Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Ivo Heller - osobnost ST 12 / 2009
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Každým prodejem si chceme vytvořit přátele
Datum a místo narození: 21. října 1952 v Českém Brodu
Rodinný stav: ženatý
Děti: jedna dcera
Auto: SUV Buick Rendezvous
Oblíbená jídla: japonská kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: cestování, fotografování, hudba, tenis


Ing. Ivo Heller založil v roce 1994 v Englewoodu v americkém státě New Jersey společnost United Graphic Systems. Růst firmy UGS byl v minulosti spojen s prodejem strojů Adast. Nyní se zabývá jejich servisem a prodejem repasovaných strojů. Od letošního roku prodává a servisuje tiskové stroje Shinohara. S panem Hellerem jsme hovořili na výstavě Print 09 v Chicagu a náš rozhovor jsme nemohli začít jinak než dotazem, jak se ekonomická krize promítá do situace na americkém polygrafickém trhu…

V Americe působím téměř 25 let a nic takového nepamatuji. Obtíže byly například na začátku devadesátých let, ale s tím, co prožíváme zejména od konce minulého roku dodnes, se to nedá srovnávat. Nemám žádné oficiální statistiky, prodej ofsetových tiskových strojů ovšem viditelně poklesl. Velkou roli sehrála psychologie účastníků trhu. Nálady šířené mocnými médii měly na chování firem větší vliv než ekonomika. Máme zákazníka, předvedeme mu stroj, všechno se mu líbí, i cena, ale nakonec řekne: „V této situaci nebudu investovat, počkám, uvidím, co se bude dít do konce roku.“ Takových zákazníků máme teď patnáct. My jako distribuční firma máme za této situace jenom výdaje, ale žádné příjmy.

 

Zákazníci ani v Česku nemusejí spěchat s obnovou svých strojů. Jsou většinou dost robustní a vydrží jim ještě dlouho…

Na americkém trhu působí ovšem také řada dalších faktorů. Hodně firem z polygrafického byznysu zbankrotovalo. Často se jednalo o dost velké tiskárny. Na trhu se objevilo mnoho použitých tiskových strojů, zejména ve formátu B1. V nabídce je spousta strojů starých pět i méně let, například plně vybavených Heidelbergů ve výborném stavu. Dříve se i použité Heidelbergy prodávaly za slušné ceny, ale dnes je jejich slavná takzvaná resale value totálně pryč. Například šest let starý Heidelberg se prodává za desetinu ceny. Kuriózně nejlepší resale value mají stroje Adast, přestože jejich výrobce v Česku skončil. Je jich totiž na trhu second-handů málo. Mám zákazníky, kteří tisknou na Adastech a nemají problémy se sháněním zakázek. Když má tiskárna starší Adasty a všechno funguje, jak má, nemá teď motiv investovat. To všechno samozřejmě ovlivňuje prodej nových strojů. Ani v případech, kdy zákazník chce nový stroj, není ještě vyhráno, protože nesežene peníze. Chování bank je úplně šílené. Nabraly miliardy od státu, sedí na penězích a nechtějí půjčovat. Úrokové míry zůstaly vysoké a kritéria jsou daleko přísnější.

 

To připomíná situaci u nás…

Rozdíl je ale v tom, že v Česku nedostaly banky stovky miliard dolarů od státu na překonání současné krize.

 

Jak se krize projevuje v segmentu trhu, na který se nejvíc zaměřujete?

Naši klientelu tvoří malí a středně velcí tiskaři. V tomto segmentu působí další faktor, který nemá s recesí nic společného, a sice přesun zájmu z ofsetového na digitální tisk. Nástup digitální technologie je v Americe nezadržitelný a ofsetovému tisku nemilosrdně odebírá procenta tržního podílu. Malé rodinné tiskárny se v nové situaci ubírají v podstatě několika cestami. Mnoho si jich vystačí s barevnou kopírkou od Xeroxu. Hodně uživatelů se spokojí i s nižší kvalitou barevných letáků. S malými jedno- či dvoubarvovými ofsetovými stroji se dnes už nikdo nechce zdržovat. Je zcela obvyklé, že ofsetové tiskárny mají k dispozici také digitální tiskové technologie, což jim umožňuje optimálně rozdělovat zakázky mezi obě technologie v závislosti na velikosti nákladu, požadované kvalitě a termínu zpracování. Někteří tiskaři šli rovnou do digitální technologie a s ofsetem už nechtějí mít nic společného. Některé ofsetové tiskárny se spojují a další jednoduše zanikají. Někdy sídlí například pět firem v jedné budově, dělí se o zakázky, kooperují, půjčují si zařízení apod. Krize tyto trendy jenom urychluje. Digitální tisk možná zasahuje až do segmentu, který byl dříve vyhrazen ofsetových strojům ve formátu A2. Proto se také většina výrobců tiskových strojů posunuje s nabídkou až do formátů A1 a B1. Příkladem je zrovna Shinohara, na jejímž stánku sedíme. Bezpodmínečnou podmínkou, aby ofset přežil aspoň ve formátech od B2 nahoru, je také co největší automatizace obsluhy.

