Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Jan Minář - osobnost ST 4 / 2009
Ivan Doležal - Svět tisku // duben 2009

 

Datum a místo narození: 2. ledna 1960, Praha
Rodinný stav: rozvedený, bezdětný
Auto: Volvo 60
Oblíbené jídlo: česká kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: sport – volejbal, kanoistika, tenis, lyžování

 

Tradice Tiskárny Libertas, a. s., sídlící v Praze na Smíchově je velmi dlouhá a bohatá. Začíná už koncem 19. století, kdy byla na Smíchově vybudována tiskárna s názvem Litografický ústav, později přejmenovaná na Spojené grafické ústavy Koppe Bellman. Po její rozsáhlé přestavbě, která proběhla v roce 1926 po fúzi s nakladatelstvím Melantrich, se tato tiskárna stala dokonce největší a nejmodernější v celé republice. V roce 1952 byla včleněna do tehdejšího národního podniku Svoboda a o čtyřicet let později, v roce 1992, se osamostatnila jako akciová společnost Libertas, ze které se v roce 1998 oddělila dceřiná společnost Tiskárna Libertas. V následujícím roce v ní začal působit ing. Jan Minář, který je v současné době jejím ředitelem.

Tiskárna Libertas, a. s., patří dnes mezi úspěšné zákaznicky orientované firmy poskytující polygrafické služby v segmentu archového a rotačního ofsetu. Daří se jí uspokojovat požadavky a potřeby i těch nejnáročnějších klientů a o kvalitě její práce svědčí také řada ocenění za polygrafické zpracování, která jsou jí často udělována. Proto jsme ing. Janu Minářovi položili několik otázek…

 

Řídit tiskárnu tohoto typu v současném silně konkurenčním prostředí na trhu vyžaduje spoustu znalostí, zkušeností a potřebného rozhledu. Jak jste se dostal do oboru polygrafie a kde jste ty zkušenosti ­získával?

Já jsem shodou okolností vlastně navázal na takovou rodinnou tradici, protože můj dědeček vlastnil za první republiky tiskárnu v Nymburce. Takže když jsme se s mým bratrem – dvojčetem – v posledním ročníku základní školy rozhodovali, co budeme dělat dál, zvolili jsme studium na SPŠG v Hellichově ulici. Ten obor byl pro mě zajímavý tehdy, a zajímavým zůstal dodnes, ale když jsem po maturitě chtěl v jeho studiu pokračovat, byly tenkrát pouze dvě možnosti: buď Moskva, nebo Lipsko. Nastoupil jsem tedy na Vysokou školu technickou do Lipska, ale po jejím absolvování jsem se do Prahy nevrátil. Odstěhoval jsem se do Ústí nad Labem a začal pracovat v Severografii. Tam jsem dostal takovou tu první praktickou školu života. Byl to velmi zajímavý polygrafický podnik se spoustou různorodých technologií a tehdy v něm působila řada odborníků, jako byl například pan Hrachovec, ing. Lenc nebo Ivan Mrklas, a v jejích jednotlivých závodech i spousta dnešních kolegů. Po pěti letech jsem se vrátil zpátky do Prahy. Bylo to v době, kdy se změnil režim, a já jsem dostal nabídku na spolupráci s jednou vídeňskou tiskárnou, kterou jsem potom v ČSFR zastupoval. V té době jsme u nás ještě některé věci z tohoto oboru tak dobře neuměli a obchod se poměrně hýbal. Náskok Rakušanů se našim tiskárnám povedlo velice rychle dohnat, takže po několika letech jsem tuto spolupráci ukončil. Po čtyřech letech ve funkci ředitele tiskárny ČTK Repro jsem nastoupil do Tiskárny Libertas, a. s., na Smíchově, kde působím už desátý rok.

 

 

Nastoupil jste tedy do podniku, který patřil k nejstarším tiskárnám v Praze, ale přišel jste do něj v období, kdy tam bylo třeba změnit spoustu věcí, modernizovat výrobní technologie atd. To bylo zcela jistě velmi náročné. Co jste považoval za své hlavní úkoly?

Já jsem do Tiskárny Libertas nenastoupil hned na funkci ředitele, ale první dva roky jsem pracoval nejprve v technickém úseku, kde jsem se věnoval investicím. Na ředitelskou židli jsem usedl teprve po odchodu pana Bakuleho. Ale máte pravdu, že z hlediska technologického vybavení byla tehdy v Libertasu taková všehochuť. Byla tam například téměř nefunkční ofsetová Planeta ve formátu B0, dále dvoubarvová rekordka, na které se tisklo také pouze občas a jenom jednou barvou, ale také třeba čtyřbarvový Roland 700 s lakovací jednotkou, což byl v tehdejší době poměrně velmi moderní tiskový stroj, a Heidelberg Speedmaster ve formátu B1. A samozřejmě také novinová ofsetová rotačka Uniman, kterou provozujeme dodnes. Vzhledem k tomu, že požadavky zákazníků na kvalitu produkce rostly velice rychle, bylo zřejmé, že s tímto vybavením nemůže tiskárna dlouhodobě obstát. Majitelé společnosti spolu s managementem tiskárny stavěli na dvou opěrných pilířích, kotoučovém rotačním tisku a druhém, převažujícím, kvalitním archovém ofsetu ve formátu B1. Potom už jsme začali vybírat tiskové stroje a zvolili tehdejší top novinku – stroje KBA Rapida nejmodernější generace. Z dnešního pohledu musím říci, že se jednalo o správné rozhodnutí, protože tyto tiskové stroje byly relativně cenově přístupné a na velmi solidní úrovni jak technicky, tak i svým vybavením, a dodnes dosahují velmi dobrých výsledků z hlediska produktivity a kvality tisku. Na šestibarvovém stroji Rapida jsme v průběhu tří let natočili 100 milionů obratů, což považuji za výborný výsledek. Navíc oba stroje Rapida trvale certifikujeme podle ISO normy, takže máme ve vztahu k zákazníkům z hlediska kvality tisku čisté svědomí a můžeme se věnovat tomu, co je stejně, ne-li více podstatné: produktivitě výroby a minimalizaci spotřeby práce a materiálu.

