Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Eizo CG220 - test monitoru
Kamil Třešňák - Svět tisku

Eizo CG220 je sice již několik měsíců v běžném prodeji, vzhledem k prodejní ceně je ale osobní setkání s tímto monitorem spíše výjimkou. Díky redakčnímu testu můžeme nyní čtenářům zprostředkovat další podrobnější informace.

Eizo CG220 si zatím stále drží pozici technicky nejdokonalejšího sériově dodávaného LCD, v prvé řadě zásluhou širokého gamutu, pokrývajícího rozsah AdobeRGB. Plnému využití všech možností monitoru napomáhá i kalibrační a profilační software ColorNavigator, který je momentálně k dispozici ve třetí, podstatně přepracované a vylepšené verzi. Obecnému popisu monitoru a jeho parametrů jsme se již několikrát věnovali, stejně jako souhrnnému pohledu na možnosti a funkce programu ColorNavigator. Proto se tentokrát můžeme zaměřit jen na některé dílčí detaily a rovněž na základní praktické zkušenosti, jak jsme je měli možnost získat při redakčním testu monitoru.

 


Eizo CG220 v konfiguraci s připojenou sondou a nasazeným standardním stínítkem

 

Obvod ASIC pro interní barevné přepočty

Nejprve se krátce vrátíme k jedné z technologických fines monitoru CG220. Pokud jde o pokročilé obrazové funkce, základním kamenem panelů Eizo je interní obvod ASIC (Application Specific Integrated Circuit). Tento zákaznický obvod kategorie LSI (pro jednoduché srovnání – nová generace ASIC podle firemní dokumentace počtem tranzistorů mírně předstihuje procesory Pentium II) je ve společnosti Eizo vyvíjen přes deset let jako centrální jednotka pro řízení obrazových vlastností monitorů. První generace obvodu ASIC se starala o z dnešního pohledu základní funkce, jako je řízení jasu obrazu nebo jeho polohy a rozlišení; v roce 2002 byly poprvé přidány funkce správy barev, mimo jiné pro jednoduché nastavení barevné teploty. Obvody ASIC nejsou určeny jen pro grafické panely, obsahují je i další řady monitorů Eizo, například nový Eizo Flex­Scan L887. Nejnovější verze obvodu přináší kromě zvýšení přesnosti barevných přepočtů hardwarovou podporu dvou nových funkcí, portrait módu a obrazu v obraze (uvádíme jen pro doplnění celkového pohledu na ASIC, v CG220 nejsou tyto dvě funkce implementovány). Za povšimnutí stojí, že díky implementaci ASIC přicházejí postupně i ostatní typy monitorů Eizo s funkcemi, vyhrazenými donedávna právě jen grafickým speciálům – 10-bitové LUT najdeme hned v řadě modelů, zmíněný L887 nově nabízí i interní výpočty ve 14-bitové přesnosti. To jistě nemá znamenat, že by mohl grafické monitory bez problémů nahradit, zcela jasně se zde ale ukazuje trend „přesunu“ špičkových parametrů (funkcí) do střední třídy panelů.

Jestliže původní grafické panely CG18/19/21 stavěly zejména na fenoménu 10-bitové interní LUT, CG220 jde (prostřednictvím nového ASIC) ještě dále, když podstatně zvyšuje přesnost, v jaké probíhají interní barevné přepočty – a to až na 14 bitů. Význam zvýšené přesnosti si přiblížíme, když se podrobněji podíváme na proces, kterým data v obvodu ASIC procházejí.

První operací je přepočet hodnot, přicházejících z grafické karty. Ty jsou kódovány ve standardní osmibitové přesnosti (to znamená, v každém z RGB kanálů se pohybují v intervalu 0–255). Převodní obvody v této chvíli předpokládají, že monitor pracuje zcela ideálně, bez reálných odchylek mezi jednotlivými kusy. To znamená, že se data z karty přepočítávají podle teoreticky ideální (v matematickém smyslu) gamma křivky, jejíž průběh je dán hodnotou koeficientu gamma, zadanou uživatelem před kalibrací. Tento přepočet probíhá ve 14-bitové přesnosti, jinak řečeno pro každou konkrétní vstupní hodnotu je výstupní hodnota vybírána nikoliv z 256, ale již z 16 384 dostupných gradačních stupňů.

Dalším postupným krokem je přepočet v jednotce pro převody mezi barevnými pros­tory, který je používán v případě, že je třeba změnit barevnou teplotu zobrazení. Jednotka přijímá data ve 14-bitové přesnosti, ve které následně probíhá i vlastní přepočet; na výstupu již data vybavuje s přesností na 12 bitů.

