Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Profil regionu: Moravskoslezský kraj
Gustav Konečný - Svět tisku

Moravskoslezský kraj se podílí na polygrafické produkci v České republice více než sedmi procenty. Po Praze, středních Čechách a jižní Moravě tak zaujímá čtvrtou příčku na pomyslném žebříčku českých, moravských a slezských regionů. Pokud zkoumáme „polygrafickou mapu“ Moravskoslezského kraje podrobněji, můžeme na ní nalézt tři významná střediska polygrafického průmyslu, která svým významem přesahují nejen hranice regionu, ale i celé České republiky. Jsou jimi Ostrava, Český Těšín a Opava.

Podíl Moravskoslezského kraje na polygrafické produkci v ČR v letech 2004 až 2006 znázorňuje graf sestavený podle dat, která byla nashromážděna průzkumem pro Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Váha regionu ve sledovaném období mírně kolísá, avšak vždy přesahuje sedm procent. Nejvyšší podíl 7,6 % byl zaznamenán v roce 2005. Za rok 2007 nejsou data ještě k dispozici.

 

Čísla z Moravskoslezského kraje

Podobně jako v jiných krajích, mají i v Moravskoslezském kraji v seznamu subjektů podnikajících v oboru polygrafie převahu fyzické osoby. Rozdělení v kraji podle bývalých okresů je uvedeno v tabulce. Množství živnostenských oprávnění se s celkovým počtem 980 jeví v porovnání s ostatními porovnatelnými regiony jako mírně nadprůměrné. Nejvíc podnikajících subjektů bylo v počtu 296 zjištěno v Ostravě a blízkém okolí. Následuje okres Opava s 230 subjekty. Nejméně (84) vykazuje okres Bruntál.

Jestliže si setřídíme rejstřík subjektů, které podnikají v české polygrafii, podle organizačních forem podnikání, v souladu s očekáváním v každém kraji zjistíme, že nejčastěji je zastoupena fyzická osoba, jež podniká podle živnostenského zákona a není zapsaná v obchodním rejstříku. V Moravskoslezském kraji je takových případů 872. Do obchodního rejstříku se nechaly zapsat čtyři fyzické osoby. Dvě fyzické osoby podnikají podle jiného než živnostenského zákona. Přípravu tisku (OKEČ 22.24) má jako podnikatelský obor zapsán dokonce jeden samostatně hospodařící rolník. Těžiště oboru ovšem spočívá v regionu na obchodních společnostech. V odvětví polygrafického průmyslu má v Moravskoslezském kraji sídlo pět veřejných obchodních společností, 85 společností s ručením omezeným, jedna komanditní společnost a tři akciové společnosti. Do podnikání v polygrafickém odvětví se zapojila také tři družstva. Výčet organizačních forem do celkového počtu 980 podnikajících subjektů doplňují čtyři zahraniční osoby.

 


Performa 66-2 v HB Tisku v Opavě

 

Rozbor podnikatelského sektoru polygrafického průmyslu Moravskoslezského kraje podle počtu zaměstnanců ukazuje, že z celkového počtu 980 subjektů jich plných 838 působí v odvětví samostatně, z toho 424 počet pracovníků neuvádí a 414 působí bez zaměstnanců. Osmdesát firem zaměstnává od jednoho do pěti pracovníků. S šesti až devíti pracovníky na trhu působí 24 subjektů. Osmnáct firem lze zařadit do skupiny s 10 až 19 zaměstnanci. Od 20 do 24 lidí pracuje v osmi organizacích. Pět podnikatelských subjektů má na výplatní listině 25 až 49 lidí, zatímco do velikostní skupiny s 50 až 99 pracovníky lze zařadit tři firmy. Ve skupině velkých společností se nacházejí čtyři subjekty, a to dva, které zaměstnávají od 100 do 199 osob, jeden z velikostní skupiny 200–249 pracovníků a jeden s personálním stavem 250 až 499 zaměstnávaných osob.

Pomocí rozboru polygrafického podnikatelského sektoru v moravskoslezském regionu podle standardizace OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) lze zjistit, že se v kraji zabývá tiskem a činnostmi souvisejícími s tiskem (OKEČ 22.2) celkem 257 subjektů. Tisk novin (skupina OKEČ 22.21) mají jako hlavní činnost zapsány tři subjekty. „Tisk ostatní jinde neuvedený“ (OKEČ 22.22) si jako předmět k podnikání zvolilo 75 subjektů. Vázání knih (OKEČ 22.23) se coby své hlavní činnosti věnuje 32 podnikatelů. Přípravu tisku (OKEČ 22.24) uvádí jako prioritní předmět svého podnikání 31 subjektů. Ostatní činnosti související s tiskem (OKEČ 22.25) má jako hlavní obor zapsáno 582 podnikajících subjektů.

