Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Frank J. Romano - osobnost ST 11 / 2008
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Drupa 2008 ve znamení ink-jetu
Datum a místo narození:  20. června 1941 v New Yorku
Rodinný stav:  rozvedený
Děti:  2 synové
Auto:  prodal a nové nechce
Oblíbené jídlo: krémová polévka
Oblíbený nápoj: dietní kola
Hobby: obrovská knihovna publikací z oboru

 

Když zadáte do vyhledávače Google jméno Frank Romano, nabídne se vám víc než sto tisíc odkazů. Profesor Frank Romano je bezkonkurenčně nejcitovanější osobností ve světové polygrafii. Má za sebou kariéru ve firmách, v odborné publicistice a ve školství. Napsal přes čtyřicet knih a stovky článků. S panem Frankem Romanem, emeritním profesorem na School of Print Media při Rochester Institute of Technology, jsme hovořili na výstavě Drupa…

Jsem na deváté Drupě. Poprvé jsem zde byl v roce 1972. Každá Drupa má svou osobitost a zvýraznění. V roce 2000 byl hlavním tématem digitální tisk, před čtyřmi lety se všechno točilo kolem JDF, letošní Drupa je ve znamení ink-jetu. Je samozřejmě také znovu o standardu JDF, ale ink-jet je téma číslo jedna. Je velmi zajímavé, že když se projdete po výstavě, můžete vidět na jednom místě tři rozdílná témata. Za prvé rychlý rozvoj ofsetu, jak jej dokumentují nové kvalitnější a produktivnější ofsetové stroje. Druhým charakteristickým rysem výstavy jsou dokonalejší tonerové tiskové stroje. A hlavně za třetí nové ink-jetové stroje. Všechny tři okruhy nových technologií souběžně ovlivňují aktuální trendy v polygrafickém průmyslu.

 

Jaké jsou v těchto souvislostech perspektivy digitálního tisku?

Jestliže se podíváme na koláčový graf podílu tiskových technologií, vidíme, že největší část zaujímá ofset. Připomíná to situaci z padesátých a šedesátých let minulého století, kdy také dominoval knihtisk. Avšak během jednoho desetiletí se potom situace kompletně změnila a převážila na stranu ofsetu. Dnes má na koláčovém grafu digitální tisk podobný podíl, jaký měl před padesáti lety ofset. V USA zaujímá digitální tisk asi 15 %, na světovém trhu okolo deseti procent. Jeho váha každým rokem rychle roste a snižuje podíl ofsetového tisku. Během dvou let může dosáhnout 20 %, do pěti let asi třiceti procent. Podle mého mínění se podíl digitálního tisku může dostat během deseti let až k 50 %. Když nahlédneme až za rok 2020, může se objem vyprodukovaného digitálního a ofsetového tisku vyrovnat. Během příští dekády bude v digitálním tisku ještě převažovat tonerová technologie, ale ve vzdálenějším horizontu poskytuje lepší možnosti ink-jet.

 

Podíl digitálního tisku například v České republice je však mnohem nižší, než je světový průměr, odhaduje se na dvě až tři procenta…

Digitální tisk se skutečně rozvíjí velice nerovnoměrně. Pokud se podíváme například na Rakousko, Chorvatsko nebo na druhém konci světa na Vietnam, zjistíme velmi nízká procenta. Z druhé strany země, jako je Austrálie, Nový Zéland, Thajsko a Japonsko, vykazují vysoká procenta a zvyšují průměr na světovém trhu až na zmíněných deset procent. Polygrafie v České republice je velmi mladý obor. V rámci Evropské unie zatím konkurujete především v ofsetu. Nové tiskárny si ale začnou kupovat víc digitálních tiskových strojů. Prvním technologickým zařízením, s nímž budou vstupovat na trh, se stane digitální tiskový stroj. Dřív nové tiskárny začínaly s jednobarvovými ofsetovými stroji, teď budou vstupovat na trh s digitálním tiskem. Setkal jsem se tady s tiskařem z Maďarska, který začal s digitálním tiskovým strojem a až potom si koupil ofsetový stroj.

