Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004
Ivan Doležal - Svět tisku

Rok narození: 1951
Rodinný stav: ženatý, 4 děti
Auto: nemá, jezdí veřejnou dopravou
Oblíbená jídla: národní speciality jednotlivých evropských zemí
Oblíbený nápoj: skotská whisky s vodou
Zájmy, záliby: maratónský běh

 

Japonská společnost Horizon Inter­national, založená před více než padesáti lety ve městě Kyoto, patří v současné době do světové špičky producentů strojů a zařízení pro dokončující zpracování tiskovin. Její nejmodernější technikou vybavené výrobní závody v japonských městech Biwako a Siga s celkovou plochou téměř 140 000 m2 představují zřejmě největší světovou základnu výroby strojů pro základní operace knihařského zpracování: skládání, snášení, šití knižních bloků drátem nebo jejich lepení a řezání. Mezi hlavní přednosti produktů této společnosti patří především jejich vysoká technická vyspělost a pověstná japonská kvalita. Prezident společnosti Horizon International pan Eijiro Hori zavítal v průběhu června letošního roku do pražské společnosti GRAFFIN, která je výhradním distributorem strojů a zařízení nesoucích značku Horizon. Využili jsme proto příležitosti a položili mu několik otázek.

 

Asi bude nejlepší, když nám na začátku trochu přiblížíte firmu Horizon International a svoji cestu, jejímž vyvrcholením je křeslo prezidenta této společnosti.

Společnost založil před více než padesáti lety můj otec. On vlastně založil společnosti dvě. Jedna se věnovala vývoji a výrobě, a druhá, Horizon, obchodu a prodeji. Já jsem vystudoval strojírenství a administrativu, nejprve na univerzitách v Japonsku a potom i ve Spojených státech, a pracovat jsem začal v té první, tedy produkční firmě, kde jsem se zabýval vývojem a výrobou strojů a zařízení z jejího portfolia. Teprve když jsem od otce převzal vedení celé společnosti, musel jsem začít řídit a kontrolovat celý její chod, tedy i marketingové a obchodní záležitosti, a převzít za ně zodpovědnost.

 

Kdy se společnost Horizon International začala specializovat na vývoj a výrobu knihařských strojů a zařízení?

Počkejte, to musím přepočítat. Japonský kalendář je totiž od celosvětově běžně užívaného odlišný. Takže výrobě těchto strojů jsme se začali věnovat od roku 1972. Filozofie naší firmy je velice jednoduchá. Vyrábíme všechny stroje a zařízení pro knihařské zpracování, od skládacích a snášecích strojů přes zařízení na šití knižních bloků drátem nebo jejich lepení až po řezačky a trojřezy. Stroje Horizon mají modulární koncepci, která umožňuje zařazování zařízení pro jednotlivé operace do výrobních linek přesně podle požadavků zákazníků.

V současné době má společnost Horizon International ve výrobních závodech v Japonsku a v Německu 520 zaměstnanců.

 

Jaká je v současnosti pozice společnosti Horizon International na světovém trhu?

Hlavním cílem naší společnosti je získat co největší množství zákazníků. Proto se jich snažíme co nejvíce i oslovovat – na řadě veletrhů a dalších podobných akcí v co možná největším počtu zemí po celém světě. Přibližně 50 % naší celoroční produkce směřuje k japonským odběratelům, tedy z našeho pohledu zůstává doma, a druhá polovina je exportována do 82 různých zemí světa. Převážně se jedná o snášecí drátošičky a lepicí linky, ale vyvážíme prakticky všechny knihařské stroje.

 

Jakou pozici v tomto vývozu zaujímá Česká republika, například ve srovnání s ostatními evropskými státy, abychom získali nějaké konkrétnější měřítko?

V současné době dosahuje odbyt našich strojů v České republice zatím ještě poměrně nízké úrovně, ale výhledy do budoucnosti jsou podle mého názoru v tomto směru velice optimistické, zejména s ohledem na očekávaný vývoj ekonomické situace v tuzemsku. Jak jsem je stačil poznat, jsou Češi velice inteligentní a otevření novým, sofistikovaným technologiím ve všech směrech, tedy i v polygrafické výrobě. A to je velice dobrý základ pro budoucí odbyt kvalitních strojů a zařízení, mezi které můžeme naše produkty nepochybně započítat.

