Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Antonín Kříž - osobnost ST 4 / 2007
Ivan Doležal - Svět tisku

Datum a místo narození: 1. listopadu 1967, Ústí nad Labem
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 4
Auto: Volkswagen Multivan
Oblíbená jídla: poslední dobou japonská kuchyně
Oblíbené nápoje: dobré víno a dobrá whisky
Záliby: práce, firma, rodina, motocykl Enduro 450

 

Pražská firma Uniware patří mezi rychle se rozvíjející a průběžně stále rostoucí obchodní společnosti, působící v oblasti polygrafického průmyslu. Jejím zakladatelem byl v roce 1992 Antonín Kříž, který je od počátku také jejím ředitelem.

 

Jak jste se vlastně dostal do polygrafické branže a co bylo impulsem k založení společnosti Uniware?

Na elektrotechnické fakultě ČVUT, kde jsem počátkem devadesátých let studoval, byl vyvěšen inzerát, že nově vznikající počítačový magazín hledá redaktory. O počítačích jsem už tehdy věděl relativně dost, zabýval jsem se programováním v Basicu a v Pascalu, tak jsem se přihlásil. Jednalo se o počítačový měsíčník Chip, který tehdy u nás začínal vycházet v licenci, a jeho prostřednictvím jsem se potom dostal ke grafickým programům, začal jsem lámat v programu Ventura Publisher. Díky tomu jsem se později dostal k práci v Hospodářských novinách, kde sháněli pracovníky na zlom a lidi, kteří by mohli zaučovat jejich redaktory. Tehdy jsem si už jako fyzická osoba založil také vlastní firmu. Tu následně oslovily Zemědělské noviny, které potřebovaly naučit své zaměstnance lámat v Quarku, a tak to pokračovalo dál. Byznys se rozběhl docela dobře, takže fakultu jsem nedokončil, studium ukončil ve 4. ročníku, a začal se věnovat výhradně podnikání. Ale nelituji toho, protože kdybych pokračoval ve studiu, tak bych zřejmě „prošvihl“ ten počáteční bouřlivý rozvoj soukromého podnikání a Uniware by asi neexistoval. Moje soukromá firma se zpočátku zaměřovala výhradně na výrobu počítačové sazby, jednalo se tedy v podstatě o grafické studio, ale později začala také prodávat velkoformátové digitální tiskárny. A vzhledem k rozšiřování činnosti a stoupajícímu objemu obratu bylo stále složitější to realizovat na fyzickou osobu. Proto jsem přibral jako společníky kolegy, kteří se mnou pracovali v mé soukromé firmě, a v roce 1992 jsme založili Uniware. Tato společnost s ručením omezeným se zpočátku věnovala také počítačové sazbě a dodávkám velkoformátových tiskáren pro noviny, ale současně začala prodávat i další zařízení pro podniky polygrafického průmyslu, zejména z oblasti pre-pressu. Navázali jsme tehdy spolupráci s firmou ECRM, což byly osvitové jednotky, s firmou Gretag Macbeth (dnes X-Rite), vyrábějící měřící přístroje a Color Management, a firmou Norscreen, dodávající vyvolávací automaty na filmy. Potom postupně přibývaly další firmy, jako třeba Glunz & Jensen, Viptronic, Flexolaser, Heights apod.

 

Původně tedy byla obchodní činnost Uniwaru zaměřena téměř výhradně do oblasti pre-pressu. Nedávno byla ale rozšířena také o dodávky ofsetových a sítotiskových strojů. Kdy vám začal být tisk blízký natolik, že jste začal uvažovat o zastupování výrobců tiskových strojů?

Ano, zpočátku jsme se orientovali jenom na pre-press. O tisku jsme věděli, že existuje, ale byla to tehdy pro mne ještě španělská vesnice. Ale překvapivě jsme o tiskových strojích začali uvažovat poměrně brzy, už tak v letech 1995–96, kdy jsme už prodávali také spotřební materiály pro tiskárny, nejprve tiskové desky pro ofset a potom i barvy. Tehdy už jsme začali tak trochu koketovat s japonskou společností Hamada, ale pak jsme usoudili, že na to ještě není vhodná doba a nemáme na to zatím lidi ani možnosti. Idea prodávat tiskové stroje nás ale od toho roku 1995 neopustila, pouze k tomu naše firma musela dozrát. Vhodná doba potom nastala v minulém roce, kdy jsme začali zastupovat nejprve společnost Sakurai a následně také společnost Hamada.