 


Okno manuálního vyladění barevnosti v Color­Navigatoru 3

 

Následuje další korekční krok, ve kterém je na data aplikována opravná křivka, zachycující změřené odchylky konkrétního kusu monitoru, na němž kalibrace probíhá (v tomto okamžiku je tedy odchylka monitoru korigována). Během přepočtu přes korekční křivku převádí ASIC data do 10-bitové přesnosti, aby je následně použil v interní LUT, pracující právě s 10-bitovými hodnotami.

Jak známo, již sám přechod k interním LUT s vyšší bitovou přesností znamenal významný skok v kvalitě zobrazení LCD panelů – to není marketingový trik, ale reálně podložený fakt, který nakonec velmi rychle přinesl 10-bitové interní LUT do panelů dalších značek i do monitorů nižší cenové kategorie. Další zvýšení přesnosti na 14 bitů, byť jen v části výpočetního „workflow“, se citelně odráží zejména v precizním zobrazení ve stínech – ty jsou vyjádřeny numericky nízkými hodnotami, proto jsou zde chyby, způsobené zaokrouhlování při výpočtu s nižší přesností, relativně více výrazné.

 

ColorNavigator 3

Pro hardwarovou kalibraci grafických monitorů a tvorbu profilu monitoru používá Eizo vlastní aplikaci ColorNavigator, momentálně ve verzi 3. Program je sice určen i pro použití s dřívějšími monitory řady CG18/19/21, všech jeho vlastností ale využijí jen majitelé CG220 (nejen díky rozšířenému gamutu). ColorNavigator má na špičkové obrazové kvalitě panelu výrazný podíl, proto si jeho klíčové funkce podrobněji přiblížíme.

ColorNavigator plní následující čtyři základní funkce:

• kalibrace monitoru a vytvoření ICC profilu,

• emulace zobrazení na jiném monitoru,

• proměření stavu monitoru,

• nastavení monitoru do některého z dříve vytvořených režimů.

 

Kalibrace a tvorba profilu

Jde o stěžejní a zřejmě nejčastěji využívanou funkci ColorNavigatoru, které logicky i my věnujeme nejvíce pozornosti. Kalibrace a vytvoření profilu probíhá v několika postupných krocích, které je možné obecně rozdělit do dvou základních fází – fáze hardwarové kalibrace monitoru a fáze vytvoření profilu monitoru. Jako nadstavba jsou pak k dispozici dvě varianty upřesňujících nastavení, tzv. Manual Adjustment a 6 Colors.

Prvním krokem ve fázi kalibrace je definice cílových parametrů. Jak známo, je to volba jasu v rozmezí 30–200 cd/m2, volitelně možnost nastavit zvýšenou hodnotu minimálního jasu (black level) v rozsahu 0,5–3,5 cd/m2, a dále volba teploty zobrazení s krokem 100 K a koeficientu gamma s krokem 0,1.

Po definici parametrů přejde ColorNavigator k vlastní kalibraci monitoru. Během tohoto kroku aplikace interaktivně podle výsledků průběžného měření připojenou sondou nastaví vnitřní obvody monitoru na výše zmíněné požadované hodnoty. Takto nastavený monitor poskytuje, vzhledem ke zvýšené bitové přesnosti interních výpočtů (viz výše), zobrazení velmi blízké teoreticky očekávaným hodnotám. Odchylky, které zůstávají i po kalibraci (i kalibrované monitory se kus od kusu liší, byť v menší míře), vyrovnává ColorNavigator v další fázi při tvorbě profilu monitoru. Během tvorby profilu promítne a proměří primární barvy monitoru (R, G, B), a rovněž několik úrovní neutrálních odstínů včetně černé a bílé. Jak vidíme, narozdíl od obvyklých postupů tvorby profilu již ColorNavigator nepotřebuje měřit další barevné odstíny ani odezvu v kanálech – tyto kroky, směřující ke konstrukci přesných gradačních křivek, jsou nahrazeny kalibrací a vytvořením gamma křivky v interní LUT. Ze získaných barevných souřadnic je vytvořen jen jednoduchý profil, který zachycuje přesnou polohu primárních barev, bílého bodu a koeficienty gamma křivky pro jednotlivé kanály RGB.

Po kalibraci monitoru a vytvoření profilu nabízí ColorNavigator dvě varianty dodatečné editace, Manual Adjustment a 6 Colors.

Manual Adjustment je užitečná funkce, zaměřená na modifikaci základních parametrů zobrazení s desetkrát jemnějším krokem, než jak je bylo možné volit v úvodním okně (předcházejícím kalibraci) – samostatně lze podrobně nastavit bílý bod, minimální a maximální jas a gamma; způsob nastavení je dostatečně jasný z obrázku.

