Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Marián Kožíšek - osobnost ST 9 / 2007
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Dík za každý den
Datum a místo narození: 21. prosince 1964 ve Skalici
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 2
Auto: Chrysler 300C
Oblíbená jídla: tradiční slovenská a česká kuchyně
Oblíbený nápoj: víno
Záliby: sport

 

Pan Marián Kožíšek absolvoval v roce 1987 Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a o práci v Grafobalu ve Skalici původně vůbec neuvažoval. „Ve vedení Grafobalu pracoval můj otec a nechtěl jsem, aby mě s ním srovnávali,“ vysvětluje ing. Kožíšek. Život však některá předsevzetí mění a Marián Kožíšek je od roku 1999 generálním ředitelem akciové společnosti Grafobal ve Skalici. A co tomu předcházelo?

Po skončení vysoké školy, kde jsem studoval na fakultě ekonomiky a řízení výrobních odvětví, jsem šel pracovat do Českých čokoládoven, závodu Maryša v Rohatci. Vždycky mě lákalo pracovat v obchodní oblasti. Začínal jsem v nákupu a později jsem působil v útvaru prodeje. Po roce 1989 jsem ale dostal zajímavou nabídku z Grafobalu, abych vytvořil a vedl útvar marketingu. Nikdy se nemá říkat nikdy. Nabídku jsem přijal a byl jsem zpočátku sám sobě šéfem, protože jsem byl na marketing sám.

 

Marketing byl před rokem 1989 v podnicích takřka neznámým pojmem. Jak se vám podařilo ve firmě rozvinout marketingovou činnost?

Grafobal byl před revolucí největším výrobcem obalů v tehdejším Československu. Jeho produkce byla žádaná, ale podnik neplnil všechny požadavky zákazníků. Když došlo ke změně poměrů, zákazníci se od Grafobalu odvrátili a začali nakupovat obaly od nově vznikajících výrobců a z dovozu. Grafobal nedokázal reagovat stejně pružně jako jeho konkurenti. Firma byla v hlavních technologiích vytížena pouze na 60 % dvousměnného provozu. Vytvoření marketingu bylo jedním z kroků, kterými Grafobal začal obnovovat svoji pozici na trhu. Relativně rychle se nám podařilo změnit Grafobal z výrobně orientované firmy na společnost zaměřenou na zákazníka. Obchod začal diktovat výrobě, ne naopak, a vytížení technologií se postupně zvýšilo na třísměnný až nepřetržitý provoz.

 

Kdy jste začal pracovat v top-managementu?

Brzy po vypracování marketingové koncepce jsem dostal nabídku, abych převzal funkci obchodního náměstka. Bylo mi 27 let a na práci šéfa obchodu jsem si zprvu netroufal. Když se ale nabídka zopakovala, přijal jsem ji a následujících sedm let jsem pracoval jako obchodní ředitel. Potom se uvolnilo místo generálního ředitele a před osmi lety jsem byl jmenován na jeho pozici.

 

Hodně manažerů přichází do vedení polygrafických společností z oblasti techniky a výroby a musí potom rychle absorbovat poznatky o ekonomice, obchodu a řízení. U vás tomu bylo naopak…

Něco málo o polygrafii jsem se dozvěděl od otce. V praxi jsem se k polygrafii dostával přes obchod. Když jsem působil v Čokoládovnách, v odštěpném závodě Maryša v Rohatci, spolupracoval jsem s Grafobalem na dodávkách obalů. Po nástupu do Grafobalu jsem absolvoval „kolečko“ po nejdůležitějších útvarech. S polygrafickými technologiemi a jejich možnostmi jsem se nejvíc seznámil při každodenní praxi. Nejdůležitější na každé technologii je schopnost vytvářet přidanou hodnotu pro zákazníka.

 

Jak se v průběhu posledních let změnily právě polygrafické technologie?

Grafobal měl vždy strojový park na nejvyšší možné úrovni. Po revoluci se samozřejmě zvýšil tlak na kvalitu obalů. Předtím byl podnik někdy nucen tisknout skládačky i na nenatírané lepenky. Začaly se dovážet kvalitnější spotřební materiály. V minulosti se výrazně méně lakovalo. Když se začaly dovážet výrobky s kvalitními obaly, chtěli je mít i naši výrobci. Vedle klasických čtyřbarevných skládaček se zvýšil podíl šestibarevných i speciálních obalů se zlatoražbou, UV lakem, laminováním a podobně. Koupili jsme nové šestibarvové stroje MAN Roland s in-line lakováním.

