Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Jan Korenc, MBA - osobnost ST 9 / 2011
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: I když jakkoli dobrý plán může být k ničemu, práce na jeho přípravě je přesto absolutně nezbytná
Datum a místo narození: 21. října 1965 v Lounech
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 3
Auto: Audi A6
Oblíbená jídla: sladkovodní i mořské ryby
Oblíbený nápoj: bílé víno
Záliby: in-line bruslení a lyžování

 

Ing. Jan Korenc působí v oboru polygrafie dvacet let. Od letošního března je jednatelem společnosti KBA CEE, která zajišťuje prodej, servis a marketing tiskových strojů KBA v Polsku, Česku a na Slovensku. Dceřiná společnost vznikla z rozhodnutí nejvyššího managementu KBA. S Janem Korencem jsme hovořili o jeho názorech na aktuální dění v polygrafii a také o osobních zálibách. Náš rozhovor v sídle KBA CEE v Praze jsme začali otázkou na jeho profesní dráhu…


Po vystudování Vysoké školy ekonomické v Praze jsem začal pracovat v exportu polygrafických zařízení v akciové společnosti Kovo. Od roku 1992 jsem byl pět let jako branch manažer zodpovědný za teritorium Indie, Nepálu, Bangladéše a Barmy. S rodinou jsem v té době žil v Dillí. Po návratu z Indie jsem začal pracovat v Grafitecu jako marketingový ředitel. Kromě marketingové komunikace jsem měl zodpovědnost za rozvoj nových distribučních sítí pro tiskové stroje z Dobrušky. Úplně nová etapa v mé kariéře nastala v roce 2003, kdy jsem přijal nabídku tehdejšího amerického vlastníka Grafitecu a začali jsme společně s vrcholovým týmem stabilizovat společnost Grafitec a připravovat ji k akvizici. V roce 2005 se Grafitec stal součástí KBA. Klíčovým momentem pro spojení Grafitecu s KBA byla Drupa 2004, kam jsme přišli s novým šestibarvovým strojem ve formátu B2 s výkonným lakováním. V KBA-Grafitecu jsem potom zodpovídal za marketing, prodej a servis. V letos vzniklé společnosti KBA CEE jsem jedním ze dvou jednatelů, mám zodpovědnost za trh v Česku a na Slovensku, kolega ­Oliver ­Becker vede KBA CEE v Polsku. Z globálního působení jsem přešel na regionální pozici, v produktovém portfoliu naopak nyní zodpovídám nejen za malý formát, ale v podstatě za prodej a servis celého sortimentu technologií skupiny KBA.

 

Přestože už uplynul určitý čas od vašeho působení v Indii, jaký máte názor na její pozici v polygrafii? Ze vzdáleného pohledu se zdá, jako by byla ve stínu Číny…

Indie je ohromná ekonomika i v porovnání v rámci celé skupiny rozvíjejících se velkých ekonomik BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Dynamika indického trhu je dána především rostoucí kupní silou střední třídy, do které se počítá asi 350 milionů lidí. Indie je největší demokratický stát na světě, zatímco Čína má státem kontrolovanou tržní ekonomiku. V Indii je velmi vysoká úroveň vzdělání a znalosti angličtiny. Indové jsou nesmírně šikovní, mnoho jejich špičkových odborníků pracuje v Americe. Zejména v oblasti informačních technologií jsou Indové velmi kreativní, Bangalore je dneska indické Silicon Valley. Mnoho světových hráčů na poli IT používá indické firmy jako své outsourcingové partnery. Do země proudily v posledních patnácti letech masivní zahraniční investice. KBA zatím nemá v Indii vlastní zastoupení, trh pokrývá prostřednictvím dealera, který je ve středním a velkém formátu velmi úspěšný a začíná se prosazovat i s Rapidami 75 a 66 z výrobního závodu v Dobrušce. Indický trh s tiskovými stroji je specifický tím, že se importuje velké množství použitých tiskových strojů. V devadesátých letech byl podíl dovážených nových a použitých strojů 10 ku 90 %, nyní je asi 25 ku 75 %.

 

Obor polygrafie prošel v uplynulých letech krizí. Je už podle vašeho názoru zažehnána?

