Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Tomáš Čichoň - osobnost ST 7-8/2006
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Štěstí přeje připraveným
Datum a místo narození: 1. července 1961 v Ostravě
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 2
Automobil: Subaru Legacy Outback
Oblíbené jídlo: losos na špenátu
Oblíbený nápoj: červené víno Syrah, plzeňské pivo
Záliby: fotografie, cyklistika, hudba

 

Společnost Printo v Ostravě se během patnácti let vypracovala na tiskárnu střední velikosti, která zaměstnává víc než 70 lidí. Tomáš Čichoň je jedním ze dvou jednatelů a tří spolumajitelů. Firma Printo si postupně vybudovala moderní výrobní kapacity v přípravě, tisku i dokončujícím zpracování.

„Jako mnoho věcí v životě, i tohle je do jisté míry hra osudu,“ odpověděl pan Čichoň na otázku o jeho cestě k polygrafii, a pokračoval: Moje původní povolání je fotograf. Od roku 1980 jsem pracoval v reprografickém oddělení Výzkumného ústavu pozemního stavitelství. Fotil jsem architekturu a také jsem připravoval fotografickou cestou pozitivy pro ofsetový tisk. Reprografické oddělení bylo na tehdejší dobu dobře vybaveno. Tiskli jsme na Dominantu 714 a dvou Romayorech. Kompletně jsme zpracovávali časopis Novinky pozemního stavitelství, který měl slušnou technickou úroveň. Od roku 1987 po doplnění ekonomického vzdělání jsem oddělení reprografie vedl.

 

Většina podnikatelů v polygrafii začínala po roce 1989. Jak tomu bylo ve vašem případě?

Od roku 1989 jsem měl povolení k provozování fotografické činnosti a měl jsem zkušenost s polygrafií i řízením. Jakmile výzkumný ústav začal obslužné provozy privatizovat, pronajal jsem si část technologií, a tak vlastně v roce 1991 vzniklo Printo. Zpočátku jsem se věnoval především xerografii a fotografování, tisk nebyl prioritou. Ofset se naplno rozběhl až později. V roce 1992 jsme se společníkem Jiřím Králem koupili tiskárnu Služeb města Ostravy. Jako třetí společník se k nám později připojil kamarád z mládí, který dnes žije ve Švýcarsku.

 

Nebylo vám líto odejít od fotografie?

Viděl jsem, že podnikání v polygrafii má smysl a velice mě bavilo. Proto mě ani nemrzelo, že jsem musel fotografování odsunout na vedlejší kolej. Přestože jsem foťáky skoro pověsil na hřebík, schopnost fotografického a barevného vidění mi v polygrafii velice pomohla. V roce 1994 jsme DTP pracoviště rozšířili na skutečné studio. Koupili jsme za nekřesťanské peníze několik počítačů Apple, osvitku ECRM a také skener Topaz, což byl špičkový přístroj s úžasným futuristickým designem. Ve studiu jsem strávil mnoho času prací s barevnou úpravou obrazu.

 

S růstem firmy někdy vzniká zakladatelům problém, jak delegovat odpovědnost na další spolupracovníky. Majitelé chtějí všechno řešit osobně, což bývá od určité velikosti podniku kontraproduktivní. Jak jste postupovali v Printu?

Vytvořili jsme ve firmě jasnou strukturu řízení. Máme výkonného, obchodního i technického ředitele. Také jednatelé mají rozděleny své role v řízení firmy. Mně osobně šlo delegování pravomocí o něco hůř než kolegovi, který byl velkorysejší. Nicméně jsem pochopil, že soustředit všechno rozhodování do jedněch rukou neprospívá rozvoji firmy. Nám se podařilo postupně obsadit manažerské posty správnými lidmi. Určitý zlomový bod mezi podnikem, kde všechno řídí majitel, a organizací, která vyžaduje vybudování nějaké manažerské struktury, představuje v polygrafii asi 20 zaměstnanců. Je také rozdíl, když má firma „jenom“ tiskárenskou výrobu, nebo zajišťuje komplexní polygrafické služby. Majitel často dělá chybu, když na místo manažera hledá svého dvojníka. Obvykle ho nenajde, a proto do práce manažera často zasahuje a modifikuje jeho rozhodování, což lidem odebírá aktivitu a motivaci.

 

Když se zamýšlíte nad novými investicemi, projednávají se v tiskárně na všech úrovních? Má na výběr stroje vliv i pracovník, který jej bude obsluhovat?

