Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...

Predikovatelný tiskový proces - jako podmínka funkčního systému řízení barev
Kamil Třešňák - Svět tisku

Pro všechny debaty o nejrůznějších nátiskových systémech, jejich výhodách a optimálním užití, případně o tvorbě co nejpřesnějších tiskových profilů, by nám neměl uniknout zásadní fakt – funkčnost systémů správy barev, přes veškerou jejich sofistikovanost a provázanost s výrobními postupy, stojí a padá s kvalitou práce tiskárny. Přesněji řečeno s její ochotou či schopností definovat standardy a ty pak důsledně dodržovat.

Jedno z témat tohoto čísla je věnováno praktickým aspektům implementace a rutinního užívání systémů pro správu barev. Jak zčásti naznačuje úvodní blok článku, vídáme často tendenci k určitému zjednodušování. Na straně předtiskové přípravy či přípravy tiskové formy se to projevuje omezením se jen na problematiku digitálního nátisku a jeho přesnosti, na straně tiskového procesu se pak spoléháme na samospásnou funkci některých technologií (velmi dobrým příkladem je dále v článku podrobněji diskutovaná možnost přednastavit zóny barevnice tiskového stroje podle údajů, které z fáze předtiskové přípravy do systému odešle příslušně vybavený RIP), i na v současnosti stále populárnější tisk v souladu s některou z norem (obvykle ISO 12647-2). Proti snaze dostat parametry tiskového procesu do normou vyžadovaných limitů nelze nic namítat, problém je ale v tom, že v souvislosti se zaváděním tiskových standardů a potažmo i systému řízení barev je nutné se vyrovnat i s řadou dalších, méně „mediálně“ známých technických a technologických požadavků. Bez toho zůstávají moderní technologie „ve vzduchoprázdnu“ a nemohou svůj účel naplnit. A tak se následující text, přestože je součástí bloku, věnovaného praktické stránce správy barev, o žádném CMS systému ani příbuzné aplikaci vůbec nezmíní – nás bude spíše zajímat, jak vytvořit podmínky pro to, aby bylo vůbec možné o nasazení takových systémů uvažovat.

Jedním ze subjektů, které v tuzemských tiskárnách tiskové standardy a systémy správy barev rutinně zavádějí, je společnost Heidelberg. Obvykle jde o součást dodávky zařízení Heidelberg, nejčastěji tiskového stroje nebo CtP zařízení, která je následně doprovázena implementací více či méně kompletního (záleží na konkrétním vybavení dané tiskárny) systému Prinect Print Color Management (PCM). V následujícím textu se stručně zamyslíme nad některými hlavními souvislostmi a problémy, které jsou s implementací kalibrací, tiskových standardů a systémů řízení barev spojeny. Text vychází z postupů a zkušeností společnosti Heidelberg, dobře ale poslouží širší odborné veřejnosti nejen jako ukázka provázanosti probíhajících procesů a šíře problematiky, ale třeba i jako inspirace pro jakékoliv vlastní řešení.

 


Testovací tisková forma pro procesní kalibraci barevnosti

 

Procesní kalibrace

Jádrem implementace PCM je tzv. procesní kalibrace. Jde o pojem užívaný společností Heidelberg, který lze jednoduše přiblížit jako zavedení standardů do celého řetězce přípravy tiskové formy a tisku a nastavení strojů a zařízení do stavu, odpovídajícího vybraným standardům. Úvodem připomeňme, že jde samozřejmě o komerční produkt, jeden z možných, stejně jako je i Heidelberg jedním z možných dodavatelů. Proto je jasné, že vlastní postup procesní kalibrace je vyvinut tak, aby se co nejlépe navzájem doplňoval s funkčností právě zařízení Heidelberg. V praxi to znamená, že v provozech, kde jsou instalovány i komponenty třetích výrobců (obvykle tiskový stroj nebo CtP zařízení), mohou být některé postupy implementovány odlišně, některé funkce mohou chybět nebo být nahrazeny jiným řešením. Na základních myšlenkách, na nichž je procesní kalibrace vystavěna, to ovšem nic nemění – ty jsou použitelné univerzálně.

