Polygrafický průmysl byl v posledním období postižen recesí víc než jiná průmyslová odvětví. Uvedený trend se týká jak velkých a středních tiskáren, v nichž má výroba tiskovin průmyslový charakter, tak i malých firem, jež se zaměřují spíše na sektor polygrafických služeb. Zatímco ve velkých a středních společnostech lze ještě hovořit o určitých rezervách, mnohé malé firmy zápasí o přežití. Přitom je nutné myslet i na obnovu technologií.

Jak má v takové situaci uvažovat majitel maloformátové tiskárny, aby se mu investiční kroky vyplatily? V minulosti během období, které u nás bylo charakteristické rychlým rozvojem polygrafie a neustálým růstem poptávky, tiskárny nebyly nuceny pečlivě sledovat rentabilitu, neboť příliv zakázek udržoval firmu v zisku i v kladném cash­‑flow. Nyní se situace radikálně změnila. Kdo nekalkuluje náklady a výnosy, může být brzy ohrožen. O problematice rentability investic a kalkulací v maloformátové tiskárně jsme hovořili s ing. Vladislavem Pokorným, CSc., MBA, majitelem tiskárny Litera v Brně.

K preciznímu propočtu rentability, a tedy i návratnosti investic by bylo potřebné provádět podrobné plánovací i provozní kalkulace zakázek. Je známou skutečností, že zejména malé tiskárny takovou podrobnou evidencí neoplývají. Ekonomičtí a manažerští puristé se tímto faktem mohou pohoršovat, při posuzování praktické reality v dnešním polygrafickém světě je ovšem z toho nutné vycházet. Pro firmy je důležité udržet kladné cash­‑flow a zisk. Namístě je proto chápání a propočítávání rentability ne jako složité ekonomické kategorie, ale jako pomůcky při úvahách o investování.

Ofsetové tiskárny zaspaly dobu

Lze říci, že malé ofsetové tiskárny trochu zaspaly dobu. Zatímco v osvitu desek se poměrně rychle přeorientovaly na technologii Computer­‑to­‑Plate, a to nákupem vlastních zařízení CtP nebo pomocí externích služeb, v otázce techniky tisku nezachytily nástup digitálních technologií. Dlouhodobým trendem v polygrafii je snižování počtu výtisků v zakázce. Ofsetové maloformátové tiskárny se nechaly předběhnout digitálními tiskárnami a nejrůznějšími copyshopy, které jsou schopny zákazníka pomocí digitálního tisku rychle a levně uspokojit. Nabízejí komplex dalších služeb, k nimž mnohdy ani nevlastní příslušná zařízení, ale jsou schopny je zajistit pomocí kooperace. Navíc si lépe než tradiční tiskárny rychle osvojily přednosti moderní elektronické komunikace, což samozřejmě souvisí i s kvalifikací personálu. Firmy orientované na digitální tisk mají zpravidla dobře vedené webové stránky, aplikují postupy Web­‑to­‑Print a jsou schopny poskytovat služby nad rámec tisku.

Přestože ekonomická krize posiluje pozici digitálního tisku, ofsetové tiskárny se snaží nezaostávat, doplňují svůj strojový park o digitální tisková zařízení a přizpůsobují se i v otázce cenových kalkulací. Zakázky v rozsahu desítek či stovek kusů, které si ještě před pár lety dovolily odmítat, jsou nyní ve změněných podmínkách docela atraktivní i pro ofsetovou tiskárnu. Pokud má firma schopnost tisknout ofsetem i digitálně, je ve výhodě. Rentabilitu investic potom posuzuje z pohledu obou tiskových technologií. Otázkou zůstává, jak do prostředí ofsetové tiskárny zasadit digitální tiskový stroj a co všechno by měl majitel mít dopředu spočítáno. Investice se většinou pořizují na leasing nebo úvěr. Plná úhrada z vlastních zdrojů je spíše výjimkou. Někdy se k řešení problematiky profinancování přidružuje i podpora z evropských nebo národních dotačních programů. Ve všech případech musí mít firma určitý projekt či byznysplán, kterým dokladuje návratnost vynaložených finančních prostředků.

První otázkou, kterou si investor musí položit, je podíl produkce, kterou chce tisknout digitálně. Předpokládá se, že ofsetová tiskárna má kvalitní ofsetový stroj a potom nemusí začínat s vysoce produkčním digitálním strojem, který je s cenou v řádu milionů korun samozřejmě investičně náročnější. Může se spokojit s digitálním tiskovým zařízením, jehož cena se pohybuje v řádu statisíců a u něhož lze předpokládat, že tiskárně nezpůsobí problémy s rentabilitou. Leasingové splátky nejsou potom příliš vysoké a lze je utlumit v nákladech. Tiskárna Litera si například pořídila digitální technologii značky OKI. Zařízení OKI ES3640a3 system 1 umožňuje černobílý i barevný tisk ve slušné kvalitě, která je pro většinu maloformátových a malonákladových zakázek zcela dostačující. Výhledově se uvažuje o pořízení dalšího digitálního stroje, který umožní ještě vyšší kvalitu při nižších provozních nákladech.

Výrobci digitálních tiskových strojů dnes nabízejí velké linky, kde se kromě tisku realizuje také dokončující zpracování, zejména vazeb V1 a V2. Maloformátová ofsetová tiskárna však zpravidla už disponuje zařízeními pro dokončující zpracování. Není tedy nucena do post­‑pressu investovat. Na dokončující zpracování malonákladového digitálního tisku jí dosavadní post­‑pressová zařízení bohatě postačují. Dokončující zpracování je v těchto případech i kvalitnější. V praxi jsou naopak známy případy, kdy digitálně zaměřená firma zajišťuje dokončující zpracování v kooperaci v klasicky vybavené knihárně ofsetové tiskárny. V tiskárně, která disponuje ofsetovou i digitální tiskovou technologií, potom zařízení pro dokončující zpracování získávají charakter univerzálních, resp. hybridních technologií, a tím přispívají k celkové rentabilitě investovaných prostředků.

