Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Novinky u Apple - Mac OS X 10.4 Tiger a procesory Intel
Kamil Třešňák - Svět tisku

Příchod další generace pokročilého operačního systému společnosti Apple a vpravdě revoluční změna procesorů jsou dobrou příležitostí k podrobnějšímu ohlédnutí za některými softwarovými a hardwarovými novinkami firmy.

Již po několik let jsou všichni uživatelé počítačů Apple zvyklí, že pravidelně alespoň dvakrát do roka, obvykle při příležitosti velkých prezentačních akcí typu Apple Expo, budou uvedeny nové verze počítačů nebo aplikací. Letošní jaro ovšem významem ohlášených změn vybočuje z řady více či méně běžných a očekávaných inovací. Nová generace operačního systému, zvlášť ostře sledovaná v souvislosti s ohlašovaným, byť daleko do budoucnosti posunutým uvedením nového systému Microsoftu Longhorn, a zejména odchod od procesorů PowerPC, produkovaných společně s firmami IBM a Motorola, ovlivní vývoj platformy na mnoho let dopředu.

Dlouho očekávaný a v posledních týdnech a měsících masivně propagovaný nový operační systém Mac OS X 10.4 Tiger (následující po Jaguaru a Pantheru) byl nakonec na trh uveden ještě o něco dříve, než původně šéf firmy Steve Jobs přislíbil. Jak je poslední dobou obvyklé, zahájení prodeje se odehrálo ve velkém stylu a po celém světě bylo doprovázeno řadou akcí ve firemních prodejnách Apple i u dealerů; vlastní prodej pak byl v každé zemi zahájen v 18 hodin místního času.

Tiger sice na sebe na jaře přetáhl velký díl mediální pozornosti, zdaleka ale nešlo o jedinou významnou inovaci ve firemním portfoliu. Ve skutečnosti společnost Apple představila v posledních měsících (jak před, tak i po uvedení systému Tiger) řadu nových verzí svých klíčových aplikací, programy i množství hardwarových updatů. Zřejmě všechny novinky ale byly překonány vystoupením Steva Jobse na světové vývojářské konferenci v San Franciscu (WWDC 2005), kde byl oznámen přechod k procesorům Intel, tedy bez výjimky nejzásadnější změna v moderní historii Apple.

 

Mac OS X 10.4 Tiger

Leckoho možná překvapí, že ačkoliv je operační systém Mac OS X stále někdy označován za „nový“, Tiger je v pořadí již čtvrtou „dospělou“ verzí systému. Z pohledu uživatele, angažujícího se v grafickém průmyslu, již předchozí systém Mac OS X 10.3 (Panther) přinesl řadu technologií a nástrojů, důležitých pro nasazení systému v tvůrčí a produkční grafice – typicky jde například o Font Book, podporu interních typografických vlastností písem či posílení funkčnosti technologie ColorSync. Tiger nyní přichází podle materiálů Apple s více než 200 dalšími novinkami a vylepšeními; řada z nich je ukryta uvnitř systému, mnohé se odrážejí ve větších či menších změnách v GUI. Následující text je jen stručným výběrem, kompletní seznam je dostupný na stránkách Apple.com.

 


Aktivace Dasboardu vyvolá do popředí jednotlivé instalované widgety; většina widgetů získává živé informace z Internetu

 

Práce s fonty

Se systémem Tiger přichází nová verze aplikace pro správu písem Font Book 2. Pokročilí uživatelé, správci systému i vývojáři ocení, že Font Book je skriptovatelný a umožňuje tak programátorům jednoduchým způsobem ovládat všechny pokročilé funkce správy fontů – například vyhledávat fonty v dokumentech, vytvářet kolekce fontů podle stavu předdefinovaných podmínek atd. Ve spojení s další novou pomůckou, Automatorem, lze naprogramovat takové „triky“, jako je například automatická aktivace sady fontů po otevření daného dokumentu apod.

Z hlediska běžného uživatele je důležité, že nový Font Book disponuje vyšším výkonem. Podle předběžných údajů je možné v systému spravovat tisíce fontů, aniž by docházelo k degradaci výkonu počítače, a to i v případě, že se složky s fonty nacházejí na počítačích kdekoliv v připojené síti. Pomocí technologie Spotlight je dokonce možné vyhledat fonty, které obsahují určený znak.