 

Jak hodnotíte aktuální trendy na trhu s obaly?

Vyrábíme obaly pro farmaceutický a kosmetický průmysl, jež se všeobecně považují za nejnáročnější. Objednavatelé obalů tlačí požadavky na kvalitu až do extrému, protože chtějí obstát v konkurenci na svém trhu. Jejich zákazníci, kteří musí drahé obaly koneckonců zaplatit na spotřebitelském trhu v ceně výrobků, už takové požadavky na špičkovou kvalitu obalů neprosazují, spíš jim jde o kvalitní výrobek. V tom vidím jeden z rozporných trendů v obalovém a polygrafickém průmyslu. I když se to na první pohled nezdá, proti klasickým tiskárnám je tisk obalů o něco náročnější na kvalitu, protože renomované firmy vyžadují, aby všechny obaly tištěné v různě velkých sériích byly bez barevných odchylek. Celosvětové značky navíc chtějí, aby loga a obaly jejich výrobků tištěné v různých zemích byly v globálním měřítku absolutně stejné.

 

Souhlasíte s tvrzením, že produkce potištěných obalů roste jako jeden z mála segmentů polygrafické výroby bez ohledu na recese a ekonomické výkyvy na světovém trhu?

Je rozdíl mezi globálním a regionálním trhem. Slovenská ekonomika se rychle rozvíjí, ale pokud je rozvoj tažen produkcí automobilů, spotřeby našich obalů se to až tak moc netýká. Grafobal roste díky expanzi na další trhy. Pro Grafobal byl a je slovenský trh příliš malý. Nebylo naší strategií být na tuzemském trhu nejlacinější, vždy jsme se ale snažili být nejlepší. Limity domácího trhu eliminujeme expanzí v zahraničí. Na začátku devadesátých let jsme měli dvě možnosti: buď snížit zaměstnanost, nebo rozvíjet výrobu produktově i regionálně. Sortiment jsme rozšířili o produkty z vlnité lepenky, které se dříve u nás nevyráběly a dovážely se z Rakouska a Švédska. Ve Skalici jsme vybudovali druhý výrobní závod. Po rozdělení federace jsme otevřeli obchodní zastoupení v České republice a později vybudovali výrobní závod ve Slaném. Na Slovensku jsme ovládli společnost Polygraf Print v Prešově. Expanze potom pokračovala směrem na východ, když jsme koupili největšího výrobce obalů v Litvě. Později přibyla do naší sestavy také firma v Bulharsku. Naším posledním přírůstkem je nový závod vybudovaný v Ruské federaci – Grafobal Don v Rostově na Donu. Protože požadavky ruských zákazníků na kvalitu v ničem nezaostávají za našimi tuzemskými, splňuje nový závod středoevropský standard. V Rostově nyní máme tři tiskové stroje – jeden šestibarvový s lakem, další šestibarvový se dvěma lakovacími jednotkami, a třetí stroj je pětibarvový se dvěma laky. Všechny stroje jsou od firmy MAN Roland. Kromě dalších technologií máme v tiskárně v Rostově také tři výsekové stroje od firmy Bobst. Souběžně se zahraniční expanzí pokračovaly rovněž investice do technologií v sídle podniku ve Skalici.

 

Na vašich webových stránkách uveřejňujete, že jste loni proinvestovali 218 miliónů slovenských korun. Letos chcete investovat 378 mil. Sk, z toho 200 mil. Sk ve Skalici. Jaké technologie budete posilovat?

Zatím málo investujeme do budov, většina investic je určena na nové stroje a zařízení. Rostoucí požadavky zákazníků určují i směry našeho investičního rozvoje. Kdysi jsme začínali se second-handovou zlatičkou v polovičním formátu. Teď používáme zlatičku ve formátu B1, zakoupenou od společnosti Bobst. Tisk obalů podléhá sezónním výkyvům a kapacita jedné zlatičky nedostačuje, přestože se stroj využívá v nepřetržitém provozu. Rozhodli jsme se zdvojnásobit kapacitu zlacení a investovat do další zlatičky v plném formátu, a to opět od firmy Bobst.

