Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Radovan Valtr - osobnost ST 6 / 2007
Patrik Thoma - Svět tisku

Motto: Žij a nech žít
Datum a místo narození: 16. 9. 1961
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: jedno
Auto: Mazda 6
Oblíbené jídlo: italská kuchyně
Oblíbené nápoje: dobré víno
Záliby: kolo, běžky, in-line brusle, míčové sporty

 

Hradecká společnost Tosto je známá především v okruhu firem, jež se zabývají povrchovým zušlechťováním tiskovin. Nabízí totiž na českém a slovenském trhu produkty firmy Schmid Rhyner AG. Jejím zakladatelem a spoluvlastníkem je ing. Radovan Valtr, kterému jsme položili několik otázek.

 

Firma Tosto se nezabývá pouze dodávkou produktů pro polygrafii. Jak jste se k tomuto oboru vlastně dostal?

Abych pravdu řekl, v podstatě velkou oklikou a skoro i náhodou. Můj profesní život se totiž opravdu v minulosti na polygrafický průmysl příliš nezaměřoval. Vystudoval jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze a ještě před revolucí jsem vystřídal několik zaměstnání, žádné však v oboru polygrafie. Naposledy jsem pak pracoval ve společnosti Strojobal v Hradci Králové, zabývající se výrobou jemných plechových obalů a tub, kde jsem nejprve působil v oblasti nákupu investic a posléze jsem se dostal do oblasti prodeje a dodávek materiálů, tedy do segmentu, v němž nyní podniká i naše společnost. Odtud byl již jen krok k založení vlastní společnosti Tosto, která má nyní dvě prakticky nesouvisející základní divize. Ta první se zabývá dodávkou mycích technologií pro silniční a kolejová vozidla, druhá pak dodávkou surovin a materiálů pro další výrobní technologie. Právě sem spadá i část věnující se polygrafii.

V začátcích se na nás napojila švýcarská obchodní skupina, která fungovala jako zprostředkovatel mezi švýcarskými i západoevropskými výrobními společnostmi a zeměmi střední a východní Evropy s novým potenciálem. Ve skupině firem, s nimiž tato obchodní skupina tehdy spolupracovala, byla, kromě např. výrobce přípravků pro gumárenský průmysl, kterého na našem trhu také zastupujeme, právě i společnost Schmid Rhyner AG, vyrábějící mj. fotopolymerizovatelné (UV) a disperzní laky. Tento švýcarský výrobce materiálů pro povrchovou úpravu potisku má blízko k další švýcarské firmě Steinemann Technology AG. Vzhledem k tomu, že se u nás první lakovačky tohoto výrobce tehdy právě instalovaly, začal být pochopitelně zájem také o laky. Dalo by se tedy říci, že jsme byli v pravou chvíli na správném místě a že segment polygrafie si spíše našel nás, než že bychom jej přímo vyhledávali my. Ostatně reakce na poptávku nás přivedla i k řadě jiných dlouhodobých partnerství mimo polygrafický průmysl, kde prvotním impulsem byla snaha vyhovět požadavkům trhu i náročných zákazníků. Výsledkem pak byla a je dlouhodobá a úspěšná spolupráce. Dnes patří dodávky UV laků a laminačního lepidla, stejně jako disperzních laků mezi velmi významné komodity, jimiž se naše společnost zabývá.

 

Začínat na trhu s produkty a v segmentu, o němž jste toho moc nevěděli, bylo asi docela riskantní?

Výhodou v té době, kdy jsme s dodávkami laků na český a slovenský trh začínali, byl fakt, že s touto technologií tady měl potřebné zkušenosti opravdu málokdo. Hlavní boom UV lakování začal až o něco později, takže jsme mohli reagovat na požadavky trhu a postupně získávat potřebné zkušenosti. Kladem pro nás bylo i to, že naši dodavatelé mají velký přehled, jsou v tomto ohledu velmi vstřícní a snaží se veškeré problémy či dotazy komunikativně řešit. Postupem času pak člověk získá odpovídající přehled i zkušenosti, a tak dokáže v mnoha případech zákazníkovi poradit sám – zejména v případech, kdy se s podobným problémem setkal již v minulosti. Vždy záleží pouze na tom, zda se chcete učit novým věcem a naslouchat problémům zákazníků. To je totiž největší škola, která vás může naučit mnohem více než jakékoliv teoretické informace.

