Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Širokoúhlé monitory - CRT, LCD, Plazma
Kamil Třešňák - Svět tisku // únor 2004

Širokoúhlé monitory si získávají stále širší popularitu napříč mnoha obory. Převahu získávají LCD a plazmové panely, širokoúhlé modely ale najdeme i mezi klasickými CRT monitory.

 

Širokoúhlé obrazovky nabízejí řadu obecně známých a uznávaných výhod. V masovějším měřítku se sice nejprve prosadily v multimediálních aplikacích (televizory, monitory pro prezentace), jejich přednosti se ale rychle projevily i dalších oborech - typicky zejména v kancelářské praxi i v DTP. Významnou roli hraje postupné prorůstání počítačů do oblasti audiovizuálního využití, dokladem čehož jsou mnohé LCD a plazmové panely, použitelné v tomto smyslu univerzálně jako výstup počítače i jako periferie multimediálních zařízení (např. DVD přehrávače). Výrazně se zde projevuje souběh s nástupem technologií HDTV (technologie televize s vysokým rozlišením), jež většinou pracují s rozlišením 1 280 x 768 obrazových bodů.

Na trhu jsou vedle sebe k dispozici CRT, LCD a plazmové monitory, přičemž každá z technologií má své výhody i nevýhody, které ji do značné míry předurčují pro konkrétní způsob využití.


Širokoúhlý 42" plazmový monitor Panasonic PT-42PD3-P s rozlišením 852 x 480bodů

K tomu, aby mohl být monitor označován za širokoúhlý, nestačí jen označení od výrobce nebo designem docílená změna poměru stran (monitory, jež nesou v názvu slovo Wide, aniž by šlo o širokoúhlý typ, se skutečně na trhu objevují). Důležité je, v jakém rozlišení monitor pracuje, jinými slovy, jaký je poměr počtu pixelů ve vodorovném a svislém směru.

Na rozdíl od běžných monitorů s poměrem úhlopříček (stále je řeč o obrazových bodech) 4:3 a 5:4, pracují širokoúhlé monitory s poměrem stran 16:9 a 16:10 (podle konkrétního rozlišení). Pro nejčastěji používaná rozlišení opět zavádíme standardní slovní označení, které je vždy odvozeno od označení odpovídajícího příbuzného rozlišení konvenční obrazovky (viz tabulka). Širokoúhlý formát vždy vzniká doplněním běžných formátů o svislý pruh pixelů (u uvedených formátů jde o pruh o šířce kolem 300 pixelů).

Nejčastější používaná rozlišení a jejich označení
Wide XGA (WXGA) 1 280 x 720
Wide SXGA+ (WSXGA+) 1 680 x 1 050
Wide UXGA (WUXGA) 1 920 x 1 200

 

Rozlišení, uvedená v tabulce, jsou sice nejpoužívanější, na trhu je ale množství dalších monitorů s jinými hodnotami ve vertikálním i horizontálním směru. To platí zejména pro stále populárnější plazmové monitory, kde se můžeme setkat s hodnotami rozlišení např. 852 x 480, 1 024 x 512 apod. Pro připojení takových monitorů k běžnému PC jsou na trh dodávány karty, přizpůsobené pro provoz ve více režimech (16:9, 16:10, 2:1 atd.). Příkladem může být Pixel Perfect AGP, osazená 64 MB paměti a čipem Kyro II.

 

Kromě rozlišení, udávaného ve svislém a vodorovném směru, je pro praktické využití důležité i rozlišení ve smyslu hustoty pixelů na jednotku délky. Jak známo, běžné CRT monitory byly v minulých letech konstruovány na obrazovkové rozlišení 72 dpi, resp. později pro rozlišení 96 dpi (některé monitory ovšem vykazují i jiné hodnoty, jako například 85 dpi apod.). Mnohé širokoúhlé monitory, zejména v LCD provedení, však spolu se změnou formátu přinesly do běžné praxe i další zvyšování obrazovkového rozlišení (je ovšem nutné říci, že nikoliv standardně; stejně tak není vysoké rozlišení doménou jen širokoúhlých monitorů). Zvýšení rozlišení, které se týká jak stolních modelů, tak i displejů laptopů (možná ještě dokonce ve větší míře), není zanedbatelné, obrazovky moderních LCD panelů poměrně běžně dosahují rozlišení přes 133 dpi (někdy se uvádí ppi, význam je tentýž – obrazové body na palec délky). Připomeňme si ještě, že u LCD panelů, kde je obrazový „bod“ složen ze tří vedle sebe umístěných barevných elementů (R, G, B), se rozteč nutná ke stanovení obrazového rozlišení měří jako vzdálenost dvou sousedních elementů téže barvy (tedy například dvou červených plošek).

