Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Martin Polák - osobnost ST 6 / 2010
Ivan Doležal - Svět tisku

Motto: Živé nás nedostanou
Datum a místo narození: 15. září 1949, Praha
Rodinný stav: ženatý, 3 děti, 4 vnoučata
Auto: Ford S-max
Oblíbené jídlo: středomořská kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: zahrada, cyklistika, literatura

 

Ing. Martin Polák je v oblasti tuzemského polygrafického průmyslu velice známou osobností. Působí v tomto průmyslovém odvětví už více než 40 let. Začínal, jak se říká, „od píky“ jako tiskař na hlubotiskových strojích a potom prošel celou řadou funkcí, od mistra až po ředitele tiskárny. V současné době je jednatelem společnosti Michael Huber CZ, která patří mezi nejvýznamnější dodavatele tiskových barev v tuzemsku.

 

Jak jste se vlastně dostal do oblasti tiskového průmyslu?

Do tohoto hezkého oboru jsem se dostal díky své rodině, dalo by se dokonce říci, že se jedná o určité rodové zatížení. Můj otec byl sazeč, bratr tiskař, můj syn se vyučil mechanikem tiskových strojů a dcera absolvovala grafickou průmyslovku. Jsme zkrátka taková „polygrafická“ rodina. Já jsem původně dělal talentové zkoušky na kamenotiskaře. Zkoušky jsem sice udělal, ale nedostal jsem se tam, protože zájemců bylo příliš mnoho. Takže jsem vystudoval grafickou školu, kde jsem se blíže seznámil s hlubotiskem. To v tehdejší době nebyl učební obor, protože u hlubotiskových strojů bylo možné pracovat až od 18 let. Jako tiskař na hlubotiskovém stroji jsem proto začal pracovat až po ukončení grafické školy. Jednalo se o černobílý ilustrační hlubotisk, ale kvůli pracovnímu úrazu jsem se mu nevěnoval příliš dlouho. Potom jsem nastoupil jako mistr do výrobního provozu tehdejších Středočeských tiskáren na Národní třídě v Praze. Následně jsem v důsledku určitých přesunů ve vedení tohoto podniku přešel do plánovacího útvaru SČT a odtud po nějaké době do plánovacího útvaru tehdejšího Generálního ředitelství polygrafického průmyslu. Tím se ze mne definitivně stal úředník. Počátkem roku 1990 jsem se vrátil do Středočeských tiskáren, tehdy už přejmenovaných na Tiskařské závody, kde jsem nastoupil do funkce podnikového ředitele a prošel celou tou restrukturalizační etapou od restitucí až po privatizaci. Vrátil jsem asi 20 zejména mimopražských tiskových provozů patřících do tohoto podniku potomkům původních majitelů a na zbývající provozy jsme připravili s dalšími členy vedení privatizační projekt. Ten měl celkem asi 450 stran a byl zřejmě nejrozsáhlejší z tehdy podaných privatizačních projektů tiskáren. Ale ještě před tím, než byla privatizace Tiskařských závodů dokončena, jsem se v roce 1992 zúčastnil konkurzu na ředitele České Typografie, což byl polygrafický podnik, který vznikl z bývalé tiskárny Rudého práva v roce 1992. Konkurz jsem vyhrál a nějakou dobu jsem této tiskárně šéfoval. Potom ještě následovala taková mezizastávka v podniku SEVT (Státní evidenční vydavatelství tiskopisů), kde jsem se zabýval jakýmsi krizovým managementem. Zkrátka bylo potřeba tomuto podniku pomoci vrátit se na pozici, na kterou tehdy stále ještě patřil, ale když jsem tam přišel, dlužil tiskárnám okolo 50 milionů Kč, což tenkrát byla velká suma. V SEVTu jsem pobyl 15 měsíců, než se mi podařilo situaci stabilizovat. A v té době jsem dostal nabídku přejít k firmě Michael Huber, která u nás zakládala dceřinou společnost.

 

Využil jste tedy svých dlouholetých zkušeností a znalostí českého tiskového průmyslu a zavedl u nás prodej tiskových barev Michael Huber.