Dnes jsme se dostali do stádia, kdy můžeme našim zákazníkům nejenom nabídnout odpovídající know-how, ale také široké spektrum laků, z nichž prakticky všechny máme i skladem. Jsme tak schopni velmi rychle reagovat na aktuální potřeby trhu bez zbytečných časových prodlev.

 

UV technologie zaznamenala v posledních letech velký rozmach. Jak vnímáte její pozici vůči dalším typům lakování?

Zde je nutné zvažovat, jestli se jedná o situaci na našem trhu, či zda budeme danou problematiku posuzovat z celoevropského pohledu. V západní Evropě začaly před pár lety instalace ofsetových strojů umožňujících UV lakování v in-line systému, tzn. při jednom průchodu archu strojem. Nemyslím tím pouze řešení, kdy celý tisk probíhá za použití UV barev, a tudíž může být stroj vybaven jedním lakovacím agregátem, ale také systémy s dvěma lakovacími jednotkami, u nichž jsou použity konvenční barvy a na prvním lakovacím agregátu je nanášen primer, oddělující UV lak od tisku. Tato řešení jsou nasazována především kvůli rychlosti a operativnosti zpracování. Pro stroje tohoto typu samozřejmě systém laků rovněž máme, materiály pro relativně nová zařízení v našem regionu také úspěšně dodáváme. Vedle tiskových strojů s jedním agregátem, které jsou u nás zastoupeny přece jenom více, fungují i tiskové stroje se dvěma lakovacími agregáty, ovšem spíše u obalářských výrobců.

V našem regionu se však z celé řady důvodů prosazují i nadále zejména off-line řešení s využitím speciálních lakovacích strojů. Nanášení UV laků se pak objevuje také v segmentu sítotisku, kde jsou především prováděny aplikace parciálního lakování, a pak také některé další speciální aplikace.

Z pohledu porovnání obou základních technik lakování, tzn. disper­zních a UV laků, musím říci, že si UV lakování našlo přirozenou cestou dlouhou řadu příznivců a celkové objemy spotřebovaných laků stále stoupají. To mimo jiné dokládají i naše zkušenosti, které ukazují, že v posledních letech se nám množství odebraného laku meziročně zvyšuje přibližně o 20 %, což potvrzuje významný vzestup celé technologie na českém a slovenském trhu. Pokud budeme mluvit o in-line lakování na českém trhu, pak zde má stále dominantní postavení nanášení disperzních laků (trend posilování UV laku je zde ovšem zřejmý), u off-line řešení je však pozice UV laků dnes jednoznačně dominantní.

Při výčtu poměru typů laků v rámci jednotlivých technologií pak nesmíme pochopitelně opomenout ani flexotisk, kde má UV lak při výrobě etiket již své nenahraditelné místo a kde v současnosti tato technologie jasně převládá nad ostatními typy laků.

 

Hybridní technologie svého času měla ambice konkurovat UV lakům. Jaká je situace dnes?

Chápu otázku spíš jako srovnání hybridních a UV barev v kontextu následného in-line lakování UV lakem. Skutečně bylo období, kdy se o hybridní technologii jako o možnosti uplatnění často mluvilo, nicméně celosvětově zatím nedošlo až k takovému masivnímu rozšíření. Určitě šlo o významný krok směrem k využití UV barev v in-line systému s následným lakováním. Jde o systém, jehož výhody jsou především při konečném hodnocení v relativně nízké ztrátě lesku do 24 hodin po vytištění, což platí také pro tisk ve větších rychlostech. Jeho omezení je především v tom, že jej lze využívat pouze s UV lakem a hodí se hlavně (jednoduše řečeno) pro standardizované a opakující se zakázky, kde je systém parametrově správně nastaven, dokonale odzkoušen a není třeba provádět zásadní změny nastavování. Uvidíme, co přinese budoucnost, zatím výhody systému v malonákladovém provozu s nutností přenastavování technologie pro jednotlivé zakázky nevidím.

 

Jaký je váš názor na vztah lakování a laminování?

