Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Doc. ing. Michal Veselý, CSc. - osobnost ST 9 / 2010
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Vždy veselý
Datum a místo narození: 17. února 1959 ve Vrchlabí
Rodinný stav: ženatý
Děti: 2
Auto: Ford Focus
Oblíbená jídla: všechna dobrá
Oblíbený nápoj: bílé víno
Záliby: fotografie, lyžování, chataření


Když se hovoří o vysokoškolském studiu polygrafie, automaticky se předpokládá, že je na místě mluvit o Univerzitě Pardubice. Polygrafické předměty v návaznosti na chemické disciplíny je však možné studovat i na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1992 se polygrafickým oborem na jejím ústavu fyzikální a spotřební chemie zabývá doc. ing. Michal Veselý, CSc. Pana docenta Veselého jsme se v úvodu rozhovoru zeptali na jeho cestu k polygrafii.

K polygrafii jsem se dostal po vzoru mého otce Jaroslava Veselého, který působil v Adastu do roku 1970 na pozici vedoucího výzkumu. V Adamově pracoval až do roku 1977. Potom odešel i s rodinou do Bratislavy, kde v Polygrafických závodech vedl výrobu ofsetových tiskových desek. Studoval jsem na chemicko-technologické fakultě v Bratislavě na katedře textilu, celulózy a papíru, kterou vedl profesor Lapčík. Když jsem v roce 1984 ukončil studium, zahájil jsem profesní dráhu interní aspiranturou a potom jsem zůstal na katedře jako asistent. V Bratislavě na katedře polygrafie a aplikované fotochemie jsem pracoval jako odborný asistent až do roku 1992. Učil jsem předměty, které se týkaly polygrafie. Měl jsem i příležitost založit na škole experimentální tiskárnu. Sloužila především pro výuku, ale zabývala se i tiskem zakázek. Tiskli jsme skripta, plakáty, etikety i jednoduché časopisy. Měli jsme jednobarvový Adast Dominant 715 a běžná zařízení pro dokončování. Podíl ruční práce byl velký, takže jsme se vyhýbali náročným tiskovinám.

 

Zmínil jste výrobu desek. Dnes má tiskárna k dispozici jakoukoli světovou značku. Jaká ale byla situace před více než dvaceti lety?

O trhu se moc mluvit nedá. V 70. letech se u nás desky vyráběly pouze kontinuálně z role v Adastu Cvikov, ale jenom v tloušťce do 0,15 mm. Desky do velkých tiskových strojů se dovážely. Později byla v Bratislavě uvedena do provozu linka na výrobu desek o tloušťce 0,35 mm. Můj otec po roce 1977 rozjížděl provoz této linky. Desky se vyráběly diskontinuálním způsobem. Polotovary z hliníku se zavěšovaly do rámů a potom proběhlo celé chemické zpracování s následným ovrstvením fotorezistem.

 

Jak došlo k tomu, že jste přešel z Bratislavy do Brna?

V padesátých letech byla v Brně chemická fakulta zrušena. Místo ní byla v Pardubicích založena Vysoká škola chemicko-technologická. Na začátku devadesátých let se rozhodlo o obnovení chemické fakulty na VUT v Brně. Úkolu se ujal profesor Lapčík a vzal mě do Brna s sebou. Začátky byly hodně skromné. Měli jsme jenom jednu místnost, ale pomohli nám kolegové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Hned první rok jsme však dostali důvěru 27 studentů, kteří se zapsali u nás na studium chemie. Fakulta se v dalších letech rozvíjela, v roce 1998 jsme se přestěhovali do nové budovy. Od roku 1994 do roku 2000 jsem byl proděkanem a měl jsem na starosti rozvoj fakulty. Proděkanem jsem byl i v letech 2002–2006.

 

Jak se vaše studijní programy rozšiřovaly o polygrafické disciplíny?

