Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Martin Hejl - osobnost ST 2 / 2012
Ivan Doležal - Svět tisku

Motto: Kdo nechce, hledá důvod, a kdo chce, hledá řešení
Datum a místo narození: 29. února 1968, Praha
Rodinný stav: ženatý
Děti: 2 dcery
Auto: Audi A6
Oblíbené jídlo: cokoliv, s výjimkou koprové omáčky
Oblíbený nápoj: české pivo, ne europivo
Záliby: fotbal, sjezdové lyžování, tenis

 

Společnost THIMM Packaging patří mezi největší a nejvýznamnější tuzemské výrobce obalů z vlnité lepenky. Obaly z její produkce se vyznačují nejenom vysokou kvalitou potisku, neboť firma při jejich výrobě využívá nejmodernější technologie, ale také velmi nápaditým a sofistikovaným konstrukčním řešením, o čemž svědčí početná ocenění, která průběžně získávají v různých tuzemských i zahraničních soutěžích.

O to, aby tato firma uspokojena úspěchy na trhu neusnula na vavřínech, ale přicházela neustále s dalšími nápady a inovacemi, se stará ing. Martin Hejl, který je generálním ředitelem společnosti THIMM Packaging, sídlící ve Všetatech už od roku 2001.

 

Jak a kdy jste se vlastně dostal do tohoto odvětví obalového průmyslu?

Dřív, než odpovím na vaši otázku, bych rád ještě něco upřesnil. Termín generální ředitel se v naší společnosti, která je součástí německé skupiny THIMM – THE HIGHPACK GROUP, příliš nepoužívá. Oficiálně mám funkci jednatele firmy (Geschäftsführer) s tím, že jsem zodpovědný za prodej, vývojové oddělení a lokální marketing v rámci České republiky. Technickou oblast, tedy technologické vybavení firmy stroji a zařízeními, které na výrobu obalů z vlnité lepenky používáme, má na starosti kolega Otto Meier (vedoucí závodu/Werkleiter).

A teď už k té otázce. Vystudoval jsem stavební fakultu ČVUT v Praze, konkrétně specializaci na dopravní inženýrství, takže by se mohlo zdát, že něco úplně jiného, než čemu se věnuji teď. Také řada mých kolegů ze studií, když jsem jim řekl, že odcházím do této branže, si myslela, že jsem se úplně zbláznil. Nicméně léta, která jsem strávil studiem vlastností betonu a oceli, nebyla tak úplně ztraceným časem. Následně jsem totiž zjistil, že vlnitá lepenka se chová velice podobně jako tyto materiály. Zkoušky, které provádíme v naší firemní laboratoři na vlnité lepence, tedy v zatížení na hranu, v tlaku apod., v principu odpovídají zkouškám betonu. A naopak vlákna papíru, která materiál vlnité lepenky obsahuje, se chovají při zkouškách podobným způsobem jako ocel při zkouškách průtažnosti. Takže jsem nakonec došel k závěru, že vlnitá lepenka má jako materiál hodně společného s ocelí a betonem, a vedlo mě to k tvrzení, že z vlnité lepenky se dá vyrobit prakticky všechno.

Ale abych to vzal chronologicky: Po ukončení studia jsem nastoupil do jedné stavební firmy na pozici kalkulanta a prováděl jsem kalkulaci a přípravu zakázek na stavbu silnic. Tato práce mě však příliš nezaujala, protože jsem nikdy neviděl skutečné výsledky toho, co jsem kalkuloval a připravoval. Takže jsem po určité době přešel do jedné rakouské firmy vyrábějící sklolaminátová potrubí pro vodovody a kanalizace, kde jsem pracoval jako obchodní zástupce pro Prahu a severní Čechy. To mělo se stavebnictvím ještě trošičku něco společného, protože jsem jako pracovník dodavatelské firmy asistoval při pokládce potrubí do země nebo do štol. V roce 1997 jsem potom nastoupil do společnosti THIMM Packaging na pozici vedoucího nákupu a logistiky, což ve srovnání s mým předchozím působením představovalo opravdu velkou změnu a s mojí původní profesí to zdánlivě nemělo už nic společného. V roce 1999 jsem byl jmenován obchodním ředitelem společnosti a v roce 2001 jsem se potom stal jejím jednatelem.

 

S jakými cíli a předsevzetími jste do této funkce nastupoval?

Strategii firmy jsme definovali ještě společně s mým předchůdcem a v principu nedošlo v této dlouhodobé strategii k žádným podstatným změnám. Její hlavní vizí je úspěšný růst na středoevropském trhu, tedy zejména v rámci České republiky a sousedních zemí. Dalšími hlavními cíli potom je ziskovost společnosti a snaha být co nejlepší v oblasti kvality a zejména kreativity v obalovém poradenství. Tyto cíle jsme tehdy (v letech 1999–2000) společně stanovili a od té doby se společně s dnešním týmem pracovníků stále snažím o jejich plnění.