 

Četli jsme o Vaší cestě kolem světa, během níž jste se seznamoval s polygrafií v různých zemích. Jak byste shrnul své dojmy?

Byly fascinující, polygrafie skutečně nezná hranice. Navštívil jsem 29 zemí a v jedenácti z nich jsem měl nejrůznější prezentace. Hovořil jsem se spoustou tiskařů. Všude jsem viděl rychlý rozvoj polygrafických technologií. Severní Amerika a západní Evropa zaznamenávají pokles objemu polygrafické produkce, která se stěhuje do Asie především kvůli nižším personálním nákladům. Polygrafický průmysl v Indii, Číně a v celém pacifickém prostoru vykazuje silný růst. Knihy vydávané v Anglii se tisknou v Indii a vozí zpět do Británie. Byl jsem v indické tiskárně, která 70 % produkce vyváží k zákazníkům do Spojeného království. Ze Singapuru se exportuje polovina polygrafické produkce. Nakladatelé z Austrálie a Nového Zélandu posílají tiskové zakázky ke zhotovení do Číny. Kromě nižších mezd je druhým důvodem přesouvání polygrafických výkonů do Číny skutečnost, že tamní průmysl zásobuje světový trh mnoha nejrůznějšími produkty. Pro jejich vývoz je potřeba značné množství obalů, etiket, návodů apod. V důsledku se objem tiskové produkce v Americe a západní Evropě snižuje nejen kvůli vlivu internetu, ale také převodem výroby do asijských i východoevropských zemí. Země východní Evropy, jako je Česká republika, Chorvatsko, Slovinsko a další, mohou využít blízkost západoevropského trhu a převzít odtud ještě větší objem zakázek. Jak už jsem řekl, v České republice se tiskne především ofsetem. Šance digitálního tisku spočívá také v tom, že produkci tištěnou na digitálních tiskových strojích nelze přesunout do zahraničních tiskáren tak snadno jako ofsetový tisk. Také v Rusku lze pozorovat rychlý rozvoj polygrafického průmyslu. Zvykli jsme si hovořit o zemích BRIC, tj. Brazílie, Rusko, Indie a Čína, jejichž podíl na světové polygrafické produkci v posledních letech vzrostl a bude se dál zvyšovat.

 

 

Jaké informace máte o zatím bílých místech na mapě světové polygrafie, jako je Afrika a některé země Latinské Ameriky?

Bílá místa nejsou jenom v Africe. V Jižní Americe je více dat k dispozici pouze o Brazílii. Hodně dat poskytuje polygrafická asociace na Novém Zélandu. O afrických zemích je ovšem všeobecně málo informací. Podobně jsou na tom také některé země v Asii, jako například Kambodža, Laos a Malajsie. Naproti tomu hodně dat přichází z Thajska. Severně od Bangkoku vyrostla velká průmyslová zóna, do níž se nyní stěhují tiskárny a distributorské firmy. Thajské společnosti pracují hodně pro zahraniční zákazníky. Podobně se začíná projevovat i Vietnam. Když se zajímáte o stav polygrafie po světě, musíte se smířit s tím, že některé země o sobě poskytují hodně informací, některé naopak téměř žádná data nezveřejňují.

 

Zajímavým segmentem v digitálním tisku je digitalizovaný ofset na tiskových strojích s technologií Direct Imaging. Jaký je váš názor na budoucnost DI tiskových strojů?

Jedinou cestou, jak se může ofset dál rozvíjet, je snižování přípravných časů. Celkový čas potřebný na přípravu tisku se víc šetří při osvitu mimo tiskový stroj. Jsem nicméně přesvědčen, že DI tiskové stroje poskytují spolehlivou technologii především pro malé a střední tiskárny. Když Heidelberg a dva nebo tři menší výrobci opustili technologii DI, zůstaly v segmentu archových DI tiskových strojů společnosti Presstek, Ryobi a Screen.

