Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


PhDr. Jan Sehnal - osobnost ST 6 / 2008
Ivan Doležal - Svět tisku

 

Motto: Být poctivý a náročný k sobě i okolí
Datum a místo narození:  29. března 1949, Jablonné v Podještědí
Rodinný stav:  ženatý
Počet dětí:  jeden syn
Auto:  Škoda Fabia
Oblíbené jídlo:  lehce stravitelné pokrmy, hodně zeleniny a ovoce
Oblíbený nápoj:  červené víno
Záliby:  výtvarná činnost

 

Pražská Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická sídlící v Hellichově ulici se může pochlubit velmi dlouhou tradicí. Jako Státní odborná škola grafická v Praze byla založena už v roce 1920 a v jejím pedagogickém sboru působila celá řada významných českých umělců a teoretiků, jako byli například Vratislav Hugo Brunner, Ladislav Sutnar, Jaromír Funke, Bohuslav Blažej, Ivan Lutterer nebo Bohumír Mráz. Od roku 1996 působí ve funkci ředitele této školy PhDr. Jan Sehnal.

 

Jste absolventem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Jak jste se dostal k tak specifickým oborům, jakými jsou grafika a polygrafie?

Já jsem nejprve vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a potom jsem pokračoval ve studiu oborů výtvarná výchova a čeština na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem získal základy pro svoji budoucí pedagogickou kariéru. Mými profesory tam byli například Cyril Bouda, Zdeněk Sýkora nebo Miroslav Lamač, tedy osobnosti v oblasti umění známé a respektované. Od umění jsem tedy přešel k výtvarné pedagogice. Po nástupu do praxe jsem nejprve působil na Střední pedagogické škole a gymnáziu v Nové Pace a odtud jsem později přešel na Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Koncem sedmdesátých let jsem se oženil a odstěhoval se do Prahy, kde jsem učil nejprve na Středním odborném polygrafickém učilišti na Smíchově. Tam jsem působil od roku 1979 do roku 1986 a poprvé jsem se tam setkal s polygrafií jako oborem propojujícím oblast umění s oblastí průmyslu, a myslím, že jsem se s ním seznámil a propojil velice důkladně. V roce 1986 jsem potom přešel na Střední průmyslovou školu grafickou do Hellichovy ulice, kde působím dodnes, a doufám, že mi to vydrží až do odchodu na odpočinek.

 

Co vás na polygrafii, jako oboru pohybujícím se na rozhraní řemesla a umění, nejvíce zaujalo?

Právě toto propojení řemesla a umění je nesmírně lákavé pro každého výtvarníka, protože právě ono by mělo být podstatou každé kvalitní umělecké práce. Vzájemné propojení obou těchto disciplín je nesmírně cenná věc, obohacující jak oblast umění, tak i oblast průmyslu. A pro výtvarného pedagoga, který se chce odpovědně věnovat výchově a vzdělávání v oblasti odborného školství, je obzvlášť důležité. Jedná se totiž o základní koncepční přístup, který jsem využíval a stále využívám nejenom jako pedagog, ale i ve funkci ředitele při dalším rozvoji naší grafické školy. Právě toto vzájemné, velmi těsné propojení, kdy obrazně řečeno výtvarník musí znát problematiku polygrafického oboru, musí vědět, co následuje po ukončení jeho práce, a polygraf naopak musí vědět něco o tom, co předchází jeho profesi, aby mohl odvést kvalitní práci, mě vždy velmi lákalo a přitahovalo.

 

V průběhu svého působení na grafické škole v Hellichově ulici jste na vlastní kůži zažil ten obrovský „přerod“ tiskového průmyslu, přechod od klasických analogových technologií k technologiím digitálním. Jak jste se s ním vyrovnával?

