Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Dušan Velímský - osobnost ST 10 / 2005
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Malá firma – malé starosti
Datum a místo narození:  26. září 1947 v Brně
Rodinný stav:  ženatý
Počet dětí:  2
Oblíbené jídlo:  smažený řízek s bramborovým salátem
Oblíbený nápoj:  coca-cola
Auto:  Renault Escape
Záliby:  motorismus, fotografování

 

Tisíce motoristických fanoušků si koupily špičkově vytištěný program letošní Grand Prix ČR, která se jela ve dnech 26. až 28. srpna na Masarykově okruhu v Brně. Pravděpodobně málokdo z nich si ale povšiml, že jej vytiskla firma TiskDruck Velímský z nedalekého Žebětína. Majitele tiskárny, pana Dušana Velímského, jemuž se podařilo skloubit motorismus s polygrafií, jsme se 1. září nejprve zeptali na jeho profesní začátky.

S polygrafií jsem dlouho neměl vůbec nic společného. Nevěděl jsem, co je A4 a V1, a gramáž papíru pro mě byla španělská vesnice. Ale můj otec pro polygrafii žil, protože pracoval v Adamovských strojírnách a tiskovým strojům se věnoval od zahájení jejich výroby v roce 1954. Na Romayoru dovedl vytisknout barvotisk, což by už dnes asi každý tiskař nezvládl. Já jsem byl celý život posedlý motorismem. Vyučil jsem se automechanikem, jezdil jsem automobilové rallye a potom jsem řadu let pracoval v podniku Benzina, kde jsem např. vedl výstavbu čerpacích stanic U devíti křížů z obou stran dálnice.

 

Kdy jste se s polygrafií poprvé setkal?

V roce 1988 se u nás začalo nesměle podporovat podnikání. Otec byl už v důchodu a chtěl si založit maličkou tiskárničku, kde by se tiskly vizitky, dopisní papíry, parte a podobné tiskoviny. Chtěl jsem mu s tím trochu pomáhat. Zažádali jsme si o tzv. registraci, protože živnostenské listy ještě nebyly, ale byla nám samozřejmě zamítnuta. Úřady asi měly strach, že bychom mohli tisknout nějaké letáky.

 

Mnoho mladších tiskařů už dnes nechápe, jaké potíže museli překonávat zakladatelé prvních soukromých tiskáren...

Přestože byl otec v důchodu, často jezdil do Adamova. Továrna mu přirostla k srdci a měl tam samozřejmě mnoho známých. Když nám úřady zamítly registraci, přátelé mu poradili, že bychom neměli žádat o povolení založit tiskárnu, ale snažit se o zřízení něčeho, jako je grafická dílna, která občas také tiskne. A takové povolení jsme nakonec dostali.

 

Jak jste tehdy kupovali stroje?

To kdybyste viděl! Byli jsme první soukromníci, kteří chtěli v Adamově koupit tiskový stroj. Ve firmě tehdy vůbec nevěděli, jak něco soukromníkovi prodat. Chtěli jsme Romayor, ale všechno šlo na export a museli bychom prý tři nebo čtyři roky čekat. Mohli nám ale prodat starší Romayor, pokud ho nikdo z pořadníku na nový Romayor nebude chtít. Museli jsme objet několik podniků a předložit papíry, že chtějí pouze nový Romayor a starší stroj je nezajímá. Když jsme donesli asi pět takových prohlášení, dostali jsme sedm nebo osm let starý Romayor za 60 000 Kčs. Podobným způsobem jsme koupili Grafopress ze Cvikova. Ještě větším problémem bylo sehnat řezačku. Nakonec jsme díky známostem dostali řezačku, která byla několik let ve skladu tehdejšího monopolního podniku zahraničního obchodu Kovo Praha. Stála 105 000 Kčs. Byla nová, ale měla elektroinstalaci pro Indii, takže jsme ji museli předělat.

 

Jak se potom rozběhlo vaše podnikání?

