Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Doc. Ing. Michal Čeppan, Ph.D. - osobnost ST 2 / 2007
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Všechno má svůj čas a význam
Datum a místo narození: 24. září 1952 v Bratislavě
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 2
Auto: Renault Thalia
Oblíbené jídlo:  živáňská
Oblíbený nápoj: bílé víno
Záliby: sport, literatura

 

Výuka polygrafie má na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě již dlouholetou tradici. Docent Čeppan vede katedru polygrafie od roku 1993. Polygrafická výuka je nyní soustředěna do Oddělení polygrafie a aplikované fotochemie v Ústavu polymerních materiálů. Ústav je součástí Fakulty chemické a potravinářské technologie. V rozhovoru s docentem Čeppanem jsme se ovšem nejprve vrátili k počátkům jeho odborné kariéry…

V roce 1976 jsem v Bratislavě absolvoval Chemicko-­technologickou fakultu. Shodou okolností se právě v těch letech na fakultě zakládalo oddělení polygrafie a aplikované fototechniky. Jednalo se o první vysokoškolské studium polygrafie v tehdejším Československu. Vůdčí osobností byl docent Lubomír Lapčík, který se stal později profesorem. Přišel z katedry fyzikální chemie a hledal lidi, kteří by do toho šli s ním. Členem týmu se stal také ing. Ján Panák. Já jsem zrovna v té době začal pracovat na aspirantuře a v jejím průběhu jsem získal na fakultě učitelské místo.

 

Co vás na polygrafii nejvíc zaujalo?

Polygrafie se zabývá vlastně záznamem a šířením informací. Moje aspirantura byla zaměřena na fotolitografii, která je využitelná v elektrotechnice. Studoval jsem fotochemické reakce, které nacházely uplatnění také v některých polygrafických systémech. V té době byla polygrafie těsně spjatá s fotografií. Dnes je již vztah digitální fotografie a polygrafie o hodně jiný. Později jsem se dostal také ke kolorimetrii. Reprodukcí a hodnocením barvy se zabývám i nyní.

 

Jakou jste měli v době vašich studií technickou podporu?

Profesor Lapčík říkával, že výzkumník vkládá mezi sebe a přírodu přístroj. Shánění přístrojů bylo ale hodně složité. Pro naši experimentální základnu byly důležité hlavně spektrofotometry, abychom mohli zjišťovat interakci světla se zkoumanými systémy. Finance se tehdy dělily na obyčejné koruny a devizy. Dobré přístroje se za koruny nedaly sehnat a devizy jsme většinou neměli. Za koruny se nám podařilo sehnat nějaké přístroje z podniku Carl Zeiss Jena. Styl práce se během let úplně změnil. Dnes trávím většinu času u počítače – ty tehdy nebyly. O to víc jsem se věnoval práci v laboratoři.

 

Jak byste hodnotil tehdejší spolupráci katedry s polygrafickým průmyslem?

Doba, o které mluvíme, přinesla na Slovensku rozvoj polygrafického průmyslu, zejména ofsetového tisku. Ve spolupráci s podniky slovenského tiskárenského průmyslu se řešily některé zajímavé technologické problémy. Katedra se podílela na vývoji vlhčicího roztoku pro ofsetový tisk. V Bratislavě byla založena také výroba ofsetových tiskových desek. Při tom se uplatnil i fyzikálně-chemický charakter našeho pracoviště. Katedra se podílela i na rozvoji technologií pro elektrotechnický průmysl, jelikož přenos technologií ze zahraničí nebyl v tehdejších podmínkách možný. Hodně praktických aplikací jsme tehdy řešili s Teslou Piešťany a také s Teslou Rožnov pod Radhoštěm.

 

Jaká je z vašeho pohledu situace ve spolupráci mezi univerzitami a průmyslovou sférou dnes?

Je to otázka nabídky a poptávky. Situaci nelze generalizovat, ale v oblasti polygrafie a zřejmě i v jiných odvětvích si podniky většinou kupují komplexní technická a technologická řešení, do kterých ani nemohou nějak podstatně zasahovat. Když mají problém, je na dodavateli, aby jim pomohl. Vstupovat do propracovaných technologií nikdo vysokým školám nedovolí. Používaná řešení jsou vesměs importovanými produkty. V uvedeném smyslu se prostor pro spolupráci našeho oddělení s průmyslem zúžil. Kooperace se skládá z případů, jako jsou třeba přesná měření parametrů polygrafické produkce. Hodnotili jsme např. zbytkové chemikálie v potištěných produktech ve Slovenské Grafii. V Chemosvitu jsme se zabývali měřením a vyhodnocováním barevnosti. Významným prvkem naší spolupráce s průmyslem a praxí je pravidelné organizování kurzů Základy polygrafie v rámci celoživotního vzdělávání. Doposud se uskutečnilo osm ročníků a o každý byl velký zájem.

