Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Dipl.-Ing. Jens D. Junker - osobnost ST 5 / 2006
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Není důležité chtít, je důležité konat
Datum a místo narození:  7. dubna 1964 v Drážďanech
Rodinný stav:  ženatý
Počet dětí:  3
Auto:  Audi A6
Oblíbené jídlo:  spaghetti olio
Oblíbený nápoj:  chianti
Záliby:  horské kolo, jogging

 

Pan Jens Junker, generální ředitel společnosti KBA-Grafitec, se ujal své funkce v březnu 2005. Více než rok v pozici šéfa firmy je jistě vhodná příležitost k zamyšlení nad pozitivními i negativními zkušenostmi. S Jensem Junkerem jsme hovořili na veletrhu Ipex v Birminghamu. Na stánku KBA a v prostředí výstaviště, kam se sjeli všichni výrobci polygrafické techniky, se jako první otázka nabízelo porovnání tiskových strojů z Dobrušky s konkurencí…

Poprvé ve Velké Británii vystavujeme tiskový stroj KBA Performa 74-5+L. Na našem stánku je spolu se strojem Rapida 105-10. Sousedství dvou strojů – pětibarvové Performy ve formátu B2 s lakovací jednotkou z Dobrušky a desetibarvové Rapidy ve formátu B1 pro oboustranný tisk 5/5 z Radebeulu – dobře charakterizuje důvody, proč jsme před rokem Grafitec kupovali. KBA má nyní v nabídce čtyři stroje, se kterými pokrývá všechny segmenty trhu ve formátu B2.

 

Můžete po roce působení v čele Grafitecu vyhodnotit, v čem se naplnila vaše očekávání a v čem naopak?

Potvrdil jsem si, že v Dobrušce najdu skutečně motivovaný tým lidí. Kvalifikace většiny pracovníků je mnohem vyšší, než jsem očekával. Předpokládal jsem, že růst obratu firmy bude spočívat hlavně na strojích Performa 74. Po roce se ovšem v praxi ukazuje, že rovněž ekonomické výsledky formátové řady Performa 66 jsou lepší, než se čekalo. Stroje Performa ve formátu A2 mě pozitivně překvapily.

 

Mnoho jste si také slibovali od propojení Grafitecu s KBA na zahraničních trzích. Jak tento záměr po roce hodnotíte?

V organizaci obchodu jsme chtěli pokračovat jednak se zástupci, kteří se již dříve osvědčili ve spolupráci s Grafitecem, a v některých zemích jsme chtěli využít silnější obchodní sítě KBA. Například ve Španělsku se nám převedení prodeje strojů Performa do sítě KBA vůbec neosvědčilo, očekávali jsme mnohem lepší výsledky. Naopak jako úspěšné se jeví rozhodnutí zahrnout stroje z Dobrušky do prodejní sítě KBA v Číně. Na čínském trhu jsme již prodali tři tiskové stroje Performa a první z nich se právě expeduje.

 

Jak pokračoval během prvního roku po začlenění Grafitecu do skupiny KBA technický vývoj tiskových strojů Performa?

Prioritní bylo dokončení těch etap vývoje strojů Performa 74, které byly zahájeny již dříve a jejichž výsledky byly předvedeny na veletrhu DRUPA 2004. Základní technická řešení strojů KBA Performa jsou nyní založena na stejných principech jako u tiskových strojů KBA Rapida. V současné době v přímé spolupráci s vývojovými konstruktéry v Německu pracujeme na finalizaci vývoje strojů Performa 74.

Když provádíte konstrukční změny tiskových strojů ve směru zvýšení preciznosti provedení, musíte zároveň řešit technologii jejich výroby. K tomu jsou zaměřeny nejnovější investice ve výrobním závodě v Dobrušce. Nainstalovali jsme nové CNC obráběcí centrum WFL na přesné obrábění tiskových válců. Investice nám umožňuje dosahovat ve výrobě válců stejné úrovně kvality, jakou máme v Německu.

 

Proč nepublikujete informace o vývoji obracecího zařízení na tiskových strojích Performa 74, když je již zkoušíte v tiskárnách a tato skutečnost je na trhu dobře známá?

Na tiskových strojích ve formátu B2 jsme doposud nikdy neměli obracení. Zkoušíme proto několik technických řešení. Než oficiálně vyjdeme s obracecím zařízením na trh, chceme si být naprosto jisti, že jsme dokonale otestovali konstrukční řešení, a do té doby nechceme trh zneklidňovat. Teď mohu sdělit, že projekt úspěšně postupuje, a celkové vyjádření můžete očekávat do konce tohoto roku.

