Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Prof. RNDr. Marie Kaplanová, CSc. - osobnost ST 10 / 2011
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Učit může být nejen posláním, ale i smyslem života

 

Paní Marii Kaplanovou není třeba odborné veřejnosti dlouze představovat. Od roku 1992 působila jako vedoucí katedry polygrafie a fotofyziky na Chemicko­‑technologické fakultě Univerzity Pardubice.

Pod jejím vedením prošla katedra řadou významných změn. Byly navrženy a akreditovány vysokoškolské studijní programy Polygrafie, umožňující poprvé studium tohoto oboru i v České republice. Od roku 2001 je profesorkou. Je autorkou více než stovky publikací a nositelkou nebo spoluřešitelkou řady vědeckých a výzkumných projektů v oboru polygrafie. Před rokem a půl předala funkci vedoucího katedry doc. ing. Petru Němcovi, Ph.D., který podporuje kontinuitu v koncepci samostatné katedry polygrafie a fotofyziky. S profesorkou Kaplanovou jsme uveřejnili velký rozhovor právě před deseti lety. Významné životní jubileum paní Kaplanové je příležitostí, abychom se k některým otázkám vrátili a poměřili je se změnami, které v polygrafii nastaly během poslední dekády.

 

Paní profesorko, před deseti lety jsme se vás ptali na stav české polygrafie. Jaký pokrok můžeme pozorovat?

Obecné úvahy mohou být zavádějící, pokud nejsou po ruce čísla. Celkově se celý obor vytříbil. Firmy mají k dispozici lepší vybavení i kvalifikovanější a zkušenější zaměstnance. Dnes už není rozdíl ve schopnostech polygrafického průmyslu u nás a ve vyspělých evropských zemích. Naše tiskárny mohou produkovat stejně kvalitní tiskoviny.

 

Jaká je úroveň strojového vybavení ve srovnání se světem?

V porovnání se západními zeměmi máme velkou výhodu. U nás byla vynechána jedna vývojová etapa a z mnohdy zastaralého vybavení se přešlo rovnou na nejmodernější. Dnes už téměř neexistuje tiskárna, která by neměla CtP, prvky automatického řízení a perfektní kontrolu kvality.

 

Jak byste zhodnotila rozvoj v oblasti tiskové chemie?

Čeští uživatelé tiskové chemie přejímají přístupy obvyklé v západních evropských zemích – problémy neřeší sami, ale obrací se s nimi na dodavatele. Dřív se každý tiskař snažil rozumět i fyzikálně­‑chemickým procesům při tisku, věděl, proč to či ono nefunguje, a snažil se problémy sám odstranit.

 

Není to vlastně přirozený proces, analogický vývoji v jiných oborech?

Tím, že jsme žili v izolaci, byli jsme nuceni vymyslet a vytvořit mnoho věcí sami. I v tiskárnách si lidé museli leccos dodělat na koleně. Nové podmínky nás k tomu už nenutí. Vyhodit a koupit nové neplatí jenom v domácnostech, ale i ve firmách. Cílem vysoké školy by měla být výchova odborníků, kteří rozumí teoretickým základům výrobních postupů i jejich praktickým aplikacím. Takoví lidé potom dovedou komunikovat s dodavatelem a hledat příčiny problémů.

 

Jak po deseti letech hodnotíte ekonomickou a organizační úroveň polygrafie?

Po krizi bylo dosaženo jakési nestabilní rovnováhy. Firmy daly do souladu požadavky na tisk s náklady, ty dobré se stabilizovaly, ty špatné zanikly. Do budoucna se tato rovnováha nemusí udržet. Tlak na fúze a sdružování firem může zesílit. Před dvaceti lety se projevovala tendence, že se tiskárny zbavovaly předtiskové fáze. Vznikala samostatná pre­‑pressová studia. Teď se prosazuje opačný trend, kdy každá tiskárna chce poskytovat komplexní služby pro zákazníky, včetně předtiskové přípravy.
V roce 2001 jsme také hovořili o šancích CtP a DI. V roce 2011 je poměr obou technologií jednoznačný…

Přímý osvit desek v tiskovém stroji byl zajímavý nápad, který předběhl svou dobu. Narazil na technologické problémy a v praxi se neosvědčil. Direct Imaging je dnes okrajová záležitost, zatímco Computer­‑to­‑Plate je masivně rozšířenou technologií.

