Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Mgr. Miloš Korhoň - osobnost ST 9 / 2008
Patrik Thoma - Svět tisku

Motto: Žít naplno
Datum narození: 27. srpna 1946
Rodinný stav: ženatý
Děti: syn a dcera
Auta: Škoda Fabia combi
Oblíbená jídla: typická nezdravá česká kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo
Záliby: sport, vnoučata

Ještě do konce minulého školního roku byl znám především v tuzemské polygrafické obci jako ředitel olomoucké Střední školy polygrafické. Mgr. Miloš Korhoň patří navíc mezi lidi, kteří mají velkou zásluhu na tom, že právě tato polygrafická bašta se dostala do takového stádia, v němž se nyní nachází.


O tom, že vybudovat prosperující polygrafickou školu není vždy jednoduché, jsme si s panem Milošem Korhoněm povídali v letních měsících na půdě školy, a to i přesto, že minulý školní rok byl jeho poslední ve funkci. Ke konci června tohoto roku totiž odešel do důchodu. Na počátku našeho povídání pochopitelně nemohl chybět náhled do jeho profesní historie a cesta k vlastní polygrafii…

S polygrafií jsem dlouhou dobu neměl vůbec nic společného. Po dostudování pedagogické fakulty bylo totiž nutné k tomu, aby mohl člověk učit, projít prověrkami, jež byly v době začínající tvrdé normalizace po vstupu spřátelených vojsk běžné. Vzhledem k tomu, že jsem celou řadu lidí, kteří u těchto prověrek byli v komisi, znal, usoudil jsem, že k nim ani nepůjdu a místo abych šel učit, začal jsem pracovat v pohostinství. Moje první zaměstnání tak bylo v Jednotě Olomouc, kde jsem také pracoval ve dvou významných restauračních zařízeních, nejprve dva roky jako číšník a později i v pozici vedoucího střediska a provozního závodu. Mezitím jsem vystudoval i obor kuchař, číšník a ukončil jsem všechny zkoušky, které byly potřeba na zastávání funkce vedoucího provozu. Zde jsem pracoval celkem 12 let do roku 1981, kdy v mém profesním životě došlo k významnému zlomu. Tehdy totiž za mnou přišly kamarádky, které pracovaly jako vychovatelky v Domově mládeže při Moravských tiskařských závodech, jestli bych nechtěl u nich nastoupit jako vychovatel. I přes počáteční odpor kádrových pracovníků nakonec došlo k tomu, že jsem skutečně začal dělat vychovatele, a velmi se tak přiblížil své původní profesi. Tímto obloukem jsem se také jako vychovatel v Domově mládeže v Moravských tiskařských závodech dostal k polygrafii.

 

Z této pozice, ale byla zřejmě ještě dlouhá cesta k polygrafickému školství. Kam se ubíraly vaše kroky dále?

Kupodivu z tohoto zaměstnání již nebylo k polygrafickému školství tak daleko. Kromě internátu totiž byly na našem odloučeném pracovišti Moravských tiskařských závodů také dílny, kde se děti učily. I přes počáteční odpor kádrových pracovníků mne zde po přibližně dvou letech chtěli udělat vedoucím pracovníkem. Podmínkou však byl vstup do strany, který jsem odmítl. Do vedoucí pozice jsem se tudíž dostal až po osmi letech, co jsem dělal vychovatele. V roce 1989 se totiž kompletně změnilo vedení v Moravských tiskařských závodech a já byl osloven s nabídkou stát se vedoucím celého střediska. Tím se ze mě stal více úředník. Velký krok k samostatné polygrafické škole udělala vláda, když svým výnosem z podzimu 1990 nařídila oddělení škol od svých mateřských závodů. Odloučení školy od Moravských tiskařských závodů, jež proběhlo k 1. červenci 1991, však znamenalo nemalé problémy. Bylo nutné zajistit nejenom odpovídající vybavení, technické zázemí a pracovníky, ale v prvé řadě taktéž finance potřebné na bezproblémový chod školy.

 

Od této doby se tedy datuje zavedení Střední polygrafické školy v Olomouci?

