Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...

Fotopolymerní tiskové desky
Patrik Thoma - Svět tisku // duben 2003

Do polygrafie nezadržitelně vkročila technologie CtP, která s sebou přináší i mnoho změn. Asi tou nejvýznamnější je pochopitelně nutnost zvládnutí digitálního workflow, tedy plného přechodu na zpracování zakázek v datech. Digitální workflow však není jedinou změnou spojenou s touto technologií. Do celého procesu přípravy tiskových desek totiž vstupují nejenom nová zařízení, ale také nové materiály. My se dnes budeme zabývat především oblastí tiskových desek, kde jsme svědky nástupu desek fotopolymerních.

Nejprve si však řekněme, jaké desky se u technologie CtP používají a jaké mají výhody a nevýhody. Asi nikoho totiž nepřekvapí, že tiskové desky určené pro CtP jsou odlišné od desek pro konvenční zpracování. Jednou z mála výjimek stále zůstávají CtP systémy pracující technologií osvitu pomocí UV světla. Typickým příkladem takového CtP zařízení je například UV Setter od firmy basysprint. U těchto zařízení lze využívat konvenční tiskové desky, přičemž stejná zůstává i použitá chemie potřebná k jejich vyvolání. V podstatě by tak bylo možné říci, že v tomto případě nasazení CtP znamená opravdu pouze zvládnutí digitálního workflow, ostatní vstupy zůstávají beze změn. Důležitý je u tohoto řešení také ekonomický aspekt, protože konvenční desky a celé zpracování je výrazně levnější než u ostatních CtP systémů. Na druhou stranu toto řešení nabízí výrazně pomalejší zpracování tiskových desek.

Termální desky
Tiskové desky určené přímo pro CtP pak představují tři základní druhy, které se od sebe diametrálně liší. Za prvé jsou to termální tiskové desky. Termální technologie používá tiskové desky opatřené polymerní vrstvou senzitivní na teplo, přičemž použity mohou být dva základní typy desek - ablační a neablační. U ablační desky dochází působením laserového paprsku k rozrušení její citlivé vrstvy, tím se uvolňují částice jejího povrchu. U neablační desky dochází po překročení prahové teploty v místě osvitu k tzv. zesítění (termální konverzi), kterým vzniká exponovaný bod obrazu. Také termální technologie má své přednosti i nevýhody. Mezi přednostmi se především uvádí ostrost tiskového bodu. S tím je také spojeno tzv. binární chování těchto desek při osvitu, kdy je bod buď exponován či nikoliv. Další výhodou, kterou bychom neměli opomenout, je možnost pracovat s termálními deskami za běžného osvětlení. Na druhou stranu je jednou z největších nevýhod těchto desek energetická náročnost. Výkony laserů se zde totiž pohybují v řádu desítek wattů, zatímco ostatní technologie pracují s výkony na úrovni miliwattů. Zanedbatelnou nevýhodou je také poněkud menší rychlost této technologie, kterou se výrobci snaží zvyšovat výkonem laseru.



Balení fotopolymerních tiskových desky LP-NV firmy Fujifilm s příslušnou chemií

Desky na bázi stříbra
Druhou rozšířenou skupinou desek využívaných pro zpracování zařízeními CtP jsou desky, které mají fotocitlivou vrstvu exponovanou v oblasti viditelného světla. Tento proces je daleko podobnější klasickému osvitu desek než třeba technologie termální. Jako fotocitlivá vrstva zde slouží nejčastěji halogenidy stříbra, které se také používají například při výrobě filmů do fotoaparátů. Výhodou této technologie oproti termálnímu principu je především to, že použití vrstev na bázi halogenidů stříbra umožňuje exponovat tiskovou desku pomocí laserů s velmi nízkým množstvím energie. Zatímco u termálního laseru jsme se pohybovali v desítkách wattů, dnes se v oblasti fialového laseru pracuje s lasery, jejichž výkon je 5 mW. Díky použití fialových laserů můžeme říci, že CtP pracující s těmito deskami vynikají především vysokou rychlostí zpracování. Naopak nevýhod je hned několik. Tou největší je asi citlivost tiskových desek na denní světlo. Proto se desky musejí zpracovávat buď za bezpečného osvětlení, kterým je žluté světlo, nebo v on-line zařízení se zásobníkem tiskových desek a on-line vyvolávacím automatem. Mezi velké nevýhody pak patří také chemie, která je pro zpracování těchto desek poměrně drahá. Uvádí se, že při rozpočítání je hodnota chemie okolo 50 Kč na jednu tiskovou desku. Výši této částky určuje především to, že chemie je ovlivňována halogenidy stříbra uvolňujícími se z tiskových desek, takže je třeba ji častěji vyměňovat. Důležitá je také otázka likvidace odpadů. Právě obsah halogenidů stříbra způsobuje, že se musí s použitou vývojkou a regenerátorem zacházet odlišně než například s vývojkou u konvenčních tiskových desek.