 

Co vás vedlo k rozhodnutí začít zastupovat japonské výrobce tiskových strojů?

Kvalitní archové ofsetové tiskové stroje jsou vyráběny prakticky jenom v Evropě a v Japonsku, takže naše volba byla poměrně jednoznačná. Navíc, pokud to vezmu z marketingového hlediska, o japonských tiskových strojích nemohl nikdo nikdy říci nic špatného, protože jsou opravdu kvalitní, mají ve světě dobré jméno, a na tom už se z našeho pohledu dalo stavět. Tyto stroje jsou konstrukčně v souladu se světovou špičkou, mají jednoduchou obsluhu a také velmi dobrou servisní pověst.

 

Bylo obtížné navázat užší kontakty s japonskými firmami?

Samozřejmě, že to bylo těžší, protože mentalita Japonců je trochu odlišná. My máme přísloví „dvakrát měř a jednou řež“ a Japonci je mají ad absurdum na „stokrát měř a jednou řež“. Takže navázat s nimi obchodní spolupráci je určitě trochu složitější. Američanům obvykle stačí, když se při úvodním kontaktu vychválíte do nebe, oni vám padnou kolem krku a jste pro ně hned „nejlepší“ obchodní partner. Je tedy daleko jednodušší navázat spolupráci s jakoukoliv firmou v Evropě nebo v USA, nebo nakonec i v Indii nebo Číně. Japonci jsou už při prvním kontaktu velice vlídní a uctiví, ale prověří si do puntíku každé slovo, které jste jim napsali nebo řekli, a na jednání s nimi musí být člověk velice dobře připraven. Je dobré a praktické si o japonské filozofii a stylu jednání zjistit raději něco už předem, to určitě pomůže.

 

Existuje nějaký rozdíl mezi prodejem pre-pressových zařízení a prodejem tiskových strojů? Tiskové stroje zřejmě vyžadují mnohem rozsáhlejší a důkladnější zajištění zákaznického fullservisu.

Já jsem si to myslel také až do doby, než jsme provedli první instalace tiskových strojů, které jsme začali prodávat. A ono to paradoxně není tak úplně pravda, protože počítačové systémy obecně vyžadují větší servisní zajištění už jenom proto, že očekávání uživatelů těchto systémů, například CtP, bývají občas trošku odlišná od reality a přistupují k nim také trošku jinak, než přistupují k tiskovým strojům. Samozřejmě, že jsme investovali hodně času a prostředků do toho, abychom posílili svoji servisní síť techniky a dalšími odborníky, jak pro oblast mechaniky, tak i elektroniky. Navázali jsme dokonce i externí spolupráci s lidmi, kteří se servisem tiskových strojů zabývají spoustu let a dostali jsme na ně pozitivní reference. Ale musím říci, že zkušenosti se zákaznickým fullservisem tiskových strojů máme zatím daleko příjemnější, než jsme očekávali.

Z hlediska servisu jsme tedy přípravu na prodej tiskových strojů nepodcenili, naopak, v případě společnosti Sakurai to byla první podmínka toho, že s námi vůbec začali jednat. Nejprve se totiž museli přesvědčit, že máme servisní síť vybudovanou a techniky na potřebné odborné úrovni. U společnosti Hamada, která nás později oslovila sama, to bylo už něco trochu jiného, protože tyto dvě firmy se zřejmě už navzájem informovaly, co a jak. Ale musím říci, že z hlediska servisního zajištění jsou naše zkušenosti velmi pozitivní, servisních zásahů není potřeba zdaleka tolik, kolik jsme původně předpokládali, protože ty stroje jsou naprosto spolehlivé a není třeba na nich nic řešit.

 

Společnost Uniware je úspěšná a rychle se rozvíjí. Co vás v poslední době v rámci její činnosti příjemně překvapilo?