 

Vaše společnost rozděluje své produktové portfolio do tří skupin. Na Graphic Arts Products, tedy stroje určené pro profesionální polygrafii, POD Products, tedy zařízení určená k připojení za digitální produkční systémy, a Office Products, což jsou jednoduchá vázací zařízení ve stolním provedení, určená pro kancelářské využití. Pokrýváte tedy celou šíři možných požadavků na knihařské zpracování. Jaké budou podle vašeho názoru vývojové trendy v této oblasti?

Vývoj v této oblasti naznačuje směřování k nízkým nákladům většiny tiskovin využívajících knižní vazbu. To nutně bude muset vést k dalšímu zvyšování automatizace strojů na výrobu těchto vazeb. Mimo různých reklamních příruček, katalogů a podobných vysokonákladových tiskovin bude většina knižní produkce směřovat k POD (print on demand), tedy k „tisku na požádání“. To nás bude nutit většinu našich strojů a zařízení přizpůsobovat těmto požadavkům, budou tedy muset být vybaveny co nejjednodušším a nejrychlejším přestavováním na novou zakázku, velice jednoduchou a uživatelsky ještě přívětivější obsluhou než ty dosavadní atd.

 

POD, to je z převážné většiny digitální tisk. Máte v této oblasti nějakou dlouhodobější a hlubší spolupráci s některým z výrobců digitálních tiskových zařízení?

Naše společnost věnuje zvýšenou pozornost dvěma segmentům trhu. Jednak je to konvenční ofsetový tisk, pro který jsou určeny naše stroje a zařízení ze skupin Graphic Arts, a dále je to samozřejmě digitální tisk. V této oblasti je už řadu let naším velice dobrým partnerem společnost Xerox. Vyvinuli jsme už několik zařízení na dokončující zpracování tiskovin, zejména to byly takzvané bookletmakery, tedy zařízení na výrobu drátem šitých vazeb V1, která je možné jako modul přímo napojit na produkční digitální tiskárny vyráběné firmou Xerox. Nejnověji je to Bookletmaker SPF-20XII kompatibilní s digitální tiskárnou Xerox DocuTech a Book­letmaker ColorWorks 2000 kompatibilní s tiskárnou Xerox DocuColor. A vzhledem k již zmíněnému předpokládanému vývoji v této oblasti samozřejmě plánujeme v této úzké a úspěšné spolupráci pokračovat i v dalších letech.

 

Bude se tedy podle vašeho názoru do budoucna zvyšovat podíl digitálního tisku na úkor tisku ofsetového? A mohl by tento trend podstatným způsobem ovlivňovat plány vaší společnosti na příští období?

Digitální a ofsetový tisk jsou dva různé trhy. Jedna část našich zákazníků využívá digitální tisková řešení, a další část tiskne konven­čním ofsetem. Tiskové aplikace, jež tyto dvě skupiny našich zákazníků vyrábějí, se od sebe také trochu odlišují, v některých případech i dost podstatným způsobem. Proto vyvíjíme a vyrábíme jednak zařízení a stroje konstruované tak, aby byly přizpůsobeny potřebám digitálních tiskáren, a další stroje a zařízení, trochu odlišné, určené pro archový ofsetový tisk. Usnadnění celkové automatizace workflow napomáhá kompatibilita těchto strojů s formátem JDF. Takže nyní se soustřeďujeme na to, aby všechny stroje a zařízení, jež vyrábíme, byly s tímto formátem kompatibilní a byly schopné pracovat na jeho bázi. Vycházíme zkrátka z toho, že na základě předaných elektronických dat musí být možné vyrobit celou knihu – od pre-pressové fáze, tedy sazby, zlomu stran a vyřazení archů, přes zhotovení tiskové formy a vlastní tisk, až po skládání archů, jejich snesení a provedení vazby a závěrečné zabalení hotových výtisků a expedici.

 

Určitě tedy existuje ještě spousta věcí, které byste chtěli na svých produktech změnit a zlepšit. Jaké jsou ty hlavní? Budou se týkat například zvyšování rychlosti nebo zvyšování stupně automatizace?