Fotopolymerní desky
Poslední skupinou desek, která se poslední dobou začíná velmi rozvíjet a jíž nejeden výrobce v tomto oboru předpovídá velkou budoucnost, jsou fotopolymerní desky. Podobně jako u ostatních desek, také zde je základem aluminiový nosič, na němž je nanesena fotopolymerní světlocitlivá vrstva. V současnosti se prosazují dva základní druhy fotopolymerních tiskových desek. Liší se podle vlnové délky laseru, na nějž reaguje světlocitlivá vrstva. První a déle používané jsou desky pro lasery s vlnovou délkou 488 a 532 nm, což znamená, že tyto desky jsou určeny pro CtP s argonovými nebo YAG lasery, v běžné mluvě označovanými jako modré a zelené lasery. Výrobou těchto desek se dnes zabývá celá řada výrobců, jako jsou například Agfa, FujiFilm nebo třeba Lastra. Výhodu těchto desek jsme zmínili již u popisu desek stříbrných. Jde totiž o to, že jejich zpracování je i přes poněkud vyšší cenu samotných desek ekonomické, a to především díky větší výdržnosti používané chemie. Na druhou stranu tyto desky mají také své nevýhody, mezi něž patří zejména manipulace s nimi. S deskami pro argonové nebo YAG lasery je totiž nutné pracovat za bezpečného červeného osvětlení, které známe například z temné komory. Proto jsou zařízení s těmito lasery převážně dodávána s kazetovým systémem podávání desek, aby nemohlo dojít k jejich osvícení.
Stále častěji se však dnes mluví o jiném druhu CtP zařízení, vybavených fialovým laserem, tedy laserem pracujícím s vlnovou délkou 405 nm. Tato zařízení mohou zpracovávat dva základní druhy tiskových desek. Tím prvním jsou stříbrné desky za předpokladu, že CtP je vybaveno laserem o výkonu 5 mW. Existuje i druhé velmi zajímavé řešení, které využívá nových fotopolymerních desek. Podmínkou však zůstává, že pro zpracování těchto desek je nutné CtP vybavit silnějším laserem pracujícím s výkonem 30 mW. U některých zařízení je možné zakoupit výkonnější laser a pro případný osvit stříbrných desek používat filtr, jinde je nutné použít nového laseru. Výhodou aplikace fotopolymerních desek u fialového laseru je především ekonomika celého procesu, a také vysoká rychlost zpracování. Mezi nevýhody se pak řadí především nutnost práce při bezpečném žlutém osvětlení.
Fotopolymerní desky s citlivostí v oblasti 405 nm jsou dnes sice určeny pro menší a střední náklady, ale lze je zpracovávat dále jako konvenční tiskové desky, tj. lze využít zapékání, a desky pak mají výdržnost až 1 000 000 obratů. Bez zapékání se jejich výdržnost pohybuje okolo 200 000 až 300 000 obratů. Zajímavé je také to, že s tiskovými deskami Brilia z produkce společnosti FujiFilm lze také pracovat s UV barvami, které bývají k těmto deskám velmi agresivní. V takovém případě výrobce udává životnost okolo 100 000 obratů.