Věc, která překvapila asi všechny lidi ve firmě, byl ohlas na sítotiskové produkty společnosti Sakurai, protože ten je svým způsobem až neuvěřitelný. A myslím si, že překvapil i samotného výrobce. Tradice sítotisku u nás samozřejmě existuje a je tady i dost firem, jež si sítotiskové stroje Sakurai, které nabízíme, mohou dovolit. Ale podle mého názoru si teprve při jejich uvedení na náš trh spousta lidí uvědomila, jaké jsou možnosti sítotisku nejenom z hlediska jeho využití pro celoplošné nebo parciální lakování, ale i z hlediska tisku dalších speciálních aplikací, ať už se jedná třeba o Braillovo písmo, lentikulární tisk bez lentikulárních fólií, reliéfní tisk nebo jiné speciální efekty. A vzhledem k tomu, že sítotiskové stroje Sakurai tisknou produkční rychlostí až 4 000 archů/hod. i v těch největších formátech, v jakých jsou vyráběny, přibližují se tím i některým ofsetovým strojům. Jiná věc samozřejmě je, že v segmentu sítotiskových strojů představují produkty Sakurai opravdu světovou špičku a nemají konkurenci.

 

Je pro vás řízení firmy, jakou je Uniware, pouze zaměstnáním, nebo spíš koníčkem?

To si myslím, že je jasné. Pro každého člověka, jenž něco vybudoval a vlastní, musí být tato činnost především koníčkem. Bez toho by to zkrátka nešlo. Kdybych bral tu práci jenom jako zaměstnání, tak každý den skončím ve tři a půjdu si lehnout nebo hrát golf, který mimochodem vůbec neumím a v životě jsem ho nehrál. Zkrátka, přistupoval bych k tomu úplně jinak. Každá práce pro člověka v mé pozici musí být koníčkem, protože jinak ji, podle mého názoru, nemůže dělat dobře a nemůže uspět.

 

Kdybyste měl obecně srovnávat oblast polygrafie s jiným průmyslovým odvětvím, odlišuje se něčím, a v čem ty odlišnosti spočívají?

Je těžké říci, jestli je třeba náročnější, nebo něco v tom smyslu. Myslím si ale, že v polygrafii se daleko víc pracuje za méně peněz a vyskytuje se v ní daleko méně takových těch „zlatokopů“. A člověk v tomto oboru nemůže uspět, aniž by do své práce dal většinu sebe samého. Ale spíš bych řekl, že díky tomu, že hodně cestuji po světě, mám možnost srovnávat tu naši polygrafii ať už se zbytkem Evropy, nebo s polygrafií americkou, a v poslední době částečně i japonskou a některých dalších asijských zemí. A při tomto zajímavém srovnávání člověk nutně musí dojít k tomu, že u nás se vlastně v řadě případů tiskne i za daleko horších podmínek a na mnohem horších strojích to, co jinde ve světě považují za špičkové produkty, jež musejí být vyráběny jen na těch nejlepších a nejdražších tiskových strojích. My prostě máme obrovskou výhodu před jinými národy ve schopnostech improvizace, a v tiskařině to platí dvojnásob. Podle mých zkušeností mají čeští tiskaři dobrou pověst všude, kde kdy pracovali, ať už je to Rakousko, Německo, ale i Spojené státy nebo Kanada. A tu dobrou pověst získali tím, že si dovedou poradit i s problémy, které nejsou úplně normální a běžné. Zahraniční tiskař, když k něčemu takovému dojde, prostě zastaví stroj a čeká, až někdo přijede a opraví to, kdežto český tiskař se nejprve pokusí problém vyřešit sám, a teprve když se mu to nepovede, hledá pomoc jinde. Takže v tomto směru máme, myslím, velkou šanci v tom kdysi populárním a zprofanovaném „dohnat a předehnat“ konkurenci, a to nejenom v rámci Evropy. Nehledě na to, že cena pracovní síly je u nás stále ještě nižší.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Petr Sichrovský - osobnost ST 3 / 2007 (14. 4. 2007 - Ivan Doležal)
× Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007 (17. 3. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.