 

Charakteristika regionu

K 30. červnu 2007 měl Moravskoslezský kraj 1 249 522 obyvatel. Přestože míra nezaměstnanosti byla s 10,7 % jedna z nejvyšších v ČR, mají polygrafické firmy v regionu stálé potíže se sháněním pracovníků. Potvrzuje se známý fakt, na který čelní ekonomové a politici této země při hodnocení nezaměstnanosti rádi zapomínají. Pro snižování nezaměstnanosti je totiž důležitý nejen počet, ale také kvalifikační struktura nezaměstnaných. Stručně řečeno, do tiskárny či grafického studia si nemůžete vzít jen tak někoho, kdo kráčí kolem. Kvůli kvalifikačním předpokladům je také obtížné najímat si zahraniční pracovníky. Přes problémy s kvalifikovanou pracovní silou zažívá polygrafický průmysl v Moravskoslezském kraji období expanze.

Aniž bychom chtěli pomíjet významné firmy z oboru, které působí v ostatních městech a místech Moravskoslezského kraje, v porovnání s ostatními regiony je severní Morava a Slezsko charakteristická existencí tří významných center polygrafického průmyslu. Český Těšín charakterizuje výroba knih, zatímco v Opavě dominuje potisk obalů. V Ostravě v podnikatelském segmentu novinového tisku zcela převažuje i v celostátním měřítku nový supermoderní tiskový závod Ringier Print CZ, který byl v loňském roce postaven v průmyslové zóně v Ostravě–Hrabové. (Podrobný profil společnosti Ringier Print CZ přinášíme na jiném místě tohoto vydání Světa tisku.)

 

Počty podnikajících subjektů podle okresů

 

Okres Počet
Bruntál 84
Frýdek-Místek 147
Karviná 122
Nový Jičín 101
Opava 230
Ostrava-město 296
Celkem 980

 

Český Těšín

Tisk knih má v Těšíně nesmírně dlouhou tradici. Na historickou pozici města na mapě evropské knižní produkce navazují nové moderní tiskárny. Platí to především o společnosti Finidr, která patří mezi největší výrobce knižních publikací v pevné a měkké vazbě v České republice. Finidr tiskne knihy pro řadu významných tuzemských i evropských nakladatelů. Společnost Finidr byla založena v roce 1994. Nyní se ročně v tiskárně vytiskne přes 14 milionů knih a jiných titulů. Společnost Finidr mohutně investuje do moderních technologií. Jako první v ČR si pořídila osmibarvový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster SM 102-8 s obracením 4+4, se zařízením CutStar pro vstup papíru z role a s pultem ImageControl. Kromě nové osmibarevky Finidr tiskne na dalších archových strojích Heidelberg a rotačkách Zirkon. K přípravě tiskových desek se používají systémy Suprasetter 105. Velká kapacita v tisku je doprovázena rovněž rozvinutým dokončujícím a knihařským zpracováním. Mezi nejmodernější patří linka Kolbus na výrobu vazby V2 o délce 62 metrů s 24 stanicemi a výkonem 12 000 cyklů za hodinu. Společnost Finidr zaměstnává téměř 400 lidí.

Na více než dvousetletou tradici navazuje Těšínská tiskárna, která v posledních letech rozsáhle investovala do strojů a zařízení. V tiskových strojích se orientuje na značku MAN Roland. V roce 2006 realizovala obměnu tří archových strojů. V roce 2005 si jako první v ČR nechala od společnosti Müller Martini nainstalovat linku Diamant 60 na automatizovanou výrobu knižní vazby V8. Trojlístek velkých českotěšínských tiskáren doplňují Těšínské papírny, které se od roku 1994 kromě výroby papírové produkce zaměřují také na tisk publikací. Těšínské papírny tisknou jako první v ČR na stroji Komori Spica 429P.