Od doby, kdy působím v polygrafii, jsem tak hlubokou krizi nezažil. Krize v oboru byla důsledkem obecné ekonomické krize způsobené riskantním působením některých subjektů zejména ve finanční oblasti, nepramenila v samotné polygrafii. Situace v komerčním i obalovém tisku je navázána na vývoj ekonomiky. Jakékoli výkyvy v poptávce velmi záhy postihují i polygrafii. Prodeje tiskových technologií šly během jednoho až dvou let na polovinu předchozích objemů. Dopady krize se zkombinovaly se strukturálními změnami, které probíhají v rámci oboru, především jde o nástup elektronických médií a digitálních technologií. Osobně si myslím, že i přes poplašné zprávy, které probíhají v médiích o dluhových problémech některých zemí v Evropské unii, a přes zvýšenou volatilitu akciových trhů, máme hlavní pokles už za sebou a jsem mírný optimista. Nicméně jedna věc je jistá, že totiž nic není jisté. Obor vyšel z krize v úplně jiné podobě, než do ní vstupoval. Vysoké počty ročně prodaných tiskových strojů se už nebudou opakovat. Všichni hráči na trhu se musí s novou skutečností umět vyrovnat.

 

Jak byste charakterizoval technologické změny, které probíhají souběžně se změnami na trhu?

KBA je druhá největší firma v oboru a zároveň je lídrem v inovacích. Dynamiku inovací určují v KBA zákazníci, je determinována jejich potřebami. Vždycky jsme je dovedli dobře vnímat a klientům pomáhat k rentabilnímu byznysu. Technologie se musí přizpůsobovat trendům na trhu, tj. tisknout rychle a kvalitně, zkrátit neproduktivní časy, doplnit in-line zušlechtění a celkově zjednodušit výrobu tiskoviny. KBA umí razantně upgradovat své technologie a umožnit jejich pomocí dosažení efektivity u zákazníka.

 

Velcí výrobci ofsetových strojů spolupracují s digitálně orientovanými firmami, jako je Ricoh v případě Heidelbergu a Océ v kooperaci s firmou manroland. Co můžeme v tomto směru očekávat od KBA?

V případě jmenovaných výrobců se jedná o distribuční aliance. KBA půjde jinou cestou. Více se dozvíme na Drupě 2012.

 

Jak by se dal charakterizovat vývoj na trzích, které obhospodařuje KBA CEE?

Situace v Česku a na Slovensku byla specifická, protože zdejší trh se začal velmi dynamicky rozvíjet po roce 1989. V polovině devadesátých let se tiskárny vyzbrojily moderní technikou. Dodnes je řada tiskáren v Česku a na Slovensku lépe technologicky vybavena než mnohé západoevropské polygrafické firmy. Od devadesátých let si české a slovenské tiskárny zvykly, že kromě dvou tuzemských výrobců o ně začali pečovat také distributoři německých a japonských značek. Dynamické firmy vyměňovaly technologie poměrně pravidelně a relativně i v krátkých časových úsecích. V důsledku toho se náš trh jevil větší, než kdybychom jeho kapacitu přepočítali podle počtu obyvatel. Porovnáme-li náš trh s polským, tak přestože Polsko má daleko vyšší počet obyvatel, v letech 2004 až 2010 byly objemy prodaných tiskových technologií v obou zemích v podstatě srovnatelné. Z toho vyplývá, že český a slovenský trh je pro KBA zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. Máme zde mnoho významných klientů, kteří svou podnikatelskou budoucnost spojili se značkou KBA. Nepříznivý ekonomický vývoj u nás dopadl na tiskový výkon i na prodej tiskových zařízení, ale srovnám-li to s některými západoevropskými zeměmi, potom dopad krize se tady takovým tvrdým způsobem neprojevoval. V roce 2009 bankrotovaly ve Velké Británii v průměru tři až čtyři tiskárny týdně. Taková čistka trhu u nás neproběhla.

 

Jak se s odstupem po strategickém rozhodnutí o vytvoření KBA CEE osvědčuje vznik samostatné prodejní a servisní organizace?