 

V porovnání s Drupou 2004 jsme letos očekávali intenzivnější prezentaci čínských výrobců ofsetových tiskových strojů, avšak opak je pravdou. Největší čínský výrobce – společnost Beiren – ofsetové stroje vůbec nevystavil…

Čínský trh je obrovský, ale při posuzování tamní situace je potřeba být velice opatrný. Devadesát procent tiskáren jsou velmi malé firmy, které nekupují drahá zařízení. Většina velkých polygrafických společností je vlastněna západoevropskými nebo severoamerickými konglomeráty. Bez těchto společností vybavených technologiemi z dovozu by byl samotný čínský polygrafický průmysl relativně malý. Velké zahraniční společnosti kontrolují v Číně skutečně velké zakázky na výrobu knih, katalogů apod. S rozvojem vlastního polygrafického průmyslu se bezpochyby rozvine i výroba čínských ofsetových, digitálních i velkoformátových strojů. Příští Drupa bude možná poslední výstavou, která bude v oboru největší na světě. Další výstavy Drupa budou opět v Düsseldorfu, ale v následujících letech primát největšího světového veletrhu převezme pravděpodobně Čína, která se také stane největším světovým trhem.

 

Čína možná projde podobnou cestou jako Japonsko, které se před padesáti lety transformovalo ze země napodobující zahraniční výrobky na ekonomiku s vlastním vývojem…

Snad ano. Nezapomínejme ale na Indii, která má výhodu největší anglicky mluvící země na světě. Pro národ s nejrůznějšími dialekty je angličtina spojovacím jazykem. Indické obyvatelstvo v počtu jedné miliardy představuje také obrovský trh pro polygrafický průmysl. V Indii jsou nejen velmi malé tiskárny, na některých ulicích v Bombaji jsou jedna vedle druhé, ale také velké polygrafické společnosti, které tisknou učebnice pro anglické univerzity. Velký řetězec tiskáren RR Donnelley, který měl tiskový závod v Singapuru, expandoval v roce 2000 také do Číny a nejnověji i do jihoindického Madrásu.

 

Amerika je jakýmsi zrcadlem světového trhu. Jak mohou světovou polygrafii ovlivnit příznaky recese v USA?

Amerika se může jevit jako unikátní trh, ale neřekl bych, že USA jsou zrcadlem celého odvětví. Oborové trendy působí celosvětově a co se děje v Americe, můžeme v podobných projevech vidět i jinde. Máte pravdu, že recese může ovlivnit také polygrafický průmysl, který však bývá postižen jako jeden z posledních, ale zase se brzy začíná zotavovat jako jeden z prvních. Příznaky ekonomického zpomalení se mohou projevit ve slabší poptávce po tiskových strojích a knihvazačských systémech. Tiskaři mohou odkládat investiční rozhodnutí, ale naštěstí pro výrobce je tu silná poptávka z Číny, Indie a Japonska. Společnosti jako Heidelberg, Manroland a KBA sice mohou snížit tržby na americkém a západoevropském trhu, ale navýší prodej v Asii a východní Evropě. Na rozvíjejících se trzích roste počet tiskáren a s tím i poptávka po tiskových strojích a dalších zařízeních, což působí u výrobců jako faktor proti recesi.

 

Dotkli jsme se v diskusi regionu střední a východní Evropy. Jak byste celkově zhodnotil roli České republiky a okolních zemí v kontextu světové polygrafie?

Seznamuji se s regionem na základě průzkumů trhu, pomocí internetu a odborných časopisů, a přestože někdy působí jazyková bariéra, domnívám se, že východní Evropa se stává jednou z hybných sil v rozvoji světové polygrafie. Vznikají nové tiskárny, které si kupují nejmodernější vybavení. Za druhé v oboru působí kvalifikovaní lidé. Nižší personální náklady v kombinaci s kvalifikací a moderní technologií umožňují vysokou produktivitu. Příležitosti České republiky spočívají v růstu exportu. Podobně jsou na tom i ostatní země v regionu. Rychle se rozvíjí odvětví také na Ukrajině a v Rusku. Na výstavě jsem zahlédl mnoho skupin návštěvníků od vás, z Ruska a Ukrajiny, ale také z Maďarska a Chorvatska. Myslím si, že Česká republika má velkou šanci stát se regionálním lídrem v polygrafii.

Pro svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.