Ano. Střední odborné učiliště polygrafické Olomouc jako právní subjekt vzniklo právě oddělením od Moravských tiskařských závodů. V té době jsme však stále měli pouze praktickou výuku, na teoretickou výuku museli naši studenti docházet do učňovské školy na Kosinově ulici, jež se dnes jmenuje Střední škola technická a obchodní. Začátky byly poměrně složité, ale postupem času se vše zklidnilo a naše škola začala zaznamenávat rozmach. V té době jsme od Moravských tiskařských závodů v rámci delimitace dostali čtyři Grafopressy, jež již dříve sloužily k výuce, ofsetové stroje či počítače však škola stále neměla. Výhodou však bylo, že ve školství byly začátkem devadesátých let peníze, a tak i příděly pro jednotlivé školy nebyly nejmenší. Z těchto peněz bylo možné pomalou cestou vybavit školu potřebným vybavením tak, aby mohla studenty plnohodnotně připravovat na jejich budoucí povolání v oblasti polygrafie.

Období rozmachu však nemělo být příliš dlouhé. V roce 1996 totiž byly vytvořeny úsporné a optimalizační balíčky a vzhledem k tomu, že naše škola stále neměla vlastní teoretickou výuku, byla jedna z prvních, která byla určena ke sloučení. První pokusy o sloučení tak proběhly v roce 1997, kdy jsme měli být sloučeni s Farmaceutickým učilištěm, další vlna slučování pak měla nastat v roce 1999, kdy nás chtěli sloučit se školou v Kosinově ulici, kam naši studenti docházeli na teoretickou výuku. Tento krok by měl sice svou logiku, nicméně by nepředstavoval prakticky žádné úspory, ale jen komplikace s vybavením, jak je tomu na víceoborových školách běžné. Díky vysokým vstupním nákladům na pořízení tiskových strojů by navíc polygrafie v takovém případě byla ve značné nevýhodě.

Proti slučování však byly polygrafické firmy, s nimiž jsme v té době spolupracovali, Unie zaměstnavatelů, odboráři a také Svaz polygrafických podnikatelů, který se významnou měrou zasloužil o to, že nakonec k žádnému sloučení nedošlo s odůvodněním, že jde o natolik specifický obor, který není možné kombinovat s jinými studijními obory. Naopak jsme získali současnou budovu, kde polygrafická škola sídlí dodnes. Na začátku nového tisíciletí tak začala škola skutečně fungovat jako plnohodnotná polygrafická instituce i s vlastní teoretickou výukou. Budovu, v níž je škola od roku 2002, je však potřeba postupně zrekonstruovat a dovybavit tak, aby co nejvíce odpovídala potřebám polygrafického školství.

 

Jaká je pozice ředitele v polygrafickém školství?

Asi by Vám potvrdili na téměř každé střední polygrafické škole, že pozice ředitele v našem oboru nemá s učitelským povoláním mnoho společného, i když jsem i v této pozici musel učit určitý omezený počet hodin. Na druhou stranu mi tyto hodiny vždy napomáhaly k tomu, abych se detailně seznámil s jednotlivými studenty, jejich potřebami a možnostmi. Pozice ředitele polygrafické školy však daleko více vyžaduje manažerský přístup. Nejdůležitější je vždy zajistit odpovídající financování a prostředky na chod školy, ale i nákup nových technologií, na nichž by se studenti mohli vzdělávat. V našem oboru je výuka bez praktických zkušeností nedostatečná, a i když studenti chodí na praxe do jednotlivých polygrafických firem. Bez odpovídajícího technického vybavení školy by nemohli být kvalitně připraveni na své budoucí zaměstnání.

Ředitel se tudíž musí v mnoha případech chovat jako majitel či ředitel tiskárny. Musí svým obchodním partnerům dokázat, že právě zpracování jejich zakázek v rámci praktické výuky je tou ideální cestou, jak podpořit školu.

 

Mohl byste říci, jakou úroveň má dnes dle vašeho mínění polygrafické školství a jaká si myslíte, že je možnost uplatnění dnešních absolventů?

