Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Profil regionu: Praha
Gustav Konečný - Svět tisku

Hlavní město Praha je zároveň největším střediskem polygrafického průmyslu v České republice. Svědčí o tom nejen výsledky polygrafických firem se sídlem v Praze, ale také závěry z mezire­gionálního srovnávání na základě statistických dat. Pozice hlavního města v polygrafii těží z dlouhodobé tradice i z trendů vývoje v odvětví po roce 1990. Na pražské firmy ovšem také stále silněji doléhají konkurenční tlaky.

Podíl Prahy na polygrafické produkci České republiky je znázorněn v přiloženém grafu. Při jeho sestavování jsme však museli vzít za vděk údaji z let 2004 až 2006, neboť informace za rok 2007 nebyly v listopadu 2008 ještě k dispozici. Data vycházejí ze statistického šetření pro Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přestože je dominance Prahy v rámci české polygrafie nezpochybnitelná, statistické údaje prokazují pokles jejího podílu na celorepublikové produkci ze 45,4 % v roce 2004 na 42,9 % o tři roky později. Polygrafie v Praze je těsně propojena se středními Čechami, které tvoří jakési zázemí hlavního města. Ačkoliv podíl Prahy v součtu se Středočeským krajem na polygrafické produkci v České republice poklesl od ­roku 2004 do roku 2006 z 58,3 % na 55,9 %, čísla přesvědčivě prokazují dominanci regionu v rámci Česka. V Praze a středních Čechách se mj. nachází také nejvíc členských organizací Svazu polygrafických podnikatelů.

Od rozdělení subjektů podle okresů s jejich tabulkovým výčtem, jak jsme je publikovali v profilech všech ostatních regionů, v případě Prahy upustíme. Hlavním důvodem je poněkud překombinovaná struktura správní administrativy v hlavním městě. Území Prahy se člení do 57 samosprávných městských částí. V roce 2001 bylo město rozděleno na 22 správních obvodů. V případě justice a některých dalších správních agend přetrvává od roku 1960 rozčlenění území do deseti původních obvodů. Navíc lze předpokládat, že většina fyzických osob registrovaných podle bydliště v něm podnikatelskou činnost nemusí nutně vykonávat. Ostatně ani u všech obchodních společností není sídlo firmy totožné s umístěním provozovny. Spokojíme se proto s celkovým počtem 3 984 subjektů, jež měly k 30. červnu 2008 sídlo na území hlavního města. Tvořily tak bezmála třicet procent z celkového počtu 13 285 právnických a fyzických osob, které měly v Česku v předmětu podnikání uvedenu jako hlavní činnost některou z aktivit, jež se v rámci odvětvové klasifikace ekonomických činností řadí do skupiny OKEČ 22.2 – tisk a činnosti související s tiskem.

 


Podíl Prahy na polygrafické produkci ČR

 

Převaha fyzických osob

Analýza seznamu subjektů podnikajících v oboru prokazuje ve všech regionech obvyklý fakt, že většina z nich vykonává činnost jako fyzická osoba. V případě Prahy lze takových osob napočítat 3 434, tj. 86 % všech subjektů. Zahraničních fyzických osob je zaregistrováno přesně sto. Jako ve všech krajích, tak i v Praze tvoří výrobní základnu oboru obchodní společnosti. Akciových společností je 28, společností s ručením omezeným 403, veřejných obchodních společností 15. Organizačně-právní strukturu oboru v hlavním městě doplňuje jeden státní podnik, jeden státní podnik v likvidaci a po jednom výrobním družstvu a příspěvkové organizaci.

Rozborem podnikatelských subjektů podle odvětvové klasifikace ekonomických činností zjišťujeme, že v Praze si celou skupinu OKEČ 22.2, tj. tisk a činnosti související s tiskem, jako hlavní činnost nechalo zaregistrovat 786 subjektů. Tiskem novin podle OKEČ 22.21 se jako hlavní činností zabývá sedm firem. Tiskem ostatním, jinde neuvedeným (OKEČ 22.22) se zabývá 180 subjektů. Vázání knih (OKEČ 22.23) má ve štítě vetknuto 112 podnikatelů. Přípravě tisku se v souladu s OKEČ 22.24 věnuje jako své hlavní činnosti 127 subjektů. Při popisu svého podnikání se spokojilo se skupinou OKEČ 22.25, tzn. s ostatními činnostmi souvisejícími s tiskem, 2 772 subjektů.