 

Obaly z produkce společnosti THIMM Packaging už řadu let získávají řadu ocenění nejenom v prestižní tuzemské soutěži Obal roku, ale také v zahraničí. Co k tomu podle vašeho názoru nejvíce přispívá?

V první řadě je to invence našich vývojových pracovníků, hlavní zásluhu na tom tedy má tým specialistů našeho oddělení vývoje. Určitě k tomu ale přispívá také prostředí, ve kterém se všichni pohybujeme, tedy nejenom moderní zázemí našeho výrobního závodu, ale také to, že pracovníci mají pro svoji kreativitu prostor. Tím nemám na mysli pouze čas, kdy se cíleně věnují vymýšlení produktů a zadávají parametry obalů do počítačů, ale také různé interní soutěže, v jejichž rámci spolupracují mladší vývojáři se staršími a zkušenějšími a společně se pokoušejí vymyslet, co by se dalo zlepšit, jaké jsou trendy atd. V podstatě se jedná o nádherný brainstorming myšlenek a nápadů. A další výhoda potom spočívá v tom, že v rámci know-how naší mateřské společnosti existuje nejenom softwarové propojení se sesterskými podniky v Německu, ale také probíhá výměna nápadů a zkušeností na společných workshopech, na kterých je možné kreativní nápady obousměrně čerpat i předávat. Pokud to shrnu, o naše úspěchy se nejvíce zasloužily tyto tři faktory – skutečně velice kreativní odborníci ve vývojovém oddělení, inspirativní prostředí i zázemí naší firmy a výměna know-how, konzultace a propojení s naší mateřskou společností v Německu.

 

Při přebírání nápadů a zkušeností z Německa se jedná o kreativitu v obecném slova smyslu, nebo o nějaká konkrétní řešení?

Dalo by se říci, že o obojí. Trhy u nás a v Německu jsou si v některých částech hodně podobné, ale v některých jsou naopak úplně jiné. Odlišné jsou zejména v oblasti automatizace balení. To znamená, že firmy v Německu využívají automatizace mnohem více a balení je mnohem častěji záležitostí strojů, respektive balicích linek. Krabice jsou strojně vztyčovány, plněny zbožím a uzavírány, což samozřejmě vyžaduje, aby výrobci obalů měli poměrně hluboké znalosti z této oblasti, mnohdy by se dalo mluvit i o specializaci na tento segment. Podíl takovýchto plně automatizovaných balicích linek se sice u nás také postupně zvětšuje, ale přesto je to u nás stále ještě hodně o manuálním balení, to znamená ručním plnění zboží do obalů. A právě tato skutečnost mnohdy zvětšuje prostor pro kreativitu vývojářů, respektive pro její uplatnění. Pokud totiž balení probíhá pouze strojně, tak stroj neumožňuje postup balení nějakým způsobem kompletně měnit, jako je to možné v případech, kdy balení probíhá manuálně. Otázkou je, kde bude Česká republika za deset let, protože se může stát, že pokud budeme mít všude jen samé strojní balení, tak prostor pro kreativitu se samozřejmě zmenší.

 

S jakými problémy se ve své práci setkáváte a jak je řešíte?

Slovo problém u nás moc nepoužíváme, protože jsme se už před časem dohodli, že je budeme označovat stejně jako Američané challenge – výzva. Od té doby, a to už je řada let, se proto snažíme slovu problém vyhýbat. Já osobně se držím zásady, že kdo nechce, hledá důvod, a kdo chce, hledá řešení. Troufl bych si dokonce říci, že u samotného navrhování obalů v podstatě ani problémy nenastávají. Vývoj obalů může být výrazně zkomplikován snad jenom tím, když na jeho začátku chybí dostatek informací. Potom může teoreticky dojít k tomu, že je vyvinut „superobal“, ale následně se ukáže, že zákazník chtěl vlastně něco úplně jiného, a můžete začít znovu. Takže by se dalo říci, že to nejdůležitější před zahájením vývoje obalu je od zákazníka získat a ujasnit si co nejpodrobnější vstupní informace. Pokud nejsou od samotného začátku k dispozici kvalitní informace, ať už z toho důvodu, že jsme se špatně zeptali, obdrželi informace nekompletní, nebo jsme si se zadavatelem špatně rozuměli, potom máme v podstatě společný problém.

Ale posunu to ještě dále. Naprostá většina mých kolegů ví, že slovo problém ještě snesu. Ale výraz „nejde to“ je neakceptovatelný, to je pro mne největší výzva. Těch věcí, které nejdou, je totiž tak málo, že je potřeba si je užít!

 

Navrhování obalů je ovšem pouze první část jejich výrobního workflow. Návrhy je následně třeba realizovat ve výrobě. Kamarádíte také s výrobními technologiemi?

Samozřejmě jsem se musel seznámit se všemi stroji a zařízeními, které při výrobě obalů z vlnitých lepenek používáme, takže by se dalo říci, že se snažím s výrobními technologiemi kamarádit také.

