Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Daniel Tureček - osobnost ST 11 / 2007
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno
Datum a místo narození: 21. srpna 1971 v Brně
Rodinný stav: svobodný
Auto: BMW M3
Oblíbená jídla: italská a asijská kuchyně
Oblíbené nápoje: víno, pivo
Záliby: počítače, cestování, sport

Daniel Tureček je spolumajitelem úspěšné brněnské polygrafické společnosti Stuare. Založil ji spolu s Markem Kratochvílem před deseti lety. Firma Stuare prošla v uplynulých dvou letech velkými změnami. Daniela Turečka zajímala již na střední škole matematika, fyzika a programování. Jeho cesta k polygrafii, která vedla přes elektroniku a počítače, však nebyla vůbec přímočará…

Na elektrotechnické fakultě jsem dva roky studoval technickou kybernetiku. Doma jsme přitom většinou měli lepší počítačové vybavení než ve škole. Po dvou letech na fakultě jsem toho nechal a odešel do Německa úplně mimo obor. Ve Frankfurtu jsem pracoval ve firmě, která restaurovala starožitný nábytek. Naučil jsem se řemeslo i němčinu. V roce 1993 jsem se vrátil a začal podnikat ve velkoobchodu s potravinami. Pak jsem se ještě zabýval vybavováním kanceláří. Na chvíli jsem také přesídlil do Prahy a věnoval se tvorbě softwaru.

 

Kdy potom ve vaší kariéře došlo k definitivnímu příklonu ke zpracování grafických návrhů a k polygrafii?

V roce 1997 jsme s kamarádem Markem Kratochvílem založili vlastní grafické studio Stuare. Marek už předtím pracoval v reklamním studiu. Začali jsme s jednou osvitovou jednotkou. Původně jsme chtěli fungovat pouze jako grafické a DTP studio, ale naši zákazníci po nás začali požadovat i tisk. Naším hlavním produktem byly návody k počítačovým hrám. S tiskem v kooperaci byly někdy termínové a kvalitativní problémy. O dva roky později jsme proto k firmě připojili i tiskárnu, která byla zrovna na prodej. Než mít v kooperaci nespolehlivé dodavatele, raději jsme začali tisknout sami. A šli jsme do toho takovým způsobem, že jsme se snad na všech strojích kromě tisku naučili pracovat sami, aby nás potom zaměstnanci v knihárně nemohli přesvědčovat, že něco nejde. V pre-pressu jsme měli dost vlastních zkušeností.

 

Stuare je u nás jednou z prvních tiskáren, která přešla na značku Komori. V Česku jste také jedinou tiskárnou, jež provozuje dva archové stroje Komori. Co vás přivedlo k japonské značce?

Začínali jsme s tiskovými stroji Adast. Nejprve s dvoubarevkou, a potom v roce 2000 jsme si pořídili první čtyřbarevku Dominant 745. Teď máme stroje Komori Lithrone 428 a Sprint GS228P. Čtyřbarvový stroj jsme koupili přímo z výstavy EmbaxPrint 2005, dvoubarevku o rok později. Když jsme se rozhodovali pro značku Komori, sehnali jsme si nejprve dostatek informací v zahraničí. Reference jsme získávali od uživatelů v Rakousku, Německu a Itálii. Stroje jsou po technické stránce i v softwarovém vybavení velice dobré. Naši tiskaři se o ně navíc dobře starají. Čtyřbarevku máme více než dva roky, dvoubarevku rok a půl. Za tu dobu jsme se naučili využívat všechny možnosti hardwaru i softwaru. V softwarovém prostředí strojů Komori se umíme pohybovat, takže si sami i leccos dokážeme upravit. Stroje fungují zatím téměř bez problémů. Spolehlivost a pokud možno minimální požadavky na servis byly ostatně jedním z kritérií, když jsme se rozhodovali pro zahraniční značku tiskových strojů. Servis totiž provoz strojů pořádně prodraží.