Tyto změny jsem prožíval od roku 1991 ve funkci zástupce ředitele školy a následně po roce 1996 i ve funkci ředitele. Zmíněné inovativní procesy samozřejmě výrazným způsobem začaly ovlivňovat výuku a bylo třeba najít takovou koncepci, která by umožňovala reflektovat tyto technologické změny. To byl velice obtížný úkol, protože škola na to tehdy samozřejmě nebyla vybavena a například získávání počítačů nebo dalších moderních technologií byl v devadesátých letech velice tvrdý oříšek. Bylo třeba žádat a přesvědčovat zřizovatele, že škola tyto moderní technologie bezpodmínečně potřebuje, a v mezidobí, než se podařilo příslušné kompetentní úředníky o této nezbytnosti přesvědčit, také oslovovat subjekty našeho profesního zázemí a žádat o materiální pomoc i je, ale zároveň jim vysvětlovat pozici školy a její filosofii. To se nám poměrně dařilo, ale k zásadnímu přerodu z tohoto hlediska došlo až po roce 2000, kdy se podařilo školu vybavit moderními technologiemi v hodnotě několika milionů korun. Tak grafická škola získala velmi vysoký technologický standard v oblasti učebních pomůcek, který se úspěšně daří udržovat až do současnosti.

 

Za vašeho působení ve funkci ředitele školy ovšem došlo nejenom k výrazné modernizaci jejího vybavení z hlediska učebních pomůcek, ale také k rekonstrukci a přístavbě její budovy v Hellichově ulici.

To bylo spojeno s mým tvrdohlavým trváním na tom, že škola potřebuje inovativní program rozvoje nejenom v oblasti výchovy a vzdělávání, ale také v oblasti provozních podmínek. Samozřejmě opět nějakou dobu trvalo, než jsem našel partnery ochotné mě vyslechnout a pochopit, o co vlastně jde. A potom bylo třeba vyhledat a spojit se s projektanty, aby bylo možné skloubit moji představu s jejich vizí a celý plán uvést do života. Realizaci této rekonstrukce a přístavby paradoxně napomohla katastrofální povodeň v roce 2002, protože v naší pobočné budově na Maltézském náměstí jsme přišli o všechny suterénní prostory, kde jsme měli grafické dílny, i prostory v přízemí, kde byla knihovna a učebna. Díky našemu zřizovateli, který pochopil potřeby školy, byla proto následně po renovaci těchto zaplavených prostor zahájena také rekonstrukce a přístavba prostor v budově v Hellichově ulici, kde byla uskutečněna v první fázi půdní vestavba pro umístění fotografických a grafických ateliérů a následně pak celková rekonstrukce oken, osvětlení, fasády, výstavba velké auly, grafické dílny a přístavba ve dvorním traktu. V zásadě tak byly naplněny mé představy o rozšíření provozních prostor a těší mě, že všechny práce byly odvedeny ve velmi dobré kvalitě, takže podmínky, ve kterých provoz školy nyní probíhá, jsou pro studenty i jejich pedagogy příznivé.

 

 

Zřízením nástavbového studia na Vyšší odborné škole grafické byl podstatným způsobem rozšířen také výukový záběr školy.

Co se týká zřízení VOŠG, tak nemohu nevzpomenout svého předchůdce ve funkci ředitele ing. Josefa Kořínka, se kterým jsme společně začali vymýšlet a sestavovat koncept nástavbového studia už v polovině 90. let. Jednalo se o koncept specializačního postmaturitního studia, jehož těžiště spočívá v určitých praktických specializačních činnostech vycházejících z principů středního odborného vzdělávání naší školy. Tento náš koncept jsme nazvali Grafický design a realizace tiskovin a nejprve zahrnoval tři zaměření. Dvě grafická – propagační grafika a knižní grafika, a jedno technologické – zpracování tiskovin, které bylo orientováno na řízení kvality polygrafické výroby a standardizaci tisku. Následně jsme přidali ještě další dvě zaměření – fotografická tvorba a média a vydavatelská činnost, což částečně bylo reakcí na požadavek našeho profesního zázemí, Svazu polygrafických podnikatelů a Svazu knihkupců a nakladatelů. Tyto profesní svazy chtěly zřídit odborné školské pracoviště zaměřené na výuku vydavatelské činnosti. Výuka na Vyšší odborné škole grafické byla zahájena v září roku 1996 a v současné době podstata uvedených pěti zaměření specializovaného studia spočívá v jejich vzájemném propojení a překrývání jednotlivých činností souvisejících s tvorbou tiskovin od ideového návrhu přes jeho realizaci až ke konečné distribuci. Domnívám se, že se jedná o moderní koncept odpovídající současným trendům odborného vzdělávání a poskytující absolventům dostatečnou míru specializace, ale zároveň i flexibility, umožňujících jim, co se odbornosti týká, uspět v mnohem širším záběru na trhu práce.

