Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Technologie CtP ve flexotisku
Patrik Thoma - Svět tisku

Flexotisk patří mezi ty tiskové techniky, které nasazením digitální technologie do segmentu přípravy tiskové formy získaly nejvíce. Podívejme se, jakým směrem se tato technologie v minulých letech ubírala, jaké jsou její možnosti a výhledy do budoucnosti.

Hned na úvod musíme říci, že nasazení digitální technologie do flexotisku má poměrně dlouhou historii. Vždyť první pokusy s vytvářením obrazu na válcích byly prováděny již okolo roku 1975. Teprve rok 1990 přinesl první řešení v oblasti gravírování fotopolymerní desky. Na opravdu funkční systém si však uživatelé museli počkat až do roku 1995, kdy bylo na düsseldorfském výstavišti v rámci veletrhu DRUPA poprvé předvedeno řešení využívající CDI technologii. Již dva roky předtím, tedy v roce 1993, byly vyvinuty první tiskové desky s LAMS vrstvou, které vznikly díky spolupráci firem DuPont a Barco Graphics (nyní po spojení s Purup Eskofot firma vystupuje pod názvem Esko-Graphics). Od tohoto období se začínají bouřlivě vyvíjet nejenom tiskové formy, ale také jednotlivá zařízení pro tuto technologii. Spolupráce obou firem pokračuje i v současnosti. Teprve posléze nastoupila řada dalších firem, které se zabývají jak vývojem zařízení pro zpracování flexotiskových forem (Creo, Flexolaser, Sheppers-Detwyler, Hell apod.), tak i samotných materiálů (BASF, Asahi).

 


Představitelem systému využívajícího technologii termálních diod je zařízení ThermoFlex od společnosti Creo

 

Vývoj laserů

Stejně jako se vyvíjela oblast zařízení a materiálů, procházel jistou obměnou i samotný laserový systém, který se v těchto systémech používal. První kroky byly prováděny s YAG lasery pracujícími na vlnové délce 1 064 nm. Průběh paprsku u tohoto laseru však nebyl příliš ideální, problémy byly také s hloubkou vypalovaného obrazu. Spolu s tímto řešením se objevila i první zařízení využívající laserové diody s vlnovou délkou 830 nm. Typickým zastáncem této technologie je až do současnosti společnost Creo, která podobný systém používá i v CtP zařízeních pro ofsetový tisk. V osvitové hlavě je zde umístěno více laserů, které jsou přes optickou soustavu zaostřovány na polymer. U těchto systémů pak bývá rozlišení regulováno mechanicky pomocí speciálního naklánění zobrazovací hlavy. Tento systém je například používán u flexo systémů Creo ThermoFlex.

Ostatní výrobci se však vydali cestou jiných řešení problémů s laserem při digitálním zpracování flexotiskových forem. V roce 2000 se začíná objevovat technologie Fiber laser, využívající k vytváření obrazu v černé LAMS vrstvě tiskových desek lasery z optických vláken. Paprsek je zde veden přes fiber rezonátor, který intenzitu paprsku zesiluje. Tento paprsek se pak pomocí akusto-optického modulátoru dělí na více identických paprsků. Výhodou tohoto principu je především jeho snadná kalibrace. Jde zde totiž o to, že je kalibrován pouze jeden paprsek, který je pak identicky rozdělen podle potřeby na více paprsků. Tato shodnost jednotlivých paprsků je pak nezávislá i na stárnutí laseru. Odstup paprsků je zde řízen elektrickým signálem, stejně tak je řízeno rozlišení, které lze plynule měnit. To je důležité zejména v případě, kdy se vytvářejí tzv. nekonečné tiskové formy – sleevy. Typickým představitelem výrobce využívajícího u svých zařízení Fiber laser je společnost Esko-Graphics, která je známá především svou řadou systémů označovaných CDI. Opravdu revoluční nástup technologií Fiber laser nastal hlavně díky tomu, že se na výzkumu podílela celá řada telekomunikačních firem. Tato technologie totiž původně nevznikla pro vytváření obrazu, ale byla určena k satelitní a podmořské komunikaci a proto díky obrovským investicím do primárního sektoru využití se výkon těchto laserů zdvojnásobuje každé 2 roky. Tímto směrem jdou nyní prakticky všichni výrobci zařízení pro tuto oblast.

