Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Peter Blubla - osobnost ST 9 / 2006
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Když to jde, snažím se vždycky pomoct
Datum a místo narození: 14. ledna 1955 v Ivanke pri Dunaji
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 3
Auto: služební Škoda Favorit, soukromé Kia Sepia
Oblíbená jídla: oravská slanina, ostrý guláš
Oblíbený nápoj: víno
Záliby: malování, videokamera

 

Pan Peter Blubla vystudoval grafickou průmyslovku a ekonomii na vysoké škole v Bratislavě. Od dětství je jeho velkým koníčkem malování. K tomu v posledních letech přibylo natáčení příběhů, cestopisů a portrétů videokamerou. Od 26. dubna letošního roku je prezidentem Zväzu polygrafie na Slovensku. V rozhovoru jsme se však nejprve vrátili k počátkům jeho záliby v malířském umění…

První olejomalbu jsem vytvořil v roce 1968, ale malovat jsem začal už předtím. Záliba ve výtvarném umění mě pravděpodobně nasměrovala i k polygrafii. Ve čtrnácti letech se člověk rozhoduje intuitivně a mě k přihlášce na Střední průmyslovou školu grafickou vedla možná i naivní představa, že se jedná o uměleckou školu. Bylo to trochu jinak, ale škola byla super. Celé dny jsem trávil v Bratislavě. Dopoledne jsme měli všeobecnou výuku a odpoledne a vpodvečer k nám chodili učit odborné předměty lidé z praxe, jako např. Karol Mladý, Ján Záhradka, Ivan Kováčik a František Endrych. Vztahy se studenty i učiteli, které jsme tehdy navázali, přetrvávají dodnes.

 

Co se od té doby v odborném školství změnilo? Někteří lidé na Slovensku i v Česku říkají, že snížila jeho úroveň…

Každá generace má tendenci považovat svoji dobu za tu nejlepší. Dnešní žáci jsou v mnoha směrech dál, ale my jsme byli možná zapálenější pro věc. Úroveň současných studentů je odrazem možností, které má škola v technickém a personálním vybavení. Nás učili odborníci z podniků, ale specialisté z firem nemají dnes na výuku čas a škola by je ani nemohla zaplatit. Školy navíc nemají peníze na nejmodernější technologie. Absolvent se s nimi setkává až v praxi.

 

Co vás po střední škole polygrafické přivedlo na vysokou školu ekonomickou?

Předpokládal jsem, že kombinace ekonomie a polygrafie by mohla být zajímavá. Na vysoké škole jsem studoval ekonomicko-matematické výpočty a potýkal se s matematickými vzorci dlouhými na tři řádky. Když jsem obhájil diplomovou práci o matematickém modelování technického rozvoje, dostal jsem dokonce děkovný dopis ze Slovenské plánovací komise, která ji použila jako úvod k nějakému státnímu programu. Po škole jsem se k polygrafii vrátil na výzkumně-vývojovém pracovišti Slovenské polygrafie. Měl jsem výhodu polygrafického i ekonomického vzdělání, takže jsem začal jako vývojový pracovník a později jsem se stal vedoucím útvaru technického rozvoje. Dovoz technologií byl omezen a byla snaha vyvíjet si vlastní řešení. V osmdesátých letech se občas už nějaké stroje nakoupily i ze Západu, většinou přes rakouskou firmu bratří Hennů.

 

Jak se ve vaší kariéře projevily změny, ke kterým došlo po roce 1989?

Generální ředitelství Slovenské polygrafie bylo zrušeno. Asi rok jsem pracoval v Západoslovenských tiskárnách a potom jsem dostal nabídku působit jako generální sekretář vznikajícího Zväzu polygrafie na Slovensku. Polygrafie se privatizovala v první vlně a ZPnS se podílel na úspěšném průběhu, přestože privatizační zákony nebyly dokonalé. Náš svaz se zúčastnil i procesu tvorby a zpřesňování legislativy. Celá polygrafie byla v obrovském pohybu. Velké podniky se štěpily a zároveň vznikaly malé „garážové“ firmy. Zpočátku byly našimi členy pouze velké podniky polygrafického průmyslu. Později začaly vstupovat i nové firmy, které se vypracovaly od nuly.

