Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Ondřej Záruba - osobnost ST 1 / 2007
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Člověk nesmí nic vzdávat
Datum a místo narození: 25. května 1969 ve Zlíně
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 3
Auto: Audi A6
Oblíbená jídla: asijská nebo italská kuchyně
Oblíbené pití: cola
Záliby: hra na klavír, závody RC autíček, fotografování

 

Pan Ondřej Záruba začal podnikat v roce 1990 ještě jako student elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Potom založil společnost Z Studio ve Zlíně. Jejím oborem jsou překlady, grafické zpracování a tisk návodů. Ing. Záruba je obchodním ředitelem a zároveň jediným vlastníkem. Firma nyní zaměstnává 70 lidí a roste tempem 25 až 30 % ročně. Na počátku byla ovšem záliba Ondřeje Záruby ve hře na klavír…

Zajímal jsem se taky o elektronické hudební nástroje a jejich propojení s počítačem. Tehdy přišla Yamaha na trh s nástrojem QY 10. Když jsem se o něm chtěl něco dozvědět, musel jsem si návod přeložit sám. Vytvořil jsem si kompletní návod 1:1, tj. včetně obrázků a piktogramů. Pracoval jsem na počítači Atari ST. O návod projevili zájem i další zákazníci, a tak vlastně vznikl předmět mého podnikání. Potom následovaly další návody, které pro mne jako studenta byly dobrým zdrojem příjmů.

 

Kdy se u vás projevil zájem o elektrotechniku?

Hodně brzy. V osmé třídě jsem se zajímal o věci, které jsem se potom učil na elektrotechnické fakultě. Na gymnáziu ve Zlíně jsem se zaměřil na nepovinnou elektroniku. Přednášel ji ing. Radko Severin, který je nyní ředitelem Z Studia. Na ČVUT jsem studoval technickou kybernetiku. Vysoká škola mě docela zklamala. Místo toho, abychom se něco dozvěděli o nejnovějších technologiích, probírali jsme látku, se kterou jsem se seznamoval jako se svým hobby už na základní škole. Když se práce s návody rozrostla, šla vysoká škola trochu bokem, ale jsem rád, že jsem ji dokončil.

 

První úspěšně přeložené a vytištěné návody vás už částečně nasměrovaly k polygrafii. Jak se vaše podnikání vyvíjelo dál?

Spolupracoval jsem s dovozci hudebních nástrojů a hodinek. Vytvořil jsem si okruh spolupracovníků na překlady a grafické zpracování. V porovnání s naší konkurencí jsme v návodech nic nevynechávali a nezkracovali. Naše návody překládali lidé z oboru, protože všeobecný lingvista není většinou schopen přesně přeložit technický text. Český návod má smysl, jen když je přeložen v poměru 1:1 k originálu. Překladatel musí znát nejen cizí jazyk, ale musí umět i dobře formulovat v češtině. Důležitým krokem bylo vždy získání autorských práv. I na překlad musíte mít od výrobce zplnomocnění. Mezinárodní výrobci většinou souhlasili. Na počátku devadesátých let se k nám začalo dovážet mnoho zahraničních výrobků, jež do té doby na trhu chyběly, a logicky rostla i potřeba návodů v češtině. Ceny byly oboustranně velmi zajímavé. Ještě jako student jsem neměl žádné velké režijní náklady, takže jsem mohl nabídnout výhodnou cenu. Po vysoké škole jsem se rozhodl pokračovat s návody na profesionální úrovni a založil jsem Z Studio ve Zlíně.

 

Nepociťoval jste jako nevýhodu, že jste firmu umístil do Zlína, když většinu zákazníků máte v Praze?

Vůbec mě nenapadlo, že by firma byla někde jinde než ve Zlíně. V tom nehrál žádnou roli fakt, že odsud pocházím. Režijní náklady začaly v Praze v devadesátých letech strmě stoupat, takže umístění výroby do Zlína se pozitivně projevilo ve firemní ekonomice Z Studia. Pro obchod a navazování dlouhodobých vztahů se zákazníky je důležitější než vzdálenost hlavně kvalita a cena. Ve Zlíně jsem dokázal regulovat vstupní náklady, takže cena návodu od nás mohla být stabilní. Je pravda, že jsem uvažoval o zřízení pobočky v Praze, ale když jsem propočítal všechny náklady, je výhodnější k zákazníkům dojíždět. Někteří klienti také oceňují, že manažer firmy ze Zlína přijede k nim až do kanceláře, kdežto pražská firma si je zve k sobě. Vyplatila se mi rovněž určitá usilovnost v práci se zákazníkem. Ve vztahu k zákazníkům nesmí člověk nic vzdávat, musí jít za svým cílem. Většina obchodníků ze všech oborů podnikání se po dvou nebo třech neúspěšných pokusech smíří s odmítnutím. Mně se osvědčilo pracovat na navázání vztahu s novým klientem i dva či tři roky. I když se mi nedaří zákazníka hned přesvědčit, pořád se o to snažím. Je i krédem naší firmy, že pokud u zákazníka se svou nabídkou neuspějeme, neznamená to, že ho ztrácíme navždy.