 

Stanovení standardů

Samotná procesní kalibrace je vícekrokový mechanismus (a v praxi se může prolínat s instalacemi vyvolanými dalšími dodavatelskými aktivitami, to ale není předmětem našeho zájmu). První fáze je konzultační a jejím cílem je identifikovat přesně procesy, které v tiskárně probíhají, vybrat mezi nimi ty „správné“ a stanovit standardy, podle nichž bude tisk v budoucnu probíhat. Dnes je velmi populární tisknout podle normy ISO 12647-2, ale analogickou roli může hrát jakýkoliv jiný standard, třeba i podnikový (typicky u nadnárodních korporací); v řadě případů, například kvůli nutnosti tisknout na speciální substráty, nemůže být o tisku podle ISO 12647-2 ani řeč.

Během podrobné analýzy se obvykle ukáže řada slabších míst, a výjimkou stále nejsou ani případy, kdy se rutinní postupy v tiskárně ukáží být bez hluboké změny neslučitelné s jakoukoliv profesionálně provedenou standardizací; přirozeně lze namítnout, že kritéria či přísnost pro podobné posuzování se mohou velmi lišit, benevolence v této fázi ale pravděpodobně vyústí ve velmi obtížně (pokud vůbec) proveditelné další kroky.

Prostřednictvím analýzy by měl být zjištěn skutečný stav a navrženy optimální postupy, a to zejména v oblastech přípravy tiskové formy, tisku a zajištění spotřebních materiálů. Mezi hlavní technické podmínky úspěšných procesních kalibrací patří zajištění stálého dodavatele tiskových desek, stejně jako stálých dodavatelů chemie pro vyvolávání, stálého dodavatele, ale i výrobce tiskových barev a taktéž stabilizátoru vlhčení. Důležité je stálé pořadí barev v tiskových jednotkách, a dále je třeba se rozhodnout pro základní sortiment používaných papírů, na které bude kalibrace provedena (pro upřesnění, nejde o rigidní omezení, z provedených kalibrací je následně možné s využitím zkušenosti tiskaře derivovat tiskové křivky i pro případné další podobné papíry, to ovšem není předmětem tohoto textu).

Důležité jsou průběžné provozní kontroly – mimo jiné procesu výroby tiskové formy a kvality tiskové desky. V případě tiskového stroje pak jde mimo jiné o sledování fyzikálních a chemických vlastností vlhčícího roztoku, udržování stálé hodnoty temperace barevníku nebo sledování a udržování stabilních parametrů teploty a vlhkosti vzduchu v tiskovém sálu.

V neposlední řadě je nutné udržovat tiskový stroj v dobrém (nebo lépe řečeno bezchybném) tiskově-technickém stavu. Výčtem nutných úkonů a kontrol bychom mohli pohodlně zaplnit celou stránku, zmíníme se ale jen o několika málo nejdůležitějších faktorech: vyčištěné vlhčení, kvalitní či nové fólie v barevnici, perfektní stav válců barevníku a jejich seřízení pro konstantní odběr barvy v celé šířce tiskového archu (viz dále), čisté gumové válce s odvápněným povrchem, kvalitní či nové napnuté ofsetové gumy s novými kalibrovanými podložkami.

 

Cíl – rychlé vybarvení do požadované barevnosti

Cíl procesní kalibrace se v širších souvislostech z velké části překrývá s cílem, se kterým jsou zaváděny systémy správy barev. Jde-li o dosažení korektní barevnosti a predikovatelných barev v celém řetězci předtisková příprava – tisk, potřebujeme v prvé řadě stabilní a predikovatelný tiskový proces. Procesní kalibrace k tomu přidružuje další efekt, jímž je rychlé dosažení požadovaného vybarvení tiskového archu (tedy právě zmíněného stabilního stavu). Není třeba zdůrazňovat, že vedle predikovatelné barevnosti s sebou tento stav nese podstatné časové i materiální úspory.

Při kalibraci na zvolený tiskový standard bude pro nás klíčové zejména stanovení průběhů růstu tónové hodnoty (TVI, dříve růstu či nárůstu tiskového bodu). Hodnoty, dané přijatým standardem, je nutné považovat za cílové, a celý systém je třeba na tyto hodnoty kalibrovat – což v praxi znamená přesně identifikovat a případně eliminovat či modifikovat příspěvky jednotlivých etap k celkovému růstu tónové hodnoty.