Pomocí jemného nastavení lze zobrazení monitoru jemně doladit a přizpůsobit přesně definovaným podmínkám, nejčastěji zřejmě osvětlení v prohlížecím boxu. Celý proces je semi-interaktivní, zobrazení na monitoru se totiž nemění v reálném čase, na to je celý proces příliš komplikovaný. Po úpravě parametrů dá uživatel pokyn k opakovanému proměření barevnosti monitoru, a zopakuje tak druhou fázi, tedy fázi vytvoření profilu monitoru. ColorNavigator proměří barvy monitoru a vygeneruje profil (viz výše) – to je důležité, protože tento krok zaručuje, že se předcházející jemné doladění promítne do vlastností profilu monitoru. Pokud ani po editaci stále není zobrazení optimální, je nutné celou operaci opakovat (cyklus zabere jen několik minut). Je dobré zdůraznit, že celý proces představuje určitou nadstavbu, neboť standardní postup kalibrace následované tvorbou profilu ve většině případů vyhoví i vysokým nárokům. Smysl doladění je v přizpůsobení obrazu monitoru přesně definovaným pozorovacím podmínkám, zejména ve chvíli, kdy je úvodní nastavení příliš hrubé. V praxi přichází v úvahu doladění monitoru vůči boxu. Je jasné, že ani u špičkového modelu nebude teplota bílého bodu nastavena na dokonale přesných 5 000 K, a zatímco sám o sobě poskytne monitor kalibrovaný na 5 000 K precizní obraz, rozdíl mezi ním a předlohou v boxu může být v některých situacích podstatný. Pak je na místě jemné doladění prostřednictvím funkce Manual Adjustment.

 


Srovnání chybovosti výpočtů v nízkých hodnotách při 14-bitové a 10-bitové přesnosti

 

Jestliže jsme předcházející funkci označili za užitečnou, použití druhého editačního nástroje 6 Colors nedává za předpokladu nasazení monitoru pro grafické práce smysl. Funkce přináší možnost změnit odstín a saturaci každé z celkem šesti primárních barev R, G, B, C, M, Y. Mantinely změny jsou nastaveny velmi široce, odstín primárních barev se dá posunout až k sousedním primárním barvám, každou z nich lze změnou saturace zvýraznit nebo naopak zcela odsaturovat (pokud to provedeme u všech barev, zobrazuje monitor ve škálách šedé). Tato funkce je u LCD Eizo používána již delší dobu, a to nejen u grafické řady CG. Pokud se o ní hovoří ve spojitosti s grafickými monitory, bývá obvykle zmíněna spolu s předchozí funkcí Manual Adjustment jako dvojice nástrojů pro doladění barevného podání monitoru. Pokud pomineme, že se nezdá příliš logické ponechávat u monitoru, u něhož zdůrazňujeme široký gamut, primární barvy standardně v „méně“ saturovaném stavu a možnost zvýšit jejich saturaci nabízet v menu jako dodatečnou funkci, je zde jiný, zcela zásadní problém. Po editaci primárních barev, ať již jde o změnu saturace nebo odstínu barvy, ColorNavigator již znovu neprojde druhou fází, to znamená, že neměří změny, ke kterým došlo. Důsledek je nasnadě – výsledek editace není zachycen v následně vygenerovaném profilu (ve skutečnosti jsou profily vytvořené bez editace primárních barev a s editací primárních barev shodné, což lze snadno ověřit v příslušných editačních aplikacích). Praktickým důsledkem je, že profil neposkytuje grafické aplikaci správnou zpětnovazební informaci o tom, jaké barvy jsou zobrazeny na monitoru. Takto nastavený monitor a vygenerovaný profil není proto možné nasadit pro barevné editace a profil rovněž nelze použít pro zpětný převod barev z prostoru monitoru – například pro zpracování screenshotů nebo další práci s obrázky, generovanými 3D aplikacemi, jež nepracují s CMS.

Není sporu o tom, že funkce editace primárních barev může být užitečná v řadě speciálních situací, například pro úpravy obrazu při sledování videa, a že dobře demonstruje technologickou vyspělost monitorů a obslužných aplikací Eizo. Není ale správné ji řadit mezi metody, vhodné pro přesné nastavení monitoru při grafické práci, a je třeba uživatele před takovým nastavením důrazně varovat.

