Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Oldřich Švimberský - osobnost ST 7-8 / 2011
Patrik Thoma - Svět tisku

Motto: Skutečné problémy nemají řešení
Datum a místo narození: 10. července 1947, Praha
Rodinný stav: rozvedený, dvě dcery
Auto: Opel
Oblíbené jídlo: česká kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: především cestování

 

Svět ofsetového tisku a flexotisku je v posledních desítkách let ve společnosti Heidelberg Praha spojen se jménem Oldřich Švimberský. Jen málo polygrafů se v oboru pohybuje delší dobu než on. Během své profesní kariéry vystřídal celou řadu funkcí, každá nová pozice byla pro něj výzvou. Představme si nyní tohoto nestora tuzemské polygrafie podrobněji.


Vaše jméno je v oboru polygrafie dobře známé, jak jste se vlastně k polygrafii dostal a jaké byly vaše začátky?

Pro mne byla polygrafie poměrně jasnou volbou, protože jde o povolání, které je v naší rodině tradiční. Již můj otec byl vyučeným ručním sazečem a v prostředí tiskárny se na různých pozicích až po ředitele tiskárny pohyboval celý život. K tomuto řemeslu jsem tak měl možnost přičichnout již jako malý kluk a tiskařina mi zkrátka zavoněla, a tak bylo poměrně jasné, jakým směrem se budou mé kroky ubírat. V patnácti letech jsem se tak zaměřil na ofsetový tisk, i když v té době šlo o technologii, která u nás byla spíše vzácnou. K rozvoji ofsetu totiž začalo docházet až mnohem později, v té době u nás dominovaly jiné tiskové techniky v čele s knihtiskem. O ofsetu se tak v té době více mluvilo, než se jej skutečně využívalo. Já se k této technologii dostal v době, kdy se namísto dnešního čtyřbarvotisku využívalo katolické škály šestibarevného tisku (žlutá, první červená, první modrá, černá, druhá červená a druhá modrá). Již tehdy mi však otec říkal, že ofsetová technologie bude mít velkou budoucnost, a jak se v následujících letech ukázalo, byl to velmi správný odhad.

Vyučení se tiskařem však pro mne nebylo konečnou metou, vždy jsem si dával vyšší cíle, a tak jsem i nadále uvažoval o vzdělávání. Mým cílem se v této době stalo tehdy velmi ceněné studium na škole v Lipsku. V roce 1968 jsem skutečně na toto zahraniční studium nastoupil, abych o tři roky později zakončil své studium na tzv. Ingenieur Schule. Tato škola znamenala významný předěl v mém životě. Představovala nejenom osamostatnění, ale i prestižní záležitost, kterou tehdy zahraniční studium bezpochyby bylo.

 

Od ukončení studia v Lipsku po práci ve společnosti Heidelberg však byla ještě dlouhá cesta, ne?

Studiem na škole v Lipsku jsem ukončil teprve první etapu svého vzdělávání. Po roce 1971 jsem postupně procházel nejrůznějšími pozicemi na podnikovém ředitelství a na Generálním ředitelství polygrafie, až jsem v roce 1974 zakotvil na Ministerstvu průmyslu. Zde jsem měl na starosti investiční řešení celého polygrafického odvětví na území tehdejšího Československa. Postupem času byl tento úsek rozšířen i na oblast papírenského průmyslu. Na začátku sedmdesátých let však proběhla v tehdejší NDR třetí školská reforma, během níž byla zahájena činnost katedry polygrafie na Technické univerzitě v Lipsku. Tímto krokem se otevřely nové možnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání v oboru nejenom pro německé studenty, ale také pro studenty z tehdejšího Československa. Sedmnáct studentů, mezi nimiž jsem byl i já, z celého Československa se stalo prvními zahraničními studenty dálkového studia na této lipské škole.