Další zásadní novinkou je možnost kontrolovat fonty z hlediska možných problémů a nekompatibilit. Font Book tím do značné míry odstraňuje jeden z hlavních problémů, které přinesl odchod aplikace ATM z Mac OS X. Na základě prvních zkušeností lze říci, že ani profesionální uživatelé, pracující s velkým množstvím často obměňovaných fontů, nemusejí vyhledávat další aplikace třetích výrobců.

 

Spotlight

S mírnou nadsázkou – Spotlight v počítači najde cokoliv, ať už je to kdekoliv. Každý slovní popis je ale málo výstižný, výsledek práce vyhledávače Spotlight je skutečně impresivní, stejně jako stupeň jeho integrace do systému.

Z pohledu uživatele má Spotlight své místo v pravém horním rohu obrazovky, kde se nově vedle označení aktuálního uživatele objevil obrázek vyhledávácí lupy. Po kliknutí se otevře dialogový řádek, do něhož lze vepisovat vyhledávané výrazy. Spotlight reaguje prakticky okamžitě, a i na slabších počítačích běhá vyhledávání poměrně svižně. Vyhledané lokace se průběžně objevují v listingu v okně, otevřeném přímo pod dialogovým řádkem. Právě zde se poprvé seznámíme se základní předností Spotlightu: vyhledává skutečně téměř všude, a hledané řetězce vyhledává nejen v názvech souborů, ale i v jejich obsahu. Rozsah vyhledávání lze jen těžko krátkým popisem přiblížit – Spotlight prohledává adresář i zprávy v emailovém klientovi, prohledává obsah kalendáře iCal, a dokonce například po zadání klíčového slova „srgb“ nalezne obrázky, v nichž je použití tohoto profilu deklarováno.

Aby mohl systém takto dokonale vyhledávat, potřebuje index souborů. První indexace se provádí hned po instalaci a podle velikosti a zaplnění disku může trvat i několik desítek minut; následná indexace je průběžná, nepozorovali jsme ovšem, že by to znamenalo nějaké viditelné zpomalení práce systému. Podobné vyhledávání i podle obsahu přinášel již systém Mac OS 9, Spotlight ale své předchůdce a konkurenty výrazně překonává hloubkou vyhledávání.

Vyhledávání přes Spotlight je důsledně využito napříč celým systémem, od vyhledávacího řádku v každém okně finderu, až po vyhledávání v systémových aplikacích. Kombinaci vyhledávacích podmínek je navíc možné uložit jako tzv. Smart Folder, jehož obsah (to znamená seznam nalezených položek) se poté aktualizuje již automaticky. Tato složka se zároveň objeví i v postranní liště okna Finderu, a uživatel tak má k nalezeným souborům kdykoliv okamžitý přístup.

 


Navzdory plánovanému přechodu na procesory Intel budou high-end stanice zatím stále založeny na procesoru PowerPC

 

Dashboard

Dashboard (v překladu mimo jiné přístrojová deska) je technologie, která umožňuje uživateli spouštět a provozovat drobné aplikace, zvané widgets. Dashboard zpřístupní widgety tak, že utlumí ostatní aplikace a widgety vyvolá na plochu. Widgety nejčastěji předávají uživatelům informace z Internetu – mohou zobrazovat počasí a teplotu v různých lokacích, kursy akcií, stejně mohou ale sloužit i jako ovládací panely běžících aplikací nebo připojených zařízení (to je příklad widgetu, obsluhujícího iTunes). Widgety mohou pocházet od společnosti Apple, velmi rychle se ale objevují stovky aplikací od třetích firem. Pokud jde o nasazení v grafické praxi, zde mohou widgety například dobře posloužit jako nástroj pro kontrolu obsahu Hot folderů nebo pro sledování průchodu zakázky jednotlivými fázemi workflow – technologicky jsou možnosti v zásadě neomezené, vše záleží jen na inovativním myšlení vývojářů.

