Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Michael Brochmann Nielsen - osobnost ST 4 / 2011
Ivan Doležal - Svět tisku

Motto: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek
Datum a místo narození: 6. dubna 1966, Ringe
Rodinný stav: ženatý, jeden syn
Auto: Renault Megane
Oblíbené jídlo: mexická kuchyně
Oblíbený nápoj: dobré červené víno
Záliby: sport, cyklistika, četba


V polovině dubna letošního roku navštívil Českou republiku pan Michael Brochmann Nielsen, člen vedení společnosti Graphic Association of Denmark (GA), která je obdobou našeho Svazu polygrafických podnikatelů. V průběhu své návštěvy si prohlédl tiskárny Graspo ve Zlíně, CPI Moravia Books v Pohořelicích, Typos v Plzni, PBtisk v Příbrami a pražské podniky Svoboda Press a Česká Unigrafie. Využili jsme této příležitosti a položili mu několik otázek.


Jak se vám líbily tuzemské tiskárny, které jste navštívil, a jaký na ně máte názor?

Všechny tiskárny, které jsem doposud v České republice navštívil, byly velké, nejenom z hlediska objemu produkce, ale zejména z hlediska počtu zaměstnanců. Tak například CPI Moravia Books má zhruba 300 zaměstnanců, Graspo jich má 200. Když to porovnám se srovnatelnými tiskárnami v Dánsku, tak tyto vaše podniky potřebují na dosažení stejného obratu dvojnásobný počet zaměstnanců. Ve srovnání s jinými tiskárnami v zemích střední a východní Evropy ovšem mají vaše tiskové podniky velmi moderní technologické vybavení. Dokonce i v západoevropských zemích mají tiskárny většinou celkově starší stroje, i když některé z nich v rámci obnovy a modernizace technologických zařízení vlastní také velmi moderní stroje. Další důležitý poznatek jsem získal v plzeňském podniku Typos. Ten má také nový, velice moderní výrobní areál, ve kterém má zavedený velice promyšlený, efektivní a dobře fungující systém výrobní produkce. Navíc svým zákazníkům nabízí komplexní služby, takže zajišťuje nejenom výrobu tiskových produktů, ale také jejich skladování a postupnou distribuci.

Já jsem Českou republiku navštívil již podruhé, poprvé jsem tady byl před pěti lety v roce 2006 se skupinou dánských tiskařů, se kterými jsem tehdy také navštívil několik tiskáren, a musím s uznáním říci, že v průběhu uplynulé doby se toho u vás změnilo opravdu hodně. Nejenom z hlediska technologického vybavení, ale také z hlediska většího zaměření na efektivnost výroby nebo poskytování dalších služeb. Samozřejmě beru v úvahu, že jsem si zatím mohl prohlédnout jenom špičkové tiskárny, v žádné ze středních či malých tiskáren jsem doposud nebyl.

 

Jak jste se vlastně dostal do oblasti tiskového průmyslu?

Já pouze pracuji pro dánskou asociaci podniků tiskového průmyslu, žádné odborné polygrafické vzdělání nemám. Vystudoval jsem obor marketingu na Syddansk Universitet, získal titul Master a potom jsem 10 let pracoval jako marketingový manažer v nakladatelství University Press of Southern Denmark, dále jako manažer marketingové výchovy pro Texas Instruments E & PS a následně jako obchodní a marketingový manažer v nakladatelství Kroghs Forlag. V roce 2005 jsem nastoupil do Grafisk Arbejdsgiverforening, jak se dánsky jmenuje Graphic Association of Denmark (GA), kde až doposud pracuji jako šéfkonzultant a mám na starosti také mezinárodní styky. Takže můj vstup do sektoru tiskového průmyslu nebyl nijak naplánovaný a připravovaný, byla to svým způsobem náhoda.

Asociace má 30 zaměstnanců a já pracuji v její politické sekci. Mým úkolem je pomáhat jejím členům orientovat se v současné situaci na tiskovém trhu a porozumět očekávaným trendům v tiskovém průmyslu, a to nejenom v rámci Dánska, ale také v mezinárodních souvislostech. Při této činnosti se také částečně zabývám různou legislativní problematikou z hlediska formování právních vztahů a jejich aplikace v oblasti kolektivních smluv. Pomáháme našim členům při jejich sepisování a uzavírání a poskytujeme jim také servis při těchto jednáních. Asociace má 500 členů, kteří ve větší či menší míře vzájemně spolupracují, a my jim pomáháme navazovat nejenom tyto vzájemné kooperační vztahy, ale také vztahy s jinými polygrafickými podniky na mezinárodní úrovni, hlavně v rámci evropských zemí. Tímto způsobem totiž mohou získávat více různých obchodních příležitostí.

