Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Západní čára je čára odnikud nikam...
- TYPO

Začněme banálně: co to vlastně kaligrafie je? Má nějaké širší nebo užší vymezení, je to prostě umění krásně psát, nebo něco víc?

Řecké slovo kaligrafie, tedy kalos a graphein, skutečně odpovídá tomu „psát krásně“. Problém je však ve slově krásný, protože to má pro různé lidi v různých kulturách a dobách různé významy. A stejně tak různá je i sama podstata písma: písmo východní (mluvme pro jednoduchost pouze o písmu čínském) se zakládá na ideogramech (jeden znak sám o sobě vyjadřuje nějaké konstantní slovo či myšlenku), je tedy tolik „značek“, kolik je různých významů – čili tisíce a tisíce. Navíc lze v mnohých znacích vystopovat i původní podobu vyjadřované skutečnosti: rybu, ptáka, dům, ženu, muže... Znak ji v sobě uchovává, a na tom se dá dál stavět – redukovat, rozvíjet, stylizovat... Kdežto v evropském písmu odpovídá zjednodušeně řečeno foném grafému, k vyjádření čehokoli stačí poměrně malé množství grafémů – a s omezeným počtem „značek“ se žádné velké psí kusy dělat nedají, jsou experimentům spíš uzavřené: ztratily by totiž na srozumitelnosti. Jejich základem je čára, která vede odněkud někam, nic víc...

 

Je nějaký rozdíl mezi Západem a Východem ve vztahu kaligrafie a výtvarného umění nebo náboženství?

Pochopitelně. Kaligrafie úzce souvisí s materiálem, který používá, což je papír a štětec, a tak vlastně souvisí s kreslením. Ne s malbou: písmo se blíží čínskému pojetí obrazu, a ten je spíš kresbou, obrysovou kresbou.

Další souvislost je mezi kaligrafií a literaturou: literát, který zvládá malbu, zvládá i kaligrafii, a naopak. Však se oba vyjadřují téměř stejnými znaky.

A kaligrafie samozřejmě souvisí i s náboženstvím. V Číně existuje jednak jakási varianta původního náboženství, které je poměrně primitivní (neříkám to ve smyslu pejorativním, ale v zásadě je to velmi jednoduchý animismus-šamanismus), jednak náboženské systémy, které se tam dostaly později, jako je třeba buddhismus. V nich platí „nomen-omen“, což znamená, že značka-ideogram skutečně vyjadřuje podstatu příslušné věci: jestliže ovládám značku, ovládám zároveň podstatu věci. Znaky se považují za univerzální, chápou se ne jako něco uměle vytvořeného lidmi, jejich dohodou, ale vycházejí ze samé podstaty věcí, protože původně je i zcela zobrazovaly. Proto jsou univerzálně použitelné v komunikaci se světy nad námi i pod námi. (Existuje například zajímavá, „čistě kaligrafická“ forma modlitby, při níž se modlitba napíše na papír, a ten se pak spálí.) Zkrátka: znak je schopen v sobě zachytit něco makrokosmu a vtělit to do svého mikrokosmu; znaky se dá vyjádřit univerzum...

 

Liší se nějak kaligrafie čínská, která je předpokládám nejstarší, a kaligrafie jiných kultur, třeba korejské nebo japonské?

Tradice čínská je bezpochyby nejstarší. Obě zmíněné kultury, japonská i korejská, převzaly čínské písmo (i když korejská má také písmo svoje vlastní), ale ani pro jednu z kultur není čínské písmo příliš vhodné, nedá se dost dobře použít, leda s nějakým doplněním. A tak se ve všech třech kulturách vyvíjely různé kaligrafické styly, a pochopitelně se kopírovaly. Nicméně čínská kaligrafie je nejstarší a všechny ostatní kaligrafie vznikly rozvíjením či napodobováním kaligrafie čínské, případně přidáním vlastních specifik (vyplývajících třebas z japonského slabičného písma).

 

Jak ses vlastně ke kaligrafii dostal?

Dá se s nadsázkou říci, že mě zajímala už od nejranějšího dětství, kdy jsem obkresloval znaky z návodu k japonskému magnetofonu Hitachi. Později jsem chtěl čínštinu studovat a dělat, ale nebyla k tomu zrovna z různých příčin příležitost, takže mi nakonec nezbylo nic jiného, než se do toho pustit sám, za pomoci různých pomocníků-učitelů (Číňanů i Japonců) a knih. Osobně mě čínská kultura fascinuje, zejména když si uvědomíme, že je to jediná kultura na Zemi, která kontinuálně existuje již téměř šest tisíc let.

 

Jaké šance má u nás zájemce o kaligrafii dnes?

Nepřeberné: sinologie se vyučuje na univerzitě, člověk se může přihlásit na kurzy čínštiny i kaligrafie, jsou k mání učebnice. Ale nejlepší je začít tak, že si opatříš množství papíru, nejlépe hromady starých novin, a na nich začneš zkoušet. Podle pečlivých rozkresů v nějaké příručce si natrénuješ držení štětce a jak se jím táhne. Obvykle na začátku zděšeně zjistíš, jak to neumíš, protože západní čára, to je taková čára odnikud nikam, kdežto ta východní je tah, má začátek i konec. Hlavní čára tahu je jakási kost: s ostatními tahy souvisí šlachami, tenkými čárami, znak jako celek je kostra, jasně držící struktura. To evropské písmo mít nemusí a nemá.

Takže se trýzníš, pěstuješ si nekonečnou trpělivost, učíš se samotné tahy, pak se je učíš spojovat, a pak donekonečna obkresluješ znaky podle předloh. Po dvou letech získáš dojem, že to umíš, a brzy zase zjistíš, že to neumíš. A teprve když člověk zjistí, jak to neumí, je na opravdovém začátku.

 

Hraje nějakou roli vybavení? Může třebas ten, kdo má „lepší štětec“, postupovat rychleji?

To bych neřekl. Štětce nejsou až tak rozdílné, takový pěkně čínský, kulatý, savý štětec se koupí dneska běžně v potřebách pro výtvarníky, stejně tak instantní tuš (to aby se nemusela třít na kameni). Ostatně, i nejslavnější kaligrafové pracují raději s lehce odřenými a opelichanými štětci. Copak by Rembrandt maloval lépe, kdyby měl nějaké speciální štětce? Vše závisí na nadání, ale hlavně na píli.

Každý tah se skládá z určitého počtu tahů, a je dopředu dáno, jak se kreslí. To samozřejmě prošlo vývojem: znaky nevypadaly vždycky tak, jak ti to dnes ukazuje kaligrafická učebnice. Nejstarší znaky se jenom ryly do želvích krunýřů a do ovčích lopatek. Nemají čáry různě silné, protože to s danými nástroji nešlo. Ve chvíli, kdy se začalo psát štětcem a na papír, vznikl pro každý znak systém, podřízený požadavku, aby znak byl kompletně uzavřený jakoby do kruhu. Vychází to z celkového pojetí energie, ta jde v každém znaku do určité spirály.

Kdo zvládne techniku, pustí se do obkreslování nápisů slavných kaligrafů. Ty byly původně vytesány do kamenných desek a odtud v černobílé podobě přeneseny do vzorníků a kaligrafických slovníků.

 

Jsou nějaké významné kaligrafické školy, nebo je kaligrafie spíš záležitostí solitérů?

Jsou sice kaligrafické styly, ale spíš to jsou styly kaligrafů, osobností, kteří navíc nemají jediný styl – pro různé příležitosti volí různé styly. Třebas existuje typ archaického písma, které napodobuje jedny z nejstarších forem, ten se používá do pečetí, na různé monumentální nápisy či dodává sdělením archaizující tón. Existuje i tzv. úřednické písmo, elegantní, i volná kaligrafie, kde jednotlivé tahy skoro splývají a vše se pohybuje na samé hranici srozumitelnosti: říká se tomu někdy trávové písmo (i když to není zcela správně), neboť připomíná vlnění dlouhých tráv. To je styl, který vyjadřuje uvolnění, svobodu člověka.

 

A co moderní až avantgardní kaligrafie?

Existuje, třeba právě zmíněné trávové písmo. Přitom málokdo při pohledu na ně uvěří, že pochází ze 6./7. století, spíš bude hádat 60. léta, Ameriku, Pollocka... Existuje ovšem i zcela současná kaligrafie, pěstovaná spíš v Japonsku než v Číně, která se vrací obloukem až na samotný počátek kaligrafie – místo kamene vidíš např. jen takový veliký černý rozpitý tušový flek. Je to kaligrafie, která už překročila někam jinam. A pak je tu i kaligrafie barevná, pro klasickou kaligrafii však nepřijatelná: ta ve své střídmosti vyžaduje jen černou tuš a bílý papír.

 

Když Evropan dělá kaligrafii, musí znakům rozumět, nebo je může napodobovat jen jako obrázky?

Možná nemusí vědět, jestli je nějaký znak voda nebo déšť, ale je lepší, když to ví. Když ví, že znak deště tvoří kapky, může mu lépe porozumět, vytvořit si k němu vztah. Ale možná ne. Já mám někdy větší požitek z kaligrafie, které nerozumím, kterou neumím přečíst. Mám pak jen estetický zážitek, vidím, že je to krásné, a nevím, co to znamená, jsem jen fascinován.

 

Počítá nějak kaligrafie s prvkem originality? Stačí dobrému kaligrafovi jen napodobit nějakou klasickou předlohu, nebo tam musí vnést něco originálního?

Dobrý kaligraf je vždy originální v pravém smyslu slova. Je původcem díla. Ano, člověk se učí kopírováním, je tomu tak ve všech kulturách (Michelangelo i Leonardo kopírovali Masaccia a Giotta a po nich další kopírovali zase Michelangela a Leonarda), ale originalita je často ukrytá, neviditelná na první pohled. Zejména v kaligrafii, je daleko skrytější, mnohem decentnější, a je třeba se naučit dívat, aby člověk pochopil, kde je skryta. Písmo může být velmi nenápadné, a přitom úžasné. Originalita by neměla být výstředností.

 

Je možné spojit kaligrafii s počítačem?

Je důležité vědět, že kaligrafii vždy vytváří konkrétní člověk. Můžeš samozřejmě ťukat do kláves, požívat všelijaké fonty, které staré písmo napodobí, ale bude to vždycky jen kopie. Zmizí energie, která probíhá člověkem, jeho rukou, zápěstím, štětcem, a přetváří se v tušovou skvrnu. A ani kdyby se štětec nějak propojil s počítačem, nebude to ono. Zmizí člověk a jeho touha a schopnost napojovat se na jiné světy.

Nejslavnější kaligrafie pocházejí od lidských osobností, často nekonvenčních, jako Chan Šan: běhal po chladné hoře a psal na kameny své básně, které nejbližší déšť zase smyl. V tom je půvab věci, a ten není na žádný software převoditelný. Proč se snažit přenechat počítači něco, co dokážeme lépe bez něj? Virtuální kaligrafie mě děsí, jako cokoliv virtuálního...

 

 


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2018
Téma čísla:
Vybrané polygrafické profese
FESPA 2018
Aplikace správy barev ProductionApp
Speedmaster XL 75 Anicolor 2
Barbieri Spektro LFP qb
Reklama Polygraf 2018
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. 8. 2018
Labelexpo Americas 2018
Chicago, 25.–27.9.2018
www.labelexpo-americas.com

30. 7. 2018
FachPack 2018
Evropský veletrh
obalů, procesů a technologií
Norimberk, 25.–27.9.2018
www.fachpack.de/en

1. 5. 2018
Reklama Polygraf 2018
25. ročník mezinárodního veletrhu reklamy, polygrafie, obalů a inovativních technologií
Praha, 29.–31.5.2018
reklama-fair.cz

15. 2. 2018
EmbaxPrint
27.2. - 2.3. 2018
Mezinárodní veletrh obalů a tisku

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.