Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Emanuel Balážia - osobnost ST 11 / 2009
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Neboj se udělat velký krok, když je to potřebné. Propast nepřekročíš dvěma malými kroky.
Datum a místo narození: 4. června 1963 v Martině
Rodinný stav: ženatý
Děti: dvě
Auto: Volvo S80
Oblíbené jídlo: mořské speciality, šulánky s mákem
Oblíbený nápoj: grepový džus s tonikem, suché bílé víno
Záliby: venkovní sporty


Akciová společnost Neografia je na Slovensku největší polygrafickou firmou. Od letošního prvního října je jejím generálním ředitelem ing. Emanuel Balážia. Krátce po jeho jmenování do čela managementu Neografie jsme s ním hovořili v Martině. Rozhovor jsme zahájili otázkou, kterou dnes na celém světě řeší všichni vlastníci a manažeři v polygrafickém průmyslu, a sice jaké jsou dopady krize a jak jim čelit…

Polygrafický průmysl byl zasažen globální ekonomickou krizí ještě předtím, než se začala projevovat v ostatních průmyslových odvětvích. Viděli jsme to především v tištěných médiích, kterým ubývá reklama. Deníky, týdeníky i měsíčníky se potýkají s konkurencí internetu a jiných elektronických nosičů reklamy. Mladá generace přestává číst noviny. Má málo času a při získávání informací dává přednost hutnějším zdrojům.

 

Jak se vliv krize promítl do knižní produkce?

Neografia se koncentruje na tři základní segmenty polygrafické výroby – časopisy, katalogy a knihy. V ideálním případě je podíl každého segmentu na obratu asi třetinový. Jedním z pilířů Neografie je výroba knih. Nastupující krize se plně projevila na loňském frankfurtském veletrhu. Následoval pokles produkce knih. První polovina letošního roku byla pro tiskaře katastrofální. Vydavatelé vyprodávali zásoby. Některým výrobcům se snížily objednávky až o polovinu. V druhém pololetí se trh trochu vzpamatoval vlivem vyprázdněných skladů a vyšší předvánoční poptávky.

 

Jak se krize projevila v oblasti tištěné reklamy?

Když se mají ve firmách snižovat náklady, pro management je nejrychlejší a nejjednodušší seškrtat rozpočty na reklamu. V tiskovinách se snižuje průměrný náklad i počet stránek. V Neografii jsme letos vyrobili skoro stejný počet vazeb jako ve stejném období loni, ale rozsah v počtu potištěných stránek se snížil asi o 15 až 20 %.

 

Jaké strategické postupy k překonávání krize volí tak velká společnost, jako je Neografia?

Z globálního hlediska musíme přijmout a respektovat vývoj světové ekonomiky. Připravit se a být otevření novým myšlenkám, soustavně se zlepšovat. Při učení se z chyb jiných vycházet ze svých tradic. Dlouhodobý hospodářský úspěch není věc štěstí, ani produkt náhody. Je nutné poznat trh a lidi. Jako všichni i my jsme museli přistoupit k redukci nákladů. Složité pro management je především snižování personálních nákladů. Máme široký produktový záběr a musíme si držet specialisty na všechny oblasti polygrafie. Získat dobrého odborníka je těžké i v době krize. Firma, která si neudrží kvalifikované pracovníky, si pod sebou podřezává větev. Při organizačních změnách jsme museli zvažovat, jakou přidanou hodnotu firmě přináší každý jednotlivý zaměstnanec. Zda je schopen dále se učit, protože například ve výrobě jsme zavedli vícestrojový systém, kdy si pracovník musí kromě svého stroje osvojit obsluhu i dalších zařízení. Personální stavy jsme snížili zhruba o 15 %. Restrukturalizace dál pokračuje. Zrušili jsme technický úsek a činnosti rozdělili pod další úseky. Řízení investic přešlo pod generálního ředitele. Nadále musíme inovovat všechny činnosti. Od přístupu k zákazníkům, nákupu materiálu přes vnitropodnikové logistické procesy až k lepšímu využívání lidských zdrojů.

 

Můžeme dopad krize považovat za plošný, nebo se rozložil v závislosti na druzích produkce a cílových trzích?

