Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Martin Ilavský - osobnost ST 6 / 2006
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Svět patří těm, kteří mají odvahu být první
Datum a místo narození: 15. února 1970 v Trnavě
Rodinný stav: rozvedený
Počet dětí: 1
Služební auto: Škoda Superb
Oblíbená jídla: moderní zeleninové pokrmy
Oblíbené nápoje: lehká italská vína
Záliba: cestování

 

Tiskárna Slovenská Grafia byla založena v Bratislavě v roce 1921. Podnik s bohatou historií patří nyní k největším polygrafickým firmám ve střední Evropě. Od počátku roku 2004 je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Slovenská Grafia ing. Martin Ilavský. Pana Ilavského jsme se nejdříve zeptali na jeho začátky v polygrafii…

Přestože jsem získal polygrafické vzdělání na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě, vydal jsem se po ukončení studia v roce 1992 spíš cestou marketingu a obchodu. Asi deset let jsem působil v reklamním byznysu. V reklamní branži jsem končil jako výkonný ředitel mezinárodní síťové agentury Euro RSCG, která má sídlo v Paříži. Když jsem v květnu 2003 nastoupil jako výkonný ředitel do Slovenské Grafie, vrátil jsem se vlastně k polygrafii. V tiskárně jsem se také setkal s lidmi, s nimiž jsem polygrafii studoval, a někdy s obdivem sleduji, co všechno mezitím zvládli a jak rychle se polygrafický průmysl za deset let proměnil.

 

Jaký byl váš hlavní úkol v nové pozici šéfa Slovenské Grafie?

Zdynamizování obchodu a celkového rozvoje společnosti. Tehdy se zároveň uváděl do provozu tiskový stroj Lithoman III a bylo potřeba jeho kapacitu obchodně naplnit. Současně bylo nutné firmu restrukturalizovat. Měli jsme spoustu práce s reengineeringem, který jsme prováděli s poradenskou firmou Deloitte. V současnosti se vymezujeme nejen jako tiskárna, ale také jako obchodní společnost, která poskytuje klientovi komplexní služby. Roste role prodejců, kteří jsou v denním kontaktu se svými zákazníky. Směrem dovnitř tiskárny zastupují klienta a vůči němu zase naši společnost.

 

Velké tiskárny procházejí v posledních letech také změnami v zakázkové struktuře, zejména vlivem nárůstu tištěné reklamy. Jak je tomu ve vašem případě?

Úplně jsme skončili s výrobou publikací, která dříve tvořila asi 8 % obratu. Když jsem nastoupil do Slovenské Grafie, inspiroval jsem se i vývojem ve srovnatelných tiskárnách v Německu, kde také dochází ke specializaci polygrafických firem. Některé rotačkové tiskárny se již zcela zaměřily pouze na tištěnou reklamu. Provedli jsme si analýzu našich výrobních a obchodních možností i situace na trhu a zjistili jsme, že naše výroba publikací nebyla příliš zisková. V segmentu publikací jsme neviděli pro naši společnost perspektivu. Každý ze tří tržních segmentů – periodika, reklamní tiskoviny a publikace – totiž vyžaduje samostatné technologické a organizační řešení, což zvyšuje investiční a provozní náklady. Režijní náklady ve velkých tiskárnách na jednotku publikační produkce s poklesem počtu výtisků rostou. Náklad knižních zakázek neustále klesá, což představuje šanci pro menší flexibilní tiskárny. Výroba knih se stěhuje na východ. Nejvíc knih pro světový trh se vyrobí v Číně a Turecku za absolutně bezkonkurenční ceny.

 

Jak se ukončení výroby publikací promítlo do personálních stavů a hospodářských výsledků?

Přímou souvislost s ukončením knižní výroby mělo snížení stavu o 21 pracovníků. V Bratislavě naštěstí není velký problém najít si práci. Další lidé byli přeřazeni na jiná pracoviště. Zaměstnanci firmy naši strategii pochopili a přijali. Pro letošní rok jsme zveřejnili cíl zvýšit obrat z loňských 1,7 mld. na 2 mld. SKK, což je o víc než 15 %. Během mého působení v čele firmy zvyšujeme obrat každoročně. V roce 2004 o 13 %, vloni sice jenom o 2 %, ale výrobou periodik a reklamních tiskovin jsme nahradili ukončenou produkci publikací. Tisk periodik a reklamy se zvýšil o 21 %.