 

Vy jste snad jediná tiskárna, která má nejen čtyřbarevku, ale i dvoubarevku zakomponovánu do integrované struktury systému řízení…

Jsme zastánci komplexního pojetí systému řízení firmy. I dvoubarvový stroj umí komunikovat ve standardech CIP a je škoda toho nevyužít. Správa zakázek je v komplexním pojetí daleko jednodušší. Nedovedli jsme si představit, že bychom propojení přípravy a tisku měli řešit jinak, když stroj komunikaci umožňuje. Tradiční přenos dat na stroje Sprint probíhá pomocí diskety. S těmi ovšem v naší firmě už nepracujeme. Dvoubarevka zvládá všechny funkce, které nabízí čtyřbarevka, např. automatické hlídání intervalů mazání a údržby. Oba stroje jsou řízeny z jednoho počítače. Můžeme operativně přesměrovávat zakázky.

 

Když jsme v roce 2005 připravovali článek o vašem stroji Komori Lithrone 428, hodnotil jste poměry na českém trhu s tiskovými stroji značně kriticky: „Český trh je specifický v tom, že je malý a všichni se znají. Obchodníci přebíhají od jednoho výrobce k druhému a jejich stroje jsou vždy nejlepší.“ Jak byste charakterizoval současný stav tržního prostředí?

O výběru stroje pořád rozhodují nejvíc finanční zdroje a možnost profinancování, a nikoliv parametry stroje a kvalita tisku. Na trhu stále přetrvává stav, kdy velcí výrobci a dovozci mají připravené takové modely financování prodeje, že na ně tiskárnu dostanou. Málokdo financuje nákup stroje z vlastních zdrojů. Všichni jsou závislí na leasingových společnostech. Silný dodavatel netrvá na vysoké akontaci, umí odložit splátky apod. Noví hráči na trhu se snaží přizpůsobit podmínky dodávek zavedeným značkám. V tom se situace na trhu pozvolna mění. Posiluje se konkurenční charakter prostředí. Záleží samozřejmě také na bonitě investora. Nám se nyní vyjednává daleko lépe než malé tiskárně. Vydobyli jsme si renomé a na trhu máme dobrou pozici. Některé stroje a zařízení jsme si dovezli ze zahraničí sami.

 

Vaše firma prošla změnou zakázkové náplně od návodů k počítačovým hrám k merkantilní a akcidenční produkci. Jak byste přerod zakázkové struktury charakterizoval?

Zpracování návodů nás vlastně donutilo začít s tiskem. Zpočátku jsme měli tak silnou poptávku, že jsme návody ani nestíhali tisknout. Vedle toho jsme ještě tiskli také merkantilní zakázky. S rozvojem Internetu poptávka po návodech ke hrám na počítačích klesala a my jsme se museli postupně přeorientovat na běžnou polygrafickou produkci. Nové struktuře zakázek jsme přizpůsobili naše technologické vybavení. Teď tiskneme reklamu, časopisy i knihy. Máme všechny technologie, pouze při výrobě knih částečně kooperujeme vazbu V8. Ve stejném období jsme změnili umístění firmy, některé technologie, tiskové stroje, složení zakázek i systém firemního řízení.

 

Firma Stuare se vypracovala mezi tiskárny střední velikosti, které již obvykle vyžadují vznik nějaké hierarchické manažerské struktury. Majitelé nemohou obsáhnout všechny detaily třísměnného provozu. Jak tato změna probíhá u vás?

Změny, na které se ptáte, u nás už většinou proběhly. Máme manažery přes výrobu a technologie. Sami se staráme o klíčové zákazníky a máme také obchodní oddělení. Změnu v organizační struktuře si obvykle vynutí výše obratu, množství zakázek a počet zaměstnanců. V našem případě byl asi nejdůležitějším faktorem počet zakázek. Když jsme přešli od výroby návodů k počítačovým hrám s několika málo odběrateli k polygrafické produkci s desítkami až stovkami zákazníků, přineslo to samozřejmě i nárůst pracnosti v logistice. Stuare teď zaměstnává asi třicet lidí. V roce 2006 jsme měli v průměru 25 zaměstnanců a obrat 55 mil. Kč. S novými technologiemi se nám na relativně malý počet lidí daří dosahovat vysokého obratu. Myslím, že jsme dokázali vytvořit dobrý tým. Při řízení spolupracovníků dávám přednost pozitivní motivaci.

