Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Miloš Lešikar - osobnost ST 10 / 2010
Ivan Doležal - Svět tisku

Motto: Ke všemu přistupovat s klidem a rozvahou
Datum a místo narození: 15. září 1950, Lanškroun
Rodinný stav: ženatý, 2 děti, 1 vnuk
Auto: Dacia Solenza
Oblíbené jídlo: halušky s brynzou
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: historie, hudba, divadlo, literatura, automobilové modely

 

V navzájem souvisejících a provázaných odvětvích papírenského, obalového a tiskového průmyslu se Miloš Lešikar pohybuje prakticky po celý život, od dob svého studia až do současnosti. V této oblasti prošel v průběhu své pracovní kariéry celou řadou profesí, od technicky zaměřených přes tvůrčí, organizační až po publikační a přednáškovou činnost, a vzhledem k jeho zálibě v historii, hledání souvislostí a vyhledávání aktuálních inovací bychom ho mohli označit jako ukázkový příklad celoživotního sebevzdělávání. Šedesáté narozeniny, které jsou považovány za jakýsi životní milník, oslavil v září letošního roku na pozici šéfredaktora odborného oborového časopisu Papír a celulóza, ve funkci, kterou vykonává už patnáct let.

 

Je o vás známo, že jste svým studiem a pracovní činností svým způsobem navázal na rodinnou tradici. O jakou tradici se vlastně jednalo?

Dalo by se dokonce říci, že v oborech papírenského a obalového průmyslu se pohybuji už téměř od narození. Můj otec i maminka, a dokonce i další členové naší rodiny totiž pracovali v podniku Východočeské papírny v Lanškrouně. Otec tam byl původně technologem, takže v této funkci musel objíždět jednotlivé výrobní závody tohoto podniku, které měl na starosti, a občas mě už jako dítě brával s sebou, takže jsem určité poznatky o těchto oborech získával odmalička, prakticky už od předškolního věku. Na vlastní oči jsem tehdy například viděl, jak se vyráběla pařená dřevovina, takže jsem tedy „pamětníkem“, protože závod Kunčina ves byl zrušen již v 50. letech. Tento vztah k uvedeným oborům potom ovlivnil můj výběr studia, a proto jsem po ukončení základní školy začal studovat na SPŠG Hellichova v Praze tehdy nově otevřený obor technické a výtvarné zpracování papírů a lepenek, jehož vedoucím byl ing. Josef Macháň. Dnes se tento obor jmenuje grafický design a z pražské SPŠG přešel na Průmyslovou školu obalové techniky do Štětí. Na pražskou SPŠG jsem šel studovat také z toho důvodu, že podnik Východočeské papírny doma v Lanškrouně se vlastně nezabýval výrobou papíru, ale jeho zpracováním a obor, jenž jsem si vybral, byl zaměřen na zpracování, konstrukci a potisk obalů. Zahrnoval tedy i studium všech tiskových technik, a tak jsem měl možnost podrobně se seznámit i s problematikou tiskového průmyslu. Po ukončení studia na SPŠG jsem krátce pokračovat ve studiu chemického inženýrství na pražské VŠCHT. To ale byla vyloženě technická škola a já jsem byl zaměřen více humanisticky a umělečtěji, takže jsem toto studium po necelých dvou letech na vlastní žádost ukončil.

 

Začal jste tedy studiem získané poznatky a vědomosti uplatňovat v praxi a nastoupil jste kam jinam než do podniku Východočeské papírny v Lanškrouně.