 

Máte také kontakty s českým Svazem polygrafických podnikatelů a navázali jste nějaké vztahy?

Moje současná mise v České republice je zaměřena na přípravu návštěvy skupiny dánských polygrafických podnikatelů ve zdejších tiskárnách, která se uskuteční v září letošního roku. Mají o zdejší polygrafické podniky velký zájem, a proto bych jim chtěl vytipované podniky osobně představit, pomoci jim zde získat nějaké kontakty a případně navázat i nějaké užší styky. Se Svazem polygrafických podnikatelů jsem tentokrát za dánskou stranu žádná oficiální jednání nevedl, ale určité kontakty s českým svazem máme a při své předchozí návštěvě jsem se v Praze setkal a jednal s prezidentem SPP ing. Janem Sochůrkem.

 

Soudě podle výběru podniků, které jste navštívil, plánujete představit dánským tiskařům téměř výhradně komerční tiskárny. O tiskárny z dalších sektorů, například etiketových nebo obalářských, zájem nemají?

Většina členů GA je ze sektoru komerčního tisku. Etiketové tiskárny jsou v něm zastoupeny také, ale etiketový trh je celoevropsky relativně úzký a tiskárny působící v evropských zemích v této oblasti navzájem vědí jedna o druhé. Avšak víme o tom, že vaše etiketové tiskárny jsou velice moderně vybaveny a dosahují vysoké kvalitativní úrovně produkce, takže si myslím, že ve výhledu bychom mohli na základě zájmu našich členů zorganizovat také návštěvu českých etiketových tiskáren. Tiskárny z oblasti obalového průmyslu mají v Dánsku vlastní svaz, který ale nemá tolik členů jako GA.

 

Pokud byste srovnával dánský a český tiskový průmysl, k jakému výsledku byste dospěl?

Myslím, že jak už jsem naznačil, hlavní rozdíl spočívá v produktivitě českého tiskového průmyslu, která je podle mého názoru nižší než v Dánsku. Zatím si to můžete dovolit, protože úroveň výše mezd máte také nižší, než jsou mzdy pracovníků tiskáren v Dánsku. Co se týká technologického vybavení tiskáren, je velice podobné či víceméně prakticky totožné jako dánské a v některých případech jsou zde instalovány dokonce nové nejmodernější stroje. Díky tomu dosahujete velmi vysoké výstupní kvality tisku a na vysoké odborné úrovni jsou u vás i pracovníci managementu tiskáren, takže i na mezinárodní úrovni je poměrně obtížné českým tiskárnám konkurovat.

 

Jakým způsobem postihla dánské podniky tiskového průmyslu celosvětová hospodářská krize?

Domnívám se, že velice podobným způsobem jako obdobné podniky v ostatních evropských zemích. V roce 2009 jsme zaznamenali pokles výroby, respektive obratu o zhruba 15 %. V loňském roce se situace sice začala pomalu zlepšovat, ale jsem toho názoru, že objem výroby tiskového průmyslu už nikdy nedosáhne úrovně, jakou měl před krizí. Odhaduji, že zvýšení nahradí maximálně polovinu uvedeného poklesu. Sice ještě nemám k dispozici nejnovější čísla o obratu dánských tiskáren v roce 2010, ale zcela jistě nebudou důvodem k nějakému přílišnému optimismu. Důvodem je hlavně skutečnost, že některé tiskové produkty v důsledku krize zcela zanikly, například bylo zastaveno vydávání některých časopisů, a další byly transformovány do trochu odlišné úspornější podoby, která není z výrobního hlediska tak náročná, a je proto levnější. Někteří zadavatelé tiskových zakázek začali místo tisku využívat jiné mediální kanály. Pokles zaznamenal také knižní trh, na kterém se ve stále větším objemu začínají uplatňovat e-booky. To vede k tomu, že některé tituly přestávají být vydávány v tištěné podobě zcela, u dalších jsou ve větší či menší míře snižovány jejich tištěné náklady, a tato situace bude vyvolávat stále větší tlak na výrobce tištěných knih. Trh se zkrátka mění a nově se formuje a tiskový průmysl se těmto změnám bude nezbytně muset přizpůsobovat. I takový segment, jakým je direct-mailing, začal postupně klesat, protože ve stále větší míře přechází tato forma marketingu na internet.