 

Kdy jste začali s vlastním tiskem?

Firma vznikla jako studio, návody jsme zpočátku tiskli externě. Malé počty v desítkách kusů jsme rozmnožovali na kopírce. S externími tisky byly ovšem problémy. My jsme založili obor, který vyžadoval operativní tisk v řádech stovek výtisků, kdežto tiskárny byly tehdy zvyklé spíš na tisíce. Dalším problémem byla vysoká cena. Lidé z polygrafie zkrátka měli naučené postupy, což bohužel platí částečně i dnes. Současný způsob provádění obchodu si ale žádá vyšší pružnost. Po přijatelné tiskařské technologii jsme se začali rozhlížet až v druhé polovině 90. let. Hledali jsme digitální technologie, jež by nám umožnily tisknout rychle a levně malá množství. Nakonec jsme zvolili ofsetový tiskový stroj Heidelberg Printmaster QM 46-1 v kombinaci s přípravou polyesterové fóliové tiskové formy na digitální tiskárně Xanté PlateMaker 3, což principiálně funguje jako technologie Computer to Plate. Používání tiskových desek na polyesterové fólii nám umožnilo vyhnout se filmu, osvitu a chemii v přípravě forem a navíc jsme měli pro naše účely technologii CtP za 300 tisíc korun v době, kdy zařízení CtP stála okolo šesti miliónů. Během pěti minut jsme si mohli v kancelářském prostředí zhotovit neuvěřitelně levnou tiskovou formu. Tradiční tiskaři se na novou technologii dívali zpočátku s nedůvěrou, ale nám přinesla rozvoj firmy. V porovnání se zpracováním v externí tiskárně dostal náš zákazník návod za poloviční cenu a dvakrát rychleji. Mohli jsme být levnější než ostatní a zároveň pracovat s několikanásobně vyšším ziskem.

 

Pravděpodobně ale ne všechny návody lze tisknout na stroji ve formátu A3+…

K jednobarevce QM 46-1 jsme si od firmy Heidelberg později pořídili ještě dvoubarvový stroj Printmaster QM 46-2. Na některé zakázky jsme ovšem používali klasické desky, jež jsme si nechávali zhotovovat externě. Výrobní prostory nám už přestávaly stačit. Další rozvoj firmy je spojen s přestěhováním do areálu bývalého Svitu ve Zlíně. Shodou okolností nyní sídlíme v budově, kde kdysi bývala Baťova tiskárna. Nárůst tisku byl tak výrazný, že jsme si do nových prostor před dvěma lety pořídili tiskový stroj Printmaster PM 52-2-P. Oboustranný černobílý tisk zatím dostačuje pro tisk většiny návodů. Část tisku jsme i přesto zadávali do kooperace. Do návodů se však začíná stále víc prosazovat i vícebarevný tisk, proto jsme vloni investovali do nákupu čtyřbarevky Speedmaster SM 74-4+LX (SE). Nový tiskový stroj nám zajišťuje kvalitu a dodržení termínů. V polygrafické výrobě přecházíme na tři směny, kupujeme CtP a v novém roce budeme přibírat dalších deset zaměstnanců. Pro nás je produktem nejen tisk, ale i překlad, grafické zpracování a doručení na místo určené zákazníkem. Koncept označujeme jako „4 v 1“, tj. čtyři služby pod jednou střechou.

 

Jak se rozvíjí český a mezinárodní trh s tištěnými návody?

