Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Jarmila Šustrová - osobnost ST 1 / 08
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Řemeslo má zlaté dno (Vyžaduje celoživotní sebevzdělávání)
Datum a místo narození: 6. prosince 1955 v Brně
Rodinný stav: svobodná
Auto: Škoda Fabia 1.4
Oblíbené jídlo: brynzové halušky
Oblíbený nápoj: nealkoholické pivo
Záliby: dům, zahrada, cestování

 

„Moje profesní dráha probíhala docela jednoduše,“ odpovídá paní Jarmila Šustrová na otázku o její dosavadní kariéře. K pedagogické činnosti se však dostala až po důkladné praxi v tiskárně. Vyučila se v oboru sazeč, maturitu a vysokou školu si dodělala dálkově. Od roku 1999 je Ing. Šustrová ředitelkou Integrované střední školy polygrafické v Brně.


Učební obor sazeč byl čtyřletý a bez maturity. V patnácti letech jsem byla přesvědčená, že řemeslo má zlaté dno. Mám tři bratry, všichni tehdy už měli vysokoškolské vzdělání nebo právě studovali, a dvě sestry, které byly absolventkami středních škol. To mě nelákalo. Až ve škole jsem zjistila, že obor sazeč je hodně náročný nejen po odborné stránce, ale také velmi fyzicky namáhavý. Vyučila jsem se v roce 1975 a potom jsem se přihlásila na obor polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Studovala jsem pět let při zaměstnání.

 

Kde jste v té době pracovala?

V podniku Tisk, knižní výroba v Brně. Začala jsem jako sazečka v ruční sazárně. Připravovali jsme odborné publikace a používali jsme monotypovou i linotypovou sazbu. Pro ženy ta práce nebyla příliš vhodná, ale byla jsem mladá a namáhavá fyzická práce se dala vydržet. Když mi ale později nabídli místo technologa ofsetu, všichni známí mi doporučili, ať ze sazárny co nejrychleji odejdu. Ruční sazeč a technolog ofsetu jsou ovšem diametrálně odlišné profese, takže jsem se musela hodně učit. Potom jsem ještě pracovala ve stejné tiskárně jako výrobní dispečerka.

 

Jak začala vaše pedagogická kariéra?

V roce 1983 jsem byla přijata jako učitelka odborných polygrafických předmětů na Středním odborném učilišti místního hospodářství v Brně. Střední odborné učiliště polygrafické vzniklo při státním podniku Tisk až v roce 1988. Když jsem přešla z tiskárny do školství, musela jsem absolvovat doplňkové pedagogické studium. Později jsem dálkově vystudovala polygrafii na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích. Po nástupu na pracovní místo ředitelky školy jsem absolvovala dvouleté funkční studium pro vedoucí pracovníky na PF UK v Praze.

 

Co vám dalo studium na odborné katedře v Pardubicích?

Studium bylo hodně náročné, jak první roky, kdy převažovaly teoretické disciplíny, tak potom i závěrečná část s převahou odborných předmětů. Polygrafie se probírá z matematických, fyzikálních a chemických hledisek a vyžaduje spoustu teoretických znalostí. Měla jsem výhodu praktických zkušeností z tiskárny, kde zase převažují technologická hlediska. Lidé v tiskárně vycházejí v praxi z vlastností materiálů, zpravidla ovšem nehloubají o teoretické podstatě technologických jevů. Studium při zaměstnání bylo obtížné i pro dojíždění.

 

Co pro vás bylo jako pro učitelku v odborném polygrafickém školství zpočátku nejobtížnější?

Když jsem do školy nastupovala, myslela jsem si, že to na rok zkusím, a pak se uvidí. Práce s žáky však byla náročnější, než jsem předpokládala. Pedagog si musí výuku připravit a já jsem neměla žádné zkušenosti. Naštěstí člověk vždycky potká lidi, kteří jsou schopni a ochotní poradit. Časem získáte zkušenosti, ale jeden rok určitě nestačí. Učila jsem technologii sazby, polygrafii a polygrafické materiály. Škola postupně měnila organizační formu až do podoby současné Integrované střední školy polygrafické. Zároveň se modernizovala i výuka polygrafických předmětů.

 

Kdy se začala psát ředitelská kapitola vaší kariéry?