 

ColorSync

Společnost Apple stála u zrodu organizace ICC a Mac OS X je dodnes operačním systémem s nejlepší podporou ICC profilů, který díky tomu poskytuje velmi široké spektrum služeb vývojářům aplikací. Nový ColorSync opět prostupuje celým systémem, a tak je barevná věrnost zajišťována rovněž při běžné „banální“ systémové práci; praktickou novinkou v implementaci ICC profilů je nový systémový prohlížeč Preview, který umožňuje obrázkům přiřadit profil nebo provést převody mezi profily. Z předchozích verzí je zachována velmi užitečná možnost podrobné práce s profily v utilitě ColorSync Utility (prohlížení gamutu, obsahu tagů, modifikace informací v profilu atd.). Z přísně technologického hlediska je zásadní, že ColorSync systému Tiger plně podporuje profily, vytvořené podle nejnovějšího standardu ICC verze 4.

 

Procesory Intel v počítačích Apple

Jednou z mála skutečných konstant společnosti Apple bylo po dlouhá léta její vymezování se vůči procesorům Intel (přesněji Intel kompatibilním) jako základní stavební jednotce konkurenční Wintel platformy. Počítače Apple (jako ostatně mnoho dalších amerických počítačů, v čele se značkami Atari, Amiga či Commodore) byly po dlouhá léta budovány okolo procesorů Motorola, koncepčně od Intelu zcela odlišných. Později vznikla ve spojenectví společností Apple, Motorola a IBM platforma PowerPC, z jejíhož vývoje vzešly procesory G3, G4, a G5 (podle typu vyráběné buď Motorolou, nebo IBM).

Výkonnostní srovnávání procesorů Wintel a PowerPC (a potažmo počítačů kolem nich postavených) se stalo jak prostředkem oficiální propagace počítačů Apple, tak i oblíbeným námětem debat a testů uživatelů na všech myslitelných úrovních. Objektivního a zcela přesného srovnání jsme se ale nikdy nedočkali a ani dočkat nemohli, obě platformy jsou velmi rozdílné a jejich výkon se velmi výrazně mění podle toho, v jaké konfiguraci a pro jaké typy výpočtů jsou procesory použity (pro Apple obvykle velmi dobře vyznívaly zkoušky v aplikaci Adobe Photoshop).

Léto roku 2005 ale přináší podstatný předěl, když byl na vývojářské konferenci oznámen záměr přejít postupně během zhruba dvou let na procesory Intel. Proč k tomuto kroku společnost Apple přistoupila, není zatím do detailu jasné; některé problémy, spojené se spoluprací s IBM a Motorolou, byly ale již nějaký čas zjevné.

Procesory PowerPC byly sice technologicky pokročilé a velmi výkonné, jak IBM, tak zejména Motorola však měly často potíže s dodávkami potřebného množství pro Apple, což v minulosti nejednou vyústilo dokonce ve zpoždění při uvádění slíbených modelů na trh. K tomu je nutné připočíst problémy s frekvencí procesorů, přesněji řečeno s jejím zvyšováním. Procesory PowerPC sice díky jiné architektuře mohou předstihnout procesory Intel kompatibilní i s podstatně vyšší frekvencí, z pohledu široké laické veřejnosti ale nižší frekvence působily nešťastně – a o to více nepříjemné bylo, když se jen velmi pomalu zvedaly a termíny uvedení rychlejších procesorů se poměrně výrazně odkládaly. Pro IBM a zvláště pro Motorolu je ovšem Apple jen menšinovým zákazníkem, neboť drtivá většina jejích procesorů již dnes směřuje do nejrůznějších elektronických zařízení, od ledniček přes inteligentní síťové prvky až po výkonné tiskárny nebo herní konzole (které jsou v současnosti mnohem lukrativnějším trhem než počítače), a tak je pochopitelné, že tímto poměrem byla limitována i snaha starat se o potřeby Apple.

Zdá se tedy, že přechod od osy IBM – Motorola k „úhlavní“ konkurenci Intelu byl z velké části vynucen. Intel se v souboji s ostatními výrobci kompatibilních procesorů soustředí na trh s počítači, a tak navíc není vyloučeno, že chystá některé zatím utajené novinky, jež rozhodnutí o změně podpořily.

Poznamenejme, že pro Apple to není úplný krok do neznáma. Nejenže již v minulosti existovaly počítače Apple, které obsahovaly jako druhý procesor Intel 486 a mohly tak nativně pracovat pod Windows, ale jak se nyní ukázalo, Apple paralelně již po několik minulých let svůj operační systém Mac OS X v dokonalém utajení překládal do verze pro procesor Intel.