 

Jak se díváte na možnost vývoje tiskového stroje v menším formátu, než je A2?

Trh se ve formátech menších než A2 přiklání k digitálnímu tisku. Ve formátu A3 bude mít digitální tisk v budoucnu větší šance než ofset. Dám vám příklad z aktuálního průzkumu trhu. Ve Velké Británii se v roce 2005 prodalo desetkrát víc tiskových jednotek ve formátech B2 a A2 než ve formátu A3. Ve formátu A3 si jich tiskárny koupily pouze 60. Ofsetovému tisku v těch nejmenších formátech zakázky přebírá digitální tisk. Domnívám se, že tento trend bude stále silnější. Stačí se kolem sebe rozhlédnout i tady v Birminghamu na výstavě Ipex. Kdybych byl tiskařem a chtěl investovat ve formátu A3 nebo menším, určitě bych se rozhodl pro vstup do digitálního tisku.

 

Mezi výrobci tiskových strojů se často hovoří o sílící konkurenci ze strany asijských značek. Zdá se, že čínští výrobci jsou nyní v situaci, v jaké se nacházely japonské firmy na počátku pronikání na evropské trhy. Jaký je váš názor?

Určitě můžete srovnávat situaci z doby před 20 až 25 lety, kdy japonští výrobci začali významněji vstupovat do Evropy, se současností, když čínští dodavatelé zkoušejí udělat první kroky ke vstupu na evropské trhy. Můžeme si představit tiskárnu, která si již dnes koupí zařízení od čínského dodavatele, ale ještě dalších dvacet nebo třicet let si počkáme, než se čínští výrobci stanou na evropském trhu přiměřenou konkurencí. Nejedná se jenom o vývoj produktu, ale také o vybudování servisu, systémů na podporu zákazníka a dodávek náhradních dílů. Zákazníkům nestačí ukázat výrobek, ale musejí se nejprve přesvědčit o reálné podpoře při jeho využívání.

 

Přestože je Ipex největší letošní výstavou, výrobci tiskových strojů si skutečné novinky pravděpodobně nechávají na veletrh DRUPA 2008. Jaké technické trendy můžeme podle vás očekávat ve zbývajících dvou letech a hlavně potom v Düsseldorfu?

Horizont dvou let není dlouhý, ale všichni výrobci tiskových strojů stále hledají nová řešení. Když porovnáme technické trendy, které převládly na výstavách DRUPA v letech 2004 a 2000, můžeme v roce 2008 předpokládat další zvyšování spolehlivosti výrobních strojů pro polygrafický průmysl a jejich automatizaci. Neočekával bych nějaká revoluční řešení, jakým např. byla technologie Direct Imaging. Jedním z trendů zůstává digitální tisk, který se prosazuje v nejmenších zakázkách. V ofsetovém tisku ovšem zůstává dostatečný prostor pro inovace tiskových strojů. Elektronika nám bude pomáhat, ale samotné tiskové stroje nenahradí. Očekávám, že se objeví mnohá další řešení, která budou zahrnovat více tiskových strojů, integrovat workflow a zkracovat tak přípravné časy v tiskovém stroji.

 

Jak pokračuje proces začleňování Grafitecu do struktury KBA, např. i v porovnání s rychlostí, s níž probíhala integrace Planety v Radebeulu?

Planeta byla v roce 1991 vysoce ztrátovým podnikem, který s více než pěti tisíci lidmi trpěl přezaměstnaností. V Radebeulu bylo nutné zahájit velkou restrukturalizaci, v jejímž průběhu se počet pracovníků snížil o více než tři čtvrtiny. Naproti tomu v Grafitecu nebyl podobný postup vůbec zapotřebí. V okamžiku převzetí byl Grafitec firmou s vhodnou velikostí. Před rozhodnutím o akvizici Grafitecu jsme zkoumali tiskové stroje Polly. Viděli jsme, že Polly 74 je nový moderní výrobek v podobě, v jaké by jej vyvinuli i inženýři v KBA, a věřili jsme, že má místo na trhu. Během prvního roku působení Grafitecu v rámci KBA se prokázalo, že proces začlenění vyžadoval pouze dílčí přizpůsobení organizace, a to zejména v řízení kvality produkce, zlepšení výrobních postupů a v nastavení obchodních podmínek. Průběh akvizice byl mnohem snazší, a proto nelze rychlost začleňování Grafitecu a Planety do struktur KBA vůbec srovnávat. Mohu potvrdit, že KBA-Grafitec je nyní zdravá organizace. V loňském roce jsme dosáhli 32% růstu, což je víc, než jsme potřebovali, abychom dostali firmu do černých čísel.