Na počátku úvah musí být shoda společníků o potřebě investovat. Do výběru stroje jsou potom zapojeni i manažeři a ostatní zaměstnanci. Naše loňská investice do stroje Speedmaster CD 74-4+LX představovala téměř ideální příklad společného rozhodování. Diskuse uvnitř firmy o konfiguraci a vybavení stroje byly skutečně velmi podrobné. Důležité je především zapojit lidi, kteří se angažují v řešení problémů a žijí s firmou. Pro ně není problém zůstat po směně nebo přijít do tiskárny v neděli večer zkontrolovat zakázku, která se má v pondělí ráno expedovat.

 

Před deseti lety jste přešel z tuzemské značky tiskových strojů na zahraniční a zaměřil jste se nejen v tiskových strojích, ale i v CtP a zařízeních pro dokončující zpracování na značku Heidelberg. Jaké výhody a nevýhody má orientace firmy na jednoho dodavatele?

Výhody jsou zřejmé. Čím jsou informační technologie pokročilejší, tím je výhodnější, aby byly od jednoho dodavatele. Potom máte jistotu, že všechny komponenty výrobního procesu budou komunikovat, což přináší velký nárůst produktivity. Pokud se vyskytne jakýkoli problém, jednáte s jedním dodavatelem. Při nákupu technologie od více dodavatelů se stává, že se při řešení problému vymlouvají jeden na druhého. Technologie se nekupují najednou, ale po jednotlivých strojích a zařízeních, takže je potom obtížné je propojit do jednoho efektivně fungujícího systému. A v neposlední řadě je pro jednání s dodavatelem výhodou, když mu vytvoříte během několika let obrat ve výši mnoha desítek miliónů korun. Samozřejmě i dodavatelé se vyvíjejí a dnes je na trhu jasno, od koho má smysl nakupovat stroje a zařízení a kde by si to měl člověk naopak rozmyslet.

 

Abychom nezapomněli na nevýhody orientace na jednoho dodavatele…

Nevýhodou je určitá rutina. Jestliže vzniknou mezi dodavatelem a odběratelem dlouhodobé až přátelské vztahy, stojí to odběratele často velké peníze. Zákaznická firma může kvůli dobrým vztahům své dodavatelské organizaci leccos odpustit. Jedná se vlastně o formu sociální korupce. Ve chvíli, kdy se zdá, že mezi dodavatelem a odběratelem funguje všechno ideálně, měla by firma provést změnu. Rutinní zvyky se tím naruší, což je dobře, a navíc my jako odběratelé zjistíme, že věci lze dělat třeba jinak. Hlavní dodavatel zpozorní a uvědomí si, že nemá zákazníka tak jistého, jak se zdálo. Nákup stroje od jiného výrobce dává tiskárně šanci vyzkoušet si i úroveň konkurenčního servisu, což se může firmě hodit při budoucích úvahách o dalších investicích. Funguje-li servis dílčího zařízení, bude dodavatelská firma pravděpodobně dobrá i v servisu velkého stroje. Paradoxně je někdy kontraproduktivní i vysoká úroveň vlastní údržby. Výborný mechanik dokáže udržet v chodu i zařízení, které ve firmě už nemá co dělat.

 

Nabídka strojů na českém trhu se začíná diferencovat, a to i cenově. Tuzemští výrobci se zlepšují a nastupují další dovozové značky. Až budete uvažovat o dalším stroji a obdržíte velmi výhodnou nabídku od konkurentů vašeho dodavatele – jak budete postupovat?

Efekty dlouhodobé spolupráce s jednou značkou jsou neoddiskutovatelné. Když ovšem přijde nabídka od jiné renomované firmy, která má v ČR úspěšné instalace, a je tudíž možné převzít referenci od uživatelů provozujících stroj ve stejných podmínkách a kvalita stroje je ověřitelná tiskovou zkouškou, nic nebrání tomu, abychom o nabídce vážně uvažovali. Dlouhodobě dobrá zkušenost s dodavatelem je důležitá a stojí zato přidat třeba o několik procent v ceně navíc, ale nikoliv o desítky procent u srovnatelného stroje. Ekonomika je neúprosná a týká se samozřejmě nejen pořizovací ceny, ale také délky záruční doby, cen servisních služeb a provozních nákladů. Podobné věci řešíme i s našimi odběrateli. V zájmu zachování dlouhodobé spolupráce je lepší vzít i zakázku, na které se příliš nevydělá, než ztratit dobrého zákazníka.

 

Jaké máte zkušenosti s podporou podnikání ze strukturálních fondů?