Převážně mohu hovořit pouze za naší školu, a tak hodnocení polygrafického školství u nás bude asi poněkud subjektivní. Obecně si ale myslím, že ryze polygrafické školy, které se zaměřují na výuku v tomto oboru, poskytují žákům velmi dobré základy a vědomosti, na nichž je možné stavět i do budoucna. Na druhou stranu se otevírají některé obory příbuzné k polygrafii i na dalších, často soukromých školách, kde může být úroveň vzdělání velmi různorodá. Jedná se především o obory příbuzné grafice a výtvarnictví, tedy obory, které jsou blízké například námi vypisovanému oboru reprodukční grafik. Právě obor reprodukční grafik je v současnosti často požadovaný obor, zájem je dokonce tak velký, že při posledních přijímacích zkouškách se na tento obor dostali pouze studenti s průměrem do 1,5. Poslední dobou se zvyšuje také zájem o další námi vyučovaný obor, kterým je tiskař. Právě tiskaři, myslím si, mají velmi dobrou možnost uplatnění v oboru, sháňka po absolventech tohoto oboru je nemalá. U reprodukčních grafiků je situace s uplatněním poněkud složitější, nicméně i zde si myslím, že jde o obor, který má svou budoucnost. K těmto dvěma tradičním studijním zaměřením se naše škola navíc snaží přidat i obor Polygrafie, v němž by měli být žáci připraveni všeobecně v oboru polygrafie, a mohli tak postupně zastávat celou řadu funkcí v tiskárnách.

Je pravda, že v řadě polygrafických společností jdou jinou cestou než výchovou polygrafického dorostu. Daleko lepší je z jejich pohledu si příslušné pracovníky nechat rovnou vyškolit. I na tento způsob jakési rekvalifikace se pochopitelně polygrafické školy dnes musí zaměřovat a nejinak tomu bylo i u nás. Proto jsme také pro celou řadu firem připravovali a připravujeme školení, během nichž školíme pracovníky polygrafických firem prakticky z celé Moravy.

 

Často se mluví o tom, že specializovaným školám se nedostává dostatečného množství kvalitních učebních textů. Jak je to nyní s úrovní literatury a učebních textů pro polygrafické školství?

Myslím, že se situace v této oblasti v posledních letech přece jen zlepšila, i když stále není ideální. Ještě před několika lety totiž byly učební texty zastaralé a žáci neměli z čeho získávat potřebné informace. I dnešní texty sice nejsou občas úplně aktuální, ale již je možné odpovídající texty sehnat. Je tak vždy na učiteli, aby si před výukou zajistil odpovídající informace, které pak předává studentům. Je pravda, že nejde stále ještě o ideální stav, ale přece jen je to známka změny k lepšímu.

 

Minulý školní rok byl pro vás posledním na Střední polygrafické škole v Olomouci. Čím se zabýváte nyní?

Je pravda, že jsem sice odešel do důchodu, to ovšem neznamená, že bych nějak výrazně zahálel a zůstal nečinný. Na škole jsme ještě před mým odchodem do důchodu podali dva projekty ve výzvě Vzdělávání pro konkurenceschopnost věnující se problematice digitální fotografie a digitálního záznamu. V případě úspěšnosti některého z projektů budu novou paní ředitelkou školy pověřen jeho vedením, což znamená, že má spolupráce s polygrafickou školou v Olomouci v žádném případě úplně neskončila. Doba trvání těchto projektů je přitom dva roky, takže pokud projekty uspějí, tak budu další dva roky spolupracovat na této úrovni.

Částečně mě také vytěžuje práce na komunální úrovni. Ve své rodné obci Mostkovicích jsem totiž již několik let místostarostou a této práci se také dnes velmi intenzivně věnuji. V současnosti totiž máme rozpracovaných hned několik projektů, a tak je nutné se této problematice podrobněji věnovat. V zimním období jsme připravili celkem 4 projekty a všechny byly úspěšné. Teď je potřeba dva zrealizovat a dva připravit na jaro k realizaci. V prvním se jedná o opravu dvou komunikací ve výši cca 7,5 milionu, ve druhém o ozelenění obce včetně mobiliáře za necelých 9 milionů. Z toho se opravdu upřímně raduji.

 

Zbývá Vám vůbec v tak nabitém pracovním programu čas na relaxaci a koníčky?

Jistě, bez odpočinku by to samozřejmě nešlo. V poslední době si velmi odpočinu se svými dvěma malými vnoučaty, v minulosti k mému odpočinku neodmyslitelně patřil sport, zejména fotbal, tenis apod. Jsem už šestým rokem předsedou tělovýchovné jednoty v obci a ve sportu je o finanční prostředky ještě větší nouze než ve školství. Takže o zábavu mám postaráno. Dost často a rád se věnuji lyžování, které ve svém věku mohu ještě jakž takž provozovat. Ale už se těším, až postavím na lyže vnoučky.

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.