To je také zásluha profesora Lapčíka, který prosadil velmi podobnou strukturu vzdělávání, jaká byla v Bratislavě. Studijní program však nebyl na polygrafii tak specializovaný jako na bratislavské technice. V Brně byl víc zaměřený na chemii s důrazem na širší vědní základ. Jestliže si student zvykne na širší vědecké chápání svého oboru, rozvíjí to jeho schopnost samostatně myslet a tvořivě pracovat. Předčasná úzká specializace například na některou z tiskových technik omezuje získání přehledu o oboru i schopnost později nastudovat nové poznatky. Všichni vidíme, jak se polygrafie změnila například jenom za posledních pět let. Naše škola aktualizuje obsahy technologických předmětů průběžně, v polygrafii je nelze stavět na léta dopředu. Zaměřili jsme se na základ z chemie a navazujeme na něj celým souborem předmětů, které jsou zaměřeny na polygrafii. V ústavu fyzikální a spotřební chemie je část studentů pomocí povinných a povinně volitelných předmětů orientována na spotřební chemii a v rámci toho na polygrafii, fotografii, film apod.

 

Studium polygrafie na vaší škole tedy vychází z chemie a zahrnuje předměty, jež s ní souvisejí. Jak byste celkově charakterizoval profil polygrafického studia na vaší škole?

Studium chemie a příbuzných disciplín je velmi obtížné. Studenti jdou dnes bohužel raději snazší cestou. Když si mohou vybrat méně náročnou školu, většina jí dá přednost. Chemie je náročná, ale absolventům nabízí široké možnosti uplatnění. Studium polygrafických disciplín na naší fakultě začíná kolorimetrií, fotografií a pokračuje fotochemií, kterou donedávna přednášel doc. Čeppan z Bratislavy, dále obrazovým inženýrstvím, moderními reprodukčními procesy až k technologii tisku, kterou u nás stále učí docent Panák z Bratislavy. Já také učím některé předměty v Pardubicích.

 

Jaké jsou to předměty?

Garantuji a učím dva předměty, a to reprodukční procesy a speciální reprodukční procesy. V Brně učím předměty fotochemie, fotografie a moderní reprodukční procesy. Dlouho jsem učil i fyzikální chemii makromolekulárních soustav. Jsem členem komisí pro státní závěrečné zkoušky v Brně, Pardubicích i Bratislavě. Na Slovenské technické univerzitě sice neučím, ale stejně jako v Pardubicích posuzuji diplomové, disertační a habilitační práce. Spolupráce mezi polygrafickými katedrami v Pardubicích, Bratislavě a Brně je velmi intenzivní.

 

Jak se studenti brněnské fakulty chemické dostávají k polygrafii? Nadchne se v každém ročníku pár studentů pro polygrafické disciplíny?

Doufám, že se nadchnou, věnujeme se jim naplno. Polygrafickou část výuky zabezpečuji s kolegy dr. Dzikem a prof. Zmeškalem. Můj tým tvoří pět doktorandů a dalších dvanáct studentů. Všechny bakalářské a diplomové práce nemusí být nutně zaměřené zcela na polygrafii, ale mohou se zabývat tématy z fotochemie a fotografie. Naše skupina se intenzivně věnuje například inkoustovému tisku. Řešíme otázky spojené se stárnutím inkoustového tisku a fotografií. Zabýváme se procesy, které souvisejí se změnami tiskovin a fotografií při skladování. Našim tématem je rovněž materiálový tisk. Papír nemusí být nutně pouze jediné médium, na které se tiskne. Jedná se o rychle se rozvíjející novou oblast, která souvisí s ink-jetovými technologiemi. Potisk plastů a kovů je zcela běžný. Málo se však ví, že se tisknou i některé typy elektronických součástek a solárních článků. Mají podobu složitého výrobku, který se skládá z mnoha vrstev nanášených tiskem. Pomocí tisku nanášíme v naší laboratoři i velmi tenké, transparentní vrstvy oxidu titaničitého. Materiálový tisk umožňuje selektivně skládat velmi tenké materiálové vrstvy v tloušťkách od desítek nanometrů na zvolená místa a s vysokým rozlišením vytvářet nejrůznější struktury, a to i velmi tenké v řádu desítek mikrometrů. Široké uplatnění materiálového tisku je například také v textilním průmyslu. Na textilie lze pomocí materiálového tisku nanášet funkční materiálové vrstvy.