 

Vloni od vás ovšem odešly všechny podniky z Grafobalu Group…

Mne osobně velmi mrzí, že Grafobal Group, který tvoří velkou část polygrafického průmyslu na Slovensku, odešel z našeho svazu. Váha ZPnS je bez nich menší. Přestože proběhly znovu nějaké námluvy, podniky z Grafobalu zatím zůstávají stranou ZPnS, i když na některých akcích spolupracujeme.

 

Jak se díváte na úroveň zapojení oboru ve svazu? Některé národní svazy, např. britský BPIF, chtějí podstatně rozšířit svoji členskou základnu.

Organizovanost můžeme posuzovat podle počtu členů i podle jejich ekonomické váhy. Když byl Grafobal Group ještě v ZPnS, vytvářely naše členské organizace asi 70 % produkce polygrafického průmyslu na Slovensku. Na počet organizací byl náš podíl samozřejmě podstatně menší, protože na Slovensku je hodně i malých firem.

 

Jedním z veřejně prezentovaných důvodů, proč část členů ZPnS odešla, byla i výše příspěvků. Jak se odchod několika velkých firem ze svazu projevil v hospodaření vaší organizace?

Vystoupení podniků Grafobalu Group ze svazu se pochopitelně promítlo negativně i do rozpočtu, takže i my jsme byli nuceni zvážit členství v Intergrafu a v Asociaci zaměstnavatelských svazů a sdružení SR, které nás ročně stálo skoro třetinu všech výdajů. Zůstali jsme pouze ve Svazu průmyslu Slovenska. Přepracovali jsme systém členských příspěvků, který nyní vychází z kategorizace podniků a neodvíjí se jako dřív jenom od vyplacených mezd.

 

Zdá se, že oborové svazy nejen na Slovensku ztrácejí pozici, protože nestíhají plnit funkci zprostředkovatele informací, ani nemají dostatek síly k efektivnímu lobbingu…

Role oborových svazů se mění v celé Evropě. Vidíme to i na vývoji mezinárodní organizace Intergraf a v migraci jejích členů. U nás jsme se v devadesátých letech podíleli na vytváření legislativního rámce, v němž působila slovenská polygrafie, ale minulá vláda dala zaměstnavatelské svazy trochu na vedlejší kolej. Po změnách, které přinesly poslední volby, je naděje, že bychom mohli dostat podobně jako v České republice některé polygrafické produkty, například knihy a učebnice, do snížené sazby DPH, a tím by se podnítila jejich spotřeba a výroba. Existuje ohromné kvantum legislativních informací. Každý rok se přijímá několik stovek zákonů. ZPnS zprostředkovává pro své členy i další zájemce informace o změnách v právní oblasti. Pro vyhledávání a zpracování technických informací mají velké společnosti svoje specialisty a pro menší firmy připravujeme semináře k různým odborným problematikám. Když se ZPnS zabývá lobbingem nebo předáváním legislativních či technických informací, neomezuje se jenom na své členy, ale slouží celému oboru polygrafie.

 

Prezidentem ZPnS jste se stal v dubnu. S jakými cíli jste funkci přebíral?

Moje základní krédo zní: Když mohu v něčem polygrafii pomoct, tak to udělám. Kromě toho má ZPnS samozřejmě seznam úkolů a plán činnosti v přípravě seminářů, výstav a nejrůznějších jednání, kterým se jako prezident musím věnovat. V červenci byla na Slovensku ustavena nová vláda a ZPnS spolu s ostatními oborovými svazy doufá, že se nám podaří s novou administrativou navázat pracovní kontakty. V oblasti technických informací jsme se před několika lety zaměřili na technologii CtP, jež mezitím pronikla i do menších firem. Podobně se nyní chceme věnovat informacím a seminářům o řešeních JDF. V podmínkách zakázkové výroby v polygrafii a nutnosti hledat v provozu tiskáren úspory roste význam organizace práce ve velkých, středních i malých firmách. ZPnS jim chce nabídnout pomoc při výměně informací a zkušeností, což je rovněž jedním z našich aktuálních cílů. Nesmíme zapomínat ani na „čínského polygrafického strašáka“, který obchází Evropou. V některých produktových segmentech může našim členům přidělat hodně vrásek. Přes všechny potíže věřím, že svaz má ve struktuře polygrafie své místo. Firmy jsou na trhu v konkurenčním postavení, což jim nedává mnoho prostoru ke sdílení informací. Svaz vytváří mezi nimi volné spojení a umožňuje udržovat něco jako stavovskou čest.

