Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Karel Matějček - osobnost ST 3 / 2010
Patrik Thoma - Svět tisku

Motto: Dělat, co mě baví, a mít radost z toho, co dělám
Narozen: 19. července 1954
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 2
Auto: Volvo, veterán Tatra T603
Oblíbené jídlo: řízek
Oblíbený nápoj: pivo
Koníčky: veterány, kutilství, lyžování

 

Není mnoho ryze tuzemských polygrafických firem zabývajících se výrobou strojů a zařízení, které si prakticky z ničeho vybudovaly celosvětové renomé a dnes patří mezi přední hráče ve svém segmentu. Právě jednou z takových firem je i lanškrounské Komfi, působící na trzích od roku 1992. Od počátku v jejím čele stojí jeden muž – Karel Matějček.

 

Jak jste se k společnosti Komfi a do světa polygrafie vlastně dostal?

Má profesní dráha začala na pozici konstruktéra v tehdejší Tesle Lanškroun, která patřila ve své době mezi významné hráče na poli výroby kondenzátorů a pasivních elektrotechnických součástek. Kvůli složitým vztahům s tehdejšími státy západní Evropy jsme však museli zajišťovat vývoj a výrobu celé řady součástek, což mi do mého budoucího profesního života dalo hodně zkušeností. V Tesle jsem tak prošel jak vývojem, tak i konstrukcí nástrojů a strojů. Po revoluci jsem se rozhodl, že se vrhnu na podnikání, i když o firmě velikosti dnešního Komfi se mi zprvu ani nesnilo. Podnikat jsem začal jako konstruktér, kdy jsem kreslil doma v obýváku. Zpočátku jsem kreslil především nástroje, přes něž jsem se postupem času dostal až k německé firmě Ruoss, která se zabývala stroji pro elektrotechniku. Právě zde jsme také poprvé začali kromě nástrojů konstruovat i speciální jednoúčelové stroje. Od nich byla sice ještě dlouhá cesta k dnešnímu portfoliu společnosti, nicméně šlo o základ vlastní výroby strojů a zařízení.

Velký krok kupředu jsme udělali v souvislosti se vstupem společnosti AVX na český trh. Postupem času jsme totiž začali s touto firmou značně spolupracovat. Vše začalo tím, že tato firma vypsala výběrové řízení na nové dokončovací stroje pro balení a měření elektrotechnických součástek, které jsme vyhráli. Díky tomuto výběrovému řízení jsme se posunuli do oblasti výroby speciálních jednoúčelových strojů, které ostatně tvoří významnou část naší produkce dodnes. Právě výroba jednoúčelových strojů nás také přivedla k dalším odvětvím, jako je třeba elektrotechnika, automobilový průmysl, jenž nyní poměrně stagnuje, ale předmětem našeho zájmu je i požární technika či nábytkářský průmysl.

 

Co vás vedlo k tomu, že jste začali kromě těchto strojů vyrábět i vlastní stroje pro polygrafii?

K polygrafii v této době již zase tak velký krok nebyl. Již při výrobě jednoúčelových strojů jsme se totiž setkali s prvotřídní technikou a elektronickým vybavením, které nám posléze při výrobě strojů pro polygrafii dost pomohlo. Původně jsme totiž byli osloveni společností GBC ke spolupráci na výrobě laminovacích strojů, pro něž jsme měli vyrábět nakladač. Po vyvinutí vlastního nakladače a po úspěšných testech se však ukázalo, že původně kalkulovaný stroj Orbit nebude možné touto cestou vyrábět, protože se celková cena nevešla do plánů firmy GBC. To byl také první krok k laminátorům, protože po jednání s GBC jsme dospěli k dohodě, že při vlastním vývoji laminátoru Orbit jsme schopni garantovat původně požadovanou nákladovou cenu.

Tenkrát však ještě nešlo o zcela vlastní stroj, respektive stroj zcela vlastní konstrukce. Orbit stále přebíral řadu řešení, například v laminovací části, z řešení používaných na strojích GBC. Navíc Orbit pracoval pouze ve formátu B3, což z pohledu evropského trhu nebyl nejvíce preferovaný formát. Proto také v době, kdy od nás GBC přestalo stroje Orbit odebírat, jsme se rozhodli k radikálnímu kroku, kterým bylo postavení laminátoru vlastní konstrukce. Tak také vznikla první Delta, tedy základní laminátor naší firmy, který využíval celou řadu odlišných řešení, a navíc pracoval v maximálním formátu B2, který byl v Evropě daleko více požadován. Výhodou bylo, že naše konstrukční řešení odstraňovalo některé problémy, které byly dány konstrukcí strojů Orbit. Jednalo se především o vrásčení, stromečkování a v neposlední řadě také problémy s variátorem. To vše Delta odstraňovala, a prakticky od počátku jsme s tímto strojem slavili poměrně velké úspěchy. Od této chvíle jsme také měli ve firmě dvě samostatné divize – divizi jednoúčelových a speciálních strojů a nyní nově divizi laminovacích strojů. Po mírném útlumu v oblasti jednoúčelových strojů, který nás také vedl k výrobě v oblasti laminátorů, se situace natolik zlepšila, že firma mohla významně expandovat a rozšiřovat své výrobní kapacity.