Kalkulace

Aby si firma udržela konkurenceschopnost, v praxi se do plánovacích kalkulací ofsetového tisku nezapočítávají náklady, které by tam být měly. Nejčastěji se jedná například o náklady na práci prodejců nebo amortizaci stroje, což potom ohrožuje možnost profinancovat obnovu strojních zařízení. Jestliže se jedná o masový výskyt zanedbávání amortizace, ohrožuje to schopnost reprodukce kapitálu v polygrafickém průmyslu, nebo přinejmenším v jeho části, neboť firmy si nevytvářejí zdroje na obnovu technologií.

Kalkulace v malých tiskárnách respektují obecný kalkulační vzorec. Do ceny zakázky zpravidla zahrnují přípravu v DTP studiu, zhotovení tiskových desek, přípravu stroje a vycházejí z počtu průchodů tiskovým strojem. Příprava ve studiu obsahuje personální náklady, eventuálně včetně externích nákladů na grafické zpracování, a amortizaci technologického vybavení. Čas potřebný na přípravu konkrétní zakázky ve studiu se stanovuje odborným odhadem s přihlédnutím k obdobným zakázkám z minulé praxe. Režijní náklady, jako je např. energie, se zahrnují do sazby za hodinu práce zaměstnance. DTP studio není určeno k tvorbě zisku, ale má umožnit a usnadnit akvizici zakázek pro tisk. Studio je v maloformátové firmě v pozici servisní činnosti pro tiskárnu.

V přípravě desek jsou dvě možnosti, jak ji započítat do ceny. Klasickou analogovou přípravu pomocí filmů můžeme vzhledem k rozšíření technologie CtP již zanedbat. Pokud firma využívá vlastní CtP, započítává amortizaci zařízení, cenu desek a podobně jako v případě studia i hodinovou sazbu. Jestliže se desky svítí externě, což je u tiskárny s jedním ofsetovým strojem obvyklé, započítají se skutečné náklady. Náklady na externí zhotovení desky vycházejí z formátu. V porovnání se standardním formátem B2 se zde projevuje výhoda tiskáren se strojem ve formátu A2+, jako je např. KBA Performa 66­‑4 (485 x 660 mm) nainstalovaná v tiskárně Litera. Maloformátová ofsetová tiskárna si ve většině případů vystačí se strojem ve formátu A2.

Podstatnou složku ve sledování rentability tvoří cena za provoz tiskového stroje. V části kalkulace, která se váže k tiskovému stroji, se rozlišuje cena za přípravu stroje k tisku. Tuto cenu si tiskárna kalkuluje buď jakoby pro sebe a potom ji zahrne do celkové ceny, anebo se vykáže zákazníkovi zvlášť. Cena za vlastní tisk závisí na počtu průchodů strojem, což je ale modifikováno nákladem. Jiná cena za arch vychází při stovkách tisků, jiná při tisících. Do ceny se promítá cena tiskaře i režie tiskárny, včetně ceny barev. Cena za tisk je klíčovou hodnotou, od níž se odvíjí rentabilita investice, jelikož musí uhradit i náklady na pořízení stroje. Některé tiskárny opomíjejí promítat do cen náklady na servis a opravy strojů. Papír se kalkuluje zvlášť, včetně makulatury. Ceny za servis se blíží západní Evropě a náklady na papír mohou být i vyšší. Tyto faktory podtrhují nutnost stanovit cenu za tisk skutečně optimálně, protože příliš nízká cena ohrožuje nejen rentabilitu, ale i životaschopnost celé firmy.

Dokončující a knihařské zpracování se kalkuluje v samostatné části firemního kalkulačního vzorce. Například při výrobě šité nebo lepené brožury by měly být v ceně za kus zakalkulovány veškeré náklady od amortizace strojů a zařízení přes mzdy zaměstnanců až po režijní náklady, jako je cena za energie apod. Otázkou zůstává, jak chápat kalkulace v digitálním tisku, který je součástí ofsetové tiskárny. Firma Litera kalkuluje ceny za digitální tisk v podstatě podle konkurence, kde ceny stanovují na základě servisních smluv s dodavateli digitálních tiskových strojů. Do cen dále vstupují mzdy a přímé i režijní náklady.

Závěr

Kalkulovanou a celkově stanovenou cenu je nutné porovnávat s konkurenčními cenami na trhu. Zákazník neopomene žádnou příležitost k upozornění na nižší cenu u konkurenční tiskárny. Vidíme, že prostor pro cenovou tvorbu odpovídající úplným nákladům je pro malé tiskárny skutečně velmi úzký, což také omezuje možnosti polygrafických firem v komplexních propočtech rentability a snižuje schopnost tvořit zisk. Ani velké archové tiskárny to nemají lehké. Kromě toho, že se na ně jakoby zespodu cenově tlačí digitální tisk, shora je začínají omezovat kotoučové akcidenční tiskárny, které na rotačky berou i zakázky, jež se jim ještě před pár lety zdály neefektivní. Podobně jako je tomu v ofsetovém tisku, kde se některé firmy cenově podbízejí již několik let, stejná tendence se začíná projevovat i mezi poskytovateli digitálního tisku.

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

Reakce na článek

Relevantní články