 

Oznámili jste, že kupujete rotačku Compacta 918, ale dosavadní řada akcidenčních rotaček KBA Compacta končí typem 818 a vyšší formát výrobce dosud ani oficiálně nenabízí. Jedná se o speciální konfiguraci pro Slovenskou Grafii?

V označování rotaček Compacta první číslo vynásobené osmi vyjadřuje počet stránek, takže Compacta 818 je 64-stránkový stroj. Jelikož naše rotačka bude 72-stránková, společnost KBA ji pro nás označuje číslem 918. Jedná se o rozšíření stávající řady rotaček Compacta. Výrobce vloni přijal deset objednávek na dodání nového stroje. První 72-stránková rotačka Compacta byla nainstalována v lednu v Itálii. U nás je termín zahájení provozu stanoven na 1. října. Neoficiálně je přislíben termín 15. září. Maximální výkon rotačky je 45 000 obratů za hodinu, po ukončení záběhového období a úplném zapracování obsluhy může být zvýšen na 47 500 obratů.

 

Jak se nový kotoučový stroj promítne do vaší firemní strategie?

Letos dostaneme rotačku do dvousměnného provozu a od konce prvního čtvrtletí 2007 poběží v nepřetržitém režimu. Nová rotačka je součástí největší technologické investice v historii Slovenské Grafie v rozsahu převyšujícím půl miliardy korun, která zahrnuje také stavební přípravu, nové velkoformátové CtP apod. K pořízení 72-stránkové rotačky nás přiměla konkurence a trh. V kotoučovém tisku máme ambici stát se lídrem trhu. Původně jsme předpokládali nákup 64-stránkového stroje, ale při jednáních na úrovni ředitelů jsme projevili velkou flexibilitu. Dodavatel viděl, že se nevylekáme ani z nabídky nejvyšší konfigurace, že se nepotřebujeme půl roku rozmýšlet a analyzovat situaci, a rychle jsme se dohodli na 72-stránkovém formátu. Konfigurace nám navíc umožní otočit stránku na ležící 84-stránkový zmenšený časopisecký formát A4. Naše výrobní kapacita se po instalaci nové rotačky zvýší o 40 %. Vyšší produkční kapacita v kotoučovém tisku by se měla promítnout v dalším roce růstem obratu na 2,2 až 2,3 mld. SKK.

 

V ofsetových rotačkách jste byli se stroji Lithoman III, Rotoman a Polyman dosud věrní značce MAN Roland. Co nejvíc rozhodlo o příklonu na stranu KBA?

Když porovnáváme značky KBA a MAN Roland, jsou bez diskuse absolutně srovnatelné. Naše rozhodování nebylo o tom, která značka je lepší, ale musím potvrdit, že jsme od KBA obdrželi z našeho pohledu exkluzivní podmínky a bonusy. Jelikož jsou naši tiskaři zvyklí na rotačky MAN Roland, je v ceně kontraktu zahrnuta například přítomnost tiskového instruktora z KBA v naší tiskárně po dobu 100 pracovních dnů. V hlubotisku máme stroje Cerutti 125 R-S a Albert Frankenthal TR5. Druhý stroj je vlastně také od KBA a nám se líbí myšlenka, že bychom v rozhodujících tiskových kapacitách měli nejen v nabídkách, ale i v praxi vždy dvě značky.

 

Jak postupujete v archovém tisku?

Archový tisk je u nás doplňkem rotačního. Dosud tiskneme na čtyřbarvovém stroji Planeta ve formátu A0 a na stroji Heidelberg Speedmaster CD 102-5. Také v archovém tisku investujeme a v tiskárně se právě instaluje Rapida 105-5+L, kterou jsme koupili v balíku s rotačkou Compacta. Dosavadní kapacita v archovém tisku obálek by nám po nainstalování nového kotoučového stroje nestačila.

 

Slovenská Grafia je jedním z mála polygrafických podniků, které využívají techniku hlubotisku. Neuvažujete v souvislosti s nasazením vysoce výkonného kotoučového ofsetového stroje o postupném ukončení provozu hlubotiskových rotaček?