Jsme úspěšnými žadateli. Zúčastnili jsme se programu SROP, tj. Společného regionálního operačního programu. Cílem programu je podpora vzniku nových pracovních míst. Vztahuje se ke konkrétní investici a naše firma je před podepsáním smlouvy o částečné dotaci na pořízení tiskového stroje Speedmaster CD 74-4+LX, který jsme nainstalovali vloni. Projekt jsme zpracovávali od počátku loňského roku a potom následovalo výběrové řízení. Rozhodnutí o přiznání podpory ze strukturálních fondů jsme obdrželi letos.

 

Myslíte si, že český polygrafický trh je již takzvaně vyspělý a vyprofilovaný, resp. srovnatelný se západoevropským, pro který také tisknete, nebo mu do tohoto hodnocení ještě něco chybí? A co zejména?

Náš trh je co do nároků zákazníků na kvalitu s trhem západoevropským naprosto srovnatelný, ne-li náročnější. Asi 30 % produkce naší tiskárny vyvážíme do států EU a USA, takže můžu srovnávat. V ČR zpracováváme hodně zakázek pro agentury, které nám nic neodpustí. Náš polygrafický trh se v porovnání s devadesátými léty zlepšil, ale stále se tady ještě vyskytují subjekty, kterým se díky liknavosti soudů vyplácí nesolidní chování. Zkoušejí, jestli se jim podaří realizovat jejich projekt bez vlastního finančního zajištění, za peníze tiskárny. Pokud se projekt nepodaří, má tiskárna problém. Vadí mi, že věci nejsou nazývány jasně a řešeny rychle. Když člověk vykrade firmu, kterou řídí, je považován za chytřejšího a málem je obdivován. Kdyby justice normálně fungovala, naše společnost by mohla být dál. Za jednoznačně pozitivní i pro rozvoj polygrafického průmyslu považuji vstup do Evropské unie. Díky EU se nastavují přísnější kritéria i pro státní správu, taková kritéria, která soukromý sektor dávno musí plnit. Rozdělení Unie na regiony nikoliv podle státních hranic, ale podle ekonomické vyspělosti vytváří předpoklad postupného vyrovnávání rozdílů a vytváření rovnoprávného sousedství.

 

Od roku 1991, kdy jste se začal věnovat podnikání v polygrafii a omezil jste aktivity ve fotografování, se oba obory ohromně rozvinuly. Nemáte někdy chuť se k fotografování vrátit?

Fotografii bylo a stále je možné pořídit a vyzvětšovat bez jediného bitu. Digitalizace ale umožňuje vyšší kvalitu a mnohonásobně rychlejší zpracování fotografie především v návazném polygrafickém procesu. Průměrnou fotografii lze pořídit digitální technikou se stále menšími technickými znalostmi. Opakem je však profesionální fotografie – špičkovou fotografii digitální technikou nelze udělat bez dokonalého zvládnutí celého procesu. Digitál má možnosti, které stříbroželatinový proces nemá, ale jejich využití vyžaduje mnoho znalostí a času u počítače. Někteří fotografové svádějí boj mezi analogovou a digitální fotografií. Důležitá není technologie, ale výsledek. Já jsem letos prodal skoro všechny analogové fotoaparáty a objektivy a koupil jsem si jeden pořádný digitální fotoaparát.

Prvních patnáct let po škole jsem se fotografií bavil a později i živil, dalších patnáct let se věnuji polygrafii. Nepřestal jsem fotografovat úplně a mám mnoho věcí v negativech a diapozitivech. Dlouho jsem neměl čas fotografie utřídit. Vloni jsem dostal dobrý impuls v podobě nabídky výstavy fotografií v galerií G7 v Ostravě. Dal jsem dohromady kolekci 30 prací, které jsem postupně nafotil od roku 1994 v USA, Řecku a Paříži. Některé fotografie zrály 12 let, než jsem je vystavil.

 

Jak nejraději trávíte volný čas?

Nejlépe si odpočinu, když si dám do batůžku foťák a vyrazím na kole do hor. Velká cesta do USA před dvanácti lety měla vliv i na mé poznání, že člověk nemusí být ve firmě pořád. Ne nadarmo se říká, že kvalita firmy se pozná podle toho, jak pracuje v nepřítomnosti majitelů. Velice rád si zajdu na koncert nebo si občas doma poslechnu kvalitní muziku. V hudbě jsem poučený laik. Baví mě klasika, jazz i rock, nemůžu techno a dechovku. Jako cíl o dovolené jsem si v posledních letech nejvíc oblíbil řecké ostrovy. Ostrov je jasně definované území, které se ve vymezeném čase snažím poznat a zachytit ve svých fotografiích.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 7-8/2006.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.