 

Od prvního stroje k významné pozici ve světě laminovacích strojů byla dlouhá cesta?

To víte, že ano. Sice jsme měli první stroj, ale ještě jsme se nemohli porovnávat s ostatními významnými hráči na trhu. Ti totiž nabízeli podstatně širší portfolio strojů a v jejich prospěch hrála také velmi dobrá obchodní a servisní síť, kterou jsme v počátcích nedisponovali. V tomto období nám pomohla i pokračující spolupráce s GBC, které bylo stále naším poměrně velkým odběratelem. Postupem času jsme začali budovat vlastní obchodní síť a i portfolio zařízení se úspěšně rozrostlo. Postupně jsme přidali několik formátových řad, od malých laminátorů až po laminátory s maximálním formátem, jakého dosahují archové ofsetové stroje. Při diskusi o konkurenci a pozici na světových trzích je však nutné rozlišovat segment laminovacích strojů, kde je zapotřebí odlišit skupinu výrobců nabízejících spíše entry-level zařízení a pak skupinu výrobců zaměřujících se spíše na průmyslově využitelná zařízení. Zatímco v první skupině je dnes mnoho menších hráčů, často s původem z Číny, a tudíž konkurence (zvláště cenová) poměrně velká, v druhém segmentu není konkurence tak veliká, i když jí také rozhodně není málo. Proto se také stále více zaměřujeme i na komfort obsluhy a na další prvky, které zjednodušují práci s našimi laminátory, popřípadě zjednodušují servisní zásahy. Stále častěji se tak soustředíme například na možnost vzdálené diagnostiky a dohledu, kdy dokážeme u řady problémů najít, případně diagnostikovat či úplně odstranit chybu, aniž by musel na místo vyrážet servisní technik. To je důležité v oblasti snižování nákladů zejména v souvislosti se vzdálenějšími instalacemi.

Dnes si myslím, že naše pozice, zvláště na některých trzích, je velmi dobrá. Velké úspěchy slavíme například v západní Evropě či polygraficky silném Japonsku, úspěšní jsme také pro nás v poněkud exotické Austrálii. Před hospodářskou krizí jsme slavili dobré obchodní úspěchy i na Balkáně či v Rusku.

 

Nebývá příliš zvykem, aby tuzemské firmy měly pobočky v západní Evropě. Jak došlo k tomu, že Komfi má pobočku v Holandsku?

Je pravda, že vlastní aktivity na západních trzích nebývají příliš obvyklé, my jsme se však k tomuto kroku propracovali z historického vývoje, kdy jsme úzce spolupracovali s GBC. Po ukončení této spolupráce jsme se dohodli s vytipovanými bývalými pracovníky holandského GBC na užší spolupráci, a tak vlastně vznikla naše pobočka Komfi Europe. Ta také zajišťuje marketing, prodej a servis laminovacích strojů Komfi v zemích západní Evropy. I když se může na první pohled jednat o poměrně riskantní krok, nám se již nyní ukazuje, že šlo o krok správným směrem a že se nám sázka na schopné lidi v naší holandské pobočce vyplatí.

 

Jaký je váš pohled na současnou ekonomickou krizi v oblasti polygrafického průmyslu?

Situace z pohledu jak tiskáren, tak i dodavatelů není v současné době příliš jednoduchá, i když z našeho pohledu nedošlo až k tak dramatickým propadům jako v jiných odvětvích či jiných firmách. Je to dáno tím, že se v současnosti v naší výrobě zabýváme větším množstvím projektů, a tak pokles v některých sférách našeho zájmu nebyl až tak zásadní pro celkovou ekonomiku firmy. Důležité také je, že jsme v mnoha ohledech plně soběstačnou firmou, takže si řadu dílů připravujeme sami a nejsme tudíž přímo závislí na dalších dodavatelích. Typickým příkladem vlastní výroby jsou například nakládací hlavy, které jsme v minulosti brali od firmy Adast, ale poměrně záhy jsme začali s vývojem vlastních nakládacích hlav, které více vyhovovaly našim potřebám. Tím jsme eliminovali dodavatele pro důležité součásti našich laminátorů, a tak se konkurz této firmy na naší výrobě nijak neprojevil.

 

Váš zájem se však nesoustředí ve světě polygrafie pouze na laminování, ale začínáte nabízet i řešení pro UV lakování. Co vás k tomuto kroku vedlo?