Ale to vůbec ne, tiskové barvy od této firmy u nás používal už v 19. století vynálezce litografie, pražský rodák Alois Sennefelder. Michael Huber svoji firmu založil v Mnichově už v roce 1765 a zpočátku se zabývala barvením látek. Počátkem 19. století potom přešla na výrobu tiskových barev, takže v tomto oboru patří k nejstarším na světě. Předtím, než u nás byla založena její dceřiná společnost, byly v tuzemsku barvy Huber prodávány dvěma způsoby. Do velkých polygrafických podniků, jako například Severotisk nebo Česká Typografie, to byly přímé dodávky. Menší tiskárny obhospodařovali dealeři. Nejvýznamnějším z nich byla firma Print Consulting ing. Koláčka. Nová dceřiná firma Michael Huber CZ pod mým vedením přebírala tuzemský trh postupně v průběhu několika let včetně těch největších zákazníků, a s uspokojením mohu konstatovat, že z hlediska ročního obratu se nám odběry podařilo zvýšit zhruba pětinásobně a v tunách představuje navýšení ještě větší, protože od té doby došlo k poklesu cen tiskových barev. Doménou firmy Michael Huber vždycky byly, jsou a nadále budou především barvy pro archové tiskové stroje, u kterých máme v současné době asi 1/3 českého trhu, ale poměrně velký podíl máme také v rotačních novinových barvách.

 

Od řízení tiskárny jste tedy přešel k řízení dodavatelské firmy, i když ve stejném oboru. Je mezi tím nějaký rozdíl?

To se liší v mnoha ohledech. Zřejmě největší rozdíly jsou dva. Něco jiného je řídit obchodní společnost a něco jiného šéfovat výrobu. A druhý úhel pohledu je potom počet zaměstnanců. Na výši ročního obratu, který naše firma dělá se 16 zaměstnanci, by tiskárna potřebovala zhruba pětinásobek pracovníků. Předtím jsem řídil tiskárny, které měly více než 1 000 zaměstnanců. Když jsem nastupoval do Tiskařských závodů, měly 1 535 zaměstnanců. Česká Typografie jich měla také více než 1 000, i když v průběhu mého působení v tomto podniku došlo k jejich značnému poklesu. Takže když jsem nastoupil do firmy Michael Huber CZ, pochvaloval jsem si, že má jen 6 zaměstnanců včetně mě. Na druhou stranu musím říci, že jsem toto své uspokojení musel poměrně rychle korigovat v tom smyslu, že i těch pouhých šest pracovníků může být průměrným vzorkem celé společnosti.

 

Vy jste se ovšem u firmy Michael Huber CZ musel zabývat nejenom rozšiřováním prodeje a zvyšováním obratu, ale také investiční činností.

Při nástupu do této společnosti jsem se domníval, že už nic stavět nebudu, protože v průběhu své kariéry jsem toho postavil už dost, včetně tiskárny a svého rodinného domu. Ale brzy se ukázalo, že opak byl pravdou, protože provozní prostory, ve kterých jsme byli v nájmu, přestaly velmi brzy vyhovovat našim potřebám. Takže mě mateřská firma pověřila buď koupit nějaký hotový objekt, nebo nějaký nový objekt postavit. Velmi brzy jsem zjistil, že naše potřeby mají tak specifický charakter, že nic hotového nám vyhovovat nebude. Potřebovali jsme totiž velmi malý kancelářský prostor, přiměřené prostory pro výrobu, tedy míchání barev, a poměrně velké skladové zázemí. To bylo těžké skloubit, takže muselo dojít na výstavbu. Koupili jsme tedy pozemek nedaleko tehdejšího sídla firmy v Čestlicích, projekt byl přizpůsoben našim uvedeným potřebám a začali jsme stavět. Do nového sídla jsme se nastěhovali v prosinci 2002 a tehdy nám svou rozlohou připadalo vyhovující na dlouhou řadu následujících let. Ovšem v souvislosti s nárůstem počtu zákazníků a rozšiřováním servisních služeb i tyto prostory po pár letech přestaly stačit. A tak jsem se musel opět začít zabývat stejnou problematikou, tedy ještě většími prostory. Do těch jsme se přestěhovali v druhé polovině roku 2008, ale zatímco při stavbě areálu předchozího sídla v Čestlicích jsem z poloviny řídil firmu a z druhé poloviny dělal stavební dozor, naše nové sídlo postavil developer přesně podle našich požadavků a potřeb a jsme v něm v nájmu.

 

Řízení obchodní firmy ovšem není jenom sumarizace objednávek zákazníků a zajišťování včasných dodávek. Co všechno k tomu dnes patří?

K obchodu s tiskovými barvami přistupujeme takovým způsobem, že se svým zákazníkům snažíme poskytovat plný fullservis. Je samozřejmé, že si tím na sebe pleteme bič, protože naši klienti si zvykli, že všechny možné dodávky realizujeme do druhého dne. Velmi často proto míváme v terénu všechna auta, to znamená tři tranzity a čtyři osobní vozy. Standardně totiž dovážíme dva kamiony barev týdně, a tak náklad z těchto dvou kamionů musíme týdně rozvézt do tiskáren. Není výjimkou, že se tohoto rozvozu musím zúčastnit i já sám. Takže kromě rotačních barev, které jsou dodávány v tunových kontejnerech a k jejichž rozvozu využíváme služeb spedičních firem, a některých drobných zakázek, které posíláme Toptransem, musíme rozvoz ostatních druhů barev zajistit sami. Mimo to máme poměrně bytelné skladové zázemí, pokrývající téměř celý rozsah nabídky mateřské společnosti, snad jen s výjimkou specialit se spotřebou 1 kg za rok, takže z tohoto pohledu můžeme zákazníkům nabídnout široký výběr.