Nároky na laser jsou velmi vysoké, protože je při technologickém zpracování nutné, aby došlo k dostatečnému odpaření LAMS vrstvy. Bez něj nelze dosáhnout optimálního vytvoření tiskového bodu na tiskové formě. Pro úplnost dodejme, že energie potřebná ke zpracování desky pro flexotisk je přibližně 30x vyšší než u zpracování CtP desek pro ofsetový tisk.

Vysoký výkon laseru má i své další přednosti. Při vysokém výkonu je totiž možné laserový paprsek rozdělit na více paprsků a svítit tak více stop najednou. To má pochopitelně výhodu v tom, že je samotný osvit proveden výrazně rychleji. Zpočátku se tak používalo jednoho, dvou nebo čtyř paprsků, v současnosti se již i u nás můžeme setkat se zařízeními, která mají dvacet dceřiných paprsků vzniklých z jednoho zdroje. Toto zvyšování produktivity se projevuje pochopitelně i u jednotlivých zařízení. Zatímco v roce 1995 první zařízení dokázala zpracovat přibližně 8 čtverečních stop materiálu za hodinu, dnes se rychlost nejvýkonnějších zařízení pohybuje zhruba na desetinásobku této produktivity. Výkon zařízení pochopitelně závisí na celé řadě dalších parametrů, mezi něž musíme zařadit například rozlišení, s nímž je obraz do povrhu LAMS vrstvy vypalován. Je zřejmé, že s vyšším rozlišením se produkční rychlost zmenšuje. I tak jsou však výkony moderních CtP zařízení pro flexotisk stále vysoko nad hranicí produktivity z nedávné doby.

Zvyšování rychlosti však má i další výhodu, která není zcela vázána na počet zpracovaných štočků. Díky větší produktivitě je totiž možné zajistit menší otáčky bubnu, na němž jsou při expozici přichyceny jednotlivé štočky. Díky tomu lze připevnit na válec i nepravidelné a malé štočky, což napomáhá efektivnějšímu spotřebování fotopolymeru.

 

Přednosti digitálního zpracování

Již v předchozích odstavcích jsme se zmínili o některých podstatných výhodách použití laserového vytváření obrazu na flexotiskovém štočku, z nichž nejmarkantnější je asi flexibilita a vysoká produkční rychlost. Největší předností tohoto digitálního postupu je však zvýšení kvality zpracování. Nasazením digitální technologie se totiž eliminují možné chyby vznikající při kopírování obrazu na filmu na desku. Vakuová fólie při expozici představuje optický odpor, lámající světelný paprsek, čímž dochází k rozptylu světla. Právě podsvětlování (stejné, s jakým se můžeme v menší míře setkat u konvenčního postupu v ofsetovém tisku), které při tomto rozptylu světla vznikalo, bylo jedním z velkých problémů konvenčního postupu. Jeho výsledkem bylo především to, že vytvořené body měly neostrý vrchlík. Díky tomu se na tiskové formě vytvářely jednotlivé body, které neměly ostré hrany. To se pochopitelně projevovalo negativně na výsledné kvalitě tisku.

K tomuto problému konvenčně vytvořených forem se úzce pojí také další nevýhoda, a to životnost tiskové formy. Díky neostrým hranám a pozvolnému klesání se opotřebováváním formy jednotlivé body velmi rychle zvětšují a takováto forma je poměrně rychle nepoužitelná. Digitální technologie však působí zcela opačně. Jednotlivé tiskové body mají ostré hrany a velmi strmě klesají. Při opotřebení formy tak dochází jenom k pozvolnému nárůstu tiskových bodů, který se promítá do výsledné kvality tisku. Tato výhoda je pochopitelně znatelná především u vysokonákladových zakázek. U zakázek vyráběných jen v malých sériích je výhoda delší životnosti forem prakticky zanedbatelná.

Další předností digitálního zobrazení je schopnost vytvoření menšího bodu, což zajišťuje možnost dosažení daleko jemnějších motivů a daleko konzistentnějšího nárůstu tiskových bodů. Zvýšení kvality tisku, projevující se především v oblasti reprodukce barvotiskových předloh, napomáhá i možnost použití podstatně vyšších lineatur, čímž je v některých případech flexotisk – a potažmo i knihtisk (CtP technologií je možné připravovat stejně i knihtiskové formy) – schopen konkurovat nejenom hlubotisku, který postupně vytlačuje, ale také tisku ofsetovému. Podstatnou výhodou je také to, že u digitální technologie jsou samostatné body níže než celé plochy. V tiskovém tlaku tak nedochází k jejich deformaci jako u analogové cesty.