 

Jaká je situace na trhu práce?

Spousta tiskařů je bez práce, ale na trhu pracovních sil je jich paradoxně nedostatek. Jsou radši nezaměstnaní, než by šli obsluhovat staré stroje bez automatizace.

 

Print 09 je největší letošní výstavou v oboru. Je podle vašeho názoru jakýmsi novým startem, nebo by mohla být?

Z pohledu účasti výrobců a distributorů strojů vypadá výstava velmi dobře. Aby je přilákalo, poskytlo výstaviště dotace na výstavní plochu a doprovodné služby. Například společnost KBA loni na Graph Expu chyběla a tady má po Heidelbergu druhý největší stánek.

 

K tradičním vystavovatelům na veletrzích Print a Graph Expo v Chicagu patřívala také společnost Adast…

Od roku 1994 jsme působili jako distributorská firma společnosti Adast ve východní části USA. Do Ameriky se vyváželo až šedesát tiskových strojů Adast ročně. Na spolupráci s Adastem naše firma vyrostla. Všichni nás znali a dosud znají hlavně jako dealerskou a servisní firmu pro tiskové stroje Adast. Když jsme před patnácti lety začínali, stroje Adast neměly v našem teritoriu moc dobrou reputaci. Naší strategií byl perfektní servis a podpora našich zákazníků, abychom získali dobré reference a mohli k nim vodit další klienty. Dařilo se nám udržovat dobré vztahy se zákazníky a dobře se starat o jejich stroje. Po nějakém čase jsme měli v našem teritoriu nainstalované všechny modely tiskových strojů Adast. Mohli jsme nabídnout řešení, které nejlíp odpovídalo zaměření tiskárny. Prodej za nás vlastně dělal náš zákazník, který byl úspěšný s naším strojem. Mezi zákazníky máme dobré přátele, moc si toho vážím. Dobré vztahy jsou v našem byznysu velkou hodnotou, budovali jsme je léta. Nové stroje Adast 707 se podařily. Ve své kategorii pro malé a střední tiskárny byly skutečně dobré včetně automatizace. Velkou roli sehrála odpovídající cena. Nainstalovali jsme deset strojů nové řady 707 a všechny pracují dodnes spolehlivě. Na orientaci na značku Adast ale naše firma také doplatila, když výroba ofsetových strojů v Adamově skončila. V našem teritoriu máme přes sto rodinných firem, které mají třeba jenom jeden stroj Adast a jsou na něm zcela závislé. Nemůžeme je zklamat, jejich servis a podporu nadále zajišťujeme. U starších strojů jsme schopni udržet všechno v chodu. Náhradní díly zajišťujeme z našich zdrojů. Od KBA-Grafitecu, který měl převzít péči o stroje Adast, nemůžeme nic očekávat. V Česku jsou firmy, které dodávají potřebné díly. Díky jim se nám daří stroje Adast servisovat.

 

Vaše firma United Graphic Systems začala zastupovat japonskou značku Shinohara. Jak byste charakterizoval začátky spolupráce s japonskou společností?