Dále vzhledem k tomu, že disponujeme vlastní míchárnou barev, můžeme vyhovět i specifickým potřebám jednotlivých klientů, třeba namícháním speciálního odstínu barvy, který není obsažen ve vzorníku, podle dodaného vzoru. Nebo jim můžeme nabídnout několik verzí jednoho odstínu příslušné barvy, například verzi pod UV, světlostálou, nasílenou atd. V poslední době se také množí požadavky na tzv. potravinářské barvy. Samozřejmě se nejedná o barvy, kterými by bylo možné tisknout přímo na potraviny, takové neexistují, ale řeč je o nemigrujících barvách určených k potisku potravinářských obalů, kde mezi touto barvou a zabalenou potravinou musí být obalový materiál, ale není už nutná žádná další bariéra. V rámci zmíněného fullservisu občas řešíme také problémy spojené se světlostálostí tiskových barev, zejména v létě, kdy na tiskoviny působí ve zvětšené míře sluneční záření.

 

Máte při tomto pracovním vytížení ještě nějaký volný čas na relaxaci?

Dostatek volného času nemám a už asi nikdy mít nebudu. Takový ten přístup, že pracovní doba je od 7 do 15 hodin a potom už je volno, si dnes už nemůžeme dovolit. Občas, naštěstí ne pravidelně, dochází i k tomu, že musím jet k zákazníkovi vyřešit nějaký problém i v průběhu víkendu. Zkrátka heslo „Náš zákazník, náš pán“ platí v současnosti se vším všudy, avšak k jeho naplňování nesmíme přistupovat jako k nějakému bezdůvodnému obtěžování. I zaměstnancům je třeba vysvětlit, že každý dodavatel je na svých zákaznících závislý a je pod jejich tlakem, ale pokud jim dokáže vyhovět i při řešení velmi obtížných problémů, tak mu zůstanou věrní a nepřejdou ke konkurenci a tím bude mít jistotu dodávek.

Tedy co se týká volného času, tím opravdu neoplývám už dlouhodobě. Navíc, protože jsem jednatelem firmy, který má jako jediný podpisové právo, si ani nemůžu dovolit vzít najednou víc než týden dovolené. Takže se musím snažit ji nějak smysluplně a efektivně rozkouskovat, abych se v případech, když mi energie začne už opravdu docházet, dokázal alespoň trochu zrekreovat a vzpamatovat. A co mi k tomu nejvíc pomáhá? Velice rád odpočívám při práci na zahradě, občas se rád projedu na kole, a když nemám náladu na fyzické aktivity, tak si rád přečtu hezkou knížku. A nesmím zapomenout ani na vnoučata, jejichž návštěvy mi také dokážou dodat novou energii.

 

A ještě závěrečná otázka. Jak vidíte současný český tiskový průmysl?

Ono to není jenom o české polygrafii, ale musíme vzít v úvahu celý region střední a východní Evropy, protože stav v těchto zemích je velice podobný. Dá se říci, že třeba důsledky krize, pokud bychom je měřili poklesem prodeje barev vyjádřeném ve finančním objemu, je postihly méně než některé západoevropské státy. Je to podobné u nás i v Polsku, Slovensko a Maďarsko byly postiženy trochu více, ale přesto ne nijak výrazně a zásadně. Osobně zatím nevím o žádných tiskárnách, které by v důsledku krize zkrachovaly. Došlo sice k zavření několika tiskáren, ovšem to se stávalo i v dobách, kdy žádná krize nebyla. Obávám se ale, že řada lidí v tiskárnách není ekonomicky zdatná natolik, aby viděli, že mají na zavření zaděláno. Pokud by k tomu došlo, ve svém důsledku by to potom mohlo postihnout i nás, dodavatele, protože prostředky získané z konkursů dosahují, jak známo, jen zlomků z toho, co krachující podniky dluží. A to by potom mohlo vyvolat řetězovou reakci.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Marek Angelis - osobnost ST 5 / 2010 (11. 7. 2010 - Ivan Doležal)
× Jeffrey W. Hayzlett - osobnost ST 4 / 2010 (12. 6. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010 (15. 5. 2010 - Patrik Thoma)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.