Neografia má k dispozici komplexní polygrafickou technologii. Pokles postihl celé spektrum produktů. Z tiskárny v Martině odchází většinou kompletně hotový produkt. Hodně záleží na sortimentu, ale propad byl všeobecný a u nás se promítl do vytížení prakticky všech strojů a zařízení. Snížili jsme náklady jednicových i režijních materiálů. Museli jsme najít rezervy v přípravě, tisku i dokončujícím a knihařském zpracování. Často se diskutuje, zda má mít firma tak široký sortiment. V současné situaci se ukázalo, že je dobré mít tři produktové pilíře, o které se můžeme i letos opřít. Výrobu v každé části roku potáhl kupředu jiný segment. Ztrátu umíme vykrýt tak, aby neovlivnila celkový finanční tok, což je v dnešní situaci to nejdůležitější. Firemní cashflow nám umožňuje splácet veškeré závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům, bankám a státu. Neografia je i co do obratu největší tiskárna na Slovensku. Na začátku roku, když jsme už viděli, jaký dopad bude mít krize, přehodnotili jsme podnikatelský záměr. Upravený plán se nám daří naplňovat. Loňský výsledek se ještě udržel na úrovni roku 2007. Letos odhadujeme pokles tržeb ve srovnání s rokem 2008 na 15 až 20 %. Hlavní podíl na poklesu tržeb mají nižší ceny materiálů a pokles cen a množství technických jednotek.

 

Řekl jste, a je také všeobecně známo, že Neografia je vybavena špičkovými technologiemi, které zabezpečují komplexní cyklus polygrafické výroby. V minulých letech jste hodně investovali. Jak se nynější krize promítá do vašich investičních záměrů?

Neografia má výhodu, že ji krize nepřepadla v období velkých investic, které by se nyní musely splácet. Krize ale pozastavila naše rozvojové úvahy. Naše společnost má dvě tiskárny, starší v centru města Martin a novější v okrajové městské části Priekopa. První objekt slouží k archovému tisku a výrobě knih. Nová tiskárna zajišťuje rotační tisk a výrobu katalogů a časopisů. Mezi oběma částmi společnosti probíhá poněkud náročná vnitřní logistika. V budoucnu bychom chtěli ve čtvrti Martin-Priekopa postavit další část závodu, kam soustředíme archový tisk a knižní produkci. Plány se pod vlivem krize trochu přibrzdily, ale už v příštím roce chceme začít s projektováním, abychom byli připraveni, až se situace zlepší. Vybudování nové haly si beru jako osobní úkol. Do nových výrobních prostor bychom potom přestěhovali pouze moderní polygrafické stroje a samozřejmě při tom počítáme s obnovou a další modernizací výrobních kapacit. V příštím roce budeme investovat hlavně do softwaru pro řízení výroby a budeme také realizovat některé menší investice. Hlavně ovšem splácíme staré úvěry a leasingové smlouvy, abychom v dalších letech měli prostor pro novou výstavbu.

 

Když odborníci hodnotí výhled, jaký má obecně ekonomika a v našem případě polygrafický průmysl na cestu ven z krize, shodují se bez ohledu na to, zdali krize má tvar V, W nebo U, že návrat na původní hodnoty, které obor dosahoval před krizí, bude v příštích letech nemožný. Jaký je váš názor?

Osobně si myslím, že průběh krize bude mít podobu W, ale věřím, že druhá část krizové periody nebude znamenat tak hluboký propad. Rovněž si myslím, že růstový trend, který jsme prožívali po roce 2003, se jenom velmi těžko vrátí. Pro některé tiskárny, jejichž přímí konkurenti nevydrží tuto situaci, bude možné uvažovat o obnovení růstového trendu, ale s rychlým růstem bych nepočítal. Polygrafická produkce v našem středoevropském regionu poklesla asi o třicet procent. Tiskárny se někdy spoléhaly na odhady růstových tendencí v papírenském průmyslu. Teď když nadnárodní papírenské společnosti, které mají lepší marketing a přehled o vývoji na trzích, odstavují stroje a zavírají některé fabriky, situace nasvědčuje spíš útlumu všeho, co souvisí s potištěným papírem. Podle některých odhadů z oblasti papírenského průmyslu bychom se mohli dostat nazpět na původní úroveň před krizí za tři až pět let. Problémem jsou ceny, které se velmi pravděpodobně už nikdy nevrátí na hladinu před vypuknutím recese. Polygrafický průmysl vždy pracoval s velmi nízkými maržemi. Nízká úroveň ziskovosti se nyní ještě snížila, což nutí každou firmu, aby hledala rezervy v lidských zdrojích, investicích, úvěrech, zásobách, zkrátka ve všem. Věřím, že některé firmy vyjdou z krize posilněné, a věřím, že jednou z nich bude i Neografia.