Na Ministerstvu průmyslu jsem vydržel až do roku 1989. Během této doby jsem se dostal k celé řadě zajímavých projektů, mezi nimiž nechyběly stavby velkých tiskových provozů po celé republice. Po revoluci v roce 1989 jsem opustil úřednické profese a pracoval jsem pro HC&C a angažoval se ve vybudování společností Victoria Security Printing a Victoria Publishing, vydavatelství, které se zaměřovalo na vydávání specializovaných knih, které tady v té době prakticky nebyly. V této společnosti jsem také měl poprvé možnost blíže se seznámit s Heidelbergem. Ve Victoria Security Printing jsme totiž měli šest strojů tohoto německého výrobce. Tehdy se jednalo především o stroje MO a GTO. Znamenalo to tak jakýsi návrat ke kořenům, tedy k ofsetu, s kterým jsem před lety začínal. Když se mi naskytla příležitost jít na pozici prodejce těchto strojů do firmy Berthold & Stempel, která tady stroje Heidelberg prodávala, neváhal jsem ani okamžik.

 

Jak probíhala vaše profesní kariéra se stroji Heidelberg?

Ve firmě Berthold & Stempel a později Heidelberg Praha jsem prošel celou řadou postů. Začínal jsem zde jako prodejce archových ofsetových strojů a zařízení pro knihařské zpracování, kde jsem měl na starosti především moravský region, tedy region, v němž měl silnou pozici tuzemský polygrafický průmysl. I přesto se nám podařilo prosadit se se stroji Heidelberg i v tomto regionu, především díky tomu, že tehdejší stroje Adast byly formátově omezeny, zatímco my jsme slavili úspěchy se stroji ve formátu B1. Právě na strojích pro archový ofset jsem se vypracoval ve zkušeného prodejce tiskové techniky. Vždy jsem však ve svém životě měl rád výzvy a další mojí výzvou se stala možnost prodávat kotoučové tiskové stroje Heidelberg. Také u těchto strojů mi bylo prorokováno, že s nimi na tuzemském trhu neuspěji, nicméně i zde se mi podařilo prorazit a umístit na tuzemský trh celou řadu strojů. Výhodou pochopitelně bylo, že jsem do segmentu kotoučového tisku vstoupil v době, kdy byl hospodářský boom a hlad po nových technologiích v tomto segmentu a doposud nedošlo k nasycení trhu. Také v tomto segmentu vznikli noví velcí investoři, kteří se rozhodli pro vstup do segmentu kotoučového tisku.

Podobnou výzvou pro mne byl také prodej úzkoformátových flexotiskových strojů Gallus, které byly na území České republiky prodávány prostřednictvím vídeňského zastoupení. Prodej těchto strojů touto cestou však nebyl uspokojivý, a tak zastoupení přešlo pod Heidelberg Praha a my jsme získali k ofsetovým kotoučovým strojům prodej také strojů úzkoformátových. I v tomto segmentu jsme zaznamenali v průběhu let velmi dobré úspěchy, které jsou dány nejenom kvalitou a technickým řešením jednotlivých strojů, ale také dalšími službami, které pro zákazníky z oblasti flexotisku nabízíme. Zde mám na mysli především nepřetržitý servis s vyškolenými pracovníky, stejně jako možnost napojení stroje přímo na centrálu společnosti Gallus ve Švýcarsku, pomocí něhož je možné rychle a přesně diagnostikovat případné závady a eliminovat tak prostoje stroje na nezbytné minimum.

 

V oblasti polygrafického průmyslu se pohybujete již velmi dlouhou dobu. Můžete zhodnotit současný vývoj jak v ofsetovém tisku, tak zejména ve flexotisku, kterým se v posledních letech nejvíce zabýváte?

Je pochopitelné, že obě odvětví prošla velmi významným vývojem, který byl víceméně poznamenán, nebo spíše ovlivněn nástupem počítačů a digitálních technologií vůbec. Tyto technologie do značné míry ovlivnily celou polygrafii a kromě toho, že přinesly celou řadu pozitiv, mají i jistá negativa. Zaměřím-li se na oblast ofsetového tisku, zejména pak tisku kotoučového, tam je třeba říci, že digitální technologie znamenají významné zrychlení celého procesu, zejména ve fázi přípravy tiskové formy, nové typy digitálních médií však zároveň oslabují silnou pozici novinového průmyslu z minulosti. Dnes je naprosto běžné, že si lidé získávají aktuální informace z jiných zdrojů, než jsou noviny. Téměř každý dnes pracuje s internetem, kde jsou informace s podstatně nižšími náklady snáze a především rychleji dostupné. Právě náklady běžných novinových titulů významně klesly, naopak stoupají náklady novin „murdochovského“ typu, tedy novinových titulů, které si nekladou za úkol přinášet aktuální informace, ale spíše informace bulvární a šokující. Podobná situace je i v oblasti časopisů, kde taktéž významně kleslo množství časopisů a jejich nákladů.

