Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Profil regionu: Kraj Vysočina
Gustav Konečný - Svět tisku

Podíl kraje Vysočina na polygrafické produkci v České republice v letech 2004–2006 mírně překračoval dvě procenta. Svým podílem se region řadí k průměrným krajům ČR. Na Vysočině žilo v polovině loňského roku na území o rozloze 6 796 km² více než 512 tisíc obyvatel. V regionu bylo zaregistrováno celkem 98 264 ekonomických subjektů, z toho 80 536 fyzických osob. A jaký podíl zaujímala polygrafie?


V celém odvětví vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů zaevidovaly živnostenské úřady kraje Vysočina celkem 490 subjektů, část z nich je však zřejmě neaktivních. V seriálu článků o polygrafii v jednotlivých krajích České republiky proto čerpáme statistické údaje z průzkumu, organizovaného v roce 2007 pro Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle něj působilo v regionu Vysočina v oboru tisku a činnostech souvisejících s tiskem 360 subjektů, z toho bylo 327 fyzických osob. Kraj Vysočina zahrnuje území pěti okresů. Rozdělení polygrafických subjektů podle jednotlivých okresů uvádíme v tabulce. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Vysočina v počtu podnikajících právnických a fyzických osob spíše průměrným regionem. Největší počet podnikajících subjektů vykazuje okres Žďár nad Sázavou.

 

Převaha fyzických osob

Při rozboru údajů o organizační struktuře polygrafie na Vysočině nepřekvapuje, že podobně jako ve všech ostatních regionech, mají i zde drtivou převahu fyzické osoby. Z celkového počtu 360 subjektů jich je přesně 329, tj. více než devadesát procent. U fyzických osob však dochází často ke kumulaci s jinými obory podnikání, takže statistický údaj nemusí vždy věrně odrážet skutečnost. Obchodních společností je v organizační struktuře v každém kraji jenom několik málo procent. V případě regionu Vysočina bylo napočítáno 28 společností s ručením omezeným, dvě veřejné obchodní společnosti a jedno družstvo.

Citovaným průzkumem pro MPO ČR a ČSÚ bylo zjištěno, že 360 subjektů se podle podrobnějšího členění v rámci odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ 22.2 – tisk a činnosti související s tiskem) dále dělí takto: 66 subjektů si jako hlavní obor podnikání nechalo zapsat přímo celou skupinu tisku a činností souvisejících s tiskem (OKEČ 22.2), tiskem ostatním jinde neuvedeným (OKEČ 22.22) se podle průzkumu zabývá 22 subjektů a 25 subjektů má ve štítě vetknutou činnost OKEČ 22.23, tj. vázání knih. Jedenáct podnikajících subjektů se jako svou hlavní činností zabývá přípravou tisku (OKEČ 22.24). Většina z celkového počtu 360 subjektů, přesně 236, dala při popisu svého oboru podnikání přednost skupině OKEČ 22.25, která zahrnuje ostatní činnosti související s tiskem. Tiskem novin (OKEČ 22.21) se jako hlavní činností nezabývá v kraji Vysočina nikdo.

Analýzou podnikajících subjektů podle počtu zaměstnávaných osob zjišťujeme, že v kraji Vysočina figurují v oboru tisku a činností souvisejících s tiskem dvě společnosti, jež podle personálního stavu spadají do skupiny od 100 do 199 zaměstnanců. Jsou následovány dvěma firmami s 25 až 49 pracovníky. Od 10 do 19 zaměstnaných osob vykazuje sedm podniků. Deset organizací se spokojí s počtem zaměstnanců od 6 do 9. Ve skupině s jedním až pěti pracovníky bylo napočítáno 21 firem. Během statistického zjišťování 170 subjektů uvedlo, že působí bez zaměstnanců, kdežto 148 fyzických osob tento údaj neuvedlo vůbec.

 


Podíl kraje Vysočina na polygrafické produkci ČR

 

Významné polygrafické firmy

Jak již bylo uvedeno, většina podnikajících subjektů zaregistrovaných na území kraje Vysočina působí ve formě fyzických osob, případně drobných a malých firem. Koncentrace velkých a středních tiskáren není na Vysočině příliš velká, proto také mají přední polygrafické firmy z regionu zpravidla univerzálnější charakter. Některé společnosti však svým významem v českém polygrafickém průmyslu výrazně překračují hranice kraje. Patří mezi ně především Tiskárny Havlíčkův Brod, Ekon Jihlava, David Humpolec, Inapa Třebíč, Amaprint-Kerndl Třebíč a Protisk Velké Meziříčí.

