Datum narození: 10. května 1970
Rodinný stav: ženatý
Děti: syn a dvě dcery
Auto: Ford Galaxy
Oblíbená jídla: ryby, mořské plody
Oblíbený nápoj: suché červené víno
Záliby: lyžování, vodáctví, volejbal, badminton

Ofsetové tiskové desky z produkce společnosti Fujifilm využívá celá řada tuzemských tiskáren. Ovšem tato společnost má ve své nabídce pro oblast polygrafického průmyslu také celou řadu dalších produktů. Konkrétně se jedná například o CtP zařízení, nátiskové softwary, softwarová workflow řešení, vyvolávací automaty, inkjetové papíry nebo digitální tiskové stroje. Na letošním ročníku mezinárodního veletrhu Drupa se společnost Fujifilm chystá představit zcela nový produkční archový inkjetový stroj JetPress 720 ve formátu B2, který je v současnosti uváděn na trh.

Regionálním ředitelem divize Grafických systémů společnosti Fujifilm Europe je Radek Pavelka. Na starosti má oblast střední a východní Evropy, tedy nejenom Českou republiku, ale také Slovensko a Polsko. Proto jsme si s ním popovídali o současné situaci v tomto odvětví.

Jak jste se vlastně dostal do segmentu tiskového průmyslu?

V roce 1992 jsem začal jako technik pracovat ve společnosti Macron, která patřila mezi velké dodavatele pro oblast předtiskové přípravy. Tím jsem tehdy vstoupil do tiskového průmyslu poprvé. Potom jsem se tam znovu vrátil v roce 2002, kdy jsem nastoupil do společnosti Fujifilm na pozici ředitele divize Grafických systémů. V této společnosti pracuji až doposud a usilovně se snažím zejména o zvyšování jejího tržního podílu a zavádění nových produktů na trh. Zatímco ještě v roce 2001 prodávala divize Grafických systémů společnosti Fujifilm prakticky jenom grafické filmy a chemii, v současné době je její sortimentní nabídka podstatně širší a zahrnuje mimo tiskových desek, CtP zařízení a různých digitálních řešení v posledních letech také digitální tiskové technologie.

Vaše původní vzdělání ale nemělo s polygrafií prakticky nic společného.

To je pravda, napřed jsem se vyučil kuchařem a následně jsem si udělal maturitu na hotelové škole. Ale potom jsem ještě vystudoval obor výpočetní technika a zpracování informací a toto studium jsem ukončil opět maturitou. Dále jsem pokračoval v bakalářském studiu na institutu BIBS. Základy, které jsem začal využívat při své práci v oblasti tiskového průmyslu, jsem tedy získal při studiu výpočetní techniky a zpracování informací.

Co je podle vašeho názoru základem úspěšnosti produktů společnosti Fujifilm na trhu?

V první řadě je to samozřejmě jejich kvalita, ale také spolehlivost a zejména novost. V roce 2002 jsme například byli první firmou na světě, která uvedla na trh tiskové desky citlivé na fialové světlo, přičemž se nejednalo o desky stříbrné, ale o desky fotopolymerní. Nebo už v roce 2008 jsme na veletrhu Drupa prezentovali betaverzi celosvětově prvního archového digitálního inkjetového tiskového stroje ve formátu B2 s názvem JetPress, který v dopracovaném definitivním provedení letos uvádíme na trh.

Jak vidíte současný stav a budoucnost digitálního tisku v tuzemsku?

Tato technologie prochází, stejně jako všude jinde na světě, neustálým rozvojem. Otázkou je, kterým směrem se bude tento rozvoj dále ubírat, tedy který typ digitálního tisku začne mít navrch. Už teď začíná být zřejmé, že ten nejpoužitelnější směr rozvoje vede k inkjetovému tisku, nikoliv k laserové technologii. Ale asi bude ještě nějaký čas trvat, než se inkjetová technologie v praxi prosadí jako hlavní. Navíc je jasné, že ještě relativně dlouho bude i nadále využívána analogová ofsetová tisková technologie. Do této technologie směřovaly a ještě stále směřují velké investice tiskáren, takže ji budou muset využívat tak dlouho, dokud se jim investované prostředky nevrátí.