 

Digitální tisk je ale na postupu. Jak hodnotíte jeho šance na převzetí většího podílu polygrafické produkce?

Prognózy digitálního tisku byly zpočátku mnohem optimističtější. Předpokládalo se, že bude silnou konkurencí pro ofset a flexotisk. Tyto prognózy se nenaplnily. Dospělo se k určité rovnováze, kdy digitální tisk pokrývá určitou oblast trhu, kde by se ofset vzhledem k nákladům a technologii nemohl prosadit. Klasická ofsetová tiskárna by tedy měla mít i digitální tiskový stroj, aby mohla pokrýt zakázky, které jsou pro tuto techniku vhodné. Obě technologie mohou koexistovat, aniž by si vzájemně tvrdě konkurovaly. Do jisté míry mohou mít společnou přípravu, materiály i dokončující zpracování.

 

V rámci digitálního tisku vidíme dva hlavní směry – xerografii a ink­‑jetový tisk. Některé prognózy hovoří o rychlém růstu ink­‑jetu i na úkor tonerového tisku. Jaký trend odhadujete v této oblasti?

Nelze tvrdit, že do budoucna bude existovat pouze ink­‑jet. Obě techniky se liší v řadě aspektů, tisky vykazují různou kvalitu, odlišnou barevnost, jinou odolnost vůči vnějšímu prostředí a nachází tak uplatnění při realizaci různých zakázek. Podíl obou technologií se vyvíjí se strukturou zakázek, tak jak ji utváří trh. V současné době se objevují zajímavé aplikace ink­‑jetového tisku v oblastech mimo polygrafii nahrazením barevných inkoustů speciálními polymerními kapalnými systémy, mnohdy obsahujícími i biologické materiály. Trojrozměrné objekty lze tak vytvářet postupným nanášením vrstev tiskem.

 

Jaká je tedy podle vás budoucnost tisku?

Mladá generace preferuje ve všem elektronickou formu komunikace. Souvisí to i se současným způsobem života. Kdo žije konzumní život a brání se přemýšlení, nevytváří nic nového a jeho svoboda myšlení je omezena. Je mnohem pohodlnější pasivně přijímat informace o dění okolo sebe, než něco nového vytvářet. Rostoucí obliba elektronických publikací znamená, že klesá zájem o tištěnou knihu. Ovšem i pro přípravu elektronické knihy je potřeba mít polygrafické dovednosti, jako je znalost typografie a zásady zpracování barevného obrazu.

 

Zdá se, že nejméně se krize dotýká tisku obalů…

V době, kdy jsem na katedře začínala, existoval odděleně polygrafický a obalový průmysl. Klasický polygraf nechtěl mít nic společného s „obalářem“. Tiskaři knih se pokládali za kvalifikovanější než výrobci obalů. Postupem let obě odvětví prorostla. Obalový průmysl se vklínil do polygrafického a oba obory tvoří jeden celek. Flexotisk se posunul do vyšší tiskové kategorie, obaly se tisknou speciálními barvami, aplikují se speciální efekty – to všechno způsobuje, že se kvalita obalů neuvěřitelně zvýšila.

 

Jak se vyvíjí katedra, kterou jste od roku 1992 vedla? A jaká je po „předání žezla“ mladším kolegům vaše pozice na katedře?

Katedra prochází kontinuálním vývojem. V posledních dvou letech jsme obnovili hardware pro počítačovou učebnu a získali i řadu dalších přístrojů. V současné době vybavení odpovídá požadavkům na výuku i vědeckou práci. Učím ještě v každém semestru dva předměty a mám šest doktorandů, které bych ráda dovedla až k úspěšné obhajobě disertačních prací. Podílím se také na řešení projektů. Dva z nich, kde jsem zodpovědný řešitel, končí v příštím roce.

 

Jak se za posledních deset let změnili studenti?

Zájem o polygrafii narostl. Do prvního ročníku se hlásí až sedmdesát studentů, bývalo jich pětadvacet nebo třicet. Obor polygrafie je velmi široký, zahrnuje kromě klasických tiskových technik a technologií, včetně tiskové chemie, i informační technologie a elektronické postupy zpracování informací a tím přitahuje stále víc studentů. Studium oboru polygrafie má tak široký rozsah a umožňuje dobré uplatnění absolventů. Zatímco chemické katedry, pokud se týká zájemců o studium, strádají, katedra polygrafie si na nezájem nemůže stěžovat. Bohužel vysoká škola už není výběrovým studiem. Studovat může každý, kdo chce, ale někteří už v prvním ročníku zjistí, že na to nemají a musí odejít. V průměru dosáhne po třech letech studia bakalářského stupně nejvýše 30 studentů a na magisterském stupni pak pokračuje jen 10 až 15 absolventů. Na obou stupních lze samozřejmě studovat i dálkově.