 

Po roce 1990 se otevřely možnosti dovozu technologií. Jak se změna poměrů projevila v činnosti katedry?

Otevřely se hranice, ale s penězi to nebylo a není jednoduché. Přístrojové vybavení se ovšem o mnoho zlepšilo. V používání počítačů nezaostáváme za polygrafickým průmyslem. Vědecko-výzkumná práce je bez výpočetní techniky nepředstavitelná. Problémy s financováním ale zůstávají. Hodně využíváme zahraniční granty v kombinaci s tuzemskými granty, což nám umožňuje nakupovat špičkové vybavení. Normální tok prostředků z rozpočtových peněz se sice v posledních dvou letech zlepšil, ale na moderní přístroje by nestačil. Jeden z nejdůležitějších grantů se týkal projektů zaměřených na záchranu knih a historických ručně psaných dokumentů. V této oblasti jsme navázali zajímavé mezinárodní kontakty prostřednictvím evropské výzkumné sítě.

 

Jak se do vaší práce promítla změna v postavení univerzity ve společnosti?

Navzdory všem problémům je škola určitě svobodnější, ale svobodně lze i zahynout, kdybychom se nesnažili. Univerzita rozvíjí zahraniční styky a využívá národní systém grantů, což jí umožňuje existenci. Výzkum je základním předpokladem normálního fungování vysoké školy. Abychom mohli zkoumat, musíme si ovšem sami sehnat někoho, kdo má o naše výsledky zájem. V pedagogické praxi funguje akademická svoboda a samospráva vysoké školy. Svobodní jsou i studenti a sami si vybírají, co budou studovat. Technické směry s matematikou a fyzikou na začátku studia se velké popularitě netěší.

 

Jaký je zájem o studium polygrafie?

Polygrafie nemá na Slovensku samostatné studium jako na Univerzitě Pardubice. Máme přísné akreditační podmínky, pokud se jedná o mezní počty studentů, které umožňují existenci samostatných studijních programů. U nás je studium polygrafie součástí chemické fakulty a chemie není mezi středoškoláky příliš populární. Počty zájemců o bakalářské a inženýrské studium v oboru polygrafie nejsou velké, přestože trvá zájem polygrafických firem o naše absolventy. V posledních letech se pohyboval roční počet absolventů okolo patnácti. Studium polygrafie si volí motivovaní uchazeči. Když se rozhodnou studovat polygrafii, mají o obor zájem a většinou si i uvnitř oboru najdou svoji parketu. Maturanti získávají zájem o studium polygrafie nejen v rodinách, v nichž je někdo činný v oboru, ale hlavně z působení médií. Polygrafické produkty provázejí lidi od dětství, každý ví, o co se jedná. Polygrafie je dnes doménou digitálních technologií a do důsledků vzato je multimediální disciplínou, což všechno mladé lidi přitahuje. U mladé generace dobře zabírají obory jako fotografie, barevné zobrazení a média všeobecně, a to může vyústit i v zájem o studium polygrafie.

 

Jak se vaši studenti uplatňují v praxi?

Máme zpětnou vazbu od našich absolventů. Potvrzují, že se většinou dobře uplatní a jsou rádi, že si vybrali právě polygrafický obor. Dřív odcházelo pracovat do oboru asi 85 % absolventů. Nyní odhadujeme, že v oboru zůstává 70 až 75 % našich studentů polygrafie. Každoročně u nás na fakultě bývají prezentace firem, které mají zájem o naše absolventy. Jsou mezi nimi i firmy z České republiky. Zájem zaměstnavatelů převyšuje počty studentů na bakalářském a inženýrském stupni. Není překážkou, když se středoškolák z Česka přihlásí na slovenskou vysokou školu nebo naopak. Podle mezivládní dohody studenti v druhé zemi školné neplatí. Pro slovenského studenta jsou Čechy ale atraktivnější, je to „go west“. „Go east“ ještě nefunguje. Naše fakulta sleduje trend širšího studijního profilu. Nezavádí se specializace hned na začátku studia, takže škola může být atraktivní i pro maturanty se zájmem o chemii s možností pozdější specializace na polygrafii.