 

Se svými doktorandy se zabýváte ink-jetem. Jak hodnotíte rozvoj jednotlivých tiskových technik?

V průběhu ekonomické krize se prohloubil trend snižování nákladu zakázek tištěných ofsetem. Donedávna tradiční ofsetové zakázky začínají být vhodným předmětem zájmu digitálního tisku. Podíl digitálního tisku se bude stále zvyšovat. Struktura podílů jednotlivých technologií a její vývoj se obtížně odhaduje, jisté ale je, že na některých trzích, například v USA, se ink-jetový tisk a z něho odvíjející se materiálový tisk prosazuje rychleji než například v Evropě.

 

Jaké mají vaši studenti v praxi uplatnění?

Naši absolventi nemají problémy s nezaměstnaností. To se týká nejen fakulty chemické, ale celého Vysokého učení technického v Brně. Přesto veřejnost všeobecně chemii příliš nemiluje, protože se jedná o obtížnou vědu. Chemii jdou studovat lidé, kteří ten obor musí mít rádi. Důležitou funkci pro změnu názoru mají střední chemické školy a propagace chemie mezi širokou veřejností. Fakulta se různými akcemi snaží přitáhnout pozornost potenciálních uchazečů o studium. Aktuální je například tzv. Noc vědců, pořádaná za podpory evropských fondů, kterou fakulta pravidelně organizuje v září. Fakulta se otevře pro veřejnost od 18 hodin do půlnoci a my připravíme nejrůznější chemické atrakce pro děti od útlého věku až po středoškoláky. Ukazujeme jim naše laboratoře a předvedeme určité pokusy a měření.

 

Jak hodnotíte spolupráci vaší fakulty se zahraničím?

Fakulta má uzavřen velký počet smluv se zahraničními vysokými školami. Zejména v rámci programu Erasmus jsou možnosti k výjezdům studentů do zahraničí na nejrůznější tříměsíční i dlouhodobější stáže. Nemůžete si však myslet, že studijní pobyty se týkají každého studenta. Snažíme se, aby takto vyjelo do zahraničí aspoň pět až deset procent studentů z magisterského studia. V doktorském studiu vyjíždějí na stáže téměř všichni.

 

Mají naopak studenti možnost nahlédnout do reálného pracovního procesu v tuzemsku, například v tiskárně?

Naši studenti chodí do brněnských tiskáren, kde se seznamují s tiskem, přípravou i dokončujícím zpracováním. Na přípravu tisku máme zaměřena i praktika. Výuka každé polygraficky zaměřené přednášky na naší fakultě je doplněna laboratorním cvičením. Máme také fakultní tiskárnu. Založil jsem ji v roce 1993. Začínali jsme s Romayorem a průtiskovým strojem, které byly tehdy pro naše účely dostatečné. Úkolem fakultní tiskány byl tisk skript a všech dalších tiskovin, které fakulta běžně potřebuje. Situace na trhu se během let změnila, nyní není problém nechat vytisknout skripta kdekoli. Tiskárna je dobře vybavená, máme digitální tiskové zařízení, velkoformátový ink­‑jet, řezačku, snášečku, drátošičku a lepičku. Snažíme se, aby naše škola byla v kontaktu se spotřebním, chemickým a polygrafickým průmyslem. Podniky se spolupodílejí na výuce absolventů tím, že stanovují potřeby praxe, kterým zase škola přizpůsobuje své učební plány. To není v rozporu se snahou školy klást velký důraz na všeobecný vědní základ.

 

Pane docente, práce vysokoškolského pedagoga si ve společnosti udržuje vysokou prestiž. Čím se však zabýváte ve volném čase?

Bydlím na okraji Brna, mám blízko do lesa a tím už je dán i můj oblíbený způsob relaxace. Navíc máme chatu na Vysočině, skoro v lese. Na chatě je potřeba pořád něco dělat. Zahraniční dovolenou trávíme nejraději v Evropě, mám rád Itálii. Často jezdím k rodině do Bratislavy.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010 (14. 8. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Martin Prouza - osobnost ST 7-8 / 2010 (11. 9. 2010 - Patrik Thoma)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.