Co se týká laserových digitálních tiskových technologií, ty jsou sice jednoduší a levnější než technologie inkjetové, ale diskutabilní jsou u nich otázky kvality, flexibility a také produkční rychlosti. Tonerový prášek totiž není možné zapékat, respektive provádět jeho tepelnou fixaci, stejnou rychlostí, jaké je schopen dosáhnout inkjetový tisk. Z fyzikálního hlediska má tedy laserová technologie podstatně větší omezení než inkjet.

Koho považujete za největší konkurenty v oblasti produkčního komerčního archového inkjetového tisku?

V současné chvíli je otázkou, jak to bude dál se společností Kodak, jestli bude dál existovat. Agfa už delší dobu podobné řešení má. Silným hráčem je bezesporu Screen a HP údajně představí tiskový stroj ve formátu A2+. Tisková kvalita našeho stroje je vynikající a celá řada instalací hovoří v náš prospěch. Bude se tedy jednat o velmi zajímavou soutěž.

Převládne podle vašeho názoru archový, nebo kotoučový produkční inkjetový tisk?

Z hlediska flexibility je pro menší výrobce určitě jednodušší používat archové stroje. Naopak z ekonomického hlediska bude pravděpodobně jednodušší používat kotoučovou technologii, ale v tom případě bude třeba, aby tomu odpovídal objem produkce, a navíc kotoučová technologie není tak flexibilní. Z toho vyplývá, že velcí producenti budou jako náhradu současných ofsetových rotaček pravděpodobně využívat kotoučové inkjetové stroje, a co se týká běžných archových ofsetových tiskáren, to jednoznačně bude opět archová technologie, protože pro ně bude těžko rentabilní tisknout například dvě běžné knihy, fotoknihy nebo cokoliv jiného z role. To je totiž z hlediska formátu i dalšího zpracování mnohem složitější než zpracovávat klasický arch ve formátu B2. Bude to hlavně o výši nákladů, tedy počtu vyráběných tiskových produktů. Z hlediska pořizovací ceny zařízení jsou kotoučové technologie sice zatím levnější, o čemž svědčí třeba kotoučové digitální tiskárny Screen Truepress Jet 520, které také máme ve svém nabídkovém portfoliu, ale právě kvalita tisku a flexibilita následného zpracování jsou trochu někde jinde. Očekávám, že u kotoučových inkjetových technologií bude alespoň ještě nějakou dobu kvalita tisku o něco nižší než u archových řešení. Co se týká rychlosti kotoučových technologií, tak ty jsou samozřejmě mnohem rychlejší než archové.

Jakým způsobem se ve vaší společnosti projevily důsledky krize?

Vzhledem k tomu, že přes 70 % obratu naší společnosti tvoří ofsetové tiskové desky, mohu říci, že nás krize příliš nepostihla. K poklesu obratu nedošlo, naopak rok od roku neustále stoupá, ale určitě došlo k určitému zbrzdění tohoto růstu. Důvody tohoto zpomalení spočívaly v tom, že u některých zákazníků, od kterých jsme očekávali větší investice do CtP nebo jiných digitálních zařízení, byly tyto investice buď odloženy, nebo kompletně zrušeny. Takže by se dalo říci, že kdyby nebylo krize, tak bychom pravděpodobně dosáhli většího obratu a získali větší zastoupení na trhu zejména v segmentu digitálního tisku, ale určitě na tom nejsme hůř, než jsme byli před počátkem krize.

Osobně jsem ale očekával, že celkový dopad na tuzemský trh v této oblasti bude mnohem větší, že krize jej trochu pročistí. Pořád u nás totiž existuje dost tiskáren, které už delší dobu žijí na dluh, takže jsem se domníval, že nutně musí zkrachovat. K tomu ale zatím nedošlo, respektive došlo k tomu v tak malé míře, že si myslím, že je něco špatně. Krizi je do určité míry možné považovat za určitý ozdravný proces, ale u nás jsem to zatím nezaznamenal.

Domníváte se, že se jedná pouze o nějaké posunutí, odložení těch důsledků krize?

