Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Robert Helbich - osobnost ST 2 / 2008
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Naplno, ale fér
Datum a místo narození: 23. července 1974 ve Vyškově
Rodinný stav: dlouholetý partnerský vztah
Děti: 2
Auto: Volkswagen Passat
Oblíbené jídlo: česká a thajská kuchyně
Oblíbený nápoj: pivo, víno
Záliby: práce, rodina, sport

 

Robert Helbich vystudoval ekonomickou fakultu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Během studia o kariéře v polygrafii vůbec neuvažoval. Pracovní dráhu však zahájil v Grafických podnicích Kusák ve Vyškově. Před rokem a půl založil v Brně Tiskárnu Helbich, a. s. Jako první v České republice tiskne od podzimu 2006 na stroji Ryobi 754 s lakovací jednotkou. Letos v lednu převzal tiskový stroj Heidelberg Speedmaster SM 102-4P. Od společnosti Heidelberg Praha si pořídil také CtP Suprasetter 105. Ing. Helbich přišel polygrafii na chuť…

Rodiče se po revoluci pomocí restitucí a privatizace vrátili v roce 1994 k rodinné firmě Grafické podniky Kusák ve Vyškově. Když ji znovu získali, tiskárna byla prakticky bez zakázek. Měla 95 zaměstnanců, kteří čekali, co se bude dít. Otec se stal ředitelem, matka jednatelkou a začali v tiskárně pracovat. V té době jsem se ještě jako student o tiskárnu nezajímal. Cestoval jsem po světě a už vůbec jsem svoji perspektivu neřešil z pohledu rodinné firmy. V roce 1998 jsem ukončil školu a jako čerstvý ekonom jsem přece jenom zakotvil v Grafických podnicích Kusák.

 

Jaké vybavení tiskárny jste po minulé éře „zdědili“?

Vybavení bylo dost špatné. Tiskárna měla jenom jednobarvové stroje a knihařina byla zastaralá. Když jsem viděl, jak tiskneme my a porovnal naše možnosti s rozvíjející se konkurencí, nebylo jiné řešení, než začít investovat. Přes dvoubarevku a čtyřbarevku Polly jsme dospěli až ke čtyřbarevce Heidelberg. Vybavili jsme se i v dokončujícím zpracování. Myslím, že jsme se po osmi letech práce dostali na velmi slušnou pozici i v porovnání s konkurencí v Brně.

 

Kdy a proč jste začal uvažovat o vlastní tiskárně?

Tiskárna měla víc spolumajitelů. Asi po osmi letech přišel nějaký zlom. V dobách těžkých jsme jako společníci drželi všichni pospolu, ale potom začal každý myslet víc na sebe. Měli jsme názorové neshody, kam tiskárnu v budoucnu nasměrovat. Rozhodl jsem se, že založím vlastní tiskárnu, půjdu do rizika a budu sám rozhodovat, jak firmu řídit. A buď to půjde, nebo ne. Založili jsme Tiskárnu Helbich v Brně a jako první stroj jsme si pořídili Ryobi 754 ve formátu B2 s lakovačkou.

 

Proč jste si vybral právě Ryobi?

Pro nás bylo Ryobi startovacím strojem. Firma MAN Roland ČR nám nabídla pro první stroj v této konfiguraci v Česku výhodné podmínky v relaci cena-výkon. Potvrdilo se, že nákup stroje Ryobi byl krok správným směrem. Postupně jsme vybavili také knihárnu a po určité stabilizaci jsme začali uvažovat, co dál. V té době jsme se rozhodli, že půjdeme do formátu B1. Pořídili jsme si CtP Suprasetter 105 s nakládáním desek z kazet. Dvě kazety, každá pro jiný formát, mají kapacitu po sto deskách. CtP je v podstatě automat, nikdo u něj nemusí stát. Jsme s ním velice flexibilní.

 

Velmi brzy po prvním stroji a CtP jste investoval do stroje ve formátu B1…

Rozhodnutí padlo loni v létě. Vybrali jsme si Heidelberg Speedmaster SM 102 v konfiguraci se čtyřmi tiskovými jednotkami a obracením 2+2. Máme hodně zakázek, které využijí velikost archu v B1 a tisk 2/2. Chtěli jsme, aby startovací stroj ve formátu B1 byl hodně variabilní. Máme stroj s temperováním barevníků. Nakladač i vykladač jsou v provedení Preset Plus, vyvinutého pro tiskové stroje Speedmaster XL 105. Naložení a vyložení papíru je zatím nejlepší, co jsem kdy viděl. Koupili jsme stroj se spektrofotometrickým systémem AxisControl. Oba stroje máme propojeny s CtP Suprasetter 105. Začínáme novou etapu ve velkém formátu a už po několika týdnech provozu si říkáme, jak jsme bez B1 mohli existovat. Jsme velice spokojení s volbou formátu i dodavatele.