V našem teritoriu jsme získali exkluzivní zastoupení strojů Shinohara. Začal jsem s nimi jednat v roce 2008 na výstavě Graph Expo. Díky jednomu našemu zákazníkovi a profesionálnímu prodejci strojů Shinohara jsme se stali od 1. ledna 2009 jejich dealerem. Vztah k výrobci je podobného charakteru, jako byla relace s Adastem. Spolupracujeme přímo se Shinoharou, v podstatě bez jakéhokoli mezičlánku. Podporuje nás také Shinohara USA, která sídlí v Chicagu. Společnost Shinohara má v nabídce všechno od malého formátu až po B1. Také cenově jsou stroje Shinohara na americkém trhu velmi konkurenceschopné. Zajišťujeme značce marketingovou podporu. Shinohara má v různých amerických teritoriích na trhu rozdílné postavení, které závisí na aktivitě příslušného dealera. Například v New Yorku zastupoval před tím Shinoharu dealer, který měl sídlo v Buffalu, a to je přece jenom trochu z ruky. Když si tiskárna koupí nový stroj, chce mít poblíž i servisní podporu. Propagujeme Shinoharu pod heslem „Quality machine with local service“. Stroje Shinohara mohou jít nejen do středních tiskáren, ale dobře poslouží i ve velkých polygrafických společnostech. K nim si musíme najít cestu. Ve velkých tiskárnách je ještě potenciál k investování. Začátky se Shinoharou jsou velmi podobné tomu, jak jsme začínali s Adastem. Nejprve je potřeba vytvořit v odborné veřejnosti pozitivní povědomí o značce a hlavně umístit na trhu co nejvíc strojů, abychom měli dobré reference.

 

Jaká je aktuální pozice Shinohary na americkém trhu?

Americký trh představuje pro japonské výrobce velkou příležitost. Značka Shinohara je v USA známá od 80. let, kdy se její stroje prodávaly pod značkou Fuji. V některých oblastech USA má Shinohara již velmi dobrou pozici. Především se to týká okolí Chicaga, Detroitu a Floridy, kde je hodně instalací. Shinohara má v Americe docela dobré renomé. Tiskaři vědí, že se jedná o kvalitní stroje. Zajímají se samozřejmě o servis, ale nikdo nepochybuje, že se jedná o spolehlivou technologii. První instalace už máme za sebou a můžeme je používat jako reference. Kromě Shinohary zastupujeme také čínskou značku Win. Když skončil Adast, navázali jsme spolupráci s čínským výrobcem. Na americkém trhu se čínské stroje prosazují obtížně, protože nejsou až na výjimky vybaveny automatizací. Zatím jsme prodali dvě malé čtyřbarevky Win.

 

V oboru působíte už více než třicet let. Jaké body ve vaší kariéře byly rozhodující?

Vystudoval jsem na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po absolvování školy jsem pracoval v podniku zahraničního obchodu Kovo, který mimo jiné vyvážel tiskové stroje Adast do světa. Potom jsem byl poslán jako obchodní zástupce do Japonska, kde jsem působil v letech 1984–1986. Do Japonska se ještě v sedmdesátých letech vyváželo hodně Adastů. V každém stroji si ale Japonci kompletně měnili elektroniku. V osmdesátých letech už potom začala invaze japonských strojů na světový trh. Z Japonska jsem přešel do USA, kde jsem se u společnosti Omnitrade stal ředitelem pro dovoz strojů. Po osmi letech u Omnitradu jsme si s americkym partnerem v roce 1994 založili samostatnou firmu United Graphic Systems. Když chce člověk dělat tento byznys, musí k tomu mít nějaký vztah. Nelze pracovat jenom stylem koupit-prodat. K Adastu mám vztah jako k tradiční české značce, k japonským strojům mám zase blízko i proto, že jsem v Japonsku dva roky pracoval. Ve výrobních fabrikách v Japonsku se používají nejlepší technologie a nejvyšší míra automatizace.

 

Jste vlastně příkladem kosmopolitního občana, který žije a podniká v globalizovaném světě…

Takoví lidé jsou doma vlastně všude a nikde. V Česku mám spoustu dobrých přátel a příbuzných. Vždy se tam cítím jako doma. Po likvidaci Adastu ale už tak často do Česka nejezdím. Dneska jsou ovšem úplně jiné možnosti v komunikaci. Nezáleží na tom, kde momentálně jste, protože přes internet, e-mail, skype a další média víte o všem stejně rychle, jako kdybyste tam žil.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Robert Helbich - osobnost ST 2 / 2008 (22. 3. 2008 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Ralf Sammeck - osobnost ST 3 / 2008 (13. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Carsten Knudsen - osobnost ST 4 / 2008 (18. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Hranička - osobnost ST 5 / 2008 (24. 5. 2008 - Ivan Doležal)
× PhDr. Jan Sehnal - osobnost ST 6 / 2008 (21. 6. 2008 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Bernhard Klasen - osobnost ST 7-8 / 2008 (30. 8. 2008 - Gustav Konečný)
× Mgr. Miloš Korhoň - osobnost ST 9 / 2008 (11. 9. 2008 - Patrik Thoma)
× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009 (9. 1. 2010 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.