Vysoké hodnoty obrazovkového rozlišení jsou důležité pro využití displeje při práci v grafických a multimediálních aplikacích, kdy je obraz uživatelem pozorován zblízka (na rozdíl například od prezentací). Jednou z výhod vysokého rozlišení totiž je, že kvalita obrazu na monitoru je ve vysokých rozlišeních blízká „tiskové“ kvalitě (což je užitečné například při návrhu a kontrole náročnějších dokumentů, nehledě na význam pro šíření e-books).

Pro úplnost dodejme, že vysoké rozlišení často přináší potíže méně zkušeným uživatelům, kteří nedokáží přizpůsobit nastavení operačního systému a neporadí si tak se zmenšováním ikon a popisků na obrazovce. V některých případech nejsou bez viny ani výrobci aplikací či operačních systémů, jež jsou stále koncipovány na práci v nižším rozlišení (96 dpi). Méně zkušená obsluha má často tendenci odstranit problémy přepnutím na nižší rozlišení, tím ale obvykle sníží kvalitu obrazu (to v případě LCD panelu), a nevyužije plně možností displeje (CRT i LCD). Korektním řešením je správné nastavení operačního systému (použití systémového písma ve větší velikosti apod.), případně použití některých pomocných softwarových utilit – koncepčně ale problematiku displejů s vysokým rozlišením vyřeší až nové generace operačních systémů a aplikací s uživatelským rozhraním nezávislým na rozlišení. Jak naopak z možností vysokého rozlišení vytěžit co nejvíce, dobře vidíme například u operačního systému Mac OS X (128-bodové ikony, Quartz renderer).


Širokoúhlý LCD panel F220 Silicon Graphics

Řekli jsme, že vysoké rozlišení není automatickým znakem širokoúhlých monitorů. V praxi ostatně v mnoha situacích vysoké obrazovkové rozlišení nepotřebujeme. Je běžně známo, že rozlišení volíme podle vzdálenosti, z níž je obraz pozorován (princip platí pro tiskoviny i pro obrazovky). S rostoucí vzdáleností klesá hodnota rozlišení, potřebná pro kvalitní zobrazení.

Pro naše téma typickou situací jsou prezentace. Například pokud obraz, původně pozorovaný na monitoru o úhlopříčce 17“ v rozlišení 1 024 x 768 bodů, budeme prezentovat většímu auditoriu, je zřejmé, že rozlišení 1 024 x 768 bodů potřebujeme zachovat. Co musí růst, je úhlopříčka obrazovky a velikost jednotlivých obrazových bodů. Obrazovkové rozlišení tím přirozeně klesá - což je situace, v níž lépe než LCD vyhoví plazmový displej. Uvedený příklad jen potvrzuje výše uvedené tvrzení o rozdělení oblastí použití panelů podle jejich technologie.

 

CRT širokoúhlé monitory

Výrobci ani majitelé CRT monitorů si asi módu širokoúhlých obrazovek příliš neužijí, neboť přichází prakticky na sklonku jejich éry. Nabídka na trhu tomu odpovídá, širokoúhlých CRT monitorů k počítači příliš nenajdeme. Přesněji řečeno, současný trh nabízí zřejmě jediný zajímavý model, Sony Premierpro Series 24 FD Trinitron GDM-FW900. Monitor, o němž jsme již ve Světě tisku psali, se doposud prodává, zatím se ale drží (na tuzemské poměry) na relativně vyšší ceně kolem dvou tisíc dolarů.

Obecně je ovšem absence CRT širokoúhlých monitorů celkem logická. Svět si zvykl na ploché CRT obrazovky, toho je ale snadnější dosáhnout u "čtvercových" formátů 4:3. Zejména v případě monitorů s větší úhlopříčkou je vzhledem ke konstrukčním principům obtížné docílit rozumné velikosti monitoru. Velký 24" Sony, výjimka potvrzující pravidlo, najde se svým rozlišením bez problémů využití v aplikacích pro DTP a předtiskovou přípravu, není ale primárně určen pro barevně kritické úlohy. V menší míře se vyrábějí i ještě větší CRT monitory, ty však bývají určeny spíše do oblasti multimédií (prezentace, domácí kino apod.) - za všechny může být příkladem například třicetipalcový širokoúhlý monitor Daewoo 30“ Wide Screen HDTV Monitor.