 

Zanikly v důsledku krize nějaké dánské tiskárny?

Ano, bylo jich zhruba 25, ale většinou se jednalo o menší podniky, které neměly sílu ani dostatek prostředků na překonání důsledků krize, nebo nestihly svoji produkci dostatečně rychle přetransformovat takovým způsobem, aby mohly těmto negativním vlivům odolat. Ovšem některé z těch zaniklých se přeorientovaly na jinou činnost.

 

Jak tedy vidíte budoucnost tiskového průmyslu nejenom v Dánsku, ale celosvětově?

To je opravdu velice těžká otázka. Myslím, že dánské tiskárny se budou muset do budoucna soustředit na to, aby zákazníkům nabízely větší množství služeb. Poskytovat pouze tiskové služby už nebude do budoucna stačit, takže domnívat se, že když vlastním tiskový stroj, tak budu pouze tisknout, bude trochu scestný názor. V oblasti tisku ze zákazníkem zaslaných PDF souborů bude stále větší konkurence nejenom v určité dané zemi, ale do hry budou stále častěji vstupovat i jiné tiskové podniky z dalších států světa. Tuto situaci na evropském trhu již v současnosti ovlivňují a budou stále více ovlivňovat zejména asijské země, jako je Čína nebo Indie, se svojí konkurenční nabídkou velmi levných tiskových služeb.

Aby tiskárny mohly přežít, budou se muset zaměřit také na poskytování dalších komunikačních služeb, prakticky všech forem komunikace založených na odlišných platformách, jako je web atd. To není jen můj názor, to si myslí i řada dalších lidí působících v tomto oboru. Zákazník přijde se základním zadáním a bude od dodavatele očekávat nabídku služeb v celém komplexu a širokém rozsahu, od poradenství až po konečnou realizaci marketingových komunikačních produktů. A bude to stejné ve všech vyspělých zemích, jak v Dánsku, tak i v České republice a dalších státech.

Další nezbytnou nutností bude zvyšování přidané hodnoty takovýchto komunikačních produktů. To bude samozřejmě od pracovníků působících v tiskovém průmyslu vyžadovat neustálé celoživotní vzdělávání a průběžné zvyšování jejich kvalifikace. Jednoduché to určitě nebude, protože požadavky a potřeby trhu se neustále průběžně mění, a proto bude třeba se jim pružně přizpůsobovat. V západní Evropě jsou už tyto změny, tedy pohyb od tištěných médií k on­‑line komunikaci, zřejmé a už nyní to představuje určitý problém. Tím ale nechci říci, že tištěná komunikace zcela zanikne a nahradí ji výhradně komunikace elektronická. Pouze dojde k jejímu dalšímu určitému omezení ve srovnání se současným stavem.

 

Teď trochu odbočíme. Jak trávíte svůj volný čas?

Velice rád sportuji. Konkrétně se věnuji cyklistice, občas také potrápím tělo v nějakém fitness centru a po dlouhém celodenním sezení v kanceláři se rád projdu někde v přírodě. Velice rád si také přečtu nějakou dobrou knihu, ale před formou e-booku dávám přednost klasickým tištěným knihám. Není to způsobeno tím, že pracuji v oboru tiskového průmyslu, ale není pro mne zajímavé číst knihu v elektronickém provedení, když se na obrazovku počítače dívám po většinu pracovní doby v kanceláři, takže abych na display zíral i ve volném čase doma, to už by bylo přespříliš. A navíc mají e-booky celou řadu limitů.

 

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům našeho časopisu?

Osobně se domnívám, že český tiskový průmysl disponuje celou řadou předností. Jednou z nejpodstatnějších je sama poloha České republiky uprostřed evropského kontinentu, což je naprosto ideální z hlediska vývozu produkce do zahraničí. Navíc disponujete velkou flexibilitou výroby, velmi moderním a výkonným technologickým vybavením tiskáren a výstupní kvalita tiskové produkce je také velmi vysoká, takže české tiskárny jsou bez problémů konkurenceschopné na evropském trhu. To jsou hlavní důvody, proč si myslím, že český tiskový průmysl má před sebou velmi světlou budoucnost.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011 (28. 5. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.