Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Zdeněk Ungrád - osobnost ST 3 / 2011
Ivan Doležal - Svět tisku

Motto: Je možné vsadit a vyhrát, nebo prohrát, ale není možné nevsadit a vyhrát.
Datum a místo narození: 18. března 1963, Roudnice nad Labem
Rodinný stav: ženatý, dva synové, jedna dcera
Auto: služební Audi Q7
Oblíbené jídlo: thajská kuchyně
Oblíbený nápoj: zelený čaj, pivo a víno
Záliby: flexotisk, cestování, český kubismus, indonéský nábytek


Společnost Panflex, sídlící v malé obci Statenice – Černý Vůl na okraji Prahy, patří v současné době mezi nejvýznamnější obchodní partnery podniků obalového průmyslu, ať už jako kompetentní dodavatel, nebo specializovaný distributor nejmodernějších technologií. Je inovativním výrobcem flexotiskových forem, poskytovatelem předtiskových služeb a distributorem zařízení a materiálů pro oblast předtiskové přípravy.

Před dvaceti lety, v roce 1991, byl u zrodu této společnosti ing. Zdeněk Ungrád, který byl až donedávna jejím ředitelem a nadále je jejím spolumajitelem a jedním z třech jednatelů. Od počátku byl a stále je tím, kdo stanovuje orientaci firmy, její zaměření na nejnovější trendy v oblasti flexotiskové technologie a uvádění inovativních prvků do praxe v podnicích obalového průmyslu. Jeho znalosti z oblasti flexotiskové technologie jsou rozsáhlé a dovede o ní velice poutavě vyprávět. Proto jsme se rozhodli vám tohoto velice zajímavého člověka trochu přiblížit.

 

Jak jste vlastně přišel do kontaktu s tiskovým průmyslem?

Od narození jsem žil ve Štětí a oba moji rodiče pracovali u jediného tamního velkého zaměstnavatele, Severočeských papíren Štětí. Navíc jsem od dětství inklinoval k umění, přesněji řečeno k malování, takže když jsem se po ukončení základní školy rozhodoval, co dál, řekl jsem si, že spojím příjemné s užitečným a šel jsem studovat obor obalová technika na SPŠG v Hellichově ulici v Praze. Potom jsem pokračoval ve studiu oboru polygrafie na Vysoké škole technické v Lipsku. Když jsem se po ukončení studií v roce 1986 rozhodoval, kam nastoupit do praxe, vyhrály to Pražské papírny, kde jsem měl možnost spolupracovat s řadou našich předních odborníků, jako byli například ing. Preclík nebo ing. Macháň. Jako pracovník technického rozvoje tohoto podniku jsem měl přístup do všech výrobních závodů, ke všem tiskovým technologiím. Pražské papírny měly tehdy prakticky všechny tiskové technologie, takže jsem se tam v praxi poprvé setkal s flexotiskem využívaným při výrobě etiket a sáčků. Vzhledem k tomu, že ovládám němčinu, už tehdy jsem měl možnost se občas služebně dostat do zahraničí. Jedna z těchto mých pracovních cest vedla také do německé pobočky společnosti Dupont, kde jsem se seznámil s technologií výroby flexotiskových štočků z fotopolymerních desek. Od zaměstnavatele jsem dostal úkol zavést tuto technologii v Pražských papírnách, takže jsem se touto problematikou podrobně zabýval ještě za totality.

 

To byl zřejmě jeden z prvních impulsů k pozdějšímu založení Panflexu, že ano?