LCD panel SONY P232W s rozlišením 1 920 x 1 200 bodů

LCD panely

Pokud jde o vyhlídky, jsou na tom LCD panely zcela obráceně než CRT. Širokoúhlé LCD panely vyplňují prostor, sahající od malých a středních úhlopříček až k rozměrům, kde jsou střídány plazmovými monitory. Přesněji můžeme říci, že LCD panely zatím obsadily oblast úhlopříček do asi 30-40" (např. NEC LCD4000). To je za posledních několik málo let úctyhodný skok, jehož základním předpokladem bylo v prvé řadě odstranění známých neduhů, mezi něž patřily především pomalejší odezva a změna kvality obrazu při změně polohy pozorovatele (závislost obrazu na pozorovacím úhlu). Pro širokoúhlou kategorii je přitom jedním z nejdůležitějších parametrů právě pozorovací úhel, a to jak v případě, že je panel použit jako monitor k osobnímu počítači nebo laptopu, tak i pokud slouží pro prezentace nebo sledování videa či televize.

Lze říci, že mezi firmami, které velmi významně přispěly k růstu popularity širokoúhlých monitorů, byla společnost Apple. V roce 1999 uvádí Apple na trh svůj první stolní a zároveň první širokoúhlý LCD monitor Apple Cinema Display 22 s úhlopříčkou 22“ a rozlišením 1 600 x 1 024 obrazových bodů, a brzy poté, v lednu 2001, vybavila širokoúhlou obrazovkou i první přenosný počítač. Patnáctipalcový širokoúhlý displej v PowerBooku nové generace pracoval s v té době vynikajícím rozlišením 1 152 x 768 obrazových bodů.

Jak vyplývá z řečeného, širokoúhlé LCD monitory nacházejí uplatnění zejména jako příslušenství k počítačům, stolním i přenosným. Již výrazně méně jsou LCD panely využívány jako velkoformátové prezentační zařízení, ovšem s výjimkou situace, kdy jsou větší projekční plochy sestavovány z LCD panelů, konstruovaných s minimálními rámečky okolo obrazovky. Díky výše zmíněnému zlepšení kvality obrazu kromě toho LCD panely stále častěji nacházejí uplatnění i jako multimediální monitory pro sledování videa a televize. Tomuto vývoji nahrává i neustále a velmi rychle klesající cena prakticky ve všech kategoriích. Cena sice ještě není na úrovni, kdy by se z LCD panelu stala opravdu masová záležitost, snižuje se ale velmi rychle.

 

Plazmové monitory

Plazmové panely jsou v oboru plochých monitorů doslova tradiční technologií. Z hlediska rozměru úhlopříčky pokračují plazmové obrazovky tam, kde momentálně LCD panelům dochází dech, obě technologie jsou ale konstrukčně zásadně rozdílné, a tyto rozdíly se promítají i do způsobu využití (nacházíme zde naopak některé rysy, velmi příbuzné s CRT monitory).

Stejně jako LCD, i plazmové monitory spadají do kategorie monitorů s pevně daným rastrem obrazových bodů (mají proto své nativní rozlišení); na trhu jsou přitom v převaze právě širokoúhlé modely.

Obrazový bod plazmového monitoru je tvořen třemi komůrkami, po jedné pro každou z RGB primárních barev. Komůrky jsou vyplněny plynem a jejich vnitřní povrch je pokryt barevnými fosfory. Nad i pod komůrkami je položena síť elektrod (vrchní elektrody jsou průhledné), a síť elektrod se tak nad každou z komůrek kříží. Změnou napětí v elektrodách lze v komůrce vyvolat ionizaci plynu, díky které zde vznikne dávka ultrafialového záření. Fotony dopadnou na fosforovou vrstvu a ta vydá odpovídající dávku světla v barvě příslušného fosforu.

Plazmové monitory relativně snadno (ve srovnání se zbývajícími dvěma technologiemi) dosahují větších úhlopříček (60" a více). Protože obrazové body světlo skutečně generují, navíc podobně jako CRT obrazovka prostřednictvím tří barevných fosforových vrstev, je výsledkem obraz s vysokým jasem a velmi širokým gamutem. Díky způsobu vyzařování světla nemají navíc plazmové monitory problémy s pozorovacími úhly, jak je známe z LCD technologie.