Když byl v roce 1999 vyhlášen konkurz na místo ředitele ISŠP, přihlásila jsem se s návrhem nové koncepce. Neočekávalo se, že bych výběrové řízení mohla vyhrát zrovna já, ale stalo se.

 

Jaké byly hlavní body vaší koncepce a co se vám z ní podařilo splnit?

Chtěla jsem zlepšit spolupráci s polygrafickými firmami, zavést výuku sítotisku a modernizovat vybavení školy. A jak mé plány dopadly v praxi? Spolupracovat můžete jen s těmi, kteří chtějí totéž. V některých případech se moje představa o spolupráci s konkrétními firmami nenaplnila vůbec, naopak s jinými předčila očekávání. Záleží na oboustranné ochotě komunikovat. Sítotisk byl před tím zařazen v osnovách, ale vyučoval se pouze teoreticky. V budově školy bylo dost prostoru, aby mohl být zaveden i do praktického vyučování. Měli jsme například dvě haly, které byly vybaveny pro výuku archové montáže. Se změnami technologie přípravy tisku jsme mohli část prostoru uvolnit a vybudovat sítotiskové pracoviště.

 

Jak se vám podařilo naplnit třetí část vize, a sice modernizaci?

Chtěli jsme nové ofsetové stroje, ale v této oblasti se nám bohužel příliš nedaří. Hlavním důvodem jsou pro nás vysoké pořizovací ceny nových strojů. Lepší výsledky máme ve vybavení učeben počítači. Výpočetní technika rychle zastarává a musí se obměňovat. Modernizovali jsme i obsah výuky. Podařilo se nám spolu s ostatními polygrafickými školami přejít z tříletých učebních oborů na čtyřleté s maturitou. Delší studium umožňuje, aby se žák lépe připravil na budoucí povolání. Vybavení polygrafických firem se rychle modernizuje a zaměstnavatelé si zaslouží vzdělanější pracovníky, kteří jsou schopni se v průběhu pracovní dráhy ještě dál vzdělávat.

 

Co vaše škola dělá pro to, aby její absolventi byli v praxi flexibilnější?

Vedeme žáky k tomu, aby chápali, že se společnost i její průmyslové obory neustále vyvíjejí, a aby uměli zpracovávat a vyhodnocovat informace. Zveme k nám do školy zástupce nejrůznějších polygrafických firem, aby přednášeli našim žákům. Jezdíme s žáky na exkurze do firem. Mohou si tak udělat lepší představu o svých budoucích zaměstnavatelích. Když žák školu po absolvování opustí, je potom už těžké být s ním v kontaktu a pomáhat mu v hledání práce.

 

Majitelé a manažeři tiskáren si často stěžují na nízkou odbornou úroveň čerstvých absolventů a na jejich nedostatečnou vůli učit se nové věci a nízké odhodlání setrvat v oboru. Jak byste na připomínky z praxe odpověděla?

Škola je také zaměstnavatel a mezi její zákazníky patří v první řadě žáci. Tak jako tradiční firmy usilují o zákazníky, bojuje i škola o své žáky. Demografický vývoj je zcela jasný – počet dětí ubývá. Zřizovatelé uplatňují vůči školám jednoduchý ekonomický nástroj řízení. Dostáváme peníze normativně na počet žáků. Můžeme připravovat na budoucí zaměstnání jenom tolik žáků, kolik jich získáme. Ve spolupráci s firmami, základními školami a výchovnými poradci se snažíme ke studiu polygrafických oborů přesvědčit co nejvíc žáků. Část jich v průběhu studia navíc ještě odpadne. Všem firmám doporučuji spolupracovat se školami a vybírat si absolventy před tím, než ukončí školu. Školy a zaměstnavatelé by měli být partnery. Podobně jako polygrafické firmy, má i škola své problémy. Starosti organizací i škol jsou velmi podobné.

 

Dřív syn často následoval při volbě povolání svého otce. Jaká je situace dnes? Odkud nejčastěji přicházejí žáci k vám na školu?