V současné době spolupracujeme se stovkami překladatelů z nejrůznějších oborů. Nejaktivnější překladatele, kteří jsou nejvíc vytíženi, počítáme na desítky. Nejčastěji se překládá z angličtiny a němčiny, ale objevuje se i italština. Hodně výrobků k nám směřuje z Japonska, Tchaj-wanu a Číny včetně Hongkongu. Asijští výrobci ovšem vytvářejí originální návod v angličtině. Nezajišťujeme jenom češtinu, ale také další jazyky. Nedávno jsme dokonce vyprodukovali několik návodů v arabštině. Výroba návodů se v poslední době dostává na nadnárodní úroveň. Založili jsme pobočku ve formě obchodní kanceláře Z Studia v Rotterdamu. V Holandsku a Belgii totiž nejčastěji vznikají evropské centrály japonských firem. Zboží z Asie se do Evropy dostává především přes Rotterdam a Amsterdam. Návody pro všechny evropské jazykové mutace se začínají vytvářet v centrálách a narozdíl od devadesátých let se zakázky stěhují z Česka pryč. Národní distributoři dostávají zboží včetně návodů v příslušné jazykové verzi. Abychom uspěli u mezinárodních centrál, musíme být u toho a musíme být schopni nabízet překlady do všech potřebných jazyků. Mezinárodní centrály vyžadují, aby měly dodavatele návodů poblíž. Náš zástupce je schopen být do hodiny u všech významných zákazníků. Polygrafické zpracování našich zakázek pro mezinárodní centrály probíhá ve Zlíně. Zatím je stále ještě výhodnější tisknout u nás než v západní Evropě.

 

Jaké jsou kromě větší barevnosti trendy ve výrobě návodů? Neobáváte se konkurence elektronických médií?

Vůbec ne, tištěné návody zatím jednoznačně převažují a nic nenasvědčuje tomu, že by jejich funkci přebírala v praxi jiná média. Celkový objem tištěných návodů naopak roste. I když existuje návod na CD, dostává zákazník i papírovou verzi. Specifické případy, kdy výrobce příručku vůbec netiskne, ale zveřejňuje návod na Internetu nebo rozesílá přímo elektronickou verzi zákazníkům, jsou zatím ojedinělé a neohrožují dominantní pozici tištěných návodů. O něco častější je cross-mediální využití dat pro tištěnou příručku i webovou prezentaci, a eventuálně manuál na CD nebo DVD s animací. Oblíbená je i kombinace černobílého návodu a barevné elektronické prezentace. Někteří výrobci ovšem stále volí klasický jednodušší a méně nákladný návod tištěný černobíle, na levnějším papíru apod. Distributoři zboží objednávají návody v menších dávkách a přenášejí skladovací náklady na dodavatele. Nižší počty návodů v jedné zakázce vytvářejí na trhu prostor pro digitální tiskové stroje.

 

Jak se ve vašem případě slučuje práce ve firmě s volným časem?

Nejvíc hektické období v historii firmy jsem snad už přečkal. Ale volného času mnoho nemám. Pracovně hodně jezdím do Čech i do Holandska. Snažím se mít aspoň volné víkendy. Z koníčků mi zůstala hra na klavír. Část víkendu prosedím u klavíru. Dlouho se už také zabývám soutěžemi autíček na dálkové ovládání. Jezdíme s přáteli místní závody, na velké republikové soutěže nemám dostatek času. Ke dvěma koníčkům z dřívějška přibylo navíc poměrně nedávno fotografování. Z ničeho nic mě začalo strašně zajímat focení. Koupil jsem si zrcadlovku a začal jsem fotografování studovat z časopisů a odborné literatury. Mám výhodu, že mohu teorii i praxi konzultovat s naším specialistou z DTP studia. Poslední hobby se vhodně propojuje s tím druhým. Když máme závody autíček, pořizuji o nich zároveň fotodokumentaci.

 

Kam jezdíte na dovolenou?

S rodinou máme rádi lyže a moře. Nejmenšímu synovi je šest roků a už taky lyžuje. Když je sníh, vyrážíme na sjezdovky do blízkých hor. V zimě jezdíme lyžovat do Alp. V létě jsme rádi u moře v Chorvatsku. Byli jsme u moře taky v Turecku, ale napříště dáme zase přednost Chorvatsku. Možná proto, že se tam dá jet autem. Máme tři děti, takže navíc jezdíme trochu jako cirkus a vozíme strašně moc harampádí. Víc než luxusní hotel nám vyhovuje apartmán, kde si můžeme stanovit svůj vlastní program.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 1/2007.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006 (28. 9. 2006 - Gustav Konečný)
× Nico Koole - osobnost ST 10 / 2006 (4. 11. 2006 - Ivan Doležal)
× Hans-Dieter Siegfried - osobnost ST 11 / 2006 (16. 12. 2006 - Gustav Konečný)
× Philipp Walz - osobnost ST 12 / 2006 (6. 1. 2007 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.