Tiskárny Havlíčkův Brod se řadí mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice. Společnost byla založena v v roce 1992 v rámci procesu privatizace. Výroba knih však má v Havlíčkově Brodě tradici, která sahá až do poloviny 19. století. Kromě knih jsou Tiskárny Havlíčkův Brod známé také jako výrobce časopisů, katalogů a tiskopisů. Tiskovou kapacitu společnosti THB zajišťují především stroje značky Heidelberg. Ve formátu B1 dominují strojovému parku stroje Speedmaster CD 102-4 pro vícebarevný tisk a Speedmaster SM 102 pro černobílý tisk. Ve formátu B2+ má tiskárna k dispozici stroj Heidelberg Speedmaster XL 75. Pro tisk obálek, potahů a merkantilní produkce slouží tiskový stroj Polly 466. Pro přípravu desek se používá CtP Creo Lotem 800II. Tiskárny Havlíčkův Brod disponují technologiemi pro výrobu vazeb V1, V2, V4, V7 a V8.

Jihlavská společnost Ekon má jako jeden z mála polygrafických podniků v České republice právní formu družstva. Historie tiskárny v dnešní podobě se datuje od roku 1993. Tiskárna Ekon se specializuje na výrobu publikací a brožur v barevnostech 1/1 až 4/4 a na vazby V1, V2 a V8. Patří mezi přední výrobce publikací v ČR. Cílové zákazníky má především v Praze, ale tiskne i pro nakladatele z dalších měst v Česku. Zároveň rozvíjí i produkci pro zahraniční klienty. V tiskových technologiích Ekon spoléhá především na stroje Heidelberg. Základ výrobní kapacity v tisku tvoří stroje Speedmaster SM 74-4, SM 102-2 a SM 102-4-L+P3.

 

Počty podnikajících subjektů

 

Okres Počet
Havlíčkův Brod 65
Jihlava 84
Pelhřimov 48
Třebíč 61
Žďár nad Sázavou 102
Celkem 360

 

Tiskárna David

Humpolecká tiskárna David si od svého vzniku v roce 1993 získala na českém trhu jméno především svou spolehlivostí a kvalitou tiskovin. Souběžně s tím si pořizovala nové technologické vybavení. K dispozici má klimatizovanou výrobní halu o rozloze 1 200 m². Firma ing. Milana Davida dává v tiskových strojích přednost značce Heidelberg. Ve formátu B2 disponuje stroji Speedmaster SM 74-4 a Printmaster PM 74-2, pro formát B3 má tiskový stroj Heidelberg QM 46-2. Tiskárna David v loňském roce změnila nejen logo, ale posílila také oblast post-pressu. Seznam strojů a zařízení pro dokončující a knihařské technologie se rozšířil o linku Wohlenberg Quickbinder pro zpracování vazby V2, o snášecí drátošičku Heidelberg Prosetter 562 a o italskou dvouvřetenovou vrtačku papíru Venus 3.

Firma Inapa, která se původně zabývala pouze kartonážní výrobou a některými dalšími aktivitami, si založila tiskárnu v Třebíči v roce 1998. Po deseti letech se Inapa řadí k tiskárnám nadregionálního významu. Využívá kombinaci kartonážních a polygrafických technologií. Obaly, poutače a displeje kašíruje pomocí ofsetu. V čistě polygrafické výrobě se Inapa zaměřuje na periodické i neperiodické publikace, reklamní tiskoviny a merkantil všeho druhu. Zákazníky má nejen v regionu Vysočiny, ale také v celostátním měřítku. Část polygrafické produkce slouží rovněž nadnárodním společnostem. Ke zhotovení široké škály polygrafické produkce je firma Inapa dostatečně vybavena v pre-pressu, tisku i dokončujícím zpracování. Jako první tiskárna v České republice měla třebíčská Inapa k dispozici šestibarvový stroj ve formátu B2 z Dobrušky. Tiskový stroj Polly Prestige 674 byl v Třebíči nainstalován v březnu 2004, tzn. ještě před tím, něž měl oficiální premiéru na minulé výstavě Drupa. Společnost Inapa měla dosud tiskárenský provoz v Třebíči a kartonážku v nedaleké Brtnici. Jak uvedl jednatel společnosti ing. Pavel Navrátil, letos v létě má být dokončeno sestěhování firmy do Třebíče. Zároveň vedení společnosti řeší další rozvojové investice.