 

V současné době začala naše společnost procházet obdobím nepříznivého demografického vývoje, který negativně ovlivňuje zájem o studium na středních odborných školách. Jakým způsobem se s tím vyrovnáváte?

S nedostatkem zájemců o studium na naší škole jsme zatím problémy neměli. Určité obavy se sice vyskytly, ale letos jsme například otevřeli dvě třídy s výtvarnými obory, kde máme tradičně vysoký převis poptávky, a dvě třídy se zaměřením na polygrafii, které jsme samozřejmě potřebovali naplnit kvalitními studenty. Současný trend je totiž takový, že do středního odborného školství přicházejí žáci s horšími studijními výsledky, než tomu bylo v minulosti, protože ti kvalitnější přecházejí už v 6. nebo 7. třídě ZŠ na gymnázia, což je poměrně neblahá tendence. Ale přestože jsem z tohoto důvodu stanovil jako kritérium přijetí studijní průměr 1,9, už v prvním kole přijímacích pohovorů se nám podařilo obě tyto třídy téměř zcela zaplnit. Jsem přesvědčen, že studijní průměr všech 66 studentů, kteří v nich zahájí první ročník studia, bude velmi dobrý a bude se pohybovat okolo 1,6. Současný demografický vývoj ale v žádném případě nepodceňujeme, i když jej v oblasti zájmu o studium na naší škole zatím nijak dramaticky nepociťujeme. Zajímavé je i to, že na úrovni VOŠ máme značný převis zájmu uchazečů, takže názor, že vyšší odborné školství pomalu zachází na úbytě na nedostatek uchazečů, se u nás v žádném případě nepotvrzuje.

Za touto, dalo by se říci úspěšností naší školy, je ovšem spousta práce z hlediska jejího zviditelňování v podobě například častých inovací webových stránek školy či řady dalších aktivit, které s tímto zviditelňováním souvisejí. Tak například 2x ročně pořádáme Dny otevřených dveří, zvlášť pro polygrafii a zvlášť pro výtvarné obory, kterých se pravidelně účastní více než 200 zájemců o studium, nebo konzultace a přípravné kurzy pro uchazeče o studium. Tato praxe se nám velmi osvědčila a vyplácí se.

 

Probrali jsme minulost i současnost vaší činnosti. Jaké plány máte do budoucnosti?

V koncepční oblasti je už v současné době třeba začít řešit transformaci odborného školství. Vzniká tzv. Bílá kniha terciálního vzdělávání, která by měla sjednotit parametry tohoto typu vzdělávání, tedy na úrovni vyšších odborných a především vysokých škol do jednotného konceptu, což zatím u nás nebylo legislativně ošetřeno. VOŠ byly legislativně zařazeny v tzv. Školském zákonu, který zahrnoval střední a vyšší odborné školy. Teď se rodí určitý koncept, který má tuto legislativní neukotvenost VOŠ řešit. S tím budou spojeny i určité obsahové změny, určitá transformace, která se samozřejmě dotkne také provozních podmínek škol. Existuje představa, že VOŠ budou odděleny personálně i finančně od středních škol, což já nepokládám za krok šťastným směrem, protože právě ta propojenost a návaznost VOŠ a SŠ umožňuje potřebnou otevřenost a průchodnost jednotlivých vzdělávacích stupňů středního a vyššího odborného školství. Zrovna nedávno jsem upravoval stanovisko Asociace vyšších a středních odborných škol s výtvarnými obory, jejímž jsem předsedou, která se k této problematice vyjadřuje velice kriticky. Mým dalším aktuálním a velice důležitým úkolem bude převést naši školu přes už zmíněné období nepříznivého demografického vývoje, které bude kulminovat v roce 2011, a doufám, že naše škola si udrží takové parametry kvality výuky, které jí zajistí velký zájem o vzdělávání, takže nebudeme muset některé obory omezovat z hlediska počtu studentů jak SŠ, tak i VOŠ. A samozřejmě z hlediska krátkodobé i střednědobé perspektivy musím usilovat o další inovace vzdělávacích programů včetně všeho, co s tím souvisí, protože technologický vývoj neustále postupuje mílovými kroky kupředu a škola za ním nesmí v žádném případě zaostávat.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× VOŠ a SPŠG Hellichova v Praze využívá IS CICERO pro výuku (5. 7. 2004 - )






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.