren, určených pro grafická studia, o to silnější souboj ovšem probíhá ve spotřebitelské a kancelářské sféře, kde všichni hlavní výrobci pravidelně uvádějí nové modely fototiskáren (příkladem mohou být tiskárny a multifunkční zařízení Canon řady Pixma). Zajímavé jsou výkony dražších barevných laserových tiskáren, které vybaveny vhodným softwarem dosahují takové barevné věrnosti, že lze uvažovat o jejich využití i pro digitální nátisk.

 

Ink-jety pro digitální nátisk
Pokud se soustředíme na inkoustové tiskárny vhodné pro digitální nátisky ve formátu A3+, jsou na trhu již nějaký čas prakticky jen tři použitelné značky: Canon, Epson a HP; situace je ustálená i ve smyslu nabízených modelů.

Předtisková příprava je asi jeden z mála segmentů, které Canon, jinak aktivní ve sféře spotřebitelských, kancelářských, velkoformátových i produkčních tiskáren, již nějaký čas vynechal. Základním modelem Canonu ve formátu A3+ pro předtisková studia tak i nadále zůstává W2200. V rozlišení i kvalitě tisku je stroj stále na špičce, k tomu je třeba připočíst tradičně velmi vysokou rychlost tisku, aktuální cena těsně pod 60 000 Kč nepatří ale mezi nejnižší.

Alespoň částečnou inovaci přináší HP v modelech HP DesignJet 30/130. Souhrnně vzato jde o redesign známé řady 10/20/50PS. Hardwarově se tiskárna od předchozího modelu v ničem podstatném neliší, a hlavní novinkou nebyl ani zdokonalený RIP. Mnohem důležitější je, že s tiskárnou přišla nová řada inkoustů a jim přizpůsobených papírů, které nabídly lepší tiskové vlastnosti – zejména rychlejší stabilizaci barevnosti po vytištění a dlouhodobou trvanlivost výtisků. Tiskárny HP 30/130 s formátem A3+/A1 tvoří vzhledem ke své ceně 22 000/44 000 Kč s velkým náskokem nejdostupnější řešení kvalitního digitálního nátisku, zejména ve variantě 130 s tiskem z role, využitelného i pro některé kategorie produkčního tisku (vzorky, malonákladový tisk grafických poutačů a podobných prvků atd.).

Asi nejvýznamnější – a v každém případě nejočekávanější – novinkou je ale Epson Stylus Pro 4000. Tiskárna, jejíž uvedení na trh bylo dokonce několikrát posunuto, je řešením, jež do určité míry spadá o třídu výše než ostatní zde jmenované tiskárny. Tiskne na formát až A2 (nebo role šíře 43 cm) a překvapí robustní, spolehlivou mechanickou konstrukcí. Nové hlavy s větším množstvím trysek přinesly oproti předcházejícím modelům (Stylus 7600–10600) podstatné zvýšení rychlosti, díky menší kapce inkoustu se mírně zvýšila rovněž kvalita tisku. Mechanika tiskárny i ovládací software nabízejí velmi široké možnosti, jak modifikovat tiskové parametry a přizpůsobit tak tisk vlastnostem použitého, zvláště neoriginálního papíru (pro zamezení bandingu apod.). Tiskárna je díky tomu vhodná nejen pro proofing, ale je určena i pro produkční účely, v prvé řadě pro tisk fotografií, případně prezentační grafiky. Velkým překvapením byla relativně nízká cena, pohybující se v současnosti na úrovni 63 000 Kč (cena nezahrnuje žádný RIP, jen drivery).


Novinka na trhu - Epson Stylus Pro 4000

 

Laserové tiskárny
Co by nemělo uniknout pozornosti, jsou barevné laserové tiskárny. Povšimnout si přitom lze dvou faktorů – cenového poklesu napříč třídami a nárůstu barevné kvality.

Cenový pokles zpřístupnil barevný laser široké veřejnosti, nejnižší modely lze v současnosti pořídit za cenu kolem 11 000 Kč. Často tyto stroje překvapí poměrně slušnou barevnou kvalitou, pro rutinní provoz v grafickém studiu (například konceptní náhledy) se ale nemusejí vždy hodit, protože jejich nízká pořizovací cena může být vyvážena vysokými provozními náklady. Zvážit je třeba cenu tonerů, problémem je i životnost některých konstrukčních částí (fotoválce), která může být oficiálně uváděna pro stránky s nízkým pokrytím. Při plnobarevném tisku se pak může reálná životnost rovnat zlomku životnosti udávané – v tomto směru je vždy vhodné seznámit se s poznatky z provozu tiskárny u zkušenějších majitelů. Cena není nejlepším vodítkem, v současné rozsáhlé nabídce se lze setkat i s modely, jež jsou výhodné jen zdánlivě. Velmi charakteristické jsou navíc OEM postupy, kdy mnoho tiskáren různých značek používá ve skutečnosti shodný engine. Snadno se tak stane, že kupující zaplatí vyšší cenu za identický model, pod méně věhlasnou značkou prodávaný levněji.