Společnost Amaprint-Kerndl byla založena v roce 1993 v Třebíči. Tiskárna Amaprint ing. Lubomíra Kerndla se specializuje na ofsetový tisk, v němž poskytuje úplnou škálu služeb. Součástí ofsetové tiskárny je také grafické studio. Do roku 2006 byl výrobní potenciál firmy postaven na tiskových strojích Adast, převážně ve formátu A2. Před dvěma lety vstoupila tiskárna se strojem Roland 205E také do formátu B2. Pětibarvový tiskový stroj Roland 200 ve formátu B2 je prvním strojem ve verzi E, který společnost MAN Roland nainstalovala v ČR. V ofsetovém tisku prokazuje firma Amaprint-Kerndl velmi široký záběr od novin, knih, kalendářů a barevných katalogů až po drobný merkantil. V roce 2006 si firma Amaprint-Kerndl otevřela v Náměšti nad Oslavou pobočku, která plní funkci studia a zaměřuje se na řezanou reklamu, velkoplošný a malonákladový tisk. Zajišťuje také tisk digitálních fotografií, skenování a kopírování. K tomu je vybavena zejména digitálním tiskovým strojem Xerox DocuColor 250, velkoformátovou tiskárnou Canon W8400 a řezacím plotrem Graphtec CE3000-60.

 

Protisk Velké Meziříčí

Poměrně častým případem rozvoje tiskárny je přechod tiskových technologií z menších formátů B3 a A2 do B2. Nové stroje umožňují lépe vyhovět zákazníkům co do formátu i v požadavcích na zušlechtění tiskovin. Příkladem tiskárny, která přešla se všemi technologiemi do formátu B2, je firma Protisk manželů Evy a Antonína Prchalových z Velkého Meziříčí. Na přelomu let 2006 a 2007 tiskárna rozsáhle investovala do pre-pressu, tisku i dokončujícího zpracování. Pořídila si tiskový stroj Roland 505 LV, linku MKW Rapid UT16/B3/GS na vazbu V1, řezačku Polar 92X a CtP ECRM Mako 4. Nové technologie umožnily společnosti Protisk převzít další zakázky a rozšířit okruh odběratelů o nové klienty. Tiskárna Protisk se díky novým investicím změnila z regionálně zaměřené polygrafické firmy na velmi flexibilní subjekt na českém polygrafickém trhu.

Ke standardním tiskárnám patří jihlavská firma Jiprint, která byla založena v roce 1992. Patří k těm českým tiskárnám, které se vyznačují širokým produktovým profilem. V archovém tisku firma využívá pět tiskových strojů. Nejdůležitějším z nich je Polly 755. V kotoučovém tisku má k dispozici rotačku Forta 660. V post-pressu zajišťuje Jiprint zpracování vazeb V1, V2, V3 a V4.

Výhodnou polohu města Humpolec na dálnici mezi Prahou a Brnem využívá také společnost MHA, která se specializuje na outsourcing kancelářských činností. MHA je v Česku jedním z největších poskytovatelů outsourcingu. Její referenční listina zahrnuje okolo 500 klientů. Jsou mezi nimi také přední české banky a pojišťovny. Součástí kancelářského outsourcingu je samozřejmě rovněž výroba celé řady tiskových produktů. Aby společnost MHA nemusela všechny tiskové služby kooperovat, rozvinula vlastní středisko digitálního tisku. Kromě digitálního tiskového stroje Xerox DocuColor 2060 se již před několika lety začala zajímat o možnosti digitalizovaného ofsetového tisku. V roce 2006 se stala jedním z prvních českých uživatelů maloformátového stroje s technologií direct-to-press. Tiskový stroj 46 Karat Plus si pořídila ve stejnou dobu, kdy se stejné stoje začaly na světovém trhu nabízet pod označením Presstek 34DI. Tiskový stroj pro MHA Humpolec byl doplněn o nakladač obálek PalOne. Stroj 46 Karat Plus nainstalovaný ve společnosti MHA v Humpolci byl v celosvětovém měřítku první, který začal využívat nové tiskové barvy Toyo DI.

 


Roland 205E v tiskárně Amaprint Krendl v Třebíči

 

Závěr

Kraj Vysočina nepatří mezi takové české regiony, které oplývají nepřeberným množstvím polygrafických společností. Známé tiskárny z Vysočiny jsou však v přehledu polygrafie podle jednotlivých krajů nepřehlédnutelné i z celorepublikového pohledu. Část jejich produkce směřuje i k zahraničním zákazníkům. Kraj Vysočina se na mapě české polygrafie může v dalších letech vypracovat ještě k významnější pozici.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Profil regionu: Jihomoravský kraj (14. 11. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Ústecký kraj (12. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Zlínský kraj (17. 1. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Královéhradecký kraj (29. 2. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Olomoucký kraj (16. 3. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Moravskoslezský kraj (19. 4. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Pardubický kraj (9. 5. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.