Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


OLED nahradí dnešní LCD displeje
Martin Jamrich - Svět tisku

Displeje OLED využívají technologii organických elektroluminiscenčních diod, nepotřebují podsvícení, jsou tenké a můžou být na transparentním ohebném materiálu, a hlavně můžou mít velmi vysoké rozlišení.

Základní princip je na trhu již několik let, ale až v posledních letech se začínají OLED displeje rozšiřovat. Na trhu je již dnes několik základních alternativ této technologie v několika různých modifikacích a vývojových stádiích – PMOLED (pasivní matrice), PHOLED (fosforeskující), WOLED (bílé světlo), FOLED (flexibilní), TOLED (průhledný) a nejrozšířenější AMOLED (aktivní matrice). Alternativa AMOLED je nejdál z pohledu kvality a rozšíření, stojí za ní primárně společnost Samsung. Dále se dělí na Super AMOLED, HD Super AMOLED a Full HD Super AMOLED.

Jak je již uvedeno výše, mají OLED displeje řadu výhod, přičemž jednou z nejdůležitějších je nízká spotřeba elektrické energie. To sice není až tak důležité u monitorů, televizí či jiných spotřebičů připojených do sítě, ale hlavní smysl to má u zařízení napájených z baterií. V některých případech může být úspora elektrické energie až několik desítek procent, což je významné jak u zařízení s velkým displejem (mobilní telefon Samsung Galaxy S5), tak u zařízení, kde je displej sice malý, ale je požadována maximální výdrž baterie (hodinky či fitness náramky). Rozměry a zejména tloušťka těchto zařízení se neustále zmenšuje a na výkonnější baterii v zařízení prostě není místo.

 

 

Výrazně se časem změnila také technologie výroby OLED displejů, původní napařování dnes střídá tisk, takže například společnost MERCK, kterou známe jako dodavatele pigmentů, dnes již využívá technologii tisku těchto displejů, což by mělo také přispět k jejich dalšímu rozvoji, neboť to výrazně zjednodušuje a zlevňuje výrobu.

Důležitým technologickým mezníkem posledních měsíců je i vývoj nových materiálů pro tisk elektricky vodivých částí, které prezentovala např. společnost Dupont. Jde o speciální nano-stříbrné částice elektricky vodivé barvy/inkoustu, kterými je možné tisknout jak na materiály jako sklo, tak i na plast. Již v příštím roce by se OLED displeje či spíše jejich varianta AMOLED měla dostat i do větších zařízení, jako jsou televizory a počítačové monitory. Z pohledu kvality zobrazení to ještě není úplně to, co jsme schopni akceptovat pro náročné grafické aplikace, ale pro běžné použití, kde barevná přesnost není kritická, to bude mít smysl. Již dnes nejlepší displeje pokrývají řádově 97 % barevného gamutu Adobe RGB. Zajímavé to může být například pro aplikace, kde je možné využít vysoké rozlišení – již dnes jsou schopni dělat například 20” panel s rozlišením více než 8 mil. zobrazovacích bodů, a to při hustotě 432 pixelů na palec, kdežto dnešní LCD displeje mají maximum někde u 220 PPI. Zařízení jako mobilní telefony a tablety dosahuji dnes již více než 300 PPI snad u všech výrobních značek.

Druhou zajímavou vlastností OLED displejů je pak absence podsvícení – obsažené organické částice svítí samy. Díky tomu může být černá skutečně černá a spotřeba elektrické energie je tak plně závislá pouze na zobrazovaném motivu. Zároveň je odstraněn nepříjemný neduh řady levnějších panelů, kterým je nehomogenní podsvícení.

Ale pozor, OLED displeje mají ještě jeden neduh, jejich částice totiž nerovnoměrně stárnou. Největším problémem je nerovnoměrné stárnutí částic u modrého pigmentu, který má současnou životnost na úrovni „jen“ 1 000 hodin. Životnost zeleného a červeného pigmentu jsou pak desítky tisíc hodin (10 000, resp. 30 000 hodin). Většina výrobců našla na nerovnoměrné stárnutí částic částečný lék a problém řeší převážně velikostí a tvarem jednotlivých barevných buněk, a tak tento chemický neduh kompenzuje na akceptovatelnou úroveň. Je třeba si ale uvědomit, že ani ostatní současné technologie LCD, LED čimplasma na tom nejsou nikterak výrazně lépe. Maximální záruka u nejlepších dostupných displejů je 5 let či 50 000 hodin, ale u standardních produktů je to výrazně méně.

 

Martin Jamrich


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.