Prvním krokem, spadajícím ještě do fáze pre-pressu, je linearizace tiskové desky. Přestože je tisková deska v současnosti běžně vyráběna v CtP zařízení, a tedy digitálně, nemusí být po absolvování celého procesu zcela lineární. Linearizace samotná není principiálně nijak složitá (ve Světě tisku jsme se problematice linearizací opakovaně podrobně věnovali, viz PDF archív Světa tisku), v praxi ovšem záleží na ovládacím softwaru CtP zařízení, případně na komponentách instalovaného workflow, jakým způsobem je možné linearizaci provést a naměřenou korekční křivku do procesu osvitu tiskové desky implementovat.

Druhý v pořadí je tiskový proces. Již jsme zmínili zásadní důležitost bezchybného tiskově-technického stavu tiskového stroje. Ten je nutné před zahájením kalibrací ověřit, pokud není stroj v bezvadném stavu, nemá smysl „tiskovou“ část procesní kalibrace provádět. Jedním ze základních požadavků je optimální seřízení barevníku a systému vlhčení tak, aby byl zajištěn rovnoměrný (konstantní) odběr barvy v celé šířce tiskového archu (samozřejmostí by měl být dobrý technický stav gumových válců a ostatních komponent). Precizní funkci celého systému ověřuje tiskový test (tato fáze testu a případného seřízení je označována jako „justáž“), sestávající z vytištění a proměření v zásadě jednoduché testovací formy, obsahující čtyři „zalomené“ pruhy jednotlivých tiskových barev. Podobně jednoduché je i vyhodnocení výsledku testu – po vytištění testovací formy (tiskne se cca 600 archů) je proměřena denzita na okrajích a ve středu výtisku. Aby bylo vše v pořádku, musí být rozdíl denzit na krajích a ve středu menší než 10 % (test je sám o sobě jednoduchý, podmínka ale není příliš volná). Pokud je výsledek horší, je nutné provést korekce válců a celý test opakovat, dokud není odběr barvy podél archu optimalizován; v praxi se může stát, že stroj nebude z nejrůznějších důvodů schopen podobné podmínce vyhovět, v tom případě je provádění procesní kalibrace přerušeno. Poznamenejme, že v praxi by se samozřejmě měl uživatel, u něhož jsou kalibrace prováděny, postarat o uvedení stroje do normalizovaného standardního stavu a včas identifikovat všechny závady, pro které by mohl být stroj pro kalibrace diskvalifikován.

Po seřízení odběru barvy lze přistoupit k určení korekčních hodnot tiskového stroje. Jak víme, cílový standard zahrnuje cílové hodnoty TVI, archy vytištěné bez dalších korekcí z lineárních desek budou ale velmi pravděpodobně vykazovat nárůst tónové hodnoty odlišný od průběhu vyžadovaného přijatým tiskovým standardem. Proměřením archů lze získat rozdílovou křivku, jejímž prostřednictvím bude modifikován osvit tiskové desky; v praxi se dá očekávat, že tento krok bude nutné provést opakovaně (iterovat).

 

            


Z grafů vyplývá, že zatímco před provedenou kalibrací se uspokojivého vybarvení dosáhlo na úrovni 550 archů, po provedené procesní kalibraci barevnosti se uspokojivých hodnot dosáhne již na úrovni 150. archu. Úspory na každé zakázce jsou zřejmé

 

Získaná výsledná křivka je charakteristická pro zvolený standard a konkrétní konfiguraci tiskového stroje a potiskovaného papíru. Podle možností konkrétního implementovaného workflow by měly být křivky uloženy v databázi, ze které je workflow bude automaticky aplikovat v případě, že bude připravovat desky pro dané tiskové podmínky. Na základě upřesňujících měření mohou být tyto hodnoty dále modifikovány a zpřesňovány. Tak zajistíme, aby tiskové výstupy odpovídaly požadovanému standardu i v čase, nejen v okamžiku provádění kalibrací. Rovněž nyní připomínáme výše zmíněnou možnost modifikace procesních nastavení pro tisk na další druhy papírů. Pokud nejsou vlastnosti nového papíru dramaticky odlišné, dokáže zkušený tiskař modifikací kalibrační křivky přizpůsobit vlastnosti tiskového procesu novému (například méně často používanému) papíru; praxe ukazuje, že tímto způsobem lze i bez dalších kalibrací a měření dosahovat velmi dobrých výsledků.