Šel jsem ve stopách svého otce a nastoupil jsem jako technolog, ale nakonec jsem tam pracoval jen relativně krátkou dobu. Dostal jsem totiž povolávací rozkaz a dva roky jsem byl na vojně. Ale i ty dva roky, kdy jsem ve Východočeských papírnách pracoval, pro mne byly velice užitečné, protože jsem se tam v praxi seznámil s flexotiskem v takové té jeho „historické podobě“ za použití gumových vulkanizovaných štočků, kterou tam tehdy využívali. V roce 1974 jsem potom odešel do Prahy, kde podnik Pražské papírny tehdy uvedl do provozu vývojové Středisko obalového inženýrství (SOI), ve kterém jsem začal pracovat. V tomto středisku, u jehož zrodu stáli ing. Josef Macháň a především Václav Metzger, který byl tehdy takovým guru obalářů, měly být uplatňovány nejnovější poznatky z této oblasti a právě V. Metzger tyto novinky prakticky realizoval. V SOI jsme navrhovali nejenom obaly pro náš mateřský podnik, který například jako jeden z prvních u nás přešel na výrobu obalů z mikrovlnitých lepenek, ale pro všechny, kteří o to projevili zájem, a zároveň jsme jim doporučovali vhodné výrobce. Většinou jsme navrhovali obaly na skleněné a porcelánové produkty, které se hodně vyvážely, a proto potřebovaly kvalitní obaly. Jednalo se o komplexní vývoj konstrukcí obalů z vlnitých lepenek, hladkých lepenek a skládaček, v řadě případů i včetně návrhu jejich grafické úpravy. Mimo navrhování obalů jsem v SOI pracoval také na celooborovém úkolu, kterým byla příprava konstrukčních tabulek navazujících na katalogy obalů podle FEFCO a ASCO. Vedle návrhů konstrukcí obalů jsme se v SOI také trochu podíleli i na vývoji obrazových tapet, protože Pražské papírny tehdy byly jejich monopolním výrobcem, takže jsem získal určité praktické zkušenosti také s hlubotiskem.

 

Z Pražských papíren jste v roce 1980 odešel pracovat na tehdejší ­Generální ředitelství průmyslu papíru a celulózy, kde jste byl celých deset let.

V průběhu tohoto období jsem získal další zajímavé poznatky a zkušenosti a velice mi pomohlo v hromadění informací z příbuzných oborů. Na GŘ PPC jsem pracoval v oddělení odbytu papíru, jehož všechny druhy tehdy byly bilancované, a měl jsem na starosti kategorii „Ostatní“, tedy od speciálních grafických papírů přes papíry krepované, filtrační až třeba k pivním táckům, nápojovým kelímkům, autofiltrům nebo papírovým taškám. Jednalo se o nevýrobní, netechnologickou činnost, ale na druhé straně práci velice různorodou, při níž jsem si mohl dále rozšířit obzory jak z hlediska využívání, tak také vlastností papírových produktů. Bylo zajímavé sledovat vývoj obalů od jejich nejjednodušších, méně kvalitních forem až po obaly složitější a kvalitnější. A protože do té mé kategorie patřily také speciální grafické papíry, byl jsem v častém styku se zástupci různých tiskáren, které je zpracovávaly, a získal jsem tak přehled, jakou produkci ta která tiskárna vyrábí a jak je k tomu vybavena.

 

Potom jste ale přešel do nakladatelství, což je činnost, která sice s papírem a tiskem souvisí, ale přece jenom se trochu liší od všeho, co jste až do té doby dělal.

To byla víceméně náhoda. Za totality musela být veškerá náboženská literaturu vydávána prostřednictvím Ústředního církevního nakladatelství, což byla vlastně zároveň taková cenzurní instituce. Proto se toto nakladatelství prakticky hned po listopadu roku 1989 rozpadlo, neboť se v podstatě jednalo o státní dozor nad církvemi. Rozdělilo se na dvě části, z nichž jedna začala vydávat katolickou literaturu a druhá literaturu všech ostatních církví a náboženských společností. Ta druhá část dostala název ENA – Evangelické nakladatelství – a já jsem byl požádán, jestli bych se neujal jejího vedení. Činnost tohoto nakladatelství nebyla nijak malá, už v roce 1990 vydávalo patnáct periodik a na trh uvedlo přes sto knižních titulů, ale od počátku bylo jasné, že se jednalo o časově omezené působení, protože všechny jednotlivé církve si postupně začaly svoji literaturu vydávat samy. Ale těšil jsem se, že se budu alespoň nějakou dobu věnovat vydávání krásných knih, což se mi nakonec nesplnilo, protože většinu času mi zabírala organizační práce – restituce, stěhování, personální problematika, finanční záležitosti, jednání s úřady atd. Ovšem v době svého působení v nakladatelství ENA jsem se stal také předsedou sekce křesťanských nakladatelství a vydavatelství Svazu nakladatelů a knihkupců, takže jsem se blíže poznal se zástupci dalších tuzemských nakladatelství. To se mi potom hodilo roce 1992, když jsem v ENA skončil, protože jsem přešel do hudebního vydavatelství Rosa, kde jsem zhruba rok dělal vedoucího grafika a technického redaktora hudebního časopisu Tón. Potom jsem se opět vrátil do výrobní sféry, když jsem se v roce 1993 stal vedoucím manažerem pražské tiskárny Reproservis. To byla malá ofsetová tiskárna s pouhými dvěma tiskovými stroji, která se zaměřovala hlavně na výrobu akcidenčních tiskovin. Proto jsem v ní zavedl poskytování komplexních služeb zákazníkům, a tak mimo prací prováděných ve vlastních kapacitách zajišťovala také poměrně rozsáhlou kooperaci. Tiskárna Reproservis se mimo jiné zabývala také výrobou fotopolymerních štočků na razítka, čímž jsem se tak trochu oklikou vrátil k flexotisku a zapojil jsem se do činnosti flexotiskové skupiny CFTA, která tehdy čerstvě vznikla při Společnosti tisku ČSVTS.

