Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Profil regionu: Jihočeský kraj
Gustav Konečný - Svět tisku

Z hlediska posuzování váhy regionu v rámci české polygrafie patří Jihočeský kraj k průměrným oblastem. S podílem 3,6 % se jižní Čechy zařadily v roce 2006 na sedmé místo mezi čtrnácti kraji České republiky. Na tvorbě hrubého domácího produktu ČR se Jihočeský kraj podílí 5,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 89 % republikového průměru, a je tak mezi kraji na šesté pozici.

 


Podíl Jihočeského kraje na polygrafické produkci ČR


 

Počty podnikajících subjektů
Okres Počet
České Budějovice 221
Český Krumlov 75
Jindřichův Hradec 49
Písek 48
Prachatice 40
Strakonice 44
Tábor 115
Celkem 592

 

Jihočeský kraj s plochou 10 056 km² zaujímá 12,8 % rozlohy ČR. V kraji žije přes 630 tisíc obyvatel. Kromě Českých Budějovic je největším městem Tábor, po něm následují Jindřichův Hradec, Písek a Prachatice. Jihočeský kraj tvoří sedm okresů. Počty podnikajících subjektů v jednotlivých okresech uvádíme v tabulce. Kromě krajského města a okolí je nejvíc podnikatelů v odvětví polygrafie zaregistrováno na Táborsku. Podíl Jihočeského kraje na polygrafické produkci v ČR znázorňuje přiložený graf. Data pocházejí ze statistického šetření pro Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vycházíme z údajů, jak byly zjištěny v letech 2004 až 2006. Zpracování výsledků šetření za rok 2007 nebylo doposud ukončeno.

Podle aktuálního stavu registru podnikajících právnických a fyzických osob mělo v ČR k letošnímu 30. červnu 13 285 subjektů zapsánu v předmětu podnikání jako hlavní činnost některou z aktivit, které v rámci odvětvové klasifikace ekonomických činností souhrnně spadají pod skupinu OKEČ 22.2 – tisk a činnosti související s tiskem. Z uvedeného celorepublikového počtu bylo v Jihočeském kraji zaregistrováno 592 subjektů, tj. 4,5 %. Ve statistickém registru ekonomických subjektů je přitom v jižních Čechách zaregistrováno více než 144 tisíc fyzických i právnických osob. Při posuzování počtu podnikajících osob mějme ovšem na paměti, že řada z nich nemusí být v daném období v praxi aktivních, což platí především o fyzických osobách podnikajících podle živnostenského zákona. V organizační struktuře oboru v regionu převažují fyzické osoby. Z 592 subjektů je takových osob 544, tzn. převážná část. Čtyři subjekty jsou vedeny ve skupině zahraničních osob. Nejdůležitější část odvětví ovšem představují obchodní společnosti. V jižních Čechách je zaregistrováno 42 společností s ručením omezeným, jedna akciová a jedna veřejná obchodní společnost.

Rozbor struktury polygrafického oboru na jihu Čech dokládá, že 129 podnikajících subjektů je zaregistrováno s hlavní činností OKEČ 22.2 – tisk a činnosti související s tiskem. Tiskem ostatním, jinde neuvedeným (OKEČ 22.22) se zabývá 39 subjektů. OKEČ 22.23, tj. vázání knih, si jako svoji hlavní náplň zvolilo 23 podnikajících osob. Deset subjektů se prioritně věnuje přípravě tisku (OKEČ 22.24). Ve skupině OKEČ 22.25, tzn. v ostatních činnostech souvisejících s tiskem, je zaregistrováno 391 podnikajících subjektů. Činnost podle OKEČ 22.21, tj. tisk novin, nemá v hlavních ani vedlejších předmětech činnosti uveden žádný subjekt, ačkoliv i na jihu Čech se tisknou lokální i nadregionální noviny.

Podle očekávání drtivá většina ze zaregistrovaných subjektů podniká bez personálu. 308 subjektů počet zaměstnanců neuvádí a 215 sděluje, že pracuje bez zaměstnanců. Celkem se tedy v Jihočeském kraji z 592 subjektů obejde bez spolupracovníků 523 fyzických osob. Ve velikostní skupině s jedním až pěti zaměstnanci podniká 37 subjektů. S 6 až 9 pracovníky si vystačí deset firem. Osm organizací vykazuje personální stav 10–19 zaměstnanců. Do skupiny s 20–24 zaměstnanci patří čtyři podniky. Stav personálu mezi 25 až 49 zaměstnanci uvádí osm firem. Jedna společnost zaměstnává mezi 50 až 99 osobami. Do skupiny firem s počtem zaměstnanců 100–199 se řadí jedna společnost.