 

Co pro vás osobně znamenalo jmenování generálním ředitelem v Dobrušce a jak vám ve funkci šéfa Grafitecu pomáhá vaše předchozí pracovní dráha?

Pověření vést firmu KBA-Grafitec osobně chápu jako velkou výzvu. V současné pozici je pro mne velkou výhodou, že jsem v kariéře postupoval od samotných základů a že jsem se hodně naučil o tiskových strojích. Prošel jsem různými strojírenskými obory a rovněž více odděleními ve firmách, kde jsem působil. Po střední škole jsem pracoval v Planetě v Radebeulu na montáži strojů Varimat a Variant. Odtud vím, co výroba tiskových strojů vyžaduje. Až potom jsem studoval na univerzitě v Chemnitzu konstrukci polygrafických strojů. Další zkušenosti jsem získal v Hamburku, kde jsem působil ve firmě, která vyráběla stroje na produkci cigaret. Pracoval jsem v oddělení náhradních dílů a podílel jsem se na zavádění několika projektů informačních technologií. Potom jsem se vrátil do Chemnitzu, do firmy na výrobu přesných brusek Schaudt. Jsem rád, že jsem se v Dobrušce setkal s bruskou Schaudt PF 61 na přesné obrušování tiskových válců. Od roku 1997 jsem se vrátil do KBA, konkrétně jako technický ředitel do společného podniku KBA + Scitex, kde se začaly vyrábět tiskové stroje 74Karat. Před příchodem do Grafitecu jsem pracoval jako ředitel prodeje archových tiskových strojů KBA do anglicky mluvících zemí. Grafitec je relativně malá společnost a její řízení předpokládá univerzální znalosti, ale také podrobnější zkušenosti s výrobou, obchodem i ekonomikou. Mým nejdůležitějším úkolem je stanovovat cíle a motivovat spolupracovníky, aby využívali zkušenosti, jež se jim nabízejí v KBA. Práce generálního ředitele připomíná koučování, které vede lidi k přebírání větší odpovědnosti a dosažení hlavního cíle podniku – zvýšení zisku.

 

Co znamenal váš přestup do Grafitecu pro vaši rodinu?

Přestože jsem již dříve pracoval ve firmách orientovaných na mezinárodní trhy, všechny pracovní pozice jsem zastával v Německu a do ciziny jsem odjížděl pouze krátkodobě. Práce v Grafitecu je pro mne prvním dlouhodobým pobytem v zahraničí. Moje rodina žije v Radebeulu, já bydlím v Náchodě. Zvažujeme stěhování do Náchoda, ale máme tři děti právě ve školním věku, což přináší problém při přestěhování do jiného jazykového prostředí. Já sám se učím česky, ale jde mi to velmi pomalu. Český jazyk je například v porovnání s angličtinou hodně obtížný. Naše rozhodování by bylo jednodušší, kdybychom bydleli v Praze, kde jsou také mezinárodní školy.

Naštěstí cestu z Drážďan do Dobrušky lze absolvovat poměrně rychle autem. Okolo Náchoda je velice pěkná příroda. Když za mnou přijíždí rodina na návštěvu, rádi se všichni vydáváme na výlety do Orlických hor. Máme rádi přírodu, turistiku a lyžování. Osobně mám nejraději ježdění na horském kole. Když jsem naopak u rodiny v Drážďanech, chodíme za kulturou do opery. Zajdeme si s přáteli do restaurace na dobré jídlo a víno. Ideální zemí na dovolenou je pro nás Itálie se svou přírodou, kulturou, historickými památkami a kuchyní.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 5/2006.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Bernhard Schreier - osobnost ST 5/04 (23. 6. 2004 - Gustav Konečný)
× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)
× Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005 (5. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Bob Brown - osobnost ST 11 / 2005 (26. 11. 2005 - Gustav Konečný)
× Ján Fuksa - osobnost ST 12 / 2005 (8. 1. 2006 - Gustav Konečný)
× Tadeusz Winkowski - osobnost ST 1 / 2006 (11. 2. 2006 - Ivan Doležal)
× Pavel Šenk - osobnost ST 2 / 2006 (1. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Trevor Crawford - osobnost ST 3 / 2006 (8. 4. 2006 - Gustav Konečný)
× Rudolf Práger - osobnost ST 4 / 2006 (27. 5. 2006 - Ivan Doležal)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.