 

Tím jsme se dostali až do roku 1995, kdy jste se stal šéfredaktorem odborného časopisu Papír a celulóza.

Do tohoto časopisu jsem přispíval už dávno předtím, poprvé dokonce už v roce 1968, tehdy ještě jako student, a občas i později. Ale na podzim roku 1994 jsem byl osloven, jestli bych se neujal funkce šéfredaktora, protože ten dosavadní, Josef Korda, který byl mimochodem jedním z mých učitelů na SPŠG, odcházel od 1. 1. 1995 do důchodu. Nabídka to byla nenadálá, ale lákavá, a tak vzhledem k tomu, že jednotlivá čísla časopisu bylo k vydání třeba připravit v předstihu, jsem musel několik měsíců pracovat souběžně v redakci i v tiskárně, protože z té jsem nechtěl ze dne na den odejít od rozdělané práce. Šéfredaktora časopisu Papír a celulóza dělám až dodnes, a protože jeho redakce nyní sídlí ve stejných prostorách jako sekretariát Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP), která je jeho vydavatelem, stal jsem se později také zástupcem ředitele sekretariátu této asociace.

 

O vás je ale všeobecně známé, že se mimo své pracovní činnosti angažujete v celé řadě zájmových sdružení a organizací působících v oblastech papírenského, obalářského a tiskového průmyslu. O které se konkrétně jedná?

Aby mohl člověk dělat svoji práci co nejlépe, musí se neustále zajímat o dění v daném oboru, o nejnovější poznatky, zkušenosti a technologie, zkrátka o všechno, co s jeho prací souvisí. A takové poznatky může snadno získávat mimo jiné také v rámci takovýchto sdružení. Proto jsem jak členem předsednictva Společnosti průmyslu papíru a celulózy při ČSVTS, tak i členem dozorčí rady Společnosti tisku při ČSVTS a členem výboru odborné flexotiskové skupiny CFTA působící při této společnosti. Dále od roku 1997 pracuji rovněž jako člen odborné poroty prestižní národní soutěže Obal roku. Za důležité také považuji předávání nabytých zkušeností a vědomostí. Z toho důvodu jsem zůstal až dodnes věrný své „Alma mater“, tedy SPŠG Praha, kde jsem členem rady školy a předsedou jejího Klubu přátel. Mimoto také publikuji ve zhruba 30 tuzemských i zahraničních odborných periodických titulech a zabývám se i odbornou přednáškovou činností na různých odborných konferencích a seminářích pořádaných zmíněnými zájmovými sdruženími nebo SPŠG a VOŠG Praha, Katedrou polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice a UISK UK Praha.

 

Velice rozmanité jsou ale také vaše další zájmy a záliby, kterých je celá řada. Mohl byste stručně zmínit alespoň některé z nich?

Už od mládí je mým velkým koníčkem hudba. Dlouhou dobu jsem působil jako aktivní muzikant, hrál jsem na kytaru nebo basovou kytaru v různých souborech, věnoval jsem se také skládání hudby a psaní písňových textů, ale třeba i scénické hudby pro divadlo a hudební režii. S tím ve velké míře souvisí také můj zájem o divadlo, v jehož rámci jsem se věnoval jak herectví, tak také režii, psaní scénářů či výtvarným řešením. Další mojí zálibou je historie, a to jak historie papírenského nebo polygrafického průmyslu, tak obecně také historie předkřesťanského období a počátků středověku. Proto jsem se rovněž stal členem keltské společnosti LUGH. A zapomenout nesmím ani na sbírání modelů automobilů v měřítku 1:43. Specializuji se ovšem poněkud úžeji jen na automobily z americké produkce vyrobené v letech 1940–1969, tedy například po známý klasický Ford Mustang.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010 (23. 10. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.