Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Richard Bulíček - osobnost ST 5 / 2009
Ivan Doležal - Svět tisku // květen 2009

Motto: Pomoz si a bude ti pomoženo
Datum a místo narození: 28. června 1958, Praha
Rodinný stav: ženatý, syn 27 let
Auto: BMW X3
Oblíbené jídlo: Caprese (salát z rajských jablíček s mozzarellou)
Oblíbený nápoj: bílá moravská vína a červená italská vína
Záliby: sporty – alpské lyžování, horská cyklistika, jachting, populárně-naučné filmy

 

Státní tiskárna cenin je velice specifickým polygrafickým podnikem. Nezabývá se totiž pouze výrobou bankovek, cestovních pasů, občanských a řidičských průkazů a celé řady dalších ceninových tiskovin, ale také činnostmi, které sice nespadají přímo do oboru polygrafie, ale s touto speciální tiskovou výrobou bezprostředně souvisejí. Řídit takový specializovaný polygrafický podnik, jehož výroba podléhá přísným bezpečnostním předpisům a nařízením, určitě není vůbec jednoduché. Co to všechno obnáší, nám řekl ing. Richard Bulíček, který je generálním ředitelem Státní tiskárny cenin, státního podniku spadajícího pod Ministerstvo financí ČR již od roku 1991.


Jak klikatá byla cesta, která vedla až k vaší současné pozici?

Můžu říci, že poměrně hodně. Původně jsem se totiž vyučil strojařem v leteckém průmyslu, potom jsem vystudoval Střední průmyslovou školu strojní, pak Vysokou školu ekonomickou a před nástupem do Státní tiskárny cenin jsem se zabýval financováním aplikovaného ekonomického výzkumu v kamenoprůmyslu. V STC jsem začal pracovat v říjnu roku 1990. Dva měsíce jsem se, jak se říká, rozkoukával a v prosinci toho roku jsem převzal funkci ekonomického náměstka. Tiskárna byla tehdy v problémech, takže mým prvním a hlavním úkolem bylo stabilizovat situaci a připravit investici do nové technologie na výrobu bankovek ve výši 412 milionů korun. STC totiž v té době ztratila monopol na výrobu bankovek a musela si ji znovu vysoutěžit v mezinárodním tendru vyhlášeném ČNB. Investice se nakonec vyšplhala na půl miliardy, protože se v podstatě jednalo o skokovou modernizaci tiskárny, aby byla schopna vyrábět bankovky a doklady na úrovni světového standardu. Tuto modernizační investici se nám podařilo zajistit a tendr na výrobu tehdy ještě československých bankovek jsme vyhráli, takže ministr financí, kterým byl tehdy Václav Klaus, konstatoval, že jako ekonomický náměstek jsem se osvědčil, a jsem tedy nejvhodnějším kandidátem na funkci ředitele podniku. Do této funkce mě jmenoval k 1. květnu roku 1991.

 

Přece jenom to ale pro vás musel být určitý „krok do neznáma“, protože jak jste uvedl, žádné předchozí zkušenosti z oboru polygrafie jste neměl.

Byla mi vlastní speciální režimová pracoviště, protože jsem se vyučil v leteckém průmyslu, kdy byla normální absolutní osobní zodpovědnost, jak se říká, za každý šroubek na letadlech. To se mi potom v STC, kde je při výrobě bankovek a dokladů prováděna 100 % evidence, hodilo. A co se týká seznámení se s používanými výrobními technologiemi, to jsem si zařídil relativně jednoduše. Domluvil jsem si týdenní exkurzi v Anglii, kde mi firma vyrábějící ceninové papíry zajistila prohlídku pěti tamějších tiskáren zabývajících se výrobou bankovek a dokladů. V těchto podnicích jsem prošel všemi základními technologickými procesy, od pre-pressové přípravy až po konečnou expedici, a bylo mi umožněno veškeré tyto technologie podrobně prostudovat a zapsat si vše potřebné. A když jsem potom porovnal, které technologie byly ve všech těchto firmách shodné, rozhodl jsem se, že tyto shodné postupy zavedeme také v STC. Takže jsme následně byli schopni velice rychle, v průběhu zhruba jen půl roku, upravit naše používané technologické procesy. Zajištění potřebných strojů na výrobu bankovek bylo také poměrně jednoduché, protože ve světě v zásadě existují pouze dvě společnosti, které se jejich výrobou zabývají. Jedna sídlí v Evropě a druhá v Japonsku, takže když jsem vzal v úvahu vzdálenosti a z toho vyplývající dostupnost servisu a technické podpory, rozhodli jsme se pro evropskou firmu. K tomu bylo samozřejmě nezbytné příslušné know-how a šikovní pracovníci obsluhy, které jsme ale v tiskárně měli, a v rámci nákupu technologií se nám povedlo uzavřít dohody, na jejichž základě pro nás dodavatelské firmy zajistily školení pracovníků buď v zahraničí, nebo přímo v našich prostorách.