Všechny naše úvahy jsou determinovány trhem, mezinárodní konkurencí a tím, co po nás budou zákazníci požadovat. Jednou z alternativ budoucího vývoje společnosti Slovenská Grafia je i ukončení provozu hlubotisku. Bude záležet na poptávce po hlubotiskové produkci. Náklad periodik všeobecně klesá, ale zvyšuje se počet stran. Proto jsme se také rozhodli jít do 72-stránkové ofsetové rotačky. Efektivita hlubotisku závisí víc než v případě ofsetu na velikosti zakázky. Technologií hlubotisku vyrábíme produkty především pro zahraničí. Trh vyžaduje po dodavateli termínovou flexibilitu, která je u hlubotisku omezenější než v ofsetovém tisku. Ve velkých hlubotiskových firmách v západní Evropě se delší příprava hlubotiskových zakázek kompenzuje rychlejším dokončujícím zpracováním. Hlubotisková technologie je pochopitelně také dražší než ofset. Hlubotiskové rotačky mají ovšem delší životnost než kotoučové ofsetové stroje a zastarávají pouze v systémech elektroniky a řízení, které na našich rotačkách průběžně modernizujeme. O budoucnosti hlubotisku ve Slovenské Grafii rozhodne další vývoj naznačených tržních a technologických faktorů.

 

Produktové portfolio Slovenské Grafie je z významné části určeno na vývoz. Jaké změny v exportní orientaci nastaly během vašeho působení ve firmě?

V posledních letech se podíl exportu pohyboval okolo 40 %. V loňském roce byl asi 42 % a po zprovoznění nové investice by se měl dostat až na 50 %. Nejdůležitějším teritoriem je Německo s téměř 50% podílem, následováno Českou republikou s 32 % a Maďarskem s 12 %. Významným trhem je pro nás Rusko a Ukrajina, kam směřuje část produkce, kterou objednávají německé vydavatelské společnosti. Není vyloučeno, že budeme v budoucnosti přímo expandovat na východoevropské trhy.

 

Přestože je Slovenská Grafia orientovaná na mezinárodní klientelu, zůstává součástí slovenské polygrafie. Pozorovatele vaší polygrafické scény překvapil rozkol mezi velkými a malými firmami, který se projevil vystoupením několika těch velkých ze Svazu polygrafie na Slovensku. Kde je možné hledat příčiny?

Vystoupili jsme i z mezinárodních svazů, jako je např. Evropská asociace hlubotisku. Domníváme se, že oborové svazy a asociace procházejí určitou krizí a že jejich poslání bylo již naplněno. Uznáváme princip stavovské sounáležitosti, v jejímž rámci bychom spolu měli komunikovat, přestože se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Platforma oborových svazů nám ale připadá už přežitá. V minulosti plnily hlavně funkce vzdělávací a informační, a také koordinovaly postup vůči legislativní sféře. V polygrafii ovšem probíhá tak rychlý rozvoj technologií, že informace musí každý sledovat přímo prostřednictvím výstav, firemních prezentací výrobců, marketingových aktivit dodavatelů a v odborných médiích. Informací je prostě tak mnoho, že jejich efektivní distribuce prostřednictvím oborových sdružení je zcela nemožná. Druhý okruh činností, tj. koordinace postojů vůči návrhům zákonů apod., také ztrácí na účinnosti, protože legislativa se z velké části přesouvá na úroveň sjednocené Evropy a působení na národní úrovni postrádá efekt. Ostatně vliv oborových svazů na přijímanou legislativu byl i v minulosti diskutabilní. Oborová sdružení v západní Evropě se již přetransformovala na spolky, které ulehčují kontakty na společensko-odborné bázi. Tempo polygrafie se zrychluje, jako se zrychluje život společnosti. Doby, kdy bylo na všechno dost času, skončily v minulém století.

 

Teď jste problematiku zobecnil na všechny oborové svazy a sdružení, ale ze Svazu polygrafie na Slovensku jste údajně vystoupili kvůli výši členských příspěvků…

Ano, vydali jsme oficiální stanovisko v tomto smyslu. Byli jsme druhým největším přispěvatelem a ze 42 členů svazu jsme měli dva hlasy. Výše příspěvku je v našich výdajích zanedbatelná, ale principiálně jsme nemohli souhlasit se stavem, kdy 10 % členů platí 60 % rozpočtu svazu. Situace nahrávala marketingu dodavatelských firem, které jsou také členy svazu a za pět tisíc korun ročního poplatku měly na jednom místě shromážděny všechny své odběratele.

 

Práce v čele Slovenské Grafie vás jistě pohlcuje, ale přece jenom zůstává i trocha volného času. Jak jej trávíte?

Během roku mám samozřejmě méně času, ale o dovolené nejraději cestuji s přáteli po Evropě. Věřím, že seznamování s kulturou cizích zemí může každého obohatit.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 6/2006.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)
× Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006 (24. 6. 2006 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.