Krize začala v roce 2008 a teď máme rok 2012. I kdyby se skutečně jednalo o odložení bankrotů o čtyři roky, tak si stejně myslím, že je něco špatně, protože v Británii, Německu a v celé řadě dalších zemí krize opravdu vedla k tomu, že k nějakým bankrotům došlo, což se ale stalo už koncem roku 2008 nebo v průběhu roku 2009. Znamená to, že u nás někdo ty „slabé“ firmy musí financovat, jestliže se to takto protahuje, někdo je musí takzvaně „táhnout“.

Jedná se tedy o nějaké „nalévání“ peněz do ztrátových firem nebo prodlužování splatnosti faktur, čímž jsou uměle udržovány při životě?

Tohle opravdu nemohu říci, to nevím. Naše společnost to ale nedělá. Nemůžeme si dovolit, abychom financovali nějakou firmu například tím, že jí budeme prakticky „zdarma“ dodávat tiskové desky. Ale někdo to pravděpodobně dělá, podobně jako k tomu v evropském měřítku v současnosti dochází třeba v případě Řecka. Místo toho, aby došlo k nějakému radikálnímu řezu, tak se do Řecka stále dosypávají peníze, takže tam pořád někdo bude moci prodělávat s perspektivou, že to opět někdo zaplatí. A podobná situace je podle mého názoru u některých tuzemských tiskáren. Existuje spousta lidí, kteří tak nějak tuší, že ty podniky nejsou ekonomicky zdravé, že nemají zakázky na pokrytí nákladů své existence, protože produkci prodávají za ceny, které negenerují zisk, ale stále existují a nějakým podivným způsobem fungují.

Jaká bude strategie působení společnosti Fujifilm na českém trhu v nejbližší budoucnosti?

V segmentu tiskových desek máme v současnosti v České republice největší tržní podíl a chtěli bychom jej ještě dále navyšovat, zejména prostřednictvím bezprocesních desek Pro T3. Jedná se o nově vyvinutý druh tiskových desek, které po osvitu v CtP jdou bez jakéhokoliv dalšího zpracování přímo do tiskového stroje, kde teprve dochází k odstranění emulze z netisknoucích míst. Jde tedy o špičkové desky jak z hlediska extrémní rychlosti jejich zpracování, tak i z hlediska jejich výborného chování při tisku. Proto je chceme co nejintenzivněji nabízet našim zákazníkům. Dalším tahounem zvyšování našeho podílu na trhu potom bude jednoznačně technologie ZAC, která představuje systém vyvolávacího automatu, dedikované chemie a tiskových desek typu PJE nebo PLE a v budoucnu také PXE, při jejímž využívání dochází k úsporám zpracovatelské chemie až o 80 %. Tento systém garantuje nejenom bezchybné zpracování tiskových desek, protože eliminuje všechny problémy, které by mohly vzniknout nedostatečnou nebo příliš velkou regenerací použité chemie, ale současně dochází k značnému zmenšení dopadů zpracování desek na životní prostředí. Pro tiskárny, které se snaží o ekologický přístup, je tedy tato technologie ideálním řešením.

Ovšem nejenom prací živ je člověk. Dokážete si vyšetřit nějaký volný čas na relaxaci a jakým zálibám jej věnujete?

Já už teď skoro žádný volný čas nemám. Rád jsem lyžoval, jezdil na divoké vodě, rád jsem hrál volejbal a badminton. Ale teď, protože dost často jezdím i do Polska, které mám také na starosti, musím většinou pracovat i o víkendech. To znamená, že veškerý zbývající volný čas se snažím nějakým způsobem strávit s rodinou. O víkendech, když to dobře vyjde, se tedy třeba projedeme na kolečkových bruslích nebo si jedeme někam zaplavat. Nedávno se mi sice podařilo zajet si na týden zalyžovat na hory, ale jinak je to dost špatné. Ale je mi jasné, že se budu muset snažit, abych se občas mohl věnovat i mimopracovním zálibám, protože bez určité relaxace se energie velice rychle vyčerpává.

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal

Reakce na článek

Relevantní články