Máme i teď žáky z rodin, kde je polygrafické řemeslo tradicí. Ve škole je ale mnoho dětí, které si obor vybraly jenom podle názvu. Například reprodukční grafik pro média se jim jeví atraktivní a na školu se přihlásily, protože rády kreslí. Povědomí o polygrafii a vztah k ní získávají až v průběhu studia. Regionální záběr školy je velmi široký. Naši žáci přicházejí z moravských krajů, Vysočiny i jižních Čech.

 

Rychlý rozvoj technologií klade vyšší nároky nejen na zaměstnance polygrafických firem, ale také na učitele. Jak se průběžně vzdělávají vaši pedagogičtí pracovníci?

Především samostatným studiem. K tomu využíváme informace z firem, odborné literatury a tisku i z výstav. Nejbližší je nám veletrh EmbaxPrint v Brně, kde míváme také svůj stánek. Na posledních dvou výstavách Embaxu jsme měli velmi pěknou spolupráci s Grafií. Naši žáci se aktivně podíleli na expozici zaměřené na workflow obrazových dat. Naši učitelé se podílejí na přípravě Soutěže zručnosti mladých knihařů. Soutěž se koná střídavě u nás a na Slovensku. Další ročník proběhne v březnu v Brně. Letos se uskuteční vrcholná přehlídka polygrafie na světové výstavě Drupa. O plánu jak navštívit veletrh jsme ještě nejednali, ale učitelé odborných předmětů určitě rozšíří výuku o přímé i zprostředkované poznatky z výstavy.

 

Patřila jste k návštěvníkům výstavy IGAS 2007 v Tokiu. Jak na vás zapůsobilo prostředí japonské polygrafie?

Na samotné výstavě IGAS byly zastoupeny všechny významné značky. Japonští výrobci přišli s novinkami, ostatní s nimi čekají na letošní veletrh Drupa. Největším dojmem na mne zapůsobila dokonalá organizace především ze strany společnosti Sakurai, která nás dopravila z Tokia do svého výrobního závodu. Skupinu doprovázel přímo pan Sakurai starší s manželkou. On a další spoluorganizátoři akce měli pečlivě vypracovaný harmonogram ve formátu A3, kde bylo naplánováno vše do nejmenších podrobností.

 

Vaše koncepce, s níž jste před lety vyhrála v konkurzu na ředitelku ISŠP, byla v podstatě naplněna. Jakým směrem chcete školu dál vést?

V současném období diskutujeme o další modernizaci výukového procesu. Oslovili jsme různé dodavatelské firmy. Poskytli jsme jim popis současného stupně vybavenosti našeho odborného výcviku. Naše vybavení už neodpovídá aktuálním trendům, kterými se obor polygrafie vyznačuje. Ve spolupráci s výrobci a dovozci si chceme připravit koncepci, která bude zahrnovat nejnovější technologie. V další etapě budeme koncepci aktivně naplňovat, ovšem s přihlédnutím k finančním možnostem, kterými škola disponuje. Pokusíme se získat prostředky ze strukturálních fondů.

 

Když v závěru dne nebo týdne odjíždíte ze školy, čím se potom ve svém volném čase zabýváte?

Bydlím v rodinném domku v obci Sokolnice nedaleko Brna, takže mojí povinností i koníčkem je péče o dům. Docela mě baví opravy nebo drobnější rekonstrukce, samozřejmě v rozsahu, na který si sama troufnu. Hodně mi pomáhají rodiny mých sourozenců. Takže mnoho volného času mi zabírá domek a jeho exteriér. Uvnitř domu se snažím vytvářet pomocí drobných úprav a vylepšení pohodovou atmosféru. U domu je zahrada, o kterou se také ráda starám. Sousedé, se kterými úpravy konzultujeme, jsou také učitelé. Říkáme, že jsme něco jako malé ministerstvo školství.

 

Kam nejradši cestujete?

V posledních letech jsem byla o letní dovolené na Rhodosu, Krétě a v Egyptě. S kamarádkami jezdíme na kolech a vymýšlíme nejrůznější trasy po Moravě a Čechách. Několikrát jsem byla v zahraničí s brněnskou cestovní kanceláří Kudrna, která se specializuje na nekonvenční pobyty. Ráda vzpomínám na cestu do rumunského Banátu. Cestovka posílá se skupinou dva průvodce. Jeden vpředu razí cestu a druhý vzadu sbírá zbloudilce.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.