 

Hovoříte o startovacích strojích. Pro mnohé tiskárny jsou ale oba stroje i každý zvlášť metou, které nikdy nedosáhnou. V čem tkví podle vás podstata úspěchu tiskárny?

Základem je vztah se zákazníky. Přistupujeme k nim fér, na rovinu. Nemalujeme si vzdušné zámky, ale snažíme se pochopit potřeby trhu. Potom máme dlouhodobě stabilní základnu klientů, která se dál rozšiřuje. Se zákazníky aktivně pracujeme na osobní bázi, to je velice důležité. Většině zákazníků se věnuji osobně. Práce s klienty si vyžaduje vyšší nasazení, než jakého je schopen řadový obchodní zástupce. Myslím, že největší naší předností je schopnost být flexibilní. Když říkám, že se snažíme zákazníkům maximálně vyjít vstříc, tak tím skutečně myslím, že jsme schopni jim v nejvyšší možné míře vyhovět v termínech a kvalitě. K tomu samozřejmě potřebujeme špičkové technologie, takže investovat musíme.

 

Jak byste podle vašich zkušeností s raketovým vzestupem Tiskárny Helbich komentoval tvrzení, že český polygrafický trh se zdá být nasycen a pro nové tiskárny na něm není místo?

Když teď někdo začíná, musí se vyrovnávat s jinými podmínkami, než jaké byly na počátku devadesátých let. Dnes nikdo nemůže začínat s jedním starým Romayorem a s tím, že o polygrafii nic neví. Je obklopen konkurenčním prostředím, které tvoří lidé se znalostmi oboru. Osobně si myslím, že nové tiskárny vznikat můžou a že budou vznikat pořád, ať už koupí stávající firmy a její přeměnou, nebo úplně na zelené louce. Když není možné v daném podniku provést změny, je lepší učinit radikální krok a založit novou firmu. Jsme toho důkazem. Dle mých neoficiálních informací, další tiskárny budou vznikat a ne zrovna malé. Je to tak v pořádku, konkurence je zdravá. Některé firmy budou naopak zanikat. Tiskárny, které neinvestovaly do technologického vybavení, buď proto, že neměly finance nebo je používaly na něco jiného, budou postupně z trhu vytlačeny. Se staršími stroji nebudou schopny konkurovat kvalitou, rychlostí a cenou.

 

Zmínil jste předpoklady pro zahájení podnikání v současné době. Zakladatel nové firmy nemůže dnes začínat od nuly a musí mít nějaké personální vazby. Potřebuje ale také kapitál. Buď má vlastní nebo přesvědčí finanční instituce, aby mu půjčily…

V mém případě se jednalo o druhou variantu. Přesvědčil jsem je svým podnikatelským plánem. Byla to od nich sázka na jednu osobu. Uvěřily mému projektu, ale osobně si mě zavázaly. V podnikání se může objevit spousta nepředvídaných okolností, zatím nám to ovšem vychází. V byznysu přitom neriskujeme, nejsem typ, který by hrál vabank. Všechny nové technologie máme na leasing. Některá starší zařízení jsme koupili přímo. Jakmile doběhne leasing, budeme mít tendenci technologie obměňovat. Pořád bychom chtěli mít nejmodernější stroje a další zařízení. Potom je firma schopna na trhu konkurovat. I když jsou nové technologie drahé, trh produkty z moderních tiskáren potřebuje. My si nové produkty nevymýšlíme. Převahu v zakázkové struktuře většiny tiskáren našeho typu tvoří reklama.

 

Když jste kupoval stroj Ryobi ve formátu B2, uvažoval jste už dopředu o B1?

Přiznám se, že jsem byl spíš zahleděný do vícebarvových strojů a představoval jsem si jako další stroj osmibarevku v B2. Nechtěl jsem se hnout ze středního formátu. Potom jsem čím dál víc začal přemýšlet o větším formátu a jeho přednostech zejména v tomto regionu. Nové stroje ve formátu B1 nejsou na území města Brna prakticky žádné, když samozřejmě nepočítám desetibarevku v Pointu CZ v nedalekém Medlově. Nedostatek disponibilní kapacity v B1 v Brně je velký paradox, když si uvědomíme, že Brno a okolí má velkou spotřebu právě těch tiskovin, pro které je velký formát výhodný. Produkty se dokonce dovážejí odjinud. Stroje v B1 budou jistě i tady přibývat, ale není špatné být ve velkém formátu první. Nechci říct, že ten první slízne všechnu smetanu, ale způsobí na trhu tak trochu průvan. Všichni byli zvyklí, že se většina produkce tiskne v B2, kde také regionálně probíhal největší cenový boj, kdežto v B1 se boj o zakázky a ceny dosud odehrával na celorepublikové úrovni. I s naším vybavením chceme být především hráčem na regionálním trhu. Přestože máme některé tradiční zakázky od vzdálenějších klientů, nemáme zatím ambice expandovat do Čech nebo do zahraničí. Potenciál jihomoravského trhu je obrovský. Je škoda, že zatím spousta práce odchází jinam.