To je zajímavá otázka. Vyrábíme různé typy strojů a všechny naše produktové řady procházejí neustálým vývojem, při kterém je kladen mimořádný důraz na aktuální trendy i dlouhodobé předpoklady vývoje trhu. V současné době jdou nejlépe na odbyt snášecí stroje – bookletmakery, tedy snášecí drátošičky na vazbu V1. Hned potom následují lepičky a lepicí linky. A když se podíváme trochu blíže na tento tržní segment, zjistíme, že největší pozornost zákazníků v současné době budí společnosti Kolbus a Müller Martini se svými velkými lepicími linkami s produkční rychlostí okolo 20 000 taktů za hodinu. Produkční rychlost našich lepicích strojů dosahuje pouze 5 000 knižních bloků za hodinu, ale nemáme žádný zájem ani důvod ji zvyšovat. Dokonce musím říci, že mě udivuje dalo by se říci hromadný zájem odběratelů o stroje s tak vysokou produkční rychlostí, jako mají lepicí linky Müller Martini a Kolbus. Je totiž třeba mít stále na zřeteli trend nízkých nákladů knih, který už pár let trvá, a ani do budoucnosti to nevypadá, že dojde k nějakému razantnímu zvyšování těchto nákladů, spíš naopak. A když tato fakta a poznatky shrnu, musí mi nutně vyjít, že cesta k dalšímu vylepšování a inovování našich strojů a zařízení vede přes neustálé zvyšování stupně jejich automatizace a snižování podílu lidského faktoru na jejich provozu. To je klíčovým faktorem inovací nyní a bude tomu tak i nadále.

 

Vysokým stupněm automatizace jsou vaše stroje a zařízení pověstné už nyní. Vyvinuli jste dokonce vlastní firemní digitální workflow systém Horizon i2i.

Ano, náš Horizon i2i System může získávat data týkající se dokončujícícho zpracování tiskovin z PPF/JDF souborů, předávat je i2i Control Serveru a jeho prostřednictvím pak automaticky provádět nastavení a ovládání všech potřebných strojů a zařízení. Jedná se tedy o úplný management dokončujícího knihařského zpracování, který je schopen minimalizovat časy na přípravu, redukovat množství odpadu a zvyšovat flexibilitu a efektivitu linek na dokončující zpracování, sestavených z našich modulárních zařízení. Ta jsou navíc vybavena nejenom dotykovými obrazovkami s přehledným menu k pohodlnému ručnímu ovládání, ale i přesnými kontrolními a inspekčními systémy, které spolehlivě zajistí, aby vykladač dílčího stroje nebo celé linky vždy opouštěl pouze bezchybně zpracovaný produkt.

 

Vaše společnost dodává své stroje a zařízení prakticky do celého světa, máte tedy zkušenosti s jejich prodejem v nejrůznějších státech. Existují velké rozdíly v obchodování s tímto sortimentem například v Japonsku a v Evropě nebo jinde ve světě?

Určité rozdíly samozřejmě existují, ale pouze minimální a dílčí, naprostá většina věcí je stejná jak v Japonsku, tak i v Evropě nebo jinde ve světě. Když budu srovnávat Japonsko s Evropou, viděl bych hlavní rozdíl především v požadavcích na kvalitu. Japonci jsou známí tím, že dávají na kvalitu velký důraz, dalo by se říci, že ji požadují v téměř absolutní podobě. Japonské výrobky proto musejí být a jsou velice kvalitní a tato japonská kvalita je celosvětově pověstná, protože vychází z japonské mentality. Ale existují i další rozdíly. Japonské požadavky na finální tiskové aplikace jsou odlišné od evropských a naopak evropské aplikace jsou velice vzdálené od japonského trhu. Takže když musíme vyrábět knihařské stroje na vývoz podle evropských požadavků, dostávají se evropské tiskové aplikace i na japonský trh a tam jsou se zájmem přijímány. Nevím, jestli se vyjadřuji a popisuji tento proces dost jasně. Zkrátka, co se týká kvality, přinášíme do Evropy prostřednictvím dodávek našich strojů japonskou mentalitu a kvalitativní požadavky a nároky, a naopak z Evropy do Japonska importujeme nové tiskové aplikace. A to je podle mého názoru klíč k našim úspěchům na trhu.

A co se týká našich dalších obchodních plánů v evropském regionu, chtěli bychom naše produkty ještě více zpopularizovat a rozšířit zejména v zemích střední a východní Evropy, zvláště v České republice, která podle mého názoru vzhledem ke svým polygrafickým tradicím a množství tiskáren představuje velice zajímavý trh.

 

Pro Svět tisku připravili Ivan Doležal a Martin Jamrich


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.