Když jsme chtěli v dubnu 89 konečně podnik rozjet, otec zemřel. Byl jsem ještě zaměstnancem Benziny, ale sekl jsem s tím. Každý má mít za život aspoň dvě povolání. Pustil jsem se do studia polygrafie z knížek a pobyl jsem u kamaráda, který pracoval v tiskárně. Začátky byly skutečně pionýrské. Dnes, když máme už šestý nebo sedmý stroj, se tomu nechce ani věřit.

 

Po roce 1990 se najednou vyrojila konkurence. Objevilo se mnoho tiskáren, které začínaly s Romayorem...

My jsme byli v Brně a okolí první, ale potom se založila spousta dalších tiskáren. Některé byly velice úspěšné. Pár let se ceny tiskovin držely na nákladové úrovni s mírným ziskem. Tiskárny neprodělávaly. Na Romayoru jsme tiskli formuláře faktur na samopropisovací papíry. Za rok jsme si vydělali na dvoubarevku ve formátu A2 s vysokým vykladačem. Tehdy stála v Adamově 1 milión 250 tisíc, platil jsem ji cash. Potom začalo období cenového podbízení. Ceny šly dolů a zisk se vytratil. Tiskárny, které s tím začaly, třeba za pár let skončily, ale také nám situace začala způsobovat problémy. Předtím dbali zákazníci na kvalitu a rychlost a až potom se ptali na cenu. Teď je pořadí obrácené: 80 % zákazníků se u nás nejprve zajímá o cenu, potom o termín, a kvalita je až na dalším místě. Naopak pětina klientů chce superšpičkovou kvalitu a cena je v podstatě nezajímá. Při takové zakázkové struktuře je velmi obtížné vybrat si jeden vícebarvový tiskový stroj.

 

O vás je známo, že jste věrný jedné značce...

Skutečně, všechny stroje jsem měl z Adamova, a až na jeden prototyp jsem s nimi byl vždycky spokojený. Vydělaly mi peníze a tisknou kvalitně i pro takové zákazníky, jako je Škoda Auto, kde by určitě nevzali nějakou odbytou práci. Kalendáře, které pro ně tiskneme, jdou do celého světa. Možná by mi někdo oponoval, ale kvalita tisku na českých strojích v porovnání s cizími značkami je stejná. Pokud jsou rozdíly v kvalitě tisku mezi stroji různých výrobců, prakticky nikdo je nepozná. Mnohokrát jsme se zúčastnili tendrů na tisk kalendářů spolu s tiskárnami vybavenými zahraničními stroji. Neříkám, že jsme vždycky vyhráli, ale nikdy jsme neskončili špatně z důvodu kvality tisku.

 

Určitě jste ale měli také nějaké problémy...

Obrovské problémy tiskárnám vytvářejí reklamní agentury. Neexistuje stoprocentní tisk, na každém se dá něco najít. Zákazník nemá šanci drobný nedostatek objevit a ani ho to nezajímá, ale reklamky toho využívají a z každé prkotiny chtějí vytřískat slevu. Navíc vytvářejí obrovské problémy v platbách. Kromě dvou reklamních agentur, se kterými spolupracuji od začátku, jsem po pěti letech podnikání se všemi skončil. Od té doby neznám reklamace a nesplacené pohledávky. Připomínám, že pracujeme pro Škodovku, a to je nějaký zákazník. Kromě kalendářů tiskneme kompletní produkci pro Škodu Motorsport. Všechno na Adastech. Po Romayoru jsem měl několik dvoubarevek. V posledních letech mám z Adamova vždycky čtyřbarevku a dvoubarevku.

 

Je ale známo, že jste nedávno kupoval nový stroj a uvažoval jste i o jiných značkách...