Vzhledem ke konstrukci obrazových bodů používáme plazmové monitory tam, kde není na závadu, nebo kde je dokonce požadováno nižší obrazovkové rozlišení. Typicky jde v prvé řadě o prezentace a podobné audiovizuální aplikace, kde je třeba zachovat rozlišení obrazovky počítače, ovšem na mnohonásobně větší ploše (například zobrazit 1 280 x 768 pixelů při úhlopříčce 50").

Jediným zásadním problémem plazmových monitorů, a tím překážkou jejich masovějšího rozšíření, je ovšem cena. Lze říci, že cena běžně nabízených panelů se pohybuje v rozmezí 4-6 tisíc dolarů, a to ve srovnání s ostatními technologiemi není nijak málo.


Širokoúhlý LCD monitor Apple Cinema Display 23" s vysokým rozlišením 1 920 x 1 200 bodů

Hlavní výhody širokoúhlých monitorů

Širokoúhlé monitory především podstatně zvyšují komfort při práci, což se, jak ukazuje praxe, téměř automaticky projeví ve zvýšení produktivity uživatelů (samozřejmě těch zkušenějších, kteří výhody širší plochy dokáží využít).

Rozšířením obrazovky získává pracovní plocha formát, který je pro řadu lidí a mnoho aplikací přirozenější a příjemnější. V oblasti kancelářských aplikací to ocení zejména uživatelé tabulkových a databázových programů, nás bude ale zajímat především využití v grafických oborech. Rozšířením obrazovky vzniká prostor, který se při práci v graficky orientovaných aplikacích velmi dobře hodí pro umístění paletek s parametry nástrojů, vrstvami apod. Soudobé širokoúhlé panely jsou oproti běžným modelům rozšířeny o asi 300 pixelů, paletky, jak je známe třeba z Photoshopu, se sem tedy vejdou ještě s určitou rezervou. Širokoúhlé monitory větších úhlopříček, zhruba 22“ a výše, navíc při plném rozlišení dovolují zobrazit vedle sebe dvě stránky formátu A4 v plné velikosti.

 

Zajímavou skutečností je fakt, že uživatelé často dokonce preferují širokoúhlé monitory před monitorem s klasickým poměrem stran i v případě, že širokoúhlý monitor nabízí celkově nižší rozlišení (samozřejmě nikoliv řádově). Jde o to, že pokud jsou navzájem porovnávány širokoúhlý a klasický monitor, bývá počet pixelů širokoúhlého monitoru v literatuře vztažen obvykle k jeho „užšímu“ ekvivalentu. Jinými slovy, monitor s rozlišením 1 280 x 768 bodů je zvykem porovnávat s monitorem o rozlišení 1 024 x 768 bodů. Pak platí, že širokoúhlý model nabízí o asi 20–30 % více obrazových bodů než jeho protějšek v klasickém formátu.

Čistě matematicky lze ale opravdu jen těžko hledat důvody, proč by měla být práce na monitoru s rozlišením 1 680 x 1 050 pixelů pohodlnější než práce na monitoru s rozlišením 1 600 x 1 200 pixelů, který naopak nabízí o zhruba 10 % obrazových bodů více. Možné vysvětlení může tedy spočívat spíše v subjektivním pocitu uživatelů, že rozšíření ve svislém směru není tak užitečné a důležité, jako rozšíření ve směru vodorovném.

 

Jakkoli není snadné předpovídat technické a technologické trendy, pohled na současnou scénu dává tušit, jak se bude oblast širokoúhlých monitorů v nejbližší době vyvíjet. Poměry se zdají být zásadně ovlivněny vývojem na audiovizuálním trhu, a tam se širokoúhlý formát dostává do pozice standardu. Podrobnější pohled na produktové řady předních výrobců přitom prozrazuje značnou tendenci k vývoji poměrně univerzálních zařízení. Z toho lze dovodit, že v dohledné době přestanou být širokoúhlé monitory jako příslušenství ke stolním počítačům výjimkou. Přenosné počítače Apple i některých Wintel výrobců jsou toho nakonec jasnou předzvěstí.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× EIZO CG18/CG21 – nové LCD monitory (15. 1. 2004 - ing. Radim Václavíček)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.