Již hotová fotopolymerní tisková deska v tiskárně Unipress

Zpracování fotopolymerních tiskových desek
Samotný technologický postup při zpracování fotopolymerních desek je poněkud odlišný. Práce CtP systému je sice úplně stejná jako u ostatních desek, rozdíly ve zpracování nastávají až v oblasti vyvolávacího automatu. Ten totiž musí být vybaven tzv. předehřívací sekcí (pre-heating), která slouží k dokončení reakce ve fotopolymerní vrstvě. Teplota se v této části pohybuje mezi 90 a 110 °C v závislosti na rychlosti posunu tiskové desky. Samozřejmostí je také to, že během předehřívání musí být zajištěna rovnoměrná a konstantní teplota. Jedinou výjimku mezi fotopolymerními deskami tvoří nová tisková deska od firmy Western Lithotech patřící do skupiny Lastra, která vyvinula desku s označením DiamondPlate LV-1. Tato deska by podle doposud dostupných informací mohla být zpracovávána v běžném vyvolávacím automatu bez předehřívání. Další sekcí speciálního vyvolávacího automatu pro fotopolymerní tiskové desky je sekce oplachu, kde dochází k smytí vodourozpustné krycí vrstvičky. Tato první mycí sekce je zakončena ždímacími válci, jež mají za úkol osušit desku tak, aby se do dalšího postupu nedostávaly nečistoty. Za těmito sekcemi pak následuje klasický vyvolávací automat s vývojkou a regenerátorem. Z výše popsaného je patrné, že technologie zpracování fotopolymerních desek vyžaduje nasazení jiných zařízení, která jsou díky své specializaci výrazně dražší. Pro úplnost uveďme, že zatímco běžný vyvolávací automat může stát okolo půl miliónu korun, tento speciální automat na fotopolymerní desky přijde asi na dvojnásobek.

Fotopolymerní desky na trhu
Fotopolymerní tiskové desky dnes nabízí hned několik výrobců. Jedním z nich je například společnost Fujifilm, která má ve své nabídce hned tři modely fotopolymerních tiskových desek. První z nich je označena jako LP-NV a jde o negativní desku určenou pro zpracování v CtP systémech disponujících fialovým laserem s vlnovou délkou v rozsahu 405-410 nm a s výkonem 30 mW. Citlivost této desky je pak 0,05-0,08 mJ/cm2 a dodávána je v tloušťkách od 0,15 do 0,3 mm. Jenom pro srovnání můžeme uvést, že termální desky stejného výrobce jsou dodávány s citlivostí 120-170 mJ/cm2. Rozsah rastrů u této desky je 2-98 % při 200 lpi. Druhá tisková deska - LP-N3 je také negativní; od prvně uvedené desky se liší především tím, že je určena pro zpracování v CtP zařízeních s laserem o vlnové délce 488 nebo 532 nm. Ostatní parametry jsou shodné s LP-NV. Jediným rozdílem zůstává, že tato deska potřebuje bezpečné červené osvětlení. Podobně je tomu i u poslední fotopolymerní tiskové desky firmy Fuji, označené jako LP-NN2, která je určena především pro novinový tisk, čemuž odpovídají i její parametry. I tato deska je exponována lasery o vlnové délce 488 a 532 nm a oproti předchozím disponuje maximální lineaturou 100 lpi.
Dalším výrobcem, který působí v oblasti fotopolymerních desek, je Western Lithotech, patřící do skupiny Lastra. Ten nabízí desky DiamondPlate, zahrnující kromě termálních desek i fotopolymerní desky označené jako LA, LY a LV-1. První dvě desky jsou určeny pro osvit v CtP pracujících s laserem o vlnové délce 488 nm (deska LA) a 532 nm (deska LY). Poslední deska je pak určena pro fialové lasery. Všechny tři desky umožňují dle výrobce zobrazit rozsah tónů od 1 do 99 %.
V oblasti fotopolymerních desek pro argonové a YAG lasery se pak profiluje také společnost Agfa se svou deskou N90 resp. N91. Obě desky jsou negativní a umožňují zobrazit rozsah tónů od 2 do 98% při maximální hustotě rastru 175 lpi. Tato deska bez zapékání umožňuje zpracovávat náklady až 400 000 obratů, se zapékáním dokonce více jak jeden milión obratů.

Oblast fotopolymerních tiskových desek pro CtP zařízení s fialovými lasery nabízí velkou budoucnost. Proto se dá předpokládat, že v nejbližší době vstoupí do hry další výrobci těchto desek, ať to již bude Kodak Polychrome nebo třeba firma Mitsubishi, která se však v oblasti tiskových desek na českém trhu příliš neprosazuje.

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.