V oblasti technologií nás ještě čekají dvě investice, které zvažujeme. Tou první bude linka na výrobu lepených vazeb, protože Tiskárna Libertas nemá mimo linky na vazby V1 a skládacích strojů žádné jiné vybavení pro dokončující zpracování, všechny ostatní potřebné operace musíme zajišťovat v kooperaci. A to je škoda, protože tím nám utíkají peníze. Takže na pořízení linky na výrobu lepených vazeb V2 intenzivně pracujeme a snažíme se vybrat co nejlepší zařízení za slušnou cenu. Druhou investicí, kterou ovšem současná ekonomická krize trochu pozdržela, je dovybavení tisku čtyřbarvovým archovým ofsetovým strojem ve formátu B2 se záměrem uvolnit tiskovou kapacitu ve formátu B1 a tisk obálek a doplňků přesunout na menší tiskový stroj. Ofsetový stroj odpovídající našim potřebám jsme vybírali už na loňském ročníku veletrhu Drupa, nabídka v tomto formátu je opravdu velmi široká a různorodá. Jsem přesvědčen, že uvedením těchto strojů do provozu významně stoupne konkurenceschopnost naší tiskárny.

 

 

Vy jste ale v loňském roce měli ještě jeden, dalo by se říci, velmi podstatný investiční záměr. Abychom byli konkrétní, jednalo se o akvizici tiskárny ČTK Repro.

Po celou dobu, co v Tiskárně Libertas pracuji, nezapomínáme na to, že jsme vlastně jediná větší tiskárna sídlící prakticky v centru města. To je z jedné strany pozitivně kvitováno zákazníky, ovšem v souvislosti s rozvojovými záměry v oblasti kolem Anděla spojeno také s určitými omezeními souvisejícími zejména s dopravou a zásobováním. Z těchto důvodů máme připraveny varianty, jak dál. Jednou z nich je přestěhování do objektu postaveného, jak se říká, na zelené louce, ale stále hledáme i možnost akvizice vhodného, už existujícího objektu, nejlépe takového, ve kterém tiskárna je, nebo byla a kde by bylo možné převzít její náplň, spojit ji s naší a vhodným způsobem takovou výrobu zproduktivnit. Nejdůležitější pro nás jsou prostorové možnosti a dislokace takového objektu, což byl právě případ ČTK Repro. Tato tiskárna měla z našeho pohledu ideální polohu, její budovy byly v relativně slušném stavu, a navíc jsem ji dokonale znal, protože jsem tam pracoval. Proto jsme ji chtěli převzít včetně zaměstnanců a zachovat v ní výrobu. Bohužel z toho sešlo a podle mého názoru je škoda, že tato tiskárna šla nakonec „pod vodu“.

Když jsem do Tiskárny Libertas nastoupil, tak se ještě rozkládala na mnohem větší ploše, než jakou zaujímá dnes. Na druhou stranu to ale znamenalo problémy s převážením materiálu mezi tiskem a knihárnou, takže postupně jsme výrobu sestěhovali do menších prostor. Posledním krokem potom byla koncentrace tiskových kapacit do jedné výrobní haly, s níž přímo sousedí knihárna. Ovšem pokud si pořídíme linku na výrobu lepených vazeb V2, budeme zřejmě opět potřebovat část prostoru, který jsme už opustili.

 

Úkolů, povinností a plánů, jak je vidět, máte spoustu. Zbývá vám ještě nějaký volný čas na relaxaci?

Znělo by jako klišé, kdybych řekl, že můj čas patří pouze Tiskárně Libertas, i když mě ta práce stále baví a jsem rád, že jsem si ji zvolil jako profesi. Vždy mě rozveselí proklamace typu: „… pracuji od šesti do půlnoci, potom dvě hodiny spím a pak jdu zase pracovat…“ Takový člověk podle mne není úplně v pořádku, anebo něco nesedí. Takže se snažím, abych tak řekl v rámci tělesné a duševní hygieny, po práci se nějakým způsobem odreagovat. Snažím se sportovat a udržovat se v tempu. Hraji volejbal, velice rád jezdím na kanoi, řekněme polodivokou vodu, to mě velmi baví, hraji tenis a v zimě lyžuji na běžkách. Jediné, co mě ještě nezasáhlo, je golf, přestože se jedná o velice módní sport, a to nejenom mezi polygrafy. Golf si schovám na dobu, až přestanu běhat po hřišti. Sport je výborná medicína, člověk při něm přijde na jiné myšlenky, sejde se s jinými lidmi, řeší jiné problémy a má jiné radosti než v zaměstnání.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× K. G. Katayama - osobnost ST 10 / 2008 (1. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008 (29. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Yoshiharu Komori - osobnost ST 12 / 2008 (24. 12. 2008 - Gustav Konečný)
× Ing. Miroslav Zoubek - osobnost ST 1 / 2009 (31. 1. 2009 - Gustav Konečný)
× Vladimír Sázavský - osobnost ST 2 / 2009 (22. 2. 2009 - Gustav Konečný)
× Thomas J. Vacchiano Jr. - osobnost ST 3 / 2009 (4. 4. 2009 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.