 

Jste známí také svou snahou implementovat workflow a systémy řízení do všech detailů. Jak byste nyní charakterizoval stav vašeho informačního systému?

Změnami jsme procházeli zhruba rok. Souvisely také s přestěhováním firmy z Brna do Troubska-Veselky na okraji Brna. Informační systém jsme vybudovali v podstatě znovu na podmínky nového sídla Stuare s novými tiskovými stroji. Museli jsme zohlednit jiný způsob průchodu zakázky studiem, tiskárnou a knihárnou. Fyzicky jsme v nové tiskárně přeskládali technologie i hardwarovou složku systému a na to jsme aplikovali nový nebo upravený software. Systém ještě dolaďujeme na logistický tok, jak aktuálně probíhá mezi jednotlivými odděleními, a doplňujeme jej o další moduly, např. o propojení s účetnictvím. Ale už teď jsme schopni se na systém napojit pomocí notebooku nebo i mobilu odkudkoliv na světě a podívat se na stav zakázek. O zakázkách máme detailní přehled i pokud se týká kalkulací, cen a nákladů, jež se vztahují ke konkrétnímu jobu. S tiskovými stroji Komori jsme koupili systém DoNet, v pre-pressu používáme systém Agfa ApogeeX Commercial. Nikdo nám nebyl schopen udělat nadstavbu, takže si sami z obou systémů vytahujeme provozní data, která potřebujeme, a zpracováváme je pomocí vlastního softwaru (během diskuse ukazuje pan Tureček na svém mobilu stav tisku na jednotlivých strojích v daném okamžiku, co od začátku směny tiskaři vytiskli, i další informace o zakázkách). Informační systém nám nabízí detailní přehled o historii zakázek. Pro opakované zakázky stačí převzít dřívější parametry. Systém nám umožňuje získat velmi rychle přehled o spolupráci s konkrétním zákazníkem, např. objem prodeje po měsících. Kromě všech firemních funkcí si prostřednictvím informačního systému zaměstnanci objednávají třeba i obědy.

 

Zúčastnil jste se výstavy IGAS v Tokiu a navštívil jste výrobní závody společnosti Komori. Jak na vás zapůsobily?

Výrobní a vývojové útvary Komori na mě udělaly velký dojem, přestože jsem se nedostal do všech částí podniku. Vývoj mechanických částí stroje i softwaru mají na starosti skutečně velké týmy. Nic se nedělá na koleně. Viděli jsme montáž. Někteří zaměstnanci od nás by se měli podívat, jak se tam pracuje. Na pásu například dva pracovníci skládají barevník a vůbec spolu nepromluví. Nepřichází v úvahu, že by si odcházeli zatelefonovat.

 

Kromě práce ve firmě máte jistě také nějaká hobby…

V zásadě mě baví všechno okolo počítačů. Se známými z velké internetové firmy jezdím do Amsterdamu na největší světový veletrh informačních technologií IBC. Sleduji nejrůznější novinky, které se nám potom hodí i ve firmě.

 

K volnému času patří většinou sport a cestování. Jak je tomu u vás?

K mým oblíbeným sportům patří v létě surfování a v zimě lyže. Z cest mám nejraději individuální poznávací cesty do Asie. S přítelkyní jezdíme s batohem a na vlastní pěst. Naposledy jsme byli v Kambodži a až mi to situace dovolí, chystáme se vypravit do Laosu. Na podzim se v oboru polygrafie odjíždět z firmy nedá, takže snad někdy v příštím roce.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007 (19. 5. 2007 - Ivan Doležal)
× Jan Pachman - osobnost ST 5 / 2007 (2. 6. 2007 - Ivan Doležal)
× Ing. Radovan Valtr - osobnost ST 6 / 2007 (30. 6. 2007 - Patrik Thoma)
× Ryuta Sakurai - osobnost ST 7-8 / 2007 (17. 8. 2007 - Ivan Doležal)
× Ing. Marián Kožíšek - osobnost ST 9 / 2007 (29. 9. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Michal Štěpánek - osobnost ST 10 / 2007 (28. 10. 2007 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.