Při pohledu na tuzemský trh s těmito stroji je zřejmé, že již nyní je tento trh značně nasycen, a tak není možné předpokládat nějaké dramatické obměny strojového parku. Přesto i zde bude muset k jistým obměnám docházet, ty však budou dány především tlaky zákazníků na ceny jednotlivých produktů. Aby totiž tiskárny mohly čelit těmto tlakům, budou muset investovat do řešení nabízejících dostatečnou produktivitu. Obměna tak bude zahrnovat především stroje s větším výkonem a také s větším formátem. Stávající 32stránkové stroje tak budou v budoucnu nahrazeny stroji s 48stránkovým formátem, stroje se stávajícím 48stránkovým formátem budou nahrazeny 64stránkovými stroji.

Digitální technologie zaútočily pochopitelně i na oblast flexotisku, kde však znamenaly významné posílení pozice této technologie. Zde má silnou pozici především v oblasti adjustačních tiskovin, kde se stále častěji můžeme setkat i se speciálními řešeními vyžadujícími kombinaci různých technik. Právě tato část obalového průmyslu je v současné době na vzestupu, o čemž se budeme moci přesvědčit i na podzim na veletrhu Labelexpo. Již nyní je patrné, že mezi trendy v tomto odvětví můžeme vidět kombinaci různých technik a použití nových materiálů a řešení, které mají za úkol zvýšení exkluzivity obalu. I zde můžeme spatřovat zvýšené tlaky na produktivitu a především úspory materiálu. Zatímco v minulosti stroje pracovaly i s větší makulaturou, dnes tyto stroje pracují s makulaturou naprosto minimální. Patrný je zde i nástup digitálních technologií, které sice nenacházejí velmi velké uplatnění z důvodu vyšší ceny, nicméně i zde je patrný značný posun. Často jsou totiž tato řešení vyžadována pro oblast dotisku personifikovaných informací, čárových kódů a dalších variabilních informací, které konvenčními technologiemi není možné reprodukovat. Na tento trend pochopitelně musejí reagovat všichni výrobci flexotiskových strojů, a tak již na nadcházejícím veletrhu v Bruselu bude k vidění celá řada řešení, která potvrdí tento trend.

 

Jak trávíte svůj volný čas, kterého, předpokládám, při vašem pracovním vytížení není mnoho?

Mezi mé největší záliby patří především cestování. Měl jsem tudíž velké štěstí, že jsem díky profesi mohl navštívit celou řadu zemí, poznat styl života v různých koutech světa. Myslím si, že právě poznávání místního života, mentality lidí, ale také třeba místní gastronomie může člověka obohatit a usnadnit mu pochopení lidské mentality. Za svůj život jsem poznal řadu zemí a míst, kam se rád vracím. Na druhou stranu je mnoho destinací, kam jsem se zatím ještě nepodíval. V relaxaci mi pak napomáhá pobyt v přírodě, kde se člověk může uvolnit a oprostit od každodenních pracovních starostí. V minulosti patřil mezi mé koníčky i sport, zejména pak lyžování, které jsem provozoval i závodně, v dnešní době však sportu již neholduji.

 

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011 (28. 5. 2011 - Ivan Doležal)
× Michael Brochmann Nielsen - osobnost ST 4 / 2011 (12. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Sarel Ashkenazi - osobnost ST 5 / 2011 (26. 6. 2011 - Ivan Doležal)
× Marek Vošta - osobnost ST 6 / 2011 (30. 7. 2011 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.