 


KBA Rapida 142-6+L v Jihočeských tiskárnách

 

České Budějovice

Struktura polygrafického oboru v jihočeském regionu je srovnatelná s ostatními kraji. Tvoří ji známá i méně známá jména. Malé firmy tvoří vlastně součást sektoru služeb. Střední a větší společnosti vytvářejí jádro jihočeského polygrafického průmyslu. Některé z nich jsou dobře známy v Česku i na zahraničních trzích. Většina nejdůležitějších sídlí v krajském městě. K velmi známým polygrafickým společnostem patří především Jihočeské tiskárny, které jsou největší polygrafickou firmou v Jihočeském kraji. Zaměstnávají 120 pracovníků. Od roku 2004 jsou součástí OTK Group. Produktové portfolio zahrnuje etikety, lehkou kartonáž a merkantil, přičemž převažuje produkce etiket, která tvoří asi 80 % obratu. Přestože s obaly začaly Jihočeské tiskárny teprve nedávno, získaly již dvakrát po sobě ocenění Obal roku. Flexotisk byl v roce 2005 přemístěn do Kolína a tiskárna v Českých Budějovicích se specializuje na ofsetový tisk. Nejnovějším tiskovým strojem je Rapida 142-6+L. Další tiskovou kapacitu vytvářejí stroje Roland 705L a Komori Lithrone 628 II. Posledně jmenovaný stroj má najeto přes půl miliardy výtisků. Dobré zkušenosti s tiskovým strojem ostatně napomohly k průniku značky Komori na český trh. K výrobě obalů slouží výsekový stroj Bobst Speria 106 E a lepička Bobst Fuego 80.

V těsném sousedství Jihočeských tiskáren sídlí novinová tiskárna společnosti Vltava-Labe-Press. Novinové centrum VLP České Budějovice vzniklo v roce 1992 a je zaměřeno na tisk regionálních titulů, jako je deník Jihočeské listy s jeho osmi mutacemi. V roce 1998 byla v tiskárně nainstalována rotačka Ecoman, která zajišťuje čtyřbarevný tisk novin, příloh a inzerce. Ecoman umožňuje tisk v maximálním formátu 470 x 315 mm nebo výrobu tabloidu ve formátu 315 x 235 mm. Konfigurace rotačky dovoluje do 16 stran tisk 4 + 4, od 16 do 32 stran tisk 4 + 2.

K největším jihočeským tiskárnám patří rodinná firma Protisk pana Františka Štěcha. Dobré jméno na trhu si buduje již od roku 1990. Společnost Protisk nyní investuje do nových technologií a výrobních ploch. Od roku 2006 tiskne na stroji Komori Lithrone 428 v nadstandardní výbavě. Kromě stroje Komori využívá také tiskové stroje Polly Prestige 574 a Polly 266. Přípravu tiskových desek zajišťují v Protisku na CtP Agfa Palladio. Tiskárna si nedávno pořídila lepičku Wohlenberg v provedení pro PUR. Vazbu V1 a V2 zpracovává v uzavřeném výrobním cyklu. Kromě merkantilních tiskovin se Protisk na trhu odlišuje tvorbou výběrové knižní produkce. Tiskárna získala již několik ocenění v soutěži o nejkrásnější českou knihu roku za kvalitní polygrafické zpracování. „Protisk patří mezi české tiskárny uměleckého charakteru, které nevidí svůj cíl v rychlém tempu meziročního růstu, ale dávají přednost kvalitní přípravě a tisku,“ řekl o tiskárně Protisk prezident SPP ing. Sochůrek.

Českobudějovická společnost Protisk je členem SPP. Firma nyní zaměstnává okolo padesáti pracovníků. „Asi 75 % naší produkce má zákazníky v jižních Čechách, zbytek jde mimo region,“ řekl ing. František Štěch. (Podrobný profil tiskárny Protisk jsme publikovali v ST 9/08.)

 


Komori Lithrone 428 v tiskárně Protisk

 

Další velkou českobudějovickou tiskárnou je akciová společnost Inpress. Tiskne na strojích Heidelberg Speedmaster 74-4, Speedmaster 102-2 HP a GTO 52-2. Letos v létě Inpress výrazně posílil úsek předtiskové přípravy. Firma Dataline tiskárně dodala RIP Harlequine s archovou montáží Preps a plotr Epson. V další fázi bude dodán CtP Python a spektrofotometr X-Rite IntelliTrax. Inpress disponuje bohatou výbavou strojů a zařízení pro dokončující zpracování. Kromě tuzemských zákazníků má klienty také v Německu, Rakousku a dalších západoevropských zemích.