 


Podíl Moravskoslezského kraje na polygrafické produkci ČR

 

Opava

Polygrafickému a obalovému průmyslu v Opavě dominuje společnost Model. Bývalý opavský závod Olšanských papíren se stal součástí švýcarské společnosti Model-Holding AG v roce 1992 a nyní je jedním z nejvýkonnějších podniků ve skupině. Výroba je v Opavě organizována do dvou divizí, které se specializují na potisk lepenky flexotiskem a na tisk hladkých a kašírovaných obalů ofsetem. Model Opava zaměstnává spolu se sesterským závodem v Nymburku více než 700 pracovníků. Opavský Model v posledních letech rozsáhle investoval do výstavby nových výrobních ploch i do polygrafických technologií. V potisku lepenek flexotiskem tvoří hlavní výrobní kapacitu tiskové stroje Bobst Masterflex.

V ofsetovém tisku opavský Model využívá tiskové stroje KBA. Tiskárna disponuje kapacitou ojedinělé sestavy archových strojů Rapida, v níž najdeme mj. dva stroje KBA Rapida 162-6+L. Jako první v ČR si opavský Model pořídil Rapidu 74 G, která tiskne bezvodým ofsetem a využívá bezzónové barevníky typu Gravuflow. Tiskový stroj Rapida 74 G byl v Modelu Opava nainstalován v unikátní konfiguraci s pěti tiskovými věžemi, dvěma lakovacími jednotkami a dvěma sušicími agregáty. Rapida 74 G-5+LTTL ALV v provedení pro potisk obalových materiálů je v uvedeném složení agregátů první na světě.

K nejznámějším opavským společnostem patří Optys, který má síť poboček po republice. Optys disponuje technologiemi ofsetového i digitálního tisku. V roce 2005 si firma vybudovala velké logistické centrum v Dolních Životicích u Opavy. K rychle se rozvíjejícím středním až velkým firmám patří také tiskárna Grafico. Jejími hlavními tiskovými stroji jsou Heidelberg Speedmaster SM 74-5SE a KBA Performa 74-5. K menším až středním tiskárnám patří v Opavě Opatisk, který od roku 2005 tiskne na prvním stroji KBA Performa 75-5 s obracením SW2, který byl nainstalován v ČR. Opavský HB Tisk využívá stroje KBA Performa 74-5 a 66-2. Tiskárna Bittisk tiskne na strojích Adast a Heidelberg.

 


Ryobi 524GX 4-F v K-Tisku Bruntál

 

Ostrava a ostatní

Mezi ostravskými archovými tiskárnami se vypracovala společnost Printo, která poskytuje kompletní polygrafický servis s nejširší škálou produktů. Tiskárna vsadila na tiskové stroje i CtP Heidelberg. Hlavní kapacitu Printa v tisku představují stroje Speedmaster CD 74-4+LX-C, Speedmaster SM 74-4 a SM 74-2. V Mošnově u Ostravy má sídlo tiskárna společnosti Zeman Art, která tiskne na strojích Heidelberg. Polygrafie se v Moravskoslezském kraji samozřejmě rozvíjí i mimo hlavní centra v Ostravě, Opavě a Českém Těšíně. Připomeňme si úspěšnou tiskárnu Sofyko v Rýmařově, která se specializuje na tisk etiket ofsetem. K tomu se vybavila stroji Heidelberg Speedmaster SM 52-5+L a SM 52-2LP. Na značku Ryobi vsadila tiskárna K-Tisk v Bruntále. Tiskne na strojích Ryobi 524GX a Ryobi 3200PCX. V Krnově úspěšně působí tiskárna Retis. K tiskovému stroji KBA Performa 74-5 si letos v únoru pořídila také stroj Adast Dominant 745 C Automatic. V Novém Jičíně je známá tiskárna Kontext. V Hlučíně u Ostravy působí polygrafická firma Baloušek, s. r. o., která se v poslední době koncentruje na knihařské zpracování. Tiskárna Lupress ve Frýdlantu nad Ostravicí tiskne na stroji Adast Dominant 755 C.

 

Závěr

Do stručného přehledu polygrafie v regionu jsme zdaleka nemohli zařadit všechna významná jména, která by si to zasloužila. Polygrafický průmysl v Moravskoslezském kraji se vyznačuje optimálním poměrem velkých, středních i malých podniků. Velké a střední firmy v posledních letech hodně investovaly a většina z nich hodlá v nastoupeném trendu využívání nejmodernějších technologií pokračovat i v nejbližší budoucnosti. Investice do technologií, personálu a výrobních ploch jsou pro polygrafické společnosti ze severní Moravy a Slezska nejlepší zárukou pro pokračování expanze na domácím i evropském trhu.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Profil regionu: Jihomoravský kraj (14. 11. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Ústecký kraj (12. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Zlínský kraj (17. 1. 2008 - Gustav Konečný)
× Profil regionu: Královéhradecký kraj (29. 2. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.