Když vyhlásíte do světa, že si chcete pořídit nový tiskový stroj, dveře se u vás netrhnou. Dovozci nabízeli vynikající stroje, které nemají chybu, ale ty ceny... Potom přišel Adast a nabídl mi podmínky, jaké jsem nemohl odmítnout. Zajistili leasing, odprodej a odvoz staršího stroje Adast Dominant 846 a samozřejmě instalaci nového stroje Adast 847, který je v plné výbavě. Nemusel jsem se o nic starat. Trochu sklouzli s termínem, ale s tím jsem počítal. Dalším faktorem je servis, jenž se skutečně zlepšil. Jeho ceny jsou o dost nižší než u servisu zahraničních značek. Navíc mi nabídli prodlouženou záruku. Statut referenční tiskárny Adastu se připravuje k podpisu. TiskDruck může jako malá tiskárna sloužit výrobci k odzkušování nejrůznějších řešení.

 

Jste v kategorii malých podniků. Neuvažoval jste o podpoře ze strukturálních fondů? Objevují se první případy, kdy tiskárny obdrží dotaci při nákupu nového stroje...

Nikdy jsem nepřemýšlel o velké tiskárně. Od začátku tiskneme v Brně-Žebětíně. Máme 17 lidí a stačí to. V Brně na Cejlu máme kanceláře. Na Cejlu jsou bílé límečky a v Žebětíně je robotárna. Ani teď neuvažuju o rozšiřování podniku. Řídím se heslem: Malá firma, malé starosti – velká firma, velké starosti. Nechci, aby tiskárna přerostla do rámce, který by změnil charakter firmy. Potom bych musel všechen čas obětovat tiskárně a nemohl bych se věnovat mému koníčku, který samozřejmě také souvisí s firmou a tím, co tiskneme. Moje hobby je fotografování motoristického sportu. Jezdím se Škodou Motorsportem po závodech po celém světě. Seriál mistrovství světa se skládá ze šestnácti závodů. Když se chci zúčastnit aspoň některých, abych připravil fotografie pro kalendáře a další tiskoviny Škody Motorsportu, nemůžu být stále ve firmě, což by bylo nezbytné, kdybych chtěl měnit její zaměření a velikost. Dalším důvodem je množství tiskáren na trhu a způsoby, jak se předhánějí v cenách. U nás může zákazník dostat malou slevu, ale rozhodně nebudeme snižovat ceny pod náklady. Přestože se stane, že nám občas někdo nezaplatí v termínu, spolupracujeme se solventními partnery, máme finančně vyrovnané hospodaření a nemáme problémy s pohledávkami. Se zákazníky udržujeme dlouhodobé vztahy. Víme, co od sebe vzájemně můžeme očekávat.

 

Před šestnácti lety jste začínal jako soukromník s Romayorem. Co soudíte o změnách v polygrafických technologiích během posledních let?

Nedávno jsem se nerad loučil se starším strojem Adast Dominant 846. Měl najeto 28 miliónů za šest let. Udržovali jsme jej v perfektním stavu. Výrobce stroj odkoupil a kdo ho získá, bude na nás vzpomínat v dobrém. S novým strojem se ale nemůže srovnávat. Adast 847 má Adacontrol, který je daleko lepší než Inkflow na starém stroji. Když porovnáme cenu strojů a kvalitu tisku před patnácti lety a nyní, je úroveň tisku samozřejmě dál. Ale v kvalitě tisku tehdy a dnes není zase takový rozdíl jako v cenách strojů. K tomu musíme přičíst daleko vyšší náklady na materiály a vlastní provoz tiskárny. Náklady se podstatně zvýšily a ceny tiskovin jsou pořád stejné, což se někde musí projevit. Nedivím se, že některé tiskárny mají potíže se splácením úvěrů a leasingu. Majitelé mnoha tiskáren nemají klidný spánek. Udržování cen dole znamená, že se nevytvářejí zdroje na investice. Každý normálně uvažující kapitalista si musí se strojem vydělat a ještě přitom vytvořit prostředky na jeho obnovu. Jestli někdo podniká patnáct let a nemůže si koupit nový stroj, podniká špatně. Ceny neodpovídají nákladovým kalkulacím, stejná situace je ovšem i v dalších oborech – nejen v polygrafii.