Opět šlo o vývoj na současném trhu, kdy se snažíme oslovit nejenom velké firmy specializující se na laminaci, ale i menší firmy, kterým chceme taktéž nabídnout produkty, jež by více odpovídaly jejich potřebám. To je případ jak menších automatizovaných laminátorů, které může ovládat i méně zkušená obsluha, tak i strojů pro parciální a celoplošné lakování. Na mnoha trzích se totiž ukazuje, že v souvislosti s tolik zmiňovanou krizí se začíná šetřit i v oblasti povrchových úprav a UV lak je často vhodnou alternativou k laminační fólii.

 

Připadáte si nyní ve vaší firmě více jako konstruktér, nebo jako manažer?

Samozřejmě že firma velikosti Komfi potřebuje více vedení z pozice manažerské, nicméně ani konstrukce se nechci zbavit, protože to dělám celý život. Proto se snažím alespoň částečně podílet na řešení konstrukčních problémů, i když uznávám, že se ke konstrukci již příliš nedostanu. Na druhou stranu má můj „konstrukční původ“ výhodu v tom, že vím, co tato práce obnáší, a dokážu se vžít jak do pozice konstrukce, tak pochopitelně i do pozice obchodního oddělení. Jedině dobrá kooperace těchto úseků s výrobou může vést k úspěchu.

 

Jaký je váš oblíbený způsob relaxace?

Na koníčky zase tolik času nezbývá, i když musím říci, že mou velkou vášní jsou veterány, takže pokud najdu chvíli, zabývám se tímto koníčkem. Je pravda, že i ten má mnoho společného s mou prací, protože ani u oprav veteránů se nevyhnu konstrukci a návrhu různých konstrukčních řešení.

Snažím se hodně věcí v životě udělat si sám, což se mi osvědčilo i ve firmě, takže mezi mé koníčky patří i stavební práce na domě, úpravy zahrady apod. Pokud bych měl zmínit některý z „nepracovních“ a skutečně relaxačních koníčků, pak musím uvést, že mám velmi rád lyžování.

 

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Mgr. Marek Kraus - osobnost ST 1 / 2010 (5. 3. 2010 - Ivan Doležal)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Jarmila Šustrová - osobnost ST 1 / 08 (24. 2. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Jeff Jacobson - osobnost ST 2 / 2010 (5. 4. 2010 - Gustav Konečný)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Robert Helbich - osobnost ST 2 / 2008 (22. 3. 2008 - Gustav Konečný)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Ralf Sammeck - osobnost ST 3 / 2008 (13. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Carsten Knudsen - osobnost ST 4 / 2008 (18. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007 (19. 5. 2007 - Ivan Doležal)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Vladimír Hranička - osobnost ST 5 / 2008 (24. 5. 2008 - Ivan Doležal)
× Jan Pachman - osobnost ST 5 / 2007 (2. 6. 2007 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× PhDr. Jan Sehnal - osobnost ST 6 / 2008 (21. 6. 2008 - Ivan Doležal)
× Ing. Radovan Valtr - osobnost ST 6 / 2007 (30. 6. 2007 - Patrik Thoma)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Bernhard Klasen - osobnost ST 7-8 / 2008 (30. 8. 2008 - Gustav Konečný)
× Ryuta Sakurai - osobnost ST 7-8 / 2007 (17. 8. 2007 - Ivan Doležal)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Mgr. Miloš Korhoň - osobnost ST 9 / 2008 (11. 9. 2008 - Patrik Thoma)
× Ing. Marián Kožíšek - osobnost ST 9 / 2007 (29. 9. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Michal Štěpánek - osobnost ST 10 / 2007 (28. 10. 2007 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Daniel Tureček - osobnost ST 11 / 2007 (9. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009 (13. 2. 2010 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Adresáře a profily (4. 1. 2006 -

 

Profily tiskáren a dodavatelů

 

Profily osobností

Pokud máte zájem zveřejnit profil vaší společnosti v některém z našich časopisů, kontaktujte naše obchodní oddělení.
Ukázky některých již zveřejněných profilů si můžete prohlédnout v podobě, v jaké vyšly v časopise zde.


 

ADRESÁŘ

Adresář je součástí časopisu Reklamní produkce. Celý časopis si můžete stáhnout ve formátu PDF v archivu ZDE.

ČLENĚNÍ ADRESÁŘE

DODAVATELÉ 

pre-press
press
post-press
materiály
signmaking
ostatní

SLUŽBY

pre-press
press
post-press
reklamní služby
signmaking
ostatní 

 

 


 

 

 

 

Pokud máte zájem zveřejnit profil vaší společnosti v adresáři, kontaktujte naše obchodní oddělení.
Ceník a podmínky inzerce si můžete prohlédnout v Media infu Reklamní produkce zde .

)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.