Vyšší modely laserových tiskáren, typicky lze uvést například HP Color LaserJet 5500/9500 nebo Epson AcuLaser 8500/8600, dospěly a v současnosti nabízejí tisk v kvalitě, kterou již lze akceptovat jako základní digitální nátisk. Nemáme na mysli „simulace“ ofsetového tisku, nabízené drivery snad všech barevných laserových tiskáren, jež často dělají výrobcům jen ostudu, když produkují v praxi nepoužitelné výsledky. Nám jde nyní o nátisky, kterých je schopna kvalitní tiskárna, pokud je tisk prováděn prostřednictvím k tomu určeného softwaru. Na tuzemském trhu jde prakticky o jedinou možnost, o RIP Efi Colorproof Laser, který kromě výše uvedených tiskáren podporuje ještě OKI Color Laser C9400/C9500. Je jen pochopitelné, že výsledné nátisky nedosahují kvality, jakou lze získat například z výše uvedených inkoustových tiskáren, zejména pokud jsou řízeny některým ze špičkových RIPů (nejen Best/Efi, ale třeba i Oris apod.). Přesto je při praktickém vzájemném porovnání nátisku a jím simulovaného ofsetového tisku zřejmé, že kvalita simulace je již velmi dobrá. Pokud dále vezmeme do úvahy tiskové náklady, které jsou u laserové tiskárny často řádově nižší než u inkoustové, máme před sebou ekonomické nátiskové i produkční zařízení s velmi slušnou kvalitou tisku.

Spojili jsme do jednoho přehledu dvě velmi odlišné oblasti. Dobře v tomto srovnání vyniknou rozdílné situace na trhu. Svět monitorů nyní pod tlakem LCD panelů prodělává velké změny, v oblasti tiskáren je nápadný klid. Na souboji LCD a CRT tak zákazník vydělává, zatímco na poli tiskáren pro grafická studia se zdají být karty rozdány; vládne zde téměř příměří, které zřejmě výrobce do velkých cenových závodů nežene. Doufejme, že příští léto nebudeme muset tiskárnu vybírat ze stejných modelů ve stejných cenách.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 10 / 2004.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Sony CRS aneb kdo pokoří Barco? (15. 1. 2004 - Pavel Kočička)
× Digitální fotoaparáty Canon EOS-1D a EOS-1Ds v praxi (15. 1. 2004 - Jan Wilda Drnek a Ivan Doležal)
× EIZO CG18/CG21 – nové LCD monitory (15. 1. 2004 - ing. Radim Václavíček)
× Náhledový box GTI Soft View SOFV-1e (26. 1. 2004 - Kamil Třešňák)
× Canon EOS 300D (30. 1. 2004 - Roman Křivánek)
× Širokoúhlé monitory - CRT, LCD, Plazma (27. 2. 2004 - Kamil Třešňák)
× Stabilizovaná Minolta A1 (25. 3. 2004 - Roman Křivánek)
× MonacoOptixXR - klasicky a přesto nově (2. 4. 2004 - Kamil Třešňák)
× Panasonic Lumix DMC FZ10 (14. 5. 2004 - Roman Křivánek)
× Monaco EZcolor 2.6 - nová verze známého balíku pro tvorbu profilů (1. 6. 2004 - Kamil Třešňák)
× Fujifilm FinePix S7000 (14. 6. 2004 - Patrik Thoma)
× Digitální zrcadlovky na českém trhu (30. 6. 2004 - Roman Křivánek)
× Olympus Camedia C-8080 WideZoom (20. 7. 2004 - Roman Křivánek)
× EIZO L768 - vyspělá devatenácka (11. 10. 2004 - ing. Václavíček)
× Digitální zrcadlovka Nikon D70 (1. 11. 2004 - Roman Křivánek)
× LCD panel HP L2335 - 23” do kanceláře i studia (3. 11. 2004 - Kamil Třešňák)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.