Abychom udrželi krok s moderními tiskovými technologiemi, pravidelně obměňujeme naše archové stroje. Stroje jsou u nás vytěžovány po většinu roku na čtyři směny a jsou tedy rychleji opotřebené, než by tomu bylo v běžných podmínkách akcidenčních tiskáren. Na trhu s obaly roste počet zakázek, ale zároveň se snižuje jejich průměrný náklad. Obaly podléhají neustálým změnám a v konkrétním sortimentu nelze držet zásoby na dlouhou dobu dopředu, přestože máme dostatečnou skladovou kapacitu a můžeme požadavky pokrývat v režimu dodávek just-in-time. Větší počet kratších zakázek vede v souhrnu k nárůstu přípravných časů. Posilujeme kapacitu v tisku a budeme tedy kupovat další tiskový stroj.
Z dalších investic máme rozpracované dvě lepičky. Podle nové legislativy musejí být lékové krabičky opatřeny textem ve slepeckém písmu. Požadavek nyní řešíme ražbou ve fázi výseku, ale doplnění názvů a pokynů o informace v Braillově písmu chceme přesunout až do operace lepení krabiček, což se nám jeví jednoznačně jako ekonomicky nejvýhodnější.

Investice do nových technologií, které jsme realizovali v uplynulých letech, se nám vracejí i v podobě nejrůznějších ocenění za návrhy a výrobu obalů. Vzpomněl bych mezinárodní ceny za speciální obaly na brandy a víno. Poslední významné ocenění jsme získali za obal na karafy, jež jsme předávali obchodním partnerům při oslavě 100. výročí vzniku Grafobalu.

 

Jaká je pozice Grafobalu v ostatních segmentech polygrafické výroby, do nichž kromě potisku obalů zasahuje?

V minulém roce jsme dosáhli celkových výnosů 1,93 miliardy Sk, což je proti roku 2005 nárůst o 2,31 procenta. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb činily 1,54 miliardy Sk a zisk před zdaněním 76,44 miliónu Sk. Pro představu o velikosti naší produkce může posloužit údaj o roční spotřebě lepenky, kartonu a papíru v rozsahu dvacet tisíc tun. Pro slovenský trh bylo loni určeno 46 % produkce, zbytek šel do zahraničí, z toho 11 % do České republiky. Asi 60 % obratu v Grafobalu Skalica tvoří obaly z hladké lepenky, 15 % představují obaly z vlnité lepenky a zbytek je klasická polygrafie. Kromě obalů tiskneme etikety. Naší specialitou jsou suché etikety na čokolády, které musejí splňovat potravinářská kritéria. Při jejich tisku se používají bezzápachové barvy a laky.

 

Náš rozhovor probíhá v době, kdy se zaměstnanci Grafobalu chystají na dovolenou. Jaké dovolené dává přednost jejich generální ředitel?

Přiznám se, že dovolenou bych docela rád trávil v klidu doma, cestování mám dost během roku. Moc rád se setkávám s obchodními partnery, poznávám díky nim nové kraje a času stráveného doma je tedy trochu méně. Uvědomuji si, že kvůli pracovnímu zaneprázdnění rodinu dost zanedbávám, a o dovolené se jí to snažím vynahradit, takže cíl dovolené určuje manželka a dvě dcery. V létě jezdíme většinou k moři.

 

Jaké jsou vaše záliby a koníčky?

Moje záliby se orientují na sport. Rád si zahraji tenis a fotbal. Skalica je hokejové město a dřív jsem hrával i hokej. Bydlíme v rodinném domě. Dělám práce okolo domu, ale za domácího kutila se příliš nepovažuji. Nejradši venku pracuji na jaře, když se travička zazelená. Potom po čtyřech, pěti měsících mi venkovní práce už takovou radost nepřinášejí a těším se na zimu. Mou drobnou zálibou je ochutnávání vín. Široký sortiment vín a jejich chutí – to je prostě něco nádherného.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Bernhard Schreier - osobnost ST 5/04 (23. 6. 2004 - Gustav Konečný)
× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007 (19. 5. 2007 - Ivan Doležal)
× Jan Pachman - osobnost ST 5 / 2007 (2. 6. 2007 - Ivan Doležal)
× Ing. Radovan Valtr - osobnost ST 6 / 2007 (30. 6. 2007 - Patrik Thoma)
× Ryuta Sakurai - osobnost ST 7-8 / 2007 (17. 8. 2007 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.