 

Vedení společnosti Neografia nepřebíráte v klidné době. Jak jste se na takto náročnou pozici připravoval?

Studoval jsem polygrafii na Chemicko-technologické fakultě v Bratislavě. Mne si našla Neografia už během studia. Poslední dva roky jsem byl jejím stipendistou, a když jsem v roce 1986 skončil, nastoupil jsem v Martině do oddělení kalkulací, kde jsem se věnoval tvorbě cen. Postupně jsem prošel řadou funkcí, například programováním. Připravili jsme si vlastní programy na výpočet cen zakázek a fakturaci. Začali jsme do polygrafie a řízení firem v oboru vnikat pomocí softwaru. Potom jsem byl mistrem montáže, vedoucím výroby a výrobním ředitelem. Od roku 2004 jsem pracoval ve funkci obchodního ředitele. Loni jsem se vrátil na post výrobního ředitele, abychom provedli restrukturalizační kroky, které přizpůsobí firmu vývoji na trhu.

 

Měl jste tedy možnost být při tom, když Neografia diverzifikovala své výrobní portfolio…

Kdysi Neografie vytvářela výrobou knih obrat až z 99 procent. Tisklo se také několik časopisů s dlouhými výrobními lhůtami. Když před lety vznikal v Praze časopis Týden, netroufal si na jeho tisk nikdo z Čech, ani ze Slovenska. Zpočátku se jednalo o vysoký náklad 200 tisíc výtisků, velmi krátký výrobní harmonogram a náročnou logistiku. V sobotu se zadávala poslední data a v neděli se už expedovalo. Když jsem přišel s návrhem převzít tuto zakázku, i v naší firmě byly okolo ní velké obavy, ale zvládli jsme ji. Neografia vždycky patřila k lídrům v technologických inovacích. Jako první jsme začali využívat satelitní přenos dat. Tím jsme odbourali vzdálenost mezi Prahou a Martinem. Logistiku jsme upravili tak, že celý náklad necestoval do Prahy, ale časopis se rozvážel do několika distribučních center v České republice. Koncem devadesátých let jsme potom začali s tiskem katalogů a letáků. Vysoce kvalitní katalogy, například pro společnosti Quelle a Neckermann, si vyžádaly další posílení technologické základny Neografie. Ve velkých městech, jako je Praha nebo Bratislava, se vždy najde dost firem, které mohou v kooperaci nahradit chybějící technologie třeba ve finishingu a post­‑pressu. To není v našem případě možné. Museli jsme investovat a naučit se například časopisy adresovat, třídit apod. Změny přinesly novou orientaci naší společnosti a nové zákazníky. Přibližně od roku 1998 máme tři vyrovnané produktové segmenty. Navíc je doplňuje výroba obalových skládaček pro farmaceutický, potravinářský a kosmetický průmysl. Nehovořím teď o aktuální krizi, ale před ní se nám vždy při poklesu výroby v některém ze segmentů podařilo ztrátu nahradit vyšší produkcí v jiné oblasti.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Libor Holík - osobnost ST 10 / 2009 (15. 11. 2009 - Patrik Thoma)
× Ferdinand Rüesch - osobnost ST 9 / 2009 (17. 10. 2009 - Gustav Konečný)
× Dr. Ing. Josef Opletal - osobnost ST 7-8 / 2009 (23. 8. 2009 - Ivan Doležal)
× Frank Melzer - osobnost ST 6 / 2009 (8. 8. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009 (27. 6. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Mgr. Miloš Korhoň - osobnost ST 9 / 2008 (11. 9. 2008 - Patrik Thoma)
× Dipl.-Ing. Bernhard Klasen - osobnost ST 7-8 / 2008 (30. 8. 2008 - Gustav Konečný)
× PhDr. Jan Sehnal - osobnost ST 6 / 2008 (21. 6. 2008 - Ivan Doležal)
× Ing. Vladimír Hranička - osobnost ST 5 / 2008 (24. 5. 2008 - Ivan Doležal)
× Carsten Knudsen - osobnost ST 4 / 2008 (18. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Ralf Sammeck - osobnost ST 3 / 2008 (13. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Robert Helbich - osobnost ST 2 / 2008 (22. 3. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.