 

Emulace jiného monitoru

Vzhledem k rozšířenému gamutu a digitálnímu řízení je Eizo CG220 schopen emulovat zobrazení na jiném monitoru. Funkce je jednoduchá, jedinou podmínkou je přirozeně dostatečně přesný popis vlastností emulovaného monitoru; na přesnosti tohoto popisu závisí i přesnost simulace. Nejčastěji bude roli popisu plnit ICC profil simulovaného profilu, ColorNavigator ale kromě toto umožňuje i numerickou definici polohy primárních barev, teploty zobrazení, jasu a koeficientu gamma. Díky numerickým polím má uživatel možnost převzít číselné parametry z profilu, nebo je zadat ručně, a to včetně samostatné definice gamma pro každý z barevných kanálů. Po definici parametrů simulovaného monitoru proběhne znovu měření monitoru.

 

Proměření monitoru

Sekce, k níž není třeba dlouhých komentářů – ColorNavigator proměří polohu primárních barev, hodnoty minimálního a maximálního jasu, gamma a teplotu zobrazení, pro kterou vypočte odchylku E od cílové hodnoty. Uživatel získá údaje v přehledné numerické a grafické podobě, zároveň si Color­Navigator udržuje záznam o provedených měřeních a jejich výsledky zobrazí ve formě jednoduché tabulky.

 


Blokové schéma přepočtů barev v obvodu ASIC monitoru Eizo CG220

 

Nastavení monitoru podle již existujících předvoleb

Když ColorNavigator ukládá profil, uloží si rovněž veškerá související nastavení, to znamená například včetně jemné korekce parametrů v menu Manual Adjustment, stejně jako včetně případné změny jasu či saturace šesti primárních barev v menu 6 Colors. To je velmi praktické, protože si uživatel může vytvořit sady předvoleb, přizpůsobených například typu okolního osvětlení (denní světlo, osvětlovací box), typu tiskové zakázky (merkantil, novinový tisk se sníženou sytostí černé) apod., a posléze mezi nimi jednoduše prostřednictvím ColorNavigatoru přepínat – je jen škoda, že i pro tento triviální úkon je nutné připojit k monitoru sondu, ColorNavigator totiž bez sondy není možné spustit. Zde by jistě nebylo od věci v příštím upgradu uživatelům zjednodušit život a umožnit přepnutí i bez zapojování sondy.

Volitelně je po přepnutí profilu možné vyvolat nové přeměření monitoru (v tomto případě včetně hardwarové kalibrace), nebo lze pokračovat i jemným doladěním Manual Adjustment. V tom případě ColorNavigator opět pokračuje „druhou fází“ (viz výše), naměřené hodnoty ovšem uloží do stávajícího (právě editovaného) profilu.

Existující předvolby je možné duplikovat, přejmenovat i mazat, čímž se z této sekce stává komplexní nástroj pro správu profilů a jim přidružených hardwarových „profilů“ monitoru.

Praktický test v redakci potvrdil, že Eizo CG220 stojí poprávu na špičce moderních grafických LCD monitorů. Široký gamut i možnosti zobrazení kompletního gamutu ofsetového tisku (ISO Coated) byly již mnohokrát diskutovány, na základě osobní zkušenosti lze seznam výhod doplnit o vizuálně příjemné, velmi precizní zobrazení. Nová verze ColorNavigatoru odvádí výbornou práci, kalibrace i tvorba profilu jsou rychlé, spolehlivé a dávají výborné výsledky.

Prakticky za dveřmi ale čekají další konkurenti, a to i v oblasti monitorů s rozšířeným gamutem. Soutěž se i v této nejvyšší kategorii brzy přiostří, což může tyto pokročilé monitory brzy přiblížit i širší grafické obci.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 5 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Sony CRS aneb kdo pokoří Barco? (15. 1. 2004 - Pavel Kočička)
× EIZO CG18/CG21 – nové LCD monitory (15. 1. 2004 - ing. Radim Václavíček)
× Širokoúhlé monitory - CRT, LCD, Plazma (27. 2. 2004 - Kamil Třešňák)
× EIZO L768 - vyspělá devatenácka (11. 10. 2004 - ing. Václavíček)
× LCD panel HP L2335 - 23” do kanceláře i studia (3. 11. 2004 - Kamil Třešňák)
× Zařízení DTP studia - monitory a tiskárny (11. 11. 2004 - Kamil Třešňák)
× EIZO CG220 - LCD monitor s AdobeRGB gamutem (10. 12. 2004 - Kamil Třešňák)
× NEC 2180UX SpectraView - LCD pro špičkové nároky (21. 3. 2005 - Kamil Třešňák)
× LCD monitory pro barevně náročné aplikace (29. 3. 2005 - Kamil Třešňák)
× LaCie 321 LCD - další grafický LCD na trhu (11. 4. 2005 - Kamil Třešňák)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.