 

Koncem záři proběhne v Bratislavě veletrh Printing + packing. Jak se ZPnS připravuje na největší letošní polygrafickou výstavu na Slovensku?

Kromě veletrhu Printing + packing budou ve stejném termínu na stejném místě i výstavy Sign a Exporeklama, což návštěvníkům umožní shlédnout všechny expozice z příbuzných oborů najednou. ZPnS využije termín výstav k prezentaci své činnosti a k setkání s polygrafy ze Slovenska i ze zahraničí. V rámci výstav uspořádáme také semináře a soutěž Zlatá pečať.

 

Jak hodnotíte mezinárodní kontakty ZPnS a spolupráci zejména s českým Svazem polygrafických podnikatelů?

V naší mezinárodní činnosti zaujímají kontakty s českým SPP opravdu nejvýznamnější místo. Nedávno jsme měli setkání, kde jsme projednávali problémy a cíle, které bychom chtěli společně řešit a prosazovat. Podporujeme aktivity firem, jež působí v obou republikách. Mám na mysli zejména společnosti Ligum a Böttcher, které organizují setkávání českých a slovenských polygrafů. Dobré vztahy máme i s maďarským svazem a ostatními organizacemi v okolních zemích.

 

Jak hodnotíte změny, jimiž prošla polygrafie na Slovensku i ve světě během posledních let?

Rozvoj polygrafie je možné bez nadsázky označit za raketový. Považuji se už trochu za pamětníka, který zažil klasickou sazbu i knihtisk. Dnes se součástí polygrafie stávají informační systémy, což je možné chápat i naopak, že polygrafie proniká do informačního průmyslu. Tiskař byl kdysi umělec, dnes je především technikem a uživatelem softwaru. Obavy z toho, že nová média zničí polygrafii, poklesne potřeba tisku, nové technologie potlačí ofset a další vize se chválabohu nenaplnily. O polygrafii se nebojím, přežije i 21. století.

 

Už jsme se zmínili, že vaší velkou zálibou bylo od dětských let malování. Stále vás drží?

Pořád. Vedu si pečlivé záznamy o všech obrazech, které jsem namaloval. O každém obrazu si zapisuji jeho námět, název, formát, na kterých byl výstavách, kde se nyní nachází apod. Do dnešního dne jsem namaloval 147 obrazů a zúčastnil jsem se 55 výstav. Maluju pro radost. V poslední době se mnoho mých kamarádů a vrstevníků dožilo padesátky, tak jsem jim namaloval obraz. Nejčastěji portrét nebo kytici. Maloval jsem také hodně reprodukcí. Například Rembrandt byl můj miláček. Reprodukcí mám doma hodně, ale mnoho jsem jich taky porozdával.

 

V úvodu rozhovoru jste se zmínil také o filmování…

Malování se skutečně dostává v poslední době na druhou kolej. Víc se věnuji druhému koníčku, kterým je práce s kamerou. Můj první film, spíš tehdy jako sekvenci záběrů, jsem natočil 8mm kamerou v roce 1969. Poslední čtyři nebo pět roků natáčím videokamerou. Střih dělám na počítači a vyrábím filmy na DVD. Zatím jich mám 111 na nejrůznější náměty, od rodinných až po cestopisy. V občanském sdružení Historická spoločnosť Ivanky navíc připravujeme filmové rozhovory s různými lidmi. Všechny mé koníčky jsou velmi náročné na čas. Střih a zpracování filmů dělám většinou v noci.

 

Kde všude jste vystavoval a jaké cestopisy máte ve vaší ­videotéce?

Kresby jsem vystavoval nejdál v Tokiu a New Yorku. Navštívil jsem asi 45 zemí. Filmové cestopisy z nejvzdálenějších míst mám z Malajsie, Islandu, Jihoafrické republiky a Mexika. Brzy oslavíme s manželkou 25 let od svatby, a protože jsme tehdy nebyli na žádné svatební cestě, naplánovali jsme si ji na letošek do Londýna. Kamera už je připravená.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 9/2006.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)
× Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006 (15. 7. 2006 - Gustav Konečný)
× Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006 (19. 8. 2006 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.