Posledním zásadním krokem je korekce křivek (tzv. Kennlinií), přednastavujících zóny barevníku. Že RIP může – typicky prostřednictvím CIP4 formátu – předat tiskovému stroji informace, na základě kterých jsou přednastaveny klíče barevníku, je již všeobecně známo. Samo o sobě, v porovnání s „klasickým“ způsobem přípravy bez tohoto typu propojení, jde v každém případě o značné usnadnění a urychlení přípravy tiskového stroje. Do obecného povědomí ale již méně proniká skutečnost, že jsou tyto hodnoty jakousi univerzální aproximací, která dává v prvním přiblížení solidní výsledek v poměrně širokém spektru tiskových podmínek. Logicky je proto rovněž možné tyto hodnoty poměrně významným způsobem vždy pro danou kombinaci tiskového stroje (samozřejmě včetně barev, vlhčení a všech dalších, dříve jmenovaných parametrů) a potiskovaného papíru optimalizovat. Nejde přitom o žádné drobné „pootočení“, praxe ukazuje, že relativní rozdíl mezi neoptimalizovaným a optimalizovaným nastavením může snadno dosáhnout téměř 20 % z původně doporučené hodnoty; hovoříme zde o celkovém rozkmitu, podle typu papíru a barev se setkáváme s nutností snížení i zvýšení původních hodnot z předtiskové přípravy.

Výsledek optimalizace má velmi důrazný praktický dopad. Náběh na požadované vybarvení je podstatně rychlejší a překmit, který je nutné v prvních okamžicích doregulovat, bývá nižší. Díky tomu se barevnost rychleji ustálí na požadovaných hodnotách a průběh tohoto ustálení vykazuje viditelně nižší míru kolísání. Nemá smysl zde uvádět přesnější čísla, jež jsou navíc determinována konkrétním stavem před kalibrací, po kalibraci i definicí kalibrovaného tiskového procesu, praxe ale ukazuje, že lze časy i makulatury snížit i na méně než polovinu stavu před kalibrací (orientačně na zhruba 150–200 archů na kvalitní křídě).

 

Profily tiskového stroje

Teprve když je procesní kalibrace hotova, může přijít krok finální, v praxi ovšem často nejviditelnější: vytvoření profilu tiskového stroje. Je třeba rovnou zdůraznit, že v běžné praxi často tvorba konkrétního profilu není nutná a pro úspěšnou komunikaci se zadavateli zakázek z řad grafických a předtiskových studií nebo reklamních agentur zcela postačí kalibrace tiskového stroje pro tisk ve shodě s některým z obecně platných standardů (třeba právě ISO 12647-2). Kde to ale možné není, případně kde je z jakéhokoliv důvodu nutné pracovat s přesností vyšší, než jakou stanoví tolerance obecného tiskového standardu, lze po kalibracích přistoupit k tvorbě profilu, který v tomto případě přesně popisuje daný tiskový stroj v konkrétní kalibrované konfiguraci (obecně vzato, pokud byl cílem kalibrace tiskový standard, bude vytvořený profil spadat do standardem vytvořených limitů).

Výše uvedený stručný popis zachycuje jen hlavní momenty procesní kalibrace, cílem článku ovšem nebylo podávat podrobný popis žádného komerčního produktu. S výhodou je ale možné na tomto v praxi již ověřeném postupu demonstrovat některé důležité hlavní problémy, jež je nutné na straně tisku během zavádění systému řízení barev řešit. Současnost se nese ve znamení stoupající popularity digitálních nátisků a jejich certifikací, to je ale jen jedna polovina úspěchu. Aby celý systém přinášel skutečně reálné výhody, musí přesný nátisk simulovat podobně přesný, profesionálně nastavený a provozovaný tiskový proces.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 7-8/2006.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2016
Téma čísla:
EFI Fiery XF 6.3
Heidelberg Speedmaster XL 106
Obalový veletrh Fach Pack 2016
Fórum polygrafů II
Digital Day Heidelberg + Ricoh
Myiakoshi MLP-C a MLP-H

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

9. 1. 2017
S platností od 1.1.2017 se stává společnost TYKVART s.r.o. součástí mezinárodní společnosti EUROPAPIER-BOHEMIA, spol. s r.o. Zaměstnanci společnosti TYKVART vytvoří samostatnou obchodní divizi hygieny v rámci společnosti EUROPAPIER.

12. 12. 2016
PRODÁME digitální produkční tiskárnu XEROX 700 s velkokapacitními zásobníky, vysokokapacitním vykladačem
a produkčním finišerem V1.
Cena 50 000 Kč
Více informací ZDE.

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.