Jak bude vše probíhat prakticky? Přechod bude v prvé řadě postupný, první počítače Apple s procesorem Intel budou do běžného prodeje uvedeny za rok, tedy v roce 2006, nebude se ale jednat o nejvyšší profesionální řadu. První špičkové desktopy lze očekávat ještě o rok později, to znamená v roce 2007. Platforma PowerPC bude ještě delší dobu po přechodu podporována a v mezidobí budou dále uváděny počítače s procesorem IBM G5, zejména v nejvyšší profesionální řadě, kde by zatím asi nebylo snadné postavit kolem procesoru Intel tak výkonný stroj, aby byl srovnatelný se současnými dvouprocesorovými počítači G5.

 


Mac Mini byl jednou z nejpřekvapivějších hardwarových novinek

 

Již s předstihem je zřejmé, že z pohledu uživatele se přechod mezi procesory navenek jinak výrazněji neprojeví. Na Apple bude možné mnohem snadněji spustit Windows (doposud bylo nutné použít emulátor, prakticky výhradně Virtual PC), sama platforma ale zůstane podobně oddělená od Wintel počítačů jako doposud, a pokud na nás nečeká žádné překvapení, operační systém Mac OS X nebude možné spouštět na počítačích ostatních výrobců, bez ohledu na to, že budou osazeny procesorem Intel.

Systém bude upraven tak, aby byly počítače a aplikace navzájem kompatibilní. Podobnou situaci jsme také již zažili, když počítače Apple přecházely z procesorů 68k na první generaci PowerPC, a některé aplikace tak běžely v režimu částečně emulujícím starší procesor. Po dostatečně dlouhou (byť nyní neupřesněnou) dobu by měly na obou generacích Maců, s PowerPC i Intelem, běhat i obě generace aplikací.

Do systému bude doplněna nová „vrstva“ Rosetta, která na Macu s procesorem Intel umožní spustit programy, určené pro PowerPC. Spouštět bude ale možné jen programy pro Mac OS X, starší aplikace pro Mac OS 9, které doposud běžely v Classicu, fungovat nebudou, a rovněž nebudou podporovány aplikace, jež vyžadují vektorovou jednotku AltiVec (v procesorech G4 a vyšších) – ve shrnutí to znamená, že na počítači s procesorem Intel spustíme programy pro Mac OS X, které lze provozovat na procesorech G3 (téměř všechny s výjimkou například specializovaných videostřižen). „Zpětný chod“ pak bude zajištěn na úrovni operačního systému, jenž bude podporovat oba typy procesorů (podle současných vyjádření se to týká ještě alespoň příští verze systému Mac OS 10.5 Leopard). Vývojáři tak budou mít možnost velmi snadno vytvářet tzv. binární aplikace, které obsahují kód jak pro Intel, tak pro PowerPC (opět je možné vysledovat analogii s přechodem z 68k na PowerPC). Již nyní je k dispozici „vývojářská“ verze Macu s procesorem Intel, na níž lze projekty ihned ladit (zajímavostí je, že tyto Macy, které lze považovat za spíše „laboratorní“ kusy, budou vývojáři muset po uplynutí sjednané doby vrátit).

Jaké je stručné resumé pro majoritu uživatelů v grafických oborech? Pokud jde o cenovou politiku, s velkou pravděpodobností se cena procesoru na ceně počítačů Apple nijak zvlášť neprojeví, neboť ani vyšší typy procesorů Intel nejsou dnes proti IBM či Motorole levnější. Spíše lze očekávat mírné urychlení trendu posledních let – více výkonu za zhruba stále stejnou cenu.

Majitelé stávajících počítačů s procesory PowerPC se nemusejí bát větších nekompatibilit, stejně tak nemá smysl se v následujícím období obávat nákupu počítačů Apple na platformě PowerPC. Podle všech ujištění i samostatných indicií bude podpora PowerPC pokračovat ještě po několik příštích let a i během následujícího přechodného období budou na trh uváděny další modely počítačů PowerPC, zejména v segmentu nejvýkonnějších strojů. Steve Jobs slibuje, že nás ještě čekají nové zajímavé produkty na bázi PowerPC – uvidíme, zda Apple koncem prázdnin využije pro uvedení novinek již první následující větší příležitost, tradiční Apple Expo v Paříži.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 7-8 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.