Z pohledu personální struktury je ve skupině největších polygrafických společností jedna s počtem zaměstnanců mezi 500 a 999, tři firmy, v nichž pracuje 250 až 499 osob, a pět podniků s personálním stavem mezi 100 až 199 pracovníky. Skupina firem s 50 až 99 zaměstnanci čítá 14 subjektů. Dvacet organizací si vystačí s 25 až 49 osobami. Počet zaměstnanců mezi 20 až 24 vykazuje osm firem. S 10 až 19 pracovníky funguje 48 organizací. Do skupiny s 6 až 9 zaměstnanci se řadí 43 podniků. Okruh firem, pro které pracuje od jednoho do pěti zaměstnanců, zahrnuje 199 subjektů. Ostatní podnikatelé, tj. 3 643 fyzických osob, si vystačí bez zaměstnanců (1 505), nebo takovou informaci vůbec neuvádějí (2 138).

Rozbor seznamu polygrafických firem z pohledu oficiálního místa podnikání a skutečného umístění tiskárenské výroby ukazuje, že zkreslení z uvedeného titulu nejsou příliš významná. Přestože některé firmy mají v Praze pouze adresu, ale provozovny jsou v jiných krajích, nejedná se zdaleka o charakteristický rys. Polygrafie v Praze a okolí je skutečně fyzicky přítomna v regionu. Jsou jistě výjimky. Mezi nejvýznamnějšími příklady se obvykle uvádí společnost Bohemia Print se sídlem v Praze a tiskárnou s moderními rotačkami Compacta 918 a Lithoman IV v Teplicích. Není ani pravděpodobné, že by obrázek jednotlivých regionů zkreslovala tendence převádět sídla polygrafických společností do Prahy. Mnohdy naopak firma, která nemůže v Praze „dosáhnout“ na podporu z evropských fondů, neboť hlavní město výší HDP přesahuje určený limit, nalézá své útočiště ve vzdálenějším regionu, kde jsou podmínky pro přiznání podpory příznivější. Důležitým trendem se v nejbližším období může stát zvláště u velkých nadnárodních společností jejich převádění do tzv. daňových rájů.

 

Pražský výběr

Jestliže je i v průměrných regionech obtížné sestavit žebříček nejúspěšnějších polygrafických společností, pak v Praze je to vzhledem k počtu firem zcela nemožné. Proto se omezíme jenom na několik nejvýznamnějších jmen, která patří k těm nejdůležitějším v regionálním, celostátním i mezinárodním měřítku. Praha je hlavním centrem novinového tisku v zemi. Mezi velké polygrafické společnosti zaměřené na výrobu novin se řadí především Mafraprint, Novotisk a Ringier Print CZ. Investice do českého novinového tisku realizované v uplynulé dekádě umožnily, aby se výroba novin dostala na evropskou úroveň. Noviny si v ČR v podstatě udržují svůj náklad, což je v porovnání se světovým vývojem úspěch. Další investice se koncentrují na obnovu a modernizaci technologií.

Společnost Mafraprint s tiskárnami v Praze a Olomouci disponuje kapacitou šesti rotaček KBA Colora, z toho v pražské tiskárně jsou nainstalovány čtyři tiskové stroje. Hlavními tištěnými tituly jsou Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Podobně jako Mafraprint, i společnost Novotisk má tiskárny v Praze a Olomouci. Tiskárny jsou vybaveny švýcarskými novinovými rotačkami Wifag typu OF 5, OF 7 a OF 9.2. K hlavním novinovým titulům tištěným v Novotisku patří Hospodářské noviny a Deník. Společnost Ringier Print CZ má tiskárny v Praze a Ostravě. V pražské tiskárně se tiskne na rotačkách Wifag OF 370 S a KBA Express. Hlavním tištěným titulem je Blesk.

V akcidenčním kotoučovém tisku patří – a to nejen u nás – k absolutní špičce společnosti Svoboda Press a Česká Unigrafie. Obě polygrafické společnosti jsou dnes již skupinami podniků. Svoboda Press, která je dále začleněna do mezinárodní skupiny podniků EDS (Euro Druck­Service), průběžně investuje do rozvoje svých technologií. Letos se její strojový park rozrostl o nový kotoučový 64stránkový stroj Lithoman IV z nabídky společnosti manroland, čímž se počet rotaček v tiskárně rozrostl na osm. Svoboda Press se plně koncentruje na kotoučový tisk. Archový tisk i pro ni zajišťuje v rámci skupiny EDS tiskárna Typos v Plzni.