 

Když jsme hovořili o předpokladech úspěchu podnikání v polygrafické branži, zmínili jsme obchodní kontakty, personální předpoklady, schopnost sehnat kapitál, ale nemluvili jsme o odvaze a zkušenostech…

Člověk přemýšlí jinak ve třiceti a jinak v padesáti letech. Zkušenosti jsou potřebné, ale když je jich moc, člověk potom vidí pořád nějaké zábrany a rizika. Chce se jich vyvarovat a protože nic nového nezkusí, nehýbe se z místa. Bez určité odvahy nelze samozřejmě jít do nových technologií. Nové přitom neznamená nevyzkoušené. Moderní technologie fungují po celém světě. Nové technologie přitahují zaměstnance, kteří mají šanci profesně se zlepšovat. Naše firma není anonymní fabrika, všechny úspěchy jsou výsledkem práce perfektního týmu spolupracovníků.

 

Tiskárna Helbich je určitě příkladem úspěšné polygrafické firmy střední velikosti. Jakou máte vizi dalšího rozvoje?

Nechci předjímat vývoj a hovořit o velké tiskárně. Teď máme třicet zaměstnanců a jsme velmi flexibilní, operativní a ochotní vycházet vstříc nejrůznějším přáním zákazníků. Ještě letos dojde k posílení technologií v dokončujícím zpracování. Potom bychom chtěli firmu stabilizovat. Určitě nemám tendenci vybudovat největší tiskárnu v regionu. Především chceme dělat věci dobře.

 

Práce ve firmě vás silně motivuje. Jaký je ale váš život mimo pracovní dobu?

Prožíváme teď v rodině radostné období. K dvouletému synkovi Jonášovi nám před čtyřmi měsíci přibyla dcerka Doubravka. Když mi kromě práce a rodiny ještě zbude nějaký čas, věnuji ho rekreačnímu sportu, především tenisu nebo florbalu. Bydlíme ve velkém bytě v Brně, takže se nám do něj vejde i rhodézský ridgeback Bára. Den mi začíná i končí venčením psa. Při tom si promýšlím, co mě dnes nebo zítra v práci čeká. Psa bych každému doporučil.

 

Moderní je cestovat. Jak je tomu u vás?

Teď se u nás všechno točí okolo dětí. Jako student jsem ale procestoval celou Evropu. V posledních letech jsme se s přítelkyní soustředili spíš na cesty po Moravě a Čechách. Takové Jeseníky, Orlické hory nebo Šumava nemají konkurenci. Žijeme opravdu v krásné zemi.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007 (19. 5. 2007 - Ivan Doležal)
× Jan Pachman - osobnost ST 5 / 2007 (2. 6. 2007 - Ivan Doležal)
× Ing. Radovan Valtr - osobnost ST 6 / 2007 (30. 6. 2007 - Patrik Thoma)
× Ryuta Sakurai - osobnost ST 7-8 / 2007 (17. 8. 2007 - Ivan Doležal)
× Ing. Marián Kožíšek - osobnost ST 9 / 2007 (29. 9. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Michal Štěpánek - osobnost ST 10 / 2007 (28. 10. 2007 - Gustav Konečný)
× Daniel Tureček - osobnost ST 11 / 2007 (9. 12. 2007 - Gustav Konečný)
× Adresáře a profily (4. 1. 2006 -

 

Profily tiskáren a dodavatelů

 

Profily osobností

Pokud máte zájem zveřejnit profil vaší společnosti v některém z našich časopisů, kontaktujte naše obchodní oddělení.
Ukázky některých již zveřejněných profilů si můžete prohlédnout v podobě, v jaké vyšly v časopise zde.


 

ADRESÁŘ

Adresář je součástí časopisu Reklamní produkce. Celý časopis si můžete stáhnout ve formátu PDF v archivu ZDE.

ČLENĚNÍ ADRESÁŘE

DODAVATELÉ 

pre-press
press
post-press
materiály
signmaking
ostatní

SLUŽBY

pre-press
press
post-press
reklamní služby
signmaking
ostatní 

 

 


 

 

 

 

Pokud máte zájem zveřejnit profil vaší společnosti v adresáři, kontaktujte naše obchodní oddělení.
Ceník a podmínky inzerce si můžete prohlédnout v Media infu Reklamní produkce zde .

)
× Ing. Jarmila Šustrová - osobnost ST 1 / 08 (24. 2. 2008 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.