Přesně tak. Po pádu totality jsem si řekl, že když v Německu, Rakousku, Dánsku a dalších západoevropských zemích existuje řada specializovaných firem vyrábějících tiskové formy pro flexotisk, tak proč by se jedna nemohla uživit i u nás. Pro tuto myšlenku jsem potom získal ještě pár kamarádů a známých, potřebné kontakty do zahraničí už jsem měl, takže jsme dali dohromady všechny potřebné zdroje pro zahájení této specializované činnosti a v roce 1991 byla založena firma Panflex, která v letošním roce tedy oslavuje dvacáté výročí svého vzniku. Dodneška jsem přesvědčen o tom, že tehdejší volba převážného zaměření činnosti naší společnosti byla správná, protože se jedná o technologii, která se v uplynulých 20 letech velice rychle rozvíjela. A dokonce i dnes, přestože se občas domnívám, že už je na samé hranici svých možností, mě vždy znovu překvapí, protože umožní nějaký další kvalitativní krok kupředu. Jeden z takových dalších kroků zažíváme právě v současnosti, a dokonce probíhá ve více směrech. Jedná se o novou komplexní technologii s názvem High End Flexo (HEF) uvedenou na trh naší společností. Její podrobnější popis je téma na samostatný článek, a tak se ji teď pokusím pouze stručně charakterizovat. Myslíme si, že je skutečně možné nabídnout našim zákazníkům nejenom tiskovou formu ve vyšší, až doposud nevídané kvalitě, to znamená formu, která má velice malý, přesně definovaný a reprodukovatelný tiskový bod, ale současně je možné z té samé formy tisknout s doposud nevídanou denzitou, takže řeší dva protichůdné problémy. Vyřešení těchto dvou problémů přispívá z mého pohledu k tomu, že kvalita flexotisku se už opravdu vyrovná v řadě oblastí s hlubotiskem i ofsetem. Již mnoho let se sice hovoří, že tomu tak je, ale já osobně si myslím, že to skutečně umožňuje teprve technologie HEF, takže od ní očekáváme opravdu průlomové výsledky. Dá se říci, že se skládá z několika prvků, které se vzájemně doplňují. Přínos Panflexu nespočívá v tom, že bychom vyvinuli nový postup při výrobě flexotiskových štočků, ale zkombinovali jsme nejlepší postup jejich výroby s nejvhodnějším zpracováním dat z DTP, optimálním výstupem formou proofingu, poradenstvím u tiskového stroje a volbou vhodného rastrového válce, limitujícího množství přenášené barvy. Flexotisk je stále ještě technologií, která je díky používání nejrůznějších potiskovaných materiálů a nejrůznějších typů tiskových barev standardizována ve velice malé míře. Proto je třeba řešení přizpůsobit, doslova „ušít na míru“ každé jednotlivé tiskárně, každému jednotlivému tiskovému stroji. Technologie HEF je tedy komplexem služeb, zkušeností a produktů zkombinovaných takovým způsobem, jenž vede k dosažení optimálních výsledků.

 

Na našem trhu existují dvě firmy zaměřující se na výrobu flexotiskových forem. Na Moravě je to společnost D.M.F. z Těšan a v Česku Panflex. Máte tento trh rozdělený regionálně?

Myslím si, že tomu tak není. Panflex má na Moravě svoji dceřinou firmu Flexo Morava, takže tam máme svoje zastoupení. Spíš bych řekl, že společnost D.M.F. se už v minulosti orientovala spíš na zákazníky z oblasti flexibilních obalů a Panflex se zase vědomě více zaměřoval na zákazníky z oblasti přímého potisku vlnitých lepenek. Toto rozdělení už neplatí. Ale je samozřejmě jednodušší obsluhovat zákazníka z blízkého okolí než zákazníka vzdáleného stovky kilometrů. Pro takové zákazníky zřizujeme pobočky přímo v jejich výrobních závodech. Jako příklady bych mohl uvést naše výrobní pobočky v Model Obaly Opava, Mondi Štětí, SCA Boletice a Duropaku České Budějovice nebo dceřinou firmu, kterou máme ve Smurfit Kappa ve Štúrovu na Slovensku. Je to takový outsourcing našich služeb – vyhovíme zákazníkovi při určitém objemu požadované produkce, protože to pro nás oba dává smysl.

 

Řadu let jste se věnoval nejenom operativnímu řízení firmy, ale také jejímu vývoji a technickému rozvoji. Jak je tomu nyní?

To pro mne byl hodně důležitý problém, protože jsem vyšel z technologie a dodnes je mi bližší než nějaká hra s čísly a přímá denní práce se zaměstnanci. Tuto svoji, teď nevím, jestli silnou stránku, nebo slabinu, jsem si začal stále více uvědomovat, a proto jsem se zhruba před půldruhým rokem rozhodl exekutivní řízení společnosti Panflex předat ing. Jiřímu Cieslarovi. V současné době se tedy pracovně zabývám hlavně strategií s důrazem na export. To je věc, kterou se nyní snažím intenzivně rozvíjet.

 

Počkejte, říkáte export? Panflex tedy začal svoje služby vyvážet také do zahraničí? Jak to řešíte?

Etablovat se na zahraničním trhu je složité, zvlášť když nabízíte hlavně služby, vzdálenost od zákazníků představuje určitě velký handicap. Proto se snažíme postupovat tak, že si nejdříve vytipujeme vhodné zákazníky, potencionální partnery, a pokud výroba flexotiskových forem pro jejich potřebu dosáhne zajímavého objemu, tak už se nám v několika případech podařilo zřídit svoji pobočku přímo u těchto zákazníků. Tato pobočka potom pracuje nejenom pro výrobní závod, ve kterém je umístěna, ale i pro potřeby svého okolí. Tímto způsobem vznikla naše již zmíněná pobočka ve Štúrovu a před třemi lety jsme založili také samostatnou firmu u jednoho zákazníka v Bulharsku.

Vaše exportní činnost tedy bude směřovat především do regionu východní Evropy?
Právě naopak. V současné době jsou pro nás prioritou německy mluvící trhy. Jsme si vědomi, že tam je náročnost zákazníků ta nejvyšší možná, nicméně jsme si velice jistí, že kvalita, kterou nabízíme, je akceptovatelná i tam a díky našemu produktu HEF je i pro německý trh vyšší, než na jakou jsou běžně zvyklí.