Byl jsem, myslím, hlavním motorem vytvoření dceřiné firmy, která bude v Česku a na Slovensku zastupovat značku KBA bez ohledu na formát strojů a bude integrovat prodej a servis. Snaha o samostatné zastoupení a rozhodnutí top managementu KBA byly správnými kroky. Po diskusi s prezidentem KBA panem Helgem Hansenem bylo přijato rozhodnutí o širším poslání prodejní a servisní organizace ve středovýchodní Evropě, tedy že zahrne nejen Česko a Slovensko, ale i Polsko. V Praze i Varšavě máme profesionální týmy, což je základní předpoklad úspěchu na všech třech trzích. Naši spolupracovníci mají dlouholeté zkušenosti v oboru. Nejmladší obchodní zástupce má 34 let a v polygrafii je od patnácti, kdy začal studovat střední odbornou školu. Všichni máme dlouholeté zkušenosti z oboru, známe klienty. Více než 70 % našich lidí se zabývá přímou péčí o zákazníka, tzn. aplikační podporou a servisem. Synergické efekty působení KBA CEE na všech třech trzích jsou značné. Cílem je zvýšit podíl KBA na trzích ve středovýchodní Evropě a osvědčit ekonomickou smysluplnost. Posledních několik měsíců nám dává za pravdu, že rozhodnutí o vzniku KBA CEE bylo dobře promyšlené a správné.

 

Podle instalací se zdá, že dynamičtější část našeho trhu tvoří stroje ve středním formátu. Lze říct, že se jedná o nějaký trend, že by se naše tiskárny stávaly bohatšími a přecházely z malých do středních formátů?

V malém formátu A2 a B2 je situace o něco složitější. Malé tiskárny se v pokrizovém období teprve rozhlížejí. V tomto segmentu registrujeme jistou dávku konzervativního vyčkávacího přístupu. U větších tiskáren, které dávají přednost formátu B1, vychází zvýšený objem investic z jejich potřeb a snahy vyjít vstříc svým zákazníkům. Své záměry mají dobře naplánované a dovedou zajistit zdroje k jejich realizaci. Situace souvisí i se způsobem, jakým obor vyšel z krize. Maloformátové ofsetové tiskárny jsou také daleko víc ovlivněny změnami ve struktuře v souvislosti s nastupujícím digitálním tiskem.

 

Jaká je marketingová strategie KBA CEE? Vystavovali jste v Poznani, zatímco v Brně nikoliv…

Strategie KBA počítá s účastí na klíčových veletržních akcích. U regionálních akcí je rozhodující poměr potenciálního přínosu a ceny. Máme tendenci pořádat spíše menší akce, které jsou zaměřeny na užší cílové skupiny klientů. Doba, kdy se prováděly velké prezentace i na regionálních výstavách, je už pryč. Nedávný open-house, který jsme organizovali v KBA-Grafitecu v Dobrušce, byl důkazem, že o takové akce je zájem.

 

Titul MBA napovídá, že přes pracovní vytížení související s obchodní činností věnujete úsilí i dalšímu vzdělávání…

Studium MBA jsem absolvoval na DePaul University v Chicagu poměrně nedávno. Přihlásil jsem se k němu, když jsem pocítil po mnoha letech praxe od ukončení vysoké školy potřebu vrátit se trochu i k teorii. Titul jsem získal na škole, která byla v posledních dvaceti letech vždy mezi pěti nejlepšími institucemi, které nabízejí v USA studium MBA.

 

Konkurenční prostředí je velmi tvrdá aréna. O náročnosti práce vrcholových manažerů v obchodní oblasti nemůže být pochyb. Jakým způsobem se odreagováváte od každodenních povinností?

Když jsem byl v KBA-Grafitecu na pozici ředitele prodeje a servisu, byl jsem víc po světě než teď, kdy jako jeden ze dvou jednatelů KBA CEE mám na starosti český a slovenský trh. Prioritou je pro mě být ve volném čase s rodinou. Rád sportuji, jezdím na in-line bruslích. Dřív jsem neměl rád zimu, ale před nějakými deseti lety jsem začal lyžovat a už teď v září se těším na zimu. Orlické hory mám půl hodiny cesty od domu. Nemám žádné exkluzivní koníčky, z tohoto pohledu jsou mé aktivity velmi standardní.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011 (28. 5. 2011 - Ivan Doležal)
× Michael Brochmann Nielsen - osobnost ST 4 / 2011 (12. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Sarel Ashkenazi - osobnost ST 5 / 2011 (26. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Marek Vošta - osobnost ST 6 / 2011 (30. 7. 2011 - Ivan Doležal)
× Oldřich Švimberský - osobnost ST 7-8 / 2011 (23. 9. 2011 - Patrik Thoma)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.