Pochopitelně nějaké podrobné detaily například zvlňovacího stroje nebo flexotiskových strojů a dalších zpracovatelských zařízení neovládám, v tom se spoléhám na rady kolegy Meiera, řešení složitých technických otázek závisí vždy na jeho doporučení. Určité technické vzdělání jsem absolvoval a techniku beru jako něco, co člověk musí do určité míry zvládnout. To, co ke své práci potřebuji, samozřejmě znám, nicméně k čemu slouží kdekterý šroubek na nějakém stroji, tak to určitě nevím.

 

Až doposud jste hovořil jen o práci. Teď tedy z trochu jiného soudku. Jaké máte záliby?

Já jsem za své hlavní hobby vlastně placený, protože věci kolem navrhování obalů, jejich tisku a prodávání, setkávání se zákazníky nebo brainstormování s kolegy mě velice baví. Takže já mezi koníčkem a prací nějak moc nerozlišuji. Délka času, který musím věnovat práci, je takový ten klasický manažerský standard, v průměru 10 hodin denně. Kdysi jsem četl nějakou studii, že buď můžete být naprosto geniální, takže potom máte možnost pracovat výrazně kratší dobu, anebo to musíte dohnat délkou času, po který pracujete. Já se k těm geniálním neřadím, tudíž to musím dohánět délkou času věnovaného práci. Ale co se týká těch volnočasových aktivit, tak kdysi jsem hrál závodně fotbal, samozřejmě ne ligu, ale nižší úroveň, což s přibývajícími léty postupně odpadá, zejména ta pružnost se stále zhoršuje. Mimo fotbalu mám rád také sjezdové lyžování a potom ještě tenis. V létě je pro mne takovou klasikou turistika, na nějaké další záliby mi už pochopitelně čas nezbývá. Možná bych ještě mohl uvést krajinné cestování, ne takové to klasické, toho si dost užiji v práci.

 

Na závěr ještě jedna, dalo by se říci, klasická otázka. Co připravujete a co vás čeká v nejbližší budoucnosti?

Už v současném období se intenzivně zabýváme jednou velkou výzvou, kterou je propojení a zintenzivnění spolupráce s naší novou sestrou, kterou je společnost Branaldi. THIMM Packaging v ní má v současnosti 20% majetkový podíl, a proto je naším cílem maximálně využít synergické efekty, které nám toto propojení ve vztahu k zákazníkům poskytuje. Portfolio produktů společnosti Branaldi, to znamená velkoformátový archový ofsetový tisk a POP/POS displeje, ve spojení s naším vysoce kvalitním flexotiskem může být pro zákazníky v současné vysoce konkurenční situaci na trhu obrovskou výhodou, protože díky tomu jsme schopni jim nabídnout fullservis a tím jim ušetřit spoustu náročných jednání s dalšími dodavateli. To pro ně může mít zajímavý užitek a efekt. V současné době intenzivně vyhledáváme synergické efekty vyplývající z využití know-how obou společností. Branaldi působí ve střední a dnes už i ve východní Evropě, takže pro nás toto partnerství má i strategický význam. Řada, i globálních zákazníků totiž díky němu může získat jednoho partnera.

Z dalších úkolů, na které se budeme soustřeďovat, bych samozřejmě uvedl trvalý růst v naší sféře vlivu, tedy v České republice a regionu okolních zemí – Saska, Durynska, Bavorska a zčásti také Slovenska. A co se týká dalších trendů, budeme se snažit nejenom o další rozvoj a modernizaci výrobních technologií, ale zaměříme se také na činnosti v oblasti trvalé udržitelnosti a společenské zodpovědnosti firmy. Toto téma je natolik důležité, že se mu nevěnujeme pouze v naší společnosti, ale chceme se podílet i na popularizaci těchto myšlenek v rámci celé České republiky, aby se dostaly do povědomí co nejširší veřejnosti. Proto jsme se také stali partnerem Fóra pro udržitelné podnikání, jehož druhý ročník se uskuteční 14. března 2011 v Praze.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011 (28. 5. 2011 - Ivan Doležal)
× Michael Brochmann Nielsen - osobnost ST 4 / 2011 (12. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Sarel Ashkenazi - osobnost ST 5 / 2011 (26. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Marek Vošta - osobnost ST 6 / 2011 (30. 7. 2011 - Ivan Doležal)
× Oldřich Švimberský - osobnost ST 7-8 / 2011 (23. 9. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Jan Korenc, MBA - osobnost ST 9 / 2011 (12. 10. 2011 - Gustav Konečný)
× Prof. RNDr. Marie Kaplanová, CSc. - osobnost ST 10 / 2011 (1. 12. 2011 - Gustav Konečný)
× Ing. Petr Ryska, Ph.D. - osobnost ST 11 / 2011 (29. 12. 2011 - Ivan Doležal)
× Garry McGann - osobnost ST 12 / 2011 (26. 1. 2012 - Gustav Konečný)
× Jan Barták - osobnost ST 1 / 2012 (16. 3. 2012 - Patrik Thoma)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.