 


Systém CDI Advance, vyráběný společností Esko Graphics

 

Výhled do budoucnosti

Nelze předpokládat, že by v nejbližší době došlo k převratným změnám v digitálním zpracování flexotiskových štočků. I nadále se budou souběžně vyvíjet základní systémy pro zpracování jak plochých tiskových forem, tak i slee­vů. Jejich razantnímu nástupu stále brání poměrně vysoká investiční náročnost. I když zařízení pro samotný osvit mohou být shodná (a některá zařízení skutečně umožňují zpracování obou technologií), následný systém vyvolávání a vymývání forem vyžaduje investice do výkonné linky, jejíž cena se stále pohybuje i okolo půl miliónu euro. Naproti tomu při nasazení plochého osvitu lze využít v současnosti používaný systém pro konvenční zpracování.

Jistou alternativou by mohlo být použití vodou vymývatelných flexotiskových desek. I zde se však ukazuje, že vývoj je směřován hlavně do oblasti plochých štočků, zatímco sleevy zůstávají poněkud opomíjeny.

V nejbližších letech bychom se tedy měli dočkat především zvyšování rychlosti a kvality zpracování flexotiskových forem. Dokladem toho je i stále stoupající počet paprsků, s nimiž jednotlivá zařízení pracují. Zatímco v minulosti byly běžné stroje, využívající ke zpracování tiskové formy pouze jeden laserový paprsek, dnes se objevují i zařízení, která pracují s dvaceti paprsky.

Dalším směrem, o kterém se nyní hodně mluví, je přímé gravírování flexotiskových desek. Je to směr starý již několik desetiletí, ale použití této technologie stále ještě nemá ekonomické odůvodnění, protože v tomto případě je třeba odstranit (odpařit) daleko větší vrstvu materiálu než pouze masku LAMS. Jsou zde dva možné přístupy: použití plynového laseru s vysokým výkonem, dosahujícího však malého rozlišení, nebo laseru YAG. Zde je však problémem velmi dlouhý čas osvitu potřebný pro odpaření materiálu.

 

Závěr

Oblast flexotisku a především digitální přípravu forem pro tuto technologii je zajisté velmi zajímavé sledovat. Vždyť nasazením digitálního zpracování zde došlo k nebývalému nárůstu kvality a tím i možností jeho využití. Na stránkách Světa tisku se s problematikou přípravy forem pro flexotisk nesetkáváme naposledy. Hned v příštím vydání se budeme přípravě forem pro tuto technologii podrobněji věnovat. Podíváme se na možnosti současných materiálů, používaných k přímému digitálnímu zpracování, jejich omezení, a v neposlední řadě také na přednosti, které staví tuto technologii na vysokou kvalitativní úroveň.

 

Pro Svět tisku připravil Patrik Thoma

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 6 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Mako 8 - nové CtP od ECRM (14. 4. 2005 - Patrik Thoma)
× Technologie CtP v roce 2004 (31. 1. 2005 - Patrik Thoma)
× Xanté Impressia - bezprocestní CtP na metalické desky (7. 1. 2005 - Kamil Třešňák)
× CtP systém - Screen PlateRite 4100 (15. 12. 2004 - Patrik Thoma)
× Jak se dělá CtP (30. 7. 2004 - Ivan Doležal a Martin Jamrich)
× ECRM News - CtP v novinovém tisku (28. 7. 2004 - Gustav Konečný)
× Desky pro CtP - hlavní trendy po veletrhu DRUPA (23. 7. 2004 - Kamil Třešňák)
× PlateDriver 8 od Esko-Graphics (15. 1. 2004 - Patrik Thoma)
× Přímý osvit konvenčních desek (15. 1. 2004 - Kamil Třešňák)
× Fotopolymerní tiskové desky (6. 1. 2004 - Patrik Thoma )
× Mako 4 (6. 1. 2004 - Patrik Thoma)
× Python - fialové CtP od HighWater (6. 1. 2004 - Kamil Třešňák)
× Cobalt 4 - další fialové CtP (7. 12. 2003 - Patrik Thoma)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.