 

Jak se změnily možnosti uplatnění absolventů v praxi?

Během let se podařilo rozšířit možnosti studia v zahraničí. Každoročně je řada studentů na zahraničních stážích v rámci programu Erasmus v Německu, Norsku, Slovinsku nebo Belgii. Někteří studenti zůstávají v zahraničí i na delší pracovní pobyt. Co je potěšující, že většina absolventů našla u nás zaměstnání v oboru. Polygrafické firmy zatím nejsou nasyceny vysokoškolsky vzdělanými polygrafy. V tiskárnách pomalu končí generace, která je budovala, a otevírají se další možnosti pro naše absolventy.

 

Jak se katedra podílí na výzkumu?

Katedra je zapojena do vědecké práce a výzkumných projektů fakulty. Finanční prostředky jsou na vysokých školách přidělovány také úměrně publikacím v odborných časopisech. U nás to byl problém, protože v oboru polygrafie není dostatek tzv. impaktovaných časopisů. S našimi články musíme uspět v odborných časopisech z chemických, fyzikálních či jiných oborů. Jednou z nových publikačních možností je nový časopis Journal of Print and Media Technology Research, který začala vydávat mezinárodní organizace IARIGAI, jíž je naše katedra dlouholetým členem. Výzkumná práce v oblasti polygrafie probíhá především prostřednictvím doktorského studia, ale podílí se na ní i studenti v rámci diplomových prací.

 

Jak pokračuje spolupráce s firmami z polygrafického průmyslu?

Spolupráci s firmami je možné označit za výrazně slabší, než bývalo dříve, kdy řada témat závěrečných prací studentů vycházela z potřeb a problémů polygrafických firem.

 

Skvělým výsledkem vaší práce je publikace Moderní polygrafie, kterou si odborná veřejnost velice cení…

V době, kdy jsem byla ve vedení katedry, jsem se snažila, aby se všichni pracovníci katedry podíleli na aktivitách katedry a pociťovali tak zodpovědnost za vývoj a budoucnost katedry. Současná úroveň vysokoškolské výuky, mezinárodní prestiž a spolupráce, úspěchy našich absolventů a stoupající zájem o studium polygrafie u nás jsou výsledkem této spolupráce. Také na vzniku Moderní polygrafie se podílela téměř celá katedra.

 

Naše poslední otázka obvykle směřuje k volnému času a zálibám. Co se v tom za posledních deset let u vás změnilo?

Volného času stejně jako před lety mnoho nemám. Dokud mám pocit, že jsem pro někoho na katedře užitečná, na katedře zůstávám. Jsem školitelem několika nadějných doktorandů, které bych ráda dovedla k úspěšné obhajobě dizertace. Když už nemám povinnosti vedoucího katedry, mám víc času na vědeckou práci a snažím se především zpracovat velké množství experimentálních výsledků, které se za posledních pár let nahromadily, do formy odborných publikací. Letos jsme připravili už čtyři publikace do impaktovaných časopisů. Odborná vědecká práce a práce se studenty mně těší, a je tedy i mou celoživotní zálibou. Ve skutečně volných chvílích si ráda poslechnu klasickou hudbu, řadu let jsem hrála na klavír. Hudba mě uklidňuje a je pro mě relaxací, stejně tak i četba klasické beletrie a poezie. Mám dva dospělé syny a dva vnuky. Změnilo se jenom to, že všichni jsme o deset let starší.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011 (28. 5. 2011 - Ivan Doležal)
× Michael Brochmann Nielsen - osobnost ST 4 / 2011 (12. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Sarel Ashkenazi - osobnost ST 5 / 2011 (26. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Marek Vošta - osobnost ST 6 / 2011 (30. 7. 2011 - Ivan Doležal)
× Oldřich Švimberský - osobnost ST 7-8 / 2011 (23. 9. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Jan Korenc, MBA - osobnost ST 9 / 2011 (12. 10. 2011 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.