Zjišťujeme-li, jak se u nás prosazuje světový trend v konsolidaci polygrafických firem pomocí fúzí a akvizicí, nemůžeme zvolit lepší příklad než Českou Unigrafii, která vznikla před pěti lety sloučením společností Česká Typografie a UniGrafie. Česká Unigrafie patří do skupiny podniků CTY Group. Letos v srpnu se součástí České Unigrafie stala společnost Merkurtisk z Náchoda. V první polovině roku byla podepsána smlouva o odkoupení tiskárny Bohemia Print, která se zařadila do skupiny podniků Česká Unigrafie jako dceřiná společnost. Česká Unigrafie navíc požádala antimonopolní úřad o souhlas s akvizicí firmy Reproprint s kotoučovou tiskárnou v Praze a archovou tiskárnou v Zádveřicích u Zlína. Mezi rychle rostoucí pražské polygrafické firmy se zařadila také tiskárna Europrint. Jako první u nás začala tisknout na rotačkách Komori System 38S. V současné době investuje do kotoučových i archových strojů značky manroland.

Státní tiskárna cenin v Praze je jediným státním podnikem v odvětví polygrafického průmyslu. Popírá novodobou ideologickou poučku, že co je státní, nemůže prosperovat a jedinou cestou k prosperitě je privatizace. Management Státní tiskárny cenin je velmi progresivní, pečuje o technologický rozvoj svěřené firmy a dokazuje, že státní podnik se svými třemi závody patří k předním polygrafickým společnostem. Rozsah článku nám bohužel nedovoluje věnovat odpovídající prostor také mnoha významným archových tiskárnám a firmám, které se zaměřují na digitální a další tiskové technologie. Informace o jejich činnosti a novinkách budeme samozřejmě průběžně uveřejňovat v dalších vydáních Světa tisku.

V hlavním městě Praze také sídlí převážná většina firem, které zajišťují dovoz špičkových polygrafických technologií na náš trh. Bez jejich podílu by byl rychlý rozvoj polygrafie po roce 1990 nemyslitelný. Za všechny jmenujme alespoň společnost Heidelberg Praha, která jako první masivně pronikla s dovozovými technologiemi pro pre-press, press i post-press na český trh. Podobně také firma Ing. Petr Kloc a spol. zajistila dovoz celé řady strojů KBA, Nilpeter a Rotoflex do českých tiskáren. Společnost Graffin sice začala s působením na našem trhu později, ale zasloužila se o prosazení japonských tiskových strojů Komori v Česku i na Slovensku.

 

Závěr seriálu

Článkem o polygrafii v hlavním městě Praze končíme čtrnáctidílný seriál profilů, v němž jsme představili pomocí základních statistických dat a krátkých informacích o nejvýznamnějších firmách všechny kraje České republiky.


Přehled profilů regionu

Svět tisku č. 10/2007- Jihomoravský
Svět tisku č. 11/2007- Ústecký
Svět tisku č. 12/2007 - Zlínský
Svět tisku č. 1/2008 - Královéhradecký
Svět tisku č. 2/2008 - Olomoucký
Svět tisku č. 3/2008 - Moravskoslezský
Svět tisku č. 4/2008  Pardubický
Svět tisku č. 5/2008 - Vysočina
Svět tisku č. 6/2008 - Liberecký
Svět tisku č. 7–8/2008 - Karlovarský
Svět tisku č. 9/2008- Plzeňský
Svět tisku č. 10/2008 - Jihočeský
Svět tisku č. 11/2008 - Středočeský
Svět tisku č. 12/2008 - Praha

 

Stručná rekapitulace dění v každém z regionů potvrzuje, že téměř dvacet let po nastolení nových politických a ekonomických podmínek se polygrafie v naší zemi změnila k nepoznání. Polygrafický průmysl se s podílem asi 2,8 % sice řadí až do druhé desítky odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu, ale velmi rychle se v jeho rámci vytvořila organizační struktura podobná poměrům ve vyspělých zemích. „Do oboru vstoupilo hned v devadesátých letech mnoho malých až středních podnikatelských subjektů. Některé uspěly, jiné nikoliv. Velké tiskárny se staly součástí nadnárodních skupin podniků. Jako takové získávají komparativní výhody a tvoří základ českého polygrafického průmyslu. Malé a střední tiskárny jsou součástí průmyslu služeb v oboru polygrafie,“ zhodnotil situaci na pražské i celorepublikové polygrafické scéně prezident Svazu polygrafických podnikatelů ing. Jan Sochůrek.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Profil regionu: Jihomoravský kraj (14. 11. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Ústecký kraj (12. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Zlínský kraj (17. 1. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Královéhradecký kraj (29. 2. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Olomoucký kraj (16. 3. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Moravskoslezský kraj (19. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Pardubický kraj (9. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Kraj Vysočina (15. 6. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Liberecký kraj (5. 7. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Karlovarský kraj (10. 9. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Plzeňský kraj (28. 9. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Jihočeský kraj (9. 11. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Středočeský kraj (16. 12. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.