 

Jak vlastně vidíte budoucnost flexotisku?

„To je otázka, jíž se zabývám už mnoho let a jež mi stále vrtá hlavou. V USA je podíl flexotisku ze všech tiskových technik zdaleka nejvyšší, v Evropě jsme dejme tomu někde uprostřed, ale zarážející je, že v Asii má flexotisk ve srovnání s dalšími tiskovými technikami velice malý podíl. To je zajímavé, protože člověk by si řekl, že důvodem pro velký podíl flexotisku v Americe jsou mimořádně velké objemy zakázek. Jak je známé, v Asii jsou objemy zakázek ještě větší, ale na podílu flexotisku se to neprojevuje a dominuje tam hlubotisk. Takže jsem si tuto otázku nedokázal zodpovědět nejenom já, ale ani mi ji nezodpověděl nikdo z našich obchodních partnerů. Faktem zůstává, že podíl flexotisku v Evropě i u nás dále roste. Není to sice v desítkách, ale pouze v jednotkách procent, ovšem i ta jednotlivá procenta jsou na úkor některé z dalších tiskových technologií. Jak už jsem řekl, vidím velký potenciál v nových metodách a v nové kvalitě, které lze ve flexotisku dosáhnout. Proto jsem v této oblasti velkým optimistou a myslím si, že to úzce souvisí také s možností standardizace, která začíná být ve flexotisku reálná až v poslední době. Renomované organizace už tuto standardizaci pro určité oblasti řeší. Panflex je členem nejenom tuzemské asociace CFTA, ale také flexotiskových asociací Spojených států (FTA) a Německa (DFTA), a tak máme možnost se s novými trendy a produkty podrobně seznámit ještě dříve, než se dostanou na náš trh. Proto jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že se toho v poslední době děje v této oblasti opravdu hodně.

 

Když už jsme se dostali k těm trendům: Tiskové formy pro flexotisk mají dvě podoby – buď jsou to fotopolymerní štočky, nebo elastomerní sleevy přímo gravírované laserem. Jaký je současný podíl těchto druhů a jak se bude vyvíjet?

Panflex používá technologii výroby fotopolymerních flexotiskových štočků, respektive desek, nicméně i tato technologie dnes už existuje ve variantě „nakulato“, tedy umožňuje vyrábět fotopolymerní sleevy, které jsou přímým konkurentem laserem vypalovaných elastomerních sleevů. Podíl elastomerů roste, ale nedomnívám se, že roste nějakým výrazným způsobem na úkor fotopolymerních štočků. Myslím si, že elastomery jsou využívány především při výrobě zakázek, u kterých se z nějakých důvodů fotopolymerní štočky použít nedají – například při nekonečném tisku nebo při tisku agresivními barvami, jež způsobují bobtnání fotopolymerních štočků. Elastomerní sleevy jsou dražší než fotopolymerní štočky montované na válec, nicméně i jejich cena se snižuje a kvalita laserem gravírovaných forem se zvyšuje. To vede k tomu, že získávají větší podíl na trhu a mají na něm svoje místo. Nemám přesné statistiky, na základě kterých bych mohl uvést jejich podíl na trhu u nás, ale odhaduji, že v současnosti je podíl laserem gravírovaných elastomerních forem hluboko pod 10 % a zbylých více než 90 % mají fotopolymerní štočky.

 

Až doposud jsme hovořili jen o práci. Takže na závěr obligátní dotaz: Co vy a volný čas?

Jedním z důvodů, proč jsem výkon některých svých exekutivních činností ve firmě předal kolegovi, byla také otázka volného času. Člověk si totiž postupně uvědomuje, že tady není jen kvůli práci, ale musí svůj čas nějak rozumně rozdělit mezi práci a rodinu, případně také nějaké koníčky. Mám jednoho už velkého syna, který mimochodem jde v mých stopách a v současné době dokončuje studium na Vysoké škole technické v Lipsku, a také další dvě ještě malé děti, takže se jim snažím co nejvíce věnovat. A co se týká koníčků, mám rád cestování a v poslední době se zabývám také indonéským nábytkem. Dostal jsem se k němu paradoxně přes svoji dlouholetou zálibu v českém kubismu, ale to už je jiné vyprávění…

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Petr Breburda - osobnost ST 2 / 2011 (16. 4. 2011 - Patrik Thoma)
× Ing. Juraj Palčinský - osobnost ST 1 / 2011 (2. 4. 2011 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Krejčíř - osobnost ST 12 / 2010 (20. 2. 2011 - Gustav Konečný)
× Vladimír Lukeš - osobnost ST 11 / 2010 (8. 1. 2011 - Ivan Doležal)
× Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010 (5. 12. 2010 - Ivan Doležal)
× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.