Určitou výhodou pro mne byla také skutečnost, že v předchozím zaměstnání jsem měl na starosti financování aplikovaného ekonomického výzkumu, takže jsem si dokázal spočítat, do čeho jít, do čeho nejít, kde je nejvýhodnější návratnost investic atd. Princip investic a jejich návratnosti je totiž platný obecně.

 

Ředitelem STC jste se stal v době masivního nástupu digitálních technologií prakticky v celém světě. Jak jste se s touto problematikou vyrovnával?

S digitálním tiskem jsme se zhruba v roce 1993 začali seznamovat nejprve zejména prostřednictvím nárůstu množství padělaných bankovek. Faktem je, že v době mého nástupu do funkce byly v celé STC pouze dva počítače v ekonomickém úseku, které byly využívány k evidenci materiálových zásob. V současné době máme digitální elektronické systémy prakticky všude, zejména v oblasti předtiskové přípravy, ale také v našem výrobním závodě v Praze-Holešovicích, kde digitální tisk používáme k personalizaci dokladů. Elektronika nás tedy zcela pohltila a někteří kolegové tvrdí, že než digitalizace vstoupila do polygrafických strojů, stačili ještě hlídat a sledovat vývoj v oblasti tiskového průmyslu. Po vstupu IT do oblasti polygrafie už ale ztrácejí dech a díky rychlým inovacím to už nestíhají. Ale abych to shrnul, digitální tisk využíváme prakticky pouze k personalizaci dokladů, jinak při výrobě ceninových tiskovin používáme pouze klasické tiskové techniky, tedy ofset a liniový ocelotisk. Jinak digitální systémy využíváme v řadě oblastí.

 

 

Stíháte se vy osobně orientovat v technologických novinkách?

Samozřejmě nestíhám, osobně se zabývám spíš koncepcí rozvoje podniku a lidských zdrojů. Technologiím jako takovým se věnují odborní pracovníci STC, kteří pochopitelně musejí sledovat vývoj. Ale když připraví určité projekty, tak mě s nimi seznámí, abych se mohl přesvědčit, že příslušná investice je vedena správným směrem. Většinou se totiž jedná o investice v hodnotě desítek milionů korun ročně, takže si nemůžeme dovolit udělat nějakou chybu, to by se nám mohlo krutě vymstít.

Technika mě baví, jsem přece původem technik, ale v současnosti už je pro mne spíše koníčkem, takže technologie neznám do úplných detailů. Ovšem samozřejmě se orientuji v technologických postupech, které v STC používáme. Navíc jako podnik máme otevřeny dveře všech ceninových tiskáren v Evropě i ve světě, které se pohybují ve stejném byznysu, a dokonce jsme členem mezinárodní asociace výrobců bankovek, takže máme přístup k informacím na vysoké úrovni. Navíc jako bankovková a ceninová tiskárna máme bezvýhradní odpovědnost za konečné produkty, a tak se musíme zabývat nejenom výrobními technologiemi, ale stejně podrobně také používanými spotřebními materiály, tedy papírem, barvami atd., abychom v případě vzniku nějakých problémů je dokázali rychle odhalit a odstranit.

 

Někteří lidé by si mohli myslet, že máte ve srovnání s jinými tiskárnami situaci jednodušší v tom, že na trhu nemáte konkurenci.

To není tak úplně pravda, protože akreditaci na tisk cenin v České republice získaly tři firmy: Poštovní tiskárna cenin, První grafická společnost a hlavně Victoria Security Printing, která ovšem svůj tiskový provoz uzavřela k 31. prosinci 2008. STC sice stále vyrábí pro český trh převážnou většinu všech ceninových tiskovin, ale žádnou jistou zakázkovou náplň nemá, protože tisk bankovek ani dalších cenin nemá přidělen ze zákona, jako je tomu například v Rakousku. Zákazníkům tedy musíme nabízet krátký dodávkový termín, výhodnou cenu a vysokou výslednou kvalitu produktů, stejně jako jakékoliv jiné polygrafické podniky. Získávání dostatku zakázek je tedy i v našem případě výsledkem dobře prováděného marketingu a výhodných nabídek pro klienty.