Myslím, že tyto dvě technologie spolu mohou velmi dobře koexistovat a nikdy jedna druhou úplně nevytlačí. Laminace se stále bude nasazovat tam, kde je nutné dosáhnout velké pevnosti a větší odolnosti proti vnějším vlivům, naopak UV lakování bude nacházet uplatnění v případech, kdy vedle nezanedbatelné funkce ochrany jsou vyšší nároky kladeny především na výsledný efekt povrchové úpravy. Je nutné brát v potaz také celou řadu dalších aspektů, jako je například cena, kde lakování v celkovém kontextu (nejen z hlediska kilogramových nákladů na materiál a spotřebované energie) je oproti laminaci příznivější, v neposlední řadě je třeba zvažovat také ekologické aspekty. Zde UV laky vyhrávají na celé čáře. Zatímco ekologická likvidace laminované obálky či samotného výrobního odpadu je mnohdy poměrně problematická, u UV laků se s těmito potížemi prakticky nesetkáváme. Ekologické je i samotné zpracování laků a jejich nanášení na substrát.

Na tom, že mohou obě tyto základní technologie existovat bez problémů vedle sebe, má velkou zásluhu také to, že jejich kombinací mohou vznikat velmi zajímavé efekty, které dodávají výsledné tiskovině netradiční vzhled a punc neotřelosti. Proto jsou také pochopitelné kroky firem, jež se zabývají lakováním či laminováním, že v poslední době rozšiřují své služby rovněž o druhou technologii. Mohou tak svým zákazníkům nabídnout ucelené portfolio služeb.

 

Často se v poslední době v souvislosti s polygrafickou výrobou zmiňují digitální technologie. Jaká je zde situace s laky?

Je pravda, že digitální tisk se stále více prosazuje nejenom na úkor archového ofsetového tisku, ale s jeho nasazením se můžeme setkat i jako s náhradou řešení pro tisk etiket. Pravdou zůstává, že UV lakování v tomto segmentu není ještě natolik na výši, aby mohlo konkurovat laminaci. Problémem je kromě jiného použití savých substrátů z důvodu ukotvení barev, na druhou stranu tento předpoklad jde proti požadavku UV laku, který savé substráty nemá rád. Dochází totiž k nadměrné penetraci laku, tím i k nestejnoměrnému nánosu a nekonzistentnosti lesku. V současné době vidím vhodnost použití hlavně pro menší náklady (řekněme do 5 000 ks). Lze však předpokládat, že i v budoucnosti povede zvyšující se tlak zpracovatelů digitálního tisku k vyvinutí takových řešení, která budou vhodná i pro digitální tisk.

 

Vidíte uplatnění UV lakování i jinde než při zušlechťování povrchu tiskoviny?

UV lak se dnes skutečně používá i v jiných oblastech. Typickým příkladem mohou být znaky ve slepeckém písmu. V poslední době se v několika firmách provádějí testy tisku Braillova písma. Legislativa totiž přichází s požadavkem informačně zpřístupnit určité výrobky i zrakově postiženým lidem. Řadu produktů proto v nedaleké budoucnosti bude nutné kódově značit i pomocí slepeckého písma, a proto se některé firmy již dnes na tuto aplikaci důkladně připravují. Použití UV laku je dnes jednou z možností, jak obaly Braillovým písmem opatřit. Ve hře je pochopitelně například také ražba, a tak bude záležet na samotných výrobcích, jaké řešení pro ně bude nejvýhodnější.

 

Řídit firmu zaměřenou na tolik různých oblastí jistě zabere mnoho času. Najdete si nějaký i na případnou relaxaci?

Nepatřím mezi ty, kteří by odpočívali ležením u moře či doma na gauči, ale spíše vyznávám aktivní způsob relaxace. Mezi mé koníčky totiž patří prakticky všechny formy sportu. Dříve jsem se věnoval závodně házené, dnes však již jde spíš o rekreační záležitost, i když stále hrajeme v házené soutěž veteránů. Daleko více se však nyní věnuji jiným sportům, mezi něž patří například tenis či jízda na kole, v zimě pak preferuji jak sjezdové, tak i běžecké lyžování.

Poslední dobou mne také zaujala jízda na in-linech, kterou mi kvůli minimálním otřesům sportem postižených zad doporučil i lékař. Možná by se někomu mohlo zdát, že jde o sport, jemuž se věnují především teenageři, ale když jedete po vyznačených trasách, potkáváte i lidi v důchodovém věku, kteří kolečkovým bruslím zkrátka propadli. Zásobárnou energie je pak pro mne pochopitelně také rodina.

 

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Bernhard Schreier - osobnost ST 5/04 (23. 6. 2004 - Gustav Konečný)
× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007 (19. 5. 2007 - Ivan Doležal)
× Jan Pachman - osobnost ST 5 / 2007 (2. 6. 2007 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.