Českobudějovická firma Typodesign byla založena v lednu 1990. Je příkladem středně velké tiskárny, která poskytuje služby v regionu, ale některé klienty má také po republice i v zahraničí. Podíl tuzemských a zahraničních zákazníků se odhaduje půl na půl. Zaměřuje se na merkantilní tisk do formátu B2. Ve struktuře produkce převažuje tištěná reklama. Typodesign tiskne na strojích Heidelberg Speedmaster SM 74-4 a SM 74-5. Pětibarvový stroj si pořídili v roce 2007. Firma nedávno investovala do nákupu lepičky od firmy Horizon. Posledním přírůstkem v technologiích je CtP Heidelberg Suprasetter 74, které výbavu tiskárny Typodesign obohatilo v polovině letošního roku.

 

Grafobal Artypa

Známou jihočeskou společnost Artypa z Holubova u Českého Krumlova si v závěru minulého roku koupil největší slovenský polygrafický a obalářský podnik Grafobal Skalica. Výrobní náplň Grafobalu Artypa tvoří hlavně potisk a zpracování obalů z hladké a vlnité lepenky, ale také tisk etiket a výroba klasických tiskovin. K nejznámějším produktům z Artypy patří protlačované kulaté krabičky na sýry. Záměrem Grafobalu Skalica při akvizici Artypy je rozšíření aktivit skupiny Grafobal Group na českém trhu. Grafobal hodlá v Artypě investovat okolo 200 mil. Sk do rozšíření výrobních ploch a nových technologií tisku a výseku. Zároveň chce využít výhodnou polohu blízko hranic s Německem a Rakouskem k expanzi do přilehlých regionů v těchto zemích.

Artypa zaměstnává téměř 200 pracovníků. V roce 2007 vytvořila obrat 234 mil. Kč. K jejím hlavním výrobním kapacitám patří tiskový stroj Roland 706 LTV. V říjnu 2007 zahájil v Artypě provoz nový dokončovací stroj Bobst Mistral 110. Tiskový stroj Roland 706 LTV byl jako první v ČR určen k dovybavení systémem MAN Roland pro řízení kvality tisku, který se skládá ze zařízení Color Pilot a Eagle Eye. „Orlí oko“ rozšiřuje možnosti tiskového stroje v produkci vysoce kvalitních potištěných obalů. Pomocí kamery se potištěný arch kontroluje po celé ploše. Podobná instalace Eagle Eye na Slovensku slouží od října roku 2004 ve společnosti Grafobal ve Skalici na tiskovém stroji Roland 706 LTTLV.

 

Závěr

Rozsah článku nám nedovoluje vyjmenovávat další tiskárny a ostatní firmy z oboru. Zejména ve větších jihočeských městech však působí celá řada zajímavých firem, které se zaměřují na lokální klientelu a podle možností se projevují i na nadregionálním trhu. Zkušenosti z Jihočeského kraje napovídají, že v polygrafické produkci probíhá přesun od kvantity ke kvalitě. Podíl Jihočeského kraje na české polygrafické produkci vychází z dřívějších proporcí a příliš se nemění. Podle vyjádření ing. Jana Sochůrka, prezidenta Svazu polygrafických podnikatelů, lze hovořit o dosažené regionální stabilitě polygrafického průmyslu v České republice. Regionální struktura je v podstatě konsolidována. Z více než poloviny je obor zkoncentrován do Prahy a středních Čech. Ostatní kraje, a to je i případ Jihočeského, zaujímají v české polygrafii tomu úměrně slabší pozici. Středočeskému kraji a Praze se budeme věnovat v dalších číslech Světa tisku závěrečnými díly seriálu o polygrafii v jednotlivých regionech České republiky.

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Profil regionu: Jihomoravský kraj (14. 11. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Ústecký kraj (12. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Zlínský kraj (17. 1. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Královéhradecký kraj (29. 2. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Olomoucký kraj (16. 3. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Moravskoslezský kraj (19. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Pardubický kraj (9. 5. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Kraj Vysočina (15. 6. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Liberecký kraj (5. 7. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Karlovarský kraj (10. 9. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Plzeňský kraj (28. 9. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.