 

Jak jste řekl, zabýváte se mimo jiné koncepcí a rozvojem podniku. Připravujete v nejbližší době nějakou novou velkou investici?

V oblasti polygrafické výroby je naše současné technologické vybavení na poměrně vysoké a moderní úrovni, takže nyní nepřipravujeme žádný nový projekt vyžadující větší investici. Spíš se bude jednat o další postupnou obnovu a modernizaci využívaných zařízení. V posledních dvou letech jsme se z hlediska nových investic orientovali spíš na oblast informačních a komunikačních technologií. Jako STC totiž zajišťujeme nejenom výrobu a personalizaci cestovních pasů pro Českou republiku, ale zároveň také sběr podkladových dat pro tyto pasy ve 224 městech a obcích s rozšířenou působností. Tato střediska sběru dat jsme museli vybavit potřebnými zařízeními v hodnotě desítek milionů korun. Získaná osobní data jsou potom odesílána do centrálního registru obyvatel, odkud následně dostáváme odsouhlasené informace potřebné k personalizaci cestovních pasů. Navíc byla nedávno zahájena výroba nových cestovních pasů obsahujících druhý biometrický údaj – otisk prstu. Z hlediska tisku se od předchozího postupu neliší, ale na místech sběru dat jsme museli začít používat jiný čip s novým operačním systémem a větší kapacitou paměti. Hlavní investice směřovala tedy do oblasti softwaru a hardwaru, přičemž nový software musel být nasazen a otestován centrálně. Tento systém byl spuštěn 1. dubna 2009 a musím s uspokojením konstatovat, že při jeho náběhu byly zaznamenány pouze minimální nedostatky, takže jsme nemuseli provádět žádné větší úpravy nebo změny. Tento projekt pro Ministerstvo vnitra, jak se říká, realizovaný „na klíč“ představuje na 5 let hodnotu 5 miliard Kč. Polovinu z této částky představují IT technologie, tedy software, hardware, šifrování, školení pracovníků obsluhy na pověřených místech atd. V této oblasti nyní připravujeme další dvě velké investice do technologií řádově v hodnotě desítek milionů korun, které bych ale zatím nerad konkretizoval.

 

 

Zatím jsme mluvili jenom o práci. Mohli bychom se nyní alespoň krátce také zmínit, jak trávíte volný čas, jaké máte koníčky a záliby?

Je pravda, že díky stále se rozšiřujícímu záběru podniku mám toho volného času čím dál tím méně. Tři výrobní závody, 600 zaměstnanců, roční obrat ve výši 1,4 miliardy korun a roční investice v řádech desítek milionů korun, to už dá pěkně zabrat. Ale nějaký ten volný čas na odreagování a rekreaci si samozřejmě vždy musím vyšetřit. V zimě rád lyžuji, nejraději jezdím do Alp, ale vždycky tak maximálně jen na 4 dny, zato několikrát za sezónu. V létě je mým oblíbeným sportem horská cyklistika v terénu a zapomenout nesmím ani na jachting. Velice rád mám plavbu na různých druzích lodí, od motorových člunů přes plachetnice, katamarány až po nejrůznější motorové lodě. Nejraději jezdím na Jadran, to je nejblíže, ale byl jsem už i v Karibiku. To zabere ale hodně času jen na cestu, minimálně čtyři dny. Mám také vlastní loď – šestimetrovou laminátovou s nafukovacími tubusy. Vozím si ji na přívěsu za autem. To je praktické a rychlé a odpovídá to rychlému způsobu života, který vedu. Večer naložím loď, v noci jedu do Chorvatska, kam přijedu ráno, a už v poledne jsem na moři. Myslím si, že je moc fajn, že člověk takové koníčky může mít, protože tím pádem se může soustředit na nějaký ten cíl, na který se může těšit a věnovat se mu.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Dipl.-Ing. Ralf Sammeck - osobnost ST 3 / 2008 (13. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Carsten Knudsen - osobnost ST 4 / 2008 (18. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Hranička - osobnost ST 5 / 2008 (24. 5. 2008 - Ivan Doležal)
× PhDr. Jan Sehnal - osobnost ST 6 / 2008 (21. 6. 2008 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Bernhard Klasen - osobnost ST 7-8 / 2008 (30. 8. 2008 - Gustav Konečný)
× Mgr. Miloš Korhoň - osobnost ST 9 / 2008 (11. 9. 2008 - Patrik Thoma)
× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)
× Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009 (2. 5. 2009 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.