 

Na co se zaměřují diplomové práce vašich studentů?

Vycházíme z toho, že závěrečná diplomová práce by měla mít charakter výzkumné práce. Měla by vycházet z problémů, které katedra řeší, a je i financovaná v rámci výzkumných projektů. Žádné zvláštní finance na diplomové práce nedostáváme. Konkrétní diplomní práce na studijním oboru polygrafie jsou téměř vždy zaměřené na moderní polygrafii. Některé se zabývají i dřívějšími grafickými technikami. Často se závěrečné práce zpracovávají ve spolupráci s polygrafickými firmami, např. se Slovenskou Grafií, Chemosvitem, Modelem Opava, Neografií Martin i dalšími. Studenti mají předepsanou praxi, takže se s konkrétními firmami dostávají do styku ještě dříve než při závěrečné diplomní práci. Studenti si místo pro praxi hledají v tiskárnách i grafických studiích.

 

Jak vaši práci ovlivňuje technologický rozvoj v oboru?

Moderní polygrafii přenášíme do našich studijních plánů. Jako fakulta chemických technologií udržujeme i studijní profil polygrafie na materiální bázi. Kdysi jsme na fakultě dávali v přednáškách i cvičeních velký prostor fotografii. V dnešní době, kdy vývoj v klasické fotografii skončil a průmyslové využití přebírá digitální fotografie, musíme předávat studentům informace o digitálním zobrazování. Vlastní polygrafie prochází bouřlivým rozvojem. Je jisté, že nemůžeme přednášet o klasické přípravě tiskových forem, když převažují digitální systémy CtP. Naší parketou jsou materiály v souvislostech komplexního workflow.

 

Jsou vaši studenti aktivní při vyhledávání zahraničních stáží?

Je obvyklé, že stáží na zahraničních pracovištích se zúčastňují aspiranti. Doktorandi pracují v zahraničních laboratořích. Na zahraničních vysokých školách je polygrafie poněkud jinak organizovaná. V Německu se inženýrská polygrafie přednáší na strojírenských fakultách a např. ve Finsku na fakultách informačních technologií. Tradiční akcí pro naše studenty je seminář ve firmě Heidelberger Druckmaschinen AG v Heidelbergu. Naši studenti z nižších ročníků dávají přednost zahraničním pobytům zaměřeným na jazykovou praxi. Student si např. v květnu udělá zkoušky, potom odjede do Ameriky a vrátí se až v říjnu nebo listopadu. Někteří i přeruší studium a stráví v zahraničí celý rok. Dobře se naučí cizí jazyk a potom mohou číst odbornou literaturu v originále. K tomu jim fakulta vytváří podmínky. Kdo se nenaučí cizí jazyk na střední škole nebo při pobytu v zahraničí, těžko to na vysoké škole dohání.

 

Jak z pozice pedagoga v oboru sledujete slovenský polygrafický průmysl?

Slovenská polygrafie si nezadá se špičkovými podniky v Evropě. Když vyjdeme z předpokladu, že tiskové stroje i materiály mají naše firmy stejné jako v zahraničí, zůstává dalším faktorem člověk. Slovenské tiskárny jsou po personální stránce dobře vybavené. Naši absolventi se mezi ostatními zaměstnanci rozhodně neztratí. Polygrafie na Slovensku je poměrně malé odvětví. Daří se podnikům, které se uměly včas zorientovat a dovedou se pohybovat v mezinárodním prostředí. Lídrem trhu je Grafobal Group. Na Slovensku nenastala v polygrafickém průmyslu v porovnání s Českem tak výrazná internacionalizace vlastnictví.

 

Na závěr rozhovoru prozraďte čtenářům, jak vedoucí odborné katedry tráví volný čas…

Nejradši se věnuji sportu, nejvíc lyžování a cyklistice. Kolem Bratislavy jsou výborné podmínky na cyklistiku. Dá se vyjet do Malých Karpat, podél Dunaje ke Gabčíkovu a dokonce i do zahraničí. V okolí Neziderského jezera jsou velmi pěkné cyklistické trasy. Někdy zbývá čas i na četbu, mám rád sci-fi. A o dovolené? Jezdíme do Tater nebo k moři.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopisu Svět tisku 2 / 2007.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)
× Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007 (3. 2. 2007 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.