 

Co byste jako jeden z prvních soukromníků v polygrafii radil tiskařům, kteří by chtěli dnes začít podnikat?

Největší boom v zakládání nových tiskáren proběhl v první polovině devadesátých let. V průběhu času se počet tiskáren ustálil a dnes je trh charakterizován převahou nabídky. Konkurence na trhu je obrovská a zakládat novou tiskárnu je velké riziko. Tiskaři by neměli zbytečně investovat do drahých strojů. Každou investici je potřeba pečlivě zvážit, aby se tiskárny nedostávaly do problémů, kdy potom nemají na splácení leasingu nebo na platby za spotřební materiály. Měly by se držet při zemi. Připomněl bych důležitou zásadu, že tiskaři jsou základ tiskárny. Co jsou vám platné drahé stroje, když je obsluhuje člověk, který k nim nemá vztah.

 

Jaký je podle vás největší současný problém českých tiskáren?

Kdybych měl jmenovat pouze jeden problém, musel bych znovu uvést ceny. Ve velké tiskárně musejí stroje jet ve dne v noci, aby uživily velkou firmu. Často ovšem produkují tiskoviny, které se na trhu prodávají skoro za dumpingové ceny. Znám tiskárny, kde vlastně produkce dvou směn končí ve ztrátě a jenom třetina zakázek přináší ekonomický efekt. V malé tiskárně je efektivnější práce na dvě směny nebo i kratší, ale prodej za stálé ceny, které přinášejí aspoň trochu zisku. Nemělo by se podnikat se ztrátou.

 

Zmínil jste motorismus jako největší vášeň...

Motoristický sport je moje celoživotní hobby. Jako mladík jsem jezdil mistrovství Evropy v cestovních automobilech. Jezdil jsem s vozem Alfa Romeo, který tehdy koupila firma Zetor. Později jsem přesedlal na Porsche. V posledních letech pracuji pro Škodu Motorsport. Škodovky se od roku 1999 zúčastňují mistrovství světa v rallye. Začalo se s Octaviemi, teď se jezdí s Fabiemi. Se Škodou Motorsportem jezdím po závodech jako fotograf. Fotím veškeré dění okolo týmu. Připravuji pro ně podklady a potom tiskneme všechny jejich materiály.

 

Kde všude jste fotografoval?

Prakticky po celém světě. V Keni, Mexiku, Austrálii, na Novém Zélandu, v Argentině a skoro ve všech evropských zemích.

 

Máte hobby a byznys v jednom. Stihnete ještě něco navíc?

Od roku 1972 máme chalupu, kam jezdím podle možností. Když člověk přijde do let, zpohodlní a sedí u televize, ale na to já nemám čas. Nesleduju reality show, žiju v realitě.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 10 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Bernhard Schreier - osobnost ST 5/04 (23. 6. 2004 - Gustav Konečný)
× Richard B. Black - osobnost ST 6 / 2004 (8. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich )
× Eijiro Hori - osobnost ST 9/2004 (2. 10. 2004 - Ivan Doležal)
× Gerd Finkbeiner - osobnost ST 12 / 2004 (24. 1. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005 (24. 2. 2005 - Gustav Konečný)
× Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005 (2. 4. 2005 - Ivan Doležal)
× Prof. ing. Eduard Stehlík, CSc. - osobnost ST 3 / 2005 (24. 4. 2005 - Gustav Konečný)
× Dipl.-Ing. Albrecht Bolza-Schünemann - osobnost ST 4 / 2005 (15. 5. 2005 - Gustav Konečný)
× JUDr. Miloš Machurek - osobnost ST 5 / 2005 (19. 6. 2005 - Ivan Doležal)
× Franz-Georg Heggemann - osobnost ST 6 / 2005 (3. 7. 2005 - Gustav Konečný)
× Bent Busk Pedersen - osobnost ST 7-8 / 2005 (13. 8. 2005 - Ivan Doležal)
× Sue